asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Těsnění pod kontralatěmi: doporučení, nebo nutnost

18.06.2014

Rozpoutaná diskuze o problematice těsností podstřešních fólií vyvolaná neutěšenou situací na trhu a na střechách je výsledkem absence normy pro navrhování skládaných krytin a DHV a neúplnost v pravidlech pro pokrývače v Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. Diskuze vyvolala úplný chaos u projektantů, pokrývačů a zákazníků. Dodnes většina realizačních firem a projektantů nerozlišuje mezi pojistnými hydroizolacemi.

V časopise Dektime 01/2012 atelier DEK uvedl průzkum trvanlivosti fólií pro doplňkové hydroizolační vrstvy šikmých střech. V závěru svého průzkumu uvádí, že fólie lehkého typu difuzně propustné nejsou schopné odolávat vystavenému namáhání. Proti tomu se postavili přední výrobci podstřešních fólií, společnost Dörken a Juta. V roce 2011 vešla v platnost ČSN 73 0540 Navrhování střech. Ta přinesla změnu v názvosloví, které je dodnes pro řadu realizačních firem nepochopitelné.

Vyboulení komprimované izolace

Vyboulení komprimované izolace

Realita vyboulení izolace

Realita vyboulení izolace

Pro informaci uvádím nové normové názvosloví.

  • Skládaná vodotěsnicí vrstva (myslí se tím krytina): je nepropustná pouze pro vodu v kapalném skupenství volně stékající. Navrhuje se dle ČSN 73 0607
  • Doplňková vodotěsnicí vrstva (myslí se pojistná hydroizolace): fólie účinně či omezeně propustná pro vodní páru nebo asfaltový pás
  • Hlavní vodotěsnicí konstrukce (myslí se krytina): vystavena vnějšímu prostředí (je krytinou)
  • Pojistná vodotěsnicí konstrukce (pojistná hydroizolace): zpravidla se používá jako provizorní vodotěsnicí vrstva
  • Pomocná vodotěsnicí vrstva: z materiálů krátkodobě odolných vodě
  • Skládaná vodotěsnicí konstrukce: skládá se z horní vodotěsnicí vrstvy a doplňkové vodotěsnicí vrstvy. Navrhuje se podle ČSN 73 06600 a hydrofyzikálního namáhání. V případě aplikace tepelné izolace se konstrukce střechy navrhuje podle ČSN 73 0540 : 2011, aby byla vyloučena povrchová kondenzace nebo tvorba plísní.

Perforace kotvením minerální izolace mezi krokvemi

Perforace kotvením minerální izolace mezi krokvemi

Perforace kotvením minerální vaty nad krokvemi

Perforace kotvením minerální vaty nad krokvemi

Pojistná hydroizolace či pojistná vodotěsnicí vrstva či doplňková vodotěsnicí vrstva či pomocná vodotěsnicí vrstva je dodatečnou vrstvou, která má zabránit proniknutí vody (vlhkosti) do tepelné izolace a umožnit difuzi vzdušné vlhkosti do větrané mezery pod krytinou. Pokud má DHV sloužit i jako krátkodobá ochrana podstřešních prostor do doby položení krytiny, popř. při vzniku poškození krytiny, je nutno DHV řešit alespoň jako DHV s podtěsněním kontralatí a spoje slepené či svařené. V současné době se šikmé střechy realizují jako dvouplášťové s větranou mezerou nad pojistnou hydroizolací. Pojistná hydroizolace leží na tepelné izolaci nebo na bednění. U zateplených střech z minerální izolace pojistná hydroizolace ochraňuje tepelnou izolaci proti zatečení vody a umožňuje prostup vzdušné vlhkosti do větrané mezery pod krytinou. Velmi často se stává, že se natlačená minerální izolace mezi krokvemi vyboulí, čímž dojde ke zmenšení větrané mezery a stékání vody ke kontralatím (obr. č. 1, 2). U komprimovaných izolací se to děje téměř vždy. U tvrdých izolačních desek PIR k vyboulování izolace nedochází.

Perforace kotvením PIR izolační desky

Perforace kotvením PIR izolační desky

Hloubka kotvení krokví

Hloubka kotvení krokví

Kontralatě jsou kotvené vruty nebo hřebíky do krokví, čímž dochází vždy k perforaci poj. hydroizolace. U nadkrokevního zateplení z PIR desek dochází i k perforaci tepelné izolace. K další perforaci poj. hydroizolace dochází při kotvení střešních latí. Latě se připevňují ve vzdálenostech cca 30–35 cm. Při použití střešních latí 40 × 60 mm a kontralatí 40 × 60 mm dochází vždy k propíchnutí pojistné hydroizolační vrstvy. Tato místa se běžně netěsní a potom dochází k zatékání vody do izolačního souvrství. Kotevní hloubka hřebíku by měla být 2/3 délky hřebíku. Při tloušťce latě 40 mm je potom kotevní hloubka 80 mm. Běžně se používají hřebíky délky 100 mm, potom je kotevní hloubka 60 mm. Dle německých pravidel pro pokrývání střech má být velikost kontralatě 60 × 80 mm. A zde je odpověď na otázku nutnosti použití dodatečného dotěsnění pod kontralatěmi.

Hloubka kotvení PIR

Hloubka kotvení PIR

Vlastní realizace hydroizolační vrstvy

Vlastní realizace hydroizolační vrstvy

I při bezpečném sklonu krytiny a při použití tepelné izolace ve střešní konstrukci musí být vždy kontralať těsněna. Tento závěr koresponduje s německými pravidly a připravovaným návrhem Cechu klempířů, tesařů a pokrývačů ČR. V některých montážních podkladech výrobců je zmínka o těsnění pod kontralatěmi z důvodu perforovaných míst v pojistné hydroizolaci pod kontralatěmi. Zmínku, že při montáži latí dochází vždy k další perforaci, se nedočteme. Zkušení pokrývači znají tuto problematiku a již do nabídek nabízejí těsnění pod kontralatěmi jako samozřejmost. Toto by mělo být i součástí projektové dokumentace, aby byl investor předem upozorněn na nutnost dodatečného těsnění.

TEXT: Luděk Kovář
FOTO: Puren

Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media