asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Rekonstrukce, opravy a údržba plochých střešních plášťů (1. část)

06.02.2009
Opravy a údržba střešních plášťů jsou základní podmínkou pro dlouhodobou životnost této části staveb. Čím odpovědněji jsou vykonávány, tím je delší doba životnosti a tím se také posouvá nutnost rekonstrukce střechy.

Všeobecný rozvoj technologií a materiálů nám umožňuje používat i netradiční postupy při rekonstrukcích a opravách. Například kombinaci jednotlivých materiálů, zejména stěrkových, které jsou nyní obvykle slučitelné s asfaltovými a některými fóliovými hydroizolacemi. Dalšími moderními postupy, které je možno při některých druzích rekonstrukcí používat, jsou injektáže. Platí pro ně přísná pravidla, která je nutné dodržovat, ale jejich použití, zejména u provozních střešních plášťů, je zajímavé mimo jiné i finančně.

Kontrolu a údržby plochých střešních plášťů je nutné provádět pravidelně a to v předem určených termínech nejlépe před a po zimním období, kdy je možné očekávat, že bude nutné provést drobné opravy nebo obvyklé udržovací práce jako jsou:

1. kontrola hydroizolačního systému, jeho celistvosti a napojení na stavební konstrukce a střešní prvky – zejména je potřeba se soustředit na poškozená místa hydroizolačního povlaku v ploše a v detailech;

2. vyčištění střešního pláště od odpadků a náletové zeleně a jiných nečistot;

3. vyčištění odvodňovacího systému, žlabů, vpustí, upevnění košíků vpustí atd.;

4. kontrola upevnění všech střešních prvků, antén, světlíků a ostatních nástavců, klempířských prvků a i vlastní hydroizolace;

5. kontrola celistvostí tmelů, jejich doplnění nebo výměna;

6. kontrola nátěrů a povrchových úprav konstrukcí, které vystupují nad rovinu střešního pláště, případně jejich opravy. 


Kromě pravidelných kontrol je potřeba si uvědomit, že střešní plášť obvykle stárne rovnoměrně, ale též skokově po různých druzích živelných pohrom. Zejména je důležité věnovat pozornost vichřicím, tedy mimořádně silnému, rychlému větru nebo silným poryvům větru a srážkám (déšť, kroupy, sníh).

Po takovýchto událostech je nutné provést kontrolu, při které je nutné se soustředit na konstrukce, které mohla klimatická událost poškodit.

Vždy je vhodné mít již v projektu „Návod na použití střešního pláště“, kde jsou specifikovány různé termíny pro opravy, případně jak se mají tyto opravy nebo údržba realizovat, v některých případech takovýto „návod na použití“ může být součástí smlouvy s pojišťovnou.

Všechny práce spojené s čištěním střešního pláště musí být provedeny ohleduplně, tak aby nedošlo k jeho mechanickému poškození právě při těchto udržovacích pracích. Zejména nebezpečné je bezhlavé odstraňování sněhu ze střech. Při použití ostrých nástrojů je možné očekávat poškození střešního pláště nebo jeho vrchní vrstvy, kterou je pak nutno následně opravovat. 

Specifické jsou střechy s provozními úpravami, tam je třeba předem velmi pečlivě specifikovat údržbu. U zelených střech je to systém zahradnické údržby, u pochozích a pojízdných střešních plášťů náletová zeleň, kterou je nutno neustále odstraňovat. To je možné jednak mechanicky, ale též chemicky. V případě použití různých herbicidů bychom měli znát reakci hydroizolačního povlaku na použité hubící prostředky, které musí být slučitelné s vodotěsnými izolacemi. U střech s obráceným pořadím vrstev i s tepelnou izolací z extrudovaného polystyrénu.

U všech provozních střech je nezbytně nutné trvale udržovat odvodňovací systém, protože ten je velmi náchylný na znehodnocení nečistotami, splaveninami atd. Je nutné jej pravidelně čistit, s tím je třeba počítat již v době projektování.  

Při všech pracích na střešních pláštích bychom měli dodržovat bezpečnostní pravidla. Je potřeba eliminovat možnosti úrazu a to zejména pádu z výšek. K tomu by měly sloužit kotvící prvky pro zajišťovací pomůcky. Tyto prvky je vhodné zabudovávat do střešních plášťů při rekonstrukcích, protože většina stávajících střešních plášťů je neobsahuje. Jedná se zejména o osazení pevných bodů, ke kterým je možné připevňovat úvazky a prvky bezpečnosti práce ve výškách tak, jak je patrné na obrázku č. 1. 

Tyto prvky mohou být bodové, ale i liniové. Kromě těchto pevných bodů je možné ještě používat mobilní zábradlí.  

Nejdůležitější obecné zásady

1. Maximální množství informací. Před započetím jakýchkoliv prací je nutné mít dostatečné množství informací o střešním plášti, o jeho stavu a konstrukčním řešení, tak aby bylo možno objektivně vyhodnotit nejlepší variantu technického řešení opravy nebo rekonstrukce. Tyto informace se získají nejen z dokumentace, ale zejména ze sond do střešního pláště. Při kontrole je možné využít nejen obvyklé metody sond, ale též je možné použít termovizi, která ukáže anomálie střešního pláště.

2. Návrh opravy nebo rekonstrukce je nutné mít zhodnocený z hlediska celé funkčnosti střešního pláště a to zejména z hlediska statického (při přitěžování dalšími vrstvami), stavebně fyzikálního (aktivní bilance zkondenzované a vypařené vodní páry) a odvodňovacího (systém odvodnění musí být dostatečný, nesmí být rekonstrukcí omezen). To znamená, že vsazení menších vpustí do stávajících není opravdu vhodným řešením, i když se jeví jako nejjednodušší.

3. Pro náročné rekonstrukce je velmi důležité mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která bude řešit všechny skladby a konstrukční detaily, které se na střešním plášti vyskytují.

4. Provádění oprav a rekonstrukcí je náročnější než realizace nových izolačních systémů, proto je nutné, aby pracovníci, kteří tyto práce provádějí, byli zkušení a zodpovědní. Izolační firmy provádějící tyto práce by měly být vybaveny odpovídajícími přístroji a nástroji, zejména pak pro demontáž starého izolačního systému. Kromě toho musí být vybaveny bezpečnostními pomůckami, tak aby nedocházelo k zbytečným zraněním.

5. Průběh prací musí být pečlivě dokumentován a to listinnými dokumenty (zápisy, dopisy, protokoly o převzetí atd.), fotografiemi nebo i videonahrávkami. V případě, že se v průběhu rekonstrukčních prací objeví nějaké anomálie, je nutné na ně projekčně a konstrukčně reagovat.




Pro odstraňování starých izolačních systémů jsou k dispozici speciální nástroje. Nejdůležitější z nich je stroj úplně vlevo, jehož základní funkcí je řezání izolačního systému na části, které je možno jednoduše odstraňovat (typů těchto řezaček je celá řada).

Jedním ze systémů na odstraňování souvrství střešních plášťů jsou stroje užívající na pohon tlakový vzduch, které jsou velmi variabilní a flexibilní. Protože je pohonná jednotka stabilní a stlačený vzduch je veden tlakovými hadicemi, je jejich obsluha jednoduchá. Na pohonnou jednotku lze napojit i jiné nástroje. 

Kromě odstraňování pevných částí střešního pláště