asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Energetický mix

13.10.2008
Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.

Nezávislá energetická komise, v hantýrce nazývaná podle svého vedoucího, předsedy Akademie věd Václava Pačese „Pačesovou komisí“ se koncem srpna sešla k projednání energetické koncepce pro Českou republiku. Při zveřejnění předběžné zprávy vládě v červenci komise doporučila, aby pro budoucnost neodmítala země žádný zdroj, včetně jádra.

Závěrečnou zprávu předloží odborníci vládě v půlce září. Komise dále podrobně rozpracovala i kapitolu o jaderné energii, a její budoucnosti v dlouhodobějším výhledu, tzn. jaderné reaktory čtvrté generace. „Rozhodně budeme dále doporučovat takzvaný energetický mix. Nemůžeme se spolehnout na jeden druh energie, jaderná energetika produkuje elektrickou energii, ale to není jediná energie. Velkým problémem pro nás je ropa a plyn. Doporučujeme snížení naší závislosti na ropě,“ řekl Václav Pačes v rozhovoru pro ČT 24. Jako velký kontroverzní problém do budoucna označil hnědé uhlí. Za důležitou součást mixu považuje komise obnovitelné zdroje – za nejdůležitější označuje biomasu další generace. „Takové obnovitelné zdroje, jako, je vítr, nám příliš nepomohou,“ dodal Václav Pačes.

Jaderné elektrárny na postupu
Elektrárenská společnost ČEZ se netají svými plány na výstavbu dalších temelínských bloků, není ale v Evropě sama. Podle týdeníku Euro největší švýcarská energetická společnost Atel před nedávnem informovala o tom, že připravuje novou jadernou elektrárnu třetí generace o výkonu 1600 megawatt. Do provozu by měla být uvedena v roce 2023. Také na Slovensku Enel dostaví třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce. Třetí blok má být uveden do provozu v roce 2012, 4. blok v roce 2013. Ani jinde ve světě se jádra nevzdali – atomové elektrárny se staví v Rusku, Indii i Číně.

Zelené megawaty?
Zatímco Švýcaři mohou kromě jádra využívat i potenciálu svých vodních toků, v Česku takové možnosti nemáme. Velké naděje se proto začaly vkládat do biopaliv. Jenže počáteční nadšení vystřídal střízlivější úsudek. Biopaliva nejsou tak nevinná, jak by se z předpony bio zdálo. Jejich výroba je náročná na průmyslová hnojiva, což zpětně zatěžuje životní prostředí a kromě toho se zjistilo, že pěstování biopaliv na úkor potravin může v chudých zemích vyvolat hladomor. Ostatně nynější celosvětový růst cen potravin je této teze důkazem. Problémem se začala zabývat Evropská unie a i Česko zařadilo zpátečku. „Nechceme biopaliva dále rozšiřovat, dokud se neprověří jejich přínos a riziko vývoje cen potravin,“ řekl ministr Petr Gandalovič týdeníku Euro. Cílových 5,75 procenta biopaliv v roce 2010 bude podle něj ještě podrobeno zkoumání.

Cestou úspor
Podle studie, kterou si nechalo o poten­ciálu úspor energie v budovách vypracovat ekologické hnutí Duha, lze při vytápění, ohřevu užitkové vody a provozu elektrospotřebičů ušetřit až 175 petajoulů ročně (předpona peta značí biliardu pozn. red.). To je téměř 60 procent veškeré energie spotřebované v obytných a administrativních budovách. Tato suma představuje podle ekologů tříapůlnásobek roční výroby ­Dukovan.

Plýtvání energií lze ale zamezit – například výstavbou nízkoenergetických, pasivních či dokonce tzv. nulových domů. Spotřebovaná energie je proti starší nebo běžné nové výstavbě mnohonásobně nižší – u pasivních domů představuje pouhou desetinu běžné spotřeby. Odvětví energeticky úsporného stavění je u nás zatím ale v plenkách.


Lidmila Ziková
Foto: archiv společnosti ČEZ

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media