asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Energetický management v organizacích státní správy

13.10.2011
Úspory dnes hrají v plánech státních a veřejných institucí významnou roli, je proto s podivem, že náklady spojené s užíváním, správou a údržbou nemovitostí se doposud nestaly významným předmětem zájmu. Základním předpokladem pro smysluplnou úsporu spojenou s těmito procesy jsou znalosti o velikosti, množství, lokalitě, stavu a stupni využívání jednotlivých ploch úřadů a institucí.
I zde platí známé pravidlo, že nelze řídit to, o čem nic nevíme. Porovnáváním základních ukazatelů vztažených na jednotku (např. na pracovníka, m2 atd.) a jejich časových trendů získáme podklady pro posuzování efektivního fungování daných nemovitostí. Toto srovnání lze provádět napříč vlastním majetkem, ale lze je použít i pro srovnání s ukazateli uvnitř regionu, země, či dokonce i v rámci kontinentu. Analýzou těchto údajů je možné například zjistit, že konkrétní budova je průměrná ve spotřebě vody na pracovníka, ale spotřebovává nadprůměrné množství energie pro přípravu teplé vody (TV). Tak lze identifikovat budovy, které jsou nevhodné pro stávající typ využití anebo je v nich vhodné realizovat nápravná opatření. K účelům měření a porovnávání ukazatelů výkonnosti, spotřeby, kvality apod. v různých budovách se v současnosti připravuje norma EN 15221-6, která bude pro organizace státní správy závazná. Každý informační systém určený pro správu ploch v Evropě se s touto skutečností bude muset vyrovnat.

Je třeba si uvědomit, že méně užívaných ploch znamená menší energetické a jiné potřeby, i když to jistě neplatí obecně. Standardizace obsazenosti a třeba i jednotkových spotřeb může stanovit podnikové, regionální i celostátní standardy jako cíle, k nimž je třeba směřovat.

Fenomén jménem Archibus?
Archibus je celosvětově působící společnost se sídlem v Bostonu, MA, USA, která již více než 25 let vyvíjí a distribuuje produkt pod stejným jménem. Produkty a služby spojené s Archibusem převyšují 1,7 mld. USD a denně jej používají 4 miliony uživatelů pro správu více než 5 milionů nemovitostí. Je dostupný ve 130 zemích světa a 23 jazykových mutacích, včetně češtiny. Společnost působí v oblasti programového vybavení pro facility management déle než 25 let a za tuto dobu dosáhla postavení lídra trhu v dané oblasti. Mezi zákazníky patří představitelé všech oborů (školství, průmyslové podniky, CIT a telekomunikace, energetika, zdravotnictví, veřejná a státní správa, poskytovatelé služeb apod.). Velikost a vedoucí postavení společnosti dokládá i vznik systémů CAFM (Computer Aided FM), TIFM (Total Infrastructure FM) a IWSM (Integrated Work Space Management). Společnost jako poskytovatel řešení pro CAFM poskytuje řešení jak pro Správu ploch založenou nad standardy EU, tak i pro integraci s BAS systémy zajišťujícími získávání dat o spotřebách pro energetický management.

Možnosti úsporných opatření
Využití otevřených kanceláří
V otevřené kanceláři lze průměrně na stejnou plochu otevřených kanceláří umístit více pracovních míst. Tvrdí-li někdo, že pro účely například státní správy je takový typ kancelářských ploch nevhodný, musí mít pro své tvrzení věcné důvody a neargumentovat pouze úporným tvrzením. Stát jistě potřebuje výjimečné prostory pro reprezentační účely, avšak zůstává otázkou, zda takové prostory jsou nezbytné nebo i vhodné pro běžný výkon a efektivní fungování státní správy.

Teleworkers
Teleworkers jsou pracovníci, kteří pracují z domova nebo odjinud a prostřednictvím VPN připojení a autentizačních tokenů jsou jim zpřístupněny prostředky sítě, aniž by to mělo vliv na zvýšení bezpečnostních rizik. V takovém okamžiku nenárokují žádnou plochu pro pracovní místo a jenom zanedbatelné množství energie. Velice vhodné je toto uspořádání pro částečné pracovní úvazky, například pro matky s dětmi.

Sdílená pracovní místa
Obchodní zástupci a další pracovníci, kteří často pracují v terénu, mohou svá pracovní místa sdílet prostřednictvím rezervačních nástrojů zvaných hoteling. Snižují tak celkovou potřebnou plochu, a používají-li rezervační nástroje, je mož­né jim taková místa vyhradit buď na centrále organizace, nebo v nejblíže dostupném úřadě.

