asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Časté chyby při realizaci úsporných opatření v programu Zelená úsporám

21.06.2010
Program Zelená úsporám, který odstartoval v roce 2009, je v současné době stále na vzestupu. Rychlým tempem narůstá počet nových žadatelů v jednotlivých kategoriích programu. S nárůstem počtu uspokojených žadatelů na jedné straně se ale zároveň objevují závažné chyby a nedostatky při realizaci úsporných opatření. Článek je zaměřen především na problematiku rodinných domů, vyvozené principy však lze přenést i na kategorii bytových domů.
Program Zelená úsporám nabízí dotace na úspory ve třech oblastech:
  • A – úspora energie na vytápění,
  • B – výstavba v pasivním energetickém standardu,
  • C – využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřevu teplé vody.
V rámci programu Zelená úsporám je poskytnuta také podpora na realizaci projektů, technických výpočtů a dotační bonusy v případě kombinaci opatření.

A – Podpora úspory energie na vytápění
V této kategorii jsou v podstatě dvě možné koncepce úspor, obě se týkají stávajících objektů. Program nabízí ve variantě A1 možnost komplexního zateplení s cílem maximálních úspor. Dosažení úspor na hranici 40 kWh/m2 obvykle nelze dosáhnout bez použití nuceného větrání se zpětným získáváním tepla.  Varian­ta A2 znamená částečné zateplení vybraných konstrukcí. Tato varianta je méně finančně a realizačně náročná, na druhou stranu nabízí i nižší výši podpory. 

B – Podpora pasivní výstavby
V případě výstavby pasivních domů nabízí program stejnou částku bez ohledu na vstupní náklady. Tato část programu se týká pouze novostaveb.

C – Biomasa

Program umožňuje u kotlů na biomasu relativně široké spektrum podpory. Výše dotace se odvíjí od toho, zda bude použit kotel s automatickým přísunem paliva a také zda bude instalována akumulační nádoba. Velmi důležité je i hledisko splnění požadavků na účinnost kotle a emisní parametry.

C – Tepelná čerpadla
U tepelných čerpadel můžeme volit mezi systémy voda – voda, země – voda anebo vzduch – voda. Výše dotace závisí na typu tepelného čerpadla, svou roli hraje i topný faktor. Podporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 14511 dosáhnou při dané teplotní charakteristice a v závislosti na typu technologie požadovaných minimálních hodnot.
Tepelná čerpadla technologie vzduch – voda jsou podporována nižší částkou oproti technologiím země – voda a voda – voda vzhledem k nižším investičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru.

C – Solární systémy

V oblasti solárních kolektorů jsou jen dvě možnosti – příprava teplé vody (TV) nebo příprava TV s podporou vytápění. Program podporuje pouze kvalitní kolektory, které musí splňovat při instalaci přesně definované podmínky a požadovaná výkonnostní kritéria.

Časté chyby v programu Zelená úsporám

Přes velkou informační kampaň Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se u některých žadatelů vyskytují zásadní nedostatky. Chyby, které se v praxi objevují, jsou většinou způsobeny neinformovaností žadatelů a někdy také nedostatečnou odbornou erudovaností realizačních firem. Nejvyšší procento chyb se objevuje v žádostech uplatňovaných zpětně – po realizaci úsporných opatření. V případech, kdy se podává žádost před realizací, je možné chyby ještě předem zachytit, a to buď u projektanta, nebo u energetického auditora, popřípadě přímo na pracovišti SFŽP.

A – Zateplení
V žádostech o dotaci po provedení opatření zateplení se objevuje většinou jedna zásadní chyba. Žadatel sice realizoval opatření prostřednictvím firmy uvedené v seznamu a s použitím výrobku, který je také v seznamu, avšak tloušťky tepelných izolací jsou nevyhovující. Je nutné si uvědomit, že při dílčím zateplení musí zateplená konstrukce dosáhnout alespoň minimální doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U (W/(m2. K)). Pokud žadatel nekonzultuje tloušťky zateplení s projektantem nebo auditorem, často se stane, že výsledný součinitel prostupu tepla je nedostatečný. Například u dílčího zateplení obvodové stěny o tloušťce 450 mm a konstrukci z plných cihel je nutné, aby tepelná izolace z pěnového polystyrenu byla v tloušťce minimálně 140 mm. V praxi se lze setkat s případy, kdy žadatelům chybí několik centimetrů tloušťky zateplení, aby dosáhli na dotaci. Veškeré doposud vynaložené úsilí je samozřejmě zmařeno, protože dodatečné zateplení chybějící tloušťky by bylo neekonomické a často chybí i chuť žadatele podstoupit další „kolo“ zateplovacích prací. V případě pouhé výměny oken bývá většinou úspora tepla na vytápění výrazně nižší než požadovaných 20 %, proto je nezbytné provést i doplňující zateplení jiných konstrukcí. Výměna oken zajistí 20% úsporu tepla pouze v případě velkého podílu prosklených ploch, u běžných rodinných domů bývá však prosklená plocha obvykle malá v poměru k celkové ochlazované ploše. 