Správa portfolia nemovitostí
Správa portfolia nemovitostí a správa ploch s cílem minimalizace plošné potřeby a dosažení takové flexibility umožní snadno a s nízkými náklady reagovat na změny potřeb. Správa ploch takového systému poskytuje množství reportů určených ke vzájemnému porovnávání jejich charakteristik, indexů a jejich trendů. Vhodně navržená skupina indikátorů a jejich skladba však překračuje téma tohoto článku [2].
-->-->
Energetický management
Hodnocení vlivu na životní prostředí a energetický management je základem pro shromaž­ďování a analýzu dat spojených s měřením energetické spotřeby provozu budov (vytápění, chlazení, osvětlení, vzduchotechnika, příprava TV, informační sítě atd.). Tato data jsou společně s meteorologickými daty základem pro energetické analýzy. Metodika tzv. degree-day umožňuje normalizaci spotřeb vzhledem k měnícím se vnějším podmínkám. Výpočty k energetickým auditům vycházející ze skutečných objemů, ploch a znalostí tepelnětechnických vlastností materiálů vnějších zdí a výplní otvorů je možné založit nad rozšířením stávajících pasportních údajů dostupných z elektronických výkresů v AutoCADu či ještě lépe v Revitu. Revit je stejně jako další moderní CAD systémy založen nad BIM (Building Information Modelling), což je technologie modelování včetně množiny procesů k tvorbě, komunikaci a analýze stavebních modelů. Tyto systémy charakterizuje použití stavebních elementů reprezentovaných inteligentními digitálními objekty, které „vědí“, čím jsou, a které mohou být asociovány s výpočty počítačové grafiky, s datovými atributy a parametrickými pravidly. Další charakteristikou je, že objekty obsahují data popisující jejich funkce. To je potřebné například pro analýzu a pracovní postupy, jako jsou dodací podmínky, rozpočtové a cenové podmínky anebo energetická analýza. Další charakteristikou jsou konsistentní a neredundantní data, která zaznamenávají a zobrazují všechny změny ve všech požadovaných pohledech a data o vzájemných koordinacích, která zabezpečí, že všechny pohledy na model jsou reprezentovány koordinovaně.

Cena energie
Měření tepelných mostů a nalezení příčin úniků tepla či chladu jsou podkladem ke stanovení priorit nápravných akcí a projektů. Řízení postupu nápravných projektů a vyhodnocení jejich výsledků je integrální součástí Energetického managementu (EM) systému Archibus.

Liberalizace trhu s plynem a elektrickou energií v EU s sebou přináší rozdělení ceny na vlastní komoditu (elektřinu, plyn) a na její distribuci. Zatímco ceny distribuce jsou stanoveny energetickým regulačním úřadem, v cenách energetických komodit panuje konkurence. Kromě velkých hráčů, kteří působí na českém trhu, existuje i skupina obchodníků s energie­mi, pro něž je tento byznys pouze obchodní činností. Energetický management je imperativem dnešní doby. Náklady spojené s dodávkou energií lze v administrativních budovách poměrně snadno snížit až o pětinu, a to bez nutnosti velkých investic.

Spotřeba energie budov
Nepoměrně obtížněji lze snižovat měrnou spotřebu energie v budově, a to komplexními opatřeními, která obvykle vyžadují nějaké investice. Archibus Energetický management je komplexním nástrojem pro vyhodnocení a optimalizaci energetických i výdajových rozhodnutí s cílem odstranění zbytečných spotřeb a snížení spotřeb nevyhnutelných. Na rozdíl od samotných tabulek spotřeb nebo finančních softwarů Energy Management pomáhá uživatelům korelovat spotřebu s měnícími se vnějšími podmínkami a shromažďovat rozsáhlé údaje o nákladech a spotřebách v reálném čase. Analýzy shromážděných dat v korelaci s plochami nejenom dávají předpoklady získat výhodnější vyjednávací pozici při jednáních s dodavateli energií a dosáhnout tak reálných úspor, ale umožňují také srovnání a hodnocení mezi jednotlivými budovami na základě v energetice používaných metrik.

Základem EM je monitoring a analýza spotřeb jednotlivých energií a účelů jejich použití. Analýzu energetické spotřeby je možné provádět již v etapách přípravy nové budovy, kdy lze simulovat změny technologií či použitých materiálů k nalezení vyhovujícího řešení i z hlediska budoucích spotřeb. Stejně dobře lze navrhnout pro každou již existující budovu systém umístění inteligentních měřidel. Ta spotřebu nejenom měří, ale pomocí komunikačních modulů jsou schopná zajistit sběr naměřených dat bez zásahu osob. Denní průběh ceny energie od jednotlivých poskytovatelů lze získat on-line na internetu. Lze také sdílet statistiky spotřeb pro získání srovnatelných nabídek a následně vybrat tu nejvýhodnější. Snižovat měrnou spotřebu energie v budově je možné podstatně obtížněji, a to komplexními opatřeními, která obvykle vyžadují investice – zateplení, výměna výplní otvorů, izolace, odstranění tepelných mostů, osvětlení, změny a řízení technologií apod.

Datová centra
Datová centra jsou podle analýz nejrychleji rostoucím spotřebitelem energií v administrativních budovách. Konsolidace a virtualizace serverů společně se správným návrhem všech jeho komponent, neustálý monitoring a řízení prostředí datového centra a v neposlední řadě i využívání profesionálního outsourcingu hostovaných řešení v kolokačních centrech představují příklady, jak s těmito problémy bojovat.


Grafické zobrazení lhůt vypršení pronájmu


Grafické zobrazení lhůt vypršení pronájmu


Vizualizace spotřeb energie v závislosti na počasí

Předpisy a požadavky
Standardizace v rámci EU zahrnuje nejenom standardy měření a strukturalizace vnitřních ploch v budově (EN 15221-6), ale také přepracovanou směrnici o energetické náročnosti budov (Energy Performance Building Directive – EPBD, nazývanou EPBD II) přijatou 18. května 2010. Z této směrnice vyplývají některé podstatné změny, které se dotknou správců nemovitostí v celé Evropě. Pro každou nemovitost bude muset být vypracován tzv. certifikát energetické náročnosti, který bude předáván každému novému nájemci či kupujícímu. Od roku 2012 budou vlastníci budov povinni uvádět údaje o energetické náročnosti u všech objektů a pravidelně provádět kontroly systémů vytápění a klimatizace. Lze očekávat, že díky těmto předpisům se správcům nemovitostí zvýší náklady na provádění auditů, avšak zároveň se sníží provozní náklady. Směrnice obsahuje požadavek, aby od 31. 12. 2018 měly všechny nové budovy téměř nulovou energetickou spotřebu. Toho lze v našich podmínkách dosáhnout pouze v případě, že budova bude energii také vyrábět – s využitím fotovoltaiky, kogenerace, rekuperace, tepelných čerpadel apod.

Současná česká vláda řeší úspory velmi aktivně a v různých oblastech, je proto s podivem, že cílů týkajících se kontinuálních úspor ploch a energií v budovách se doposud nikdo neujal. Příkladem mohou být předpisy z Itálie, Francie či Spojeného království, kde stavbu budovy, která není energeticky úsporná a šetrná k životnímu prostředí, nepovolí stavební úřad. Prezident Obama v roce 2009 podepsal nařízení Executive Order 13514, v němž jsou nastíněny cíle, kompetence a zodpovědnost federálních úřadů pro snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Budovy by měly být efektivní jak z pohledu spotřeby ploch, tak i z hledisek spotřeby energie. Přitom je však třeba zajistit pohodu prostředí pro obyvatele budovy, a to v požadované kvalitě. Při výkonu funkcí státní správy jsou typickými představiteli administrativní kancelářské budovy. Nevhodná struktura budov, které nejčastěji pocházejí z první čtvrtiny minulého století, svým uspořádáním bohužel nemůže splňovat jiné než reprezentativní požadavky. Jako příklad lze uvést budovu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) v Praze na pravém břehu Vltavy, Na Františku. Autorem budovy byl význačný český architekt a učitel ČVUT Josef Fanta. Jedná se o impozantní budovu citlivě zasazenou do okolního historického prostředí. Budova sousedí s průmyslovými institucemi a původně hostila i Patentový úřad. Bohatá vnější výzdoba a zachovalé vnitřní vybavení zdůrazňuje reprezentativnost budovy, kterou se povedlo uchovat až do dnešních dob. Zachovány tak byly i některé progresivní prvky, jako například dva vnitřní dvory sloužící k přirozenému osvětlení vnitřních prostor. Ministerské schodiště ze žuly a mramoru je prosvětleno trojdílným oknem s barevnou vitráží. Naproti schodišti jsou dveře do oválné zasedací síně se dvěma krby z krkonošského mramoru, mramorovým obložením stěn a štukovým stropem. Pracovna ministra a přilehlé prostory se vyznačují masivním obložením z dubového dřeva s bohatou intarzií, totéž najdete také v Reprezentační síni ministerstva.

Minulost versus současnost
Reprezentativní atributy budovy je třeba zasadit do doby jejího vzniku. Mezi kancelářemi se pohybovali poslíčkové přenášející lejstra a pozice ministerského úředníka měla svůj kredit. Úředníci ke své práci potřebovali knihovnu obsahující vědění oboru, normy, služební řád a objem jejich činností byl nesrovnatelný s dnešní dobou.