C – Biomasa
U kotlů na biomasu se jako největší problém jeví splnění emisních limitů a požadované účinnosti. Uživatel musí pečlivě vybírat kotel, aby splnil tyto parametry. Dotace je přidělována i pro kotle bez akumulace, pokud je však vybaven samočinnou dodávkou paliva. Z odborného hlediska nedoporučuji montáž kotlů bez akumulačního zásobníku, neboť praxe prokázala, že jejich životnost je nižší než u kotlů s akumulací.

C – Tepelná čerpadla

Požadavky programu na tepelná čerpadla (TČ) jsou přísné. Ne každý výrobce a dodavatel na našem trhu splní se svými výrobky požadované parametry. Žadatel by měl vždy požadovat po dodavatelské firmě splnění požadavku na tepelnou účinnost dodávaného tepelného čerpadla. V případě montáže nevhodného TČ už prakticky neexistuje možnost nápravy – výměna tepelného čerpadla už většinou není možná bez vysokých finančních nákladů.

C – Solární kolektory
Nejobvyklejším přehmatem v této oblasti je montáž panelů, které nesplňují požadavek na celkový tepelný zisk za rok. Tato chyba se objevovala hlavně v počátku programu, kdy realizační firmy neměly k dispozici výpočtový nástroj na hodnocení kolektoru a také nedokázaly přesně určit skutečný výkon solárního kolektoru u konkrétní instalace [2]. Tu a tam se tento problém při instalacích stále vyskytuje. Tato chyba byla častá také tam, kde nebyl k realizaci přizván projektant nebo auditor. Řešením je dodatečná instalace dalších panelů, avšak za cenu vícenákladů. V případě instalace kolektoru na nevhodnou světovou stranu nebo v nevhodném sklonu se může stát, že nebude splněn požadavek na celkový zisk 350 kWh/m2. V tomto případě je třeba kolektor nastavit tak, aby byly splněny požadované hodnoty. I toto opatření může být za cenu vyšších pořizovacích investic, zvláště v případě nutnosti montáže speciální konstrukce pro panely umístěné na nevhodně orientovaných střechách.

Program neklade požadavky na velikost akumulační nádoby při ohřevu TV a přitápění. V projekční praxi se běžně uvažuje požadavek 50 až 80 l akumulace na 1 m2 kolektoru. Program Zelená úsporám tento požadavek nemá, v praxi se tak objevují také instalace, které slouží pro přitápění a ohřev TV s malým zásobníkem vody a relativně velkou plochou kolektorů. To může způsobit letní přehřívání systému. Projektant by měl vždy zvážit velikost akumulace, ideálně přebytek tepla využívat na ohřev bazénu, pokud tato možnost existuje. Nezanedbatelným problémem může být dodatečné umístění akumulační nádoby v případě systému pro přitápění ve stávajících objektech, neboť často může jít o nádobu o objemu 1 000 l a větší.

Závěr

Nejlepší prevencí proti možným komplikacím při realizaci úsporných opatření z programu Zelená úsporám je spolupráce s odbornými montážními firmami zaregistrovanými v seznamu zelených úspor a erudovanými projektanty, respektive energetickými auditory. Je nutné také použít výrobky zaregistrované v seznamu zelených úspor. V případě, že žadatel spolupracuje se zkušenou firmou, je možné žádat o dotaci až po realizaci opatření, například u montáže solárních kolektorů. Vyskytnou-li se pochybnosti, je možné žádat nejprve o dotaci a teprve po schválení zahájit práce na realizaci opatření. Tento postup se doporučuje také u rozsáhlých opatření, mezi něž patří i komplexní zateplení domu. Samozřejmostí při zapojení do programu by měla být včasná spolupráce žadatele s projektantem nebo energetickým auditorem, kteří zajistí správný návrh a potřebné výpočty pro podání žádosti [3]. Praxe ukazuje, že pokud se žadatel snaží obejít odbornou spolupráci s projektantem nebo auditorem, dochází k mnoha zbytečným přehmatům. Je namístě zmínit, že jsou poskytovány i dotace na přípravu projektu, a šetřit na tomto místě se proto nevyplácí.


Ing. Petr Horák, Ph.D.
Autor je tajemníkem pro vědu a výzkum v Ústavu TZB Fakulty stavební VUT v Brně.

Foto: Dano Veselský

Literatura
1. www.zelenausporam.cz
2. TNI 730302 Energetické hodnocení solárních tepelných soustav – zjednodušený výpočtový postup. Praha: ÚNMZ, 2009.
3. TNI 730329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – rodinné domy. Praha: ÚNMZ, 2009.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media