Budova je památkově chráněna a se svými vysokými stropy, původními výplněmi otvorů, vnějšími zdmi z žuly a pískovce nemůže dosáhnout požadované energetické spotřeby. Zateplení a výměny výplní otvorů budou vždy problematické z pohledu památkové ochrany. Se stejným problémem se setká i návrh zastínění, solárního systému anebo zelené střechy. Všechny silnoproudé a slaboproudé obvody (EZS, EPS, CATV, telefony, přístup do budovy, teplo, chlad, osvětlení, počítačové sítě, připojení k internetu apod.) se v této budově realizují málo flexibilně a s mnohem vyššími náklady než v budově moderní. Řízení, správa tepelné i světelné pohody, energetický management a spotřeba budou vždy problematicky proveditelné. Z moderních obnovitelných zdrojů tepla lze využít pouze geotermální aplikace.

Centralizace správy (facility managementu)

Veškerá státní správa je vertikálně členěná s vládou v čele a ministerstvy jako výkonnými orgány, které mohou zřizovat a řídit další složky i instituce. Toto uspořádání neodpovídá procesnímu (projektovému) řízení, neboť mnoho problémů je výhodnější řešit napříč těmito složkami. Z tohoto důvodu pak vznikají různé meziresortní komise, které celé řízení ještě kom­plikují. Jednotkou je z hlediska facility managementu budova, které je přiřazeno výkonem správy nějaké ministerstvo. Náklady na správu a údržbu budovy, služby a utility v budově poskytované, náklady na energie atd. jsou zakalkulovány do rozpočtu dané instituce. Sdílení ploch napříč složkami státní správy je minimální a výjimečné. Všechny plochy budovy jsou větši­nou obsazené pracovníky jednoho ministerstva a je výjimkou, když se všichni zaměstnanci vměst­nají do jediné budovy. Počty zaměstnanců jednotlivých ministerstev kolísají podle funkcí, které bohužel skoro vždy rostou a jejichž výkon se v ča­se komplikuje. O běžných standardech, s nimiž facility management typicky pracuje (např. nárok na plochu a vybavení pro danou pracovní pozici), se státní správě dosud pouze zdá.

Nabízí se proto navrhnout takové uspořádání budov a ploch pro výkon centrální státní správy, které by centralizovalo fond všech ploch. Po důkladné analýze jejich obsazenosti a bench­markingu by bylo vhodné zvážit, zda není lepší nejproblematičtější budovy z hlediska obsazenosti a energetické spotřeby opustit. Postupně pak obměňovat staré reprezentativní budovy novými objekty, které odpovídají požadavkům doby zejména z hledisek spotřeby ploch a energií. V novém uspořádání by jednotkou nebyla budova, ale pracovní místo, které lze v otevřené kanceláři flexibilně vybudovat rychle a levně. Nevýhody otevřených kanceláří lze eliminovat odpočinkovými zónami, hezkým a klidným okolím, kvalitním cateringem a kvalitními službami facility managementu. Bude-li takový vládní areál umístěn v místě s dobrou dopravní obslužností (např. na okraji Prahy s levnějšími pozemky) a postaven podle zásad zelených budov, bude možné postupně snížit náklady na výkon státní správy.

Závěr
Běžné provozní náklady po dobu životnosti stavby převyšují investiční náklady pětkrát až šestkrát, je proto namístě se těmito problémy zabývat. Stávající budovy mohou, alespoň částečně, financovat novou výstavbu. Které reprezentativní budovy opustit a které ponechat ve vlastnictví státní správy, je úkol pro strategické úvahy centrálního facility managera.

Ing. Milan Hampl
Recenzoval: Ing. Ondřej Štrup
Foto a obrázky: autor, Honeywell

Autor je viceprezidentem Mezinárodní profesní organizace IFMA CZ (International Facility Management Association).

Poznámka recenzenta:
Autor článku upozorňuje na jeden z obrovských dluhů naší společnosti. Ačkoliv se státní správa ohání aktivitou v úsporách, v oblasti facility managementu jsou obrovské rezervy a nedostatky. Sdílím také názor autora, že různé dislokační komise nejenže nic nepřináší, ale doslova škodí. Pokud se bude nadále pouze přešlapovat kolem horkých témat a nespecifikuje se dlouhodobý záměr založený na standardech, zlepšení se nedočkáme. Teprve až budeme mít strategický plán, podle kterého se bude postupovat, lze začít naplňovat předpoklady, které nastiňuje autor článku.

Literatura a zdroje
1.    EN 15221-6 Facilities Management Space Measurement.
2.    http://www.nap.edu/catalog/11226.html
3.    http://musicatwork.net/interview-method
4.    http://www.panoramio.com/photo/51344360


Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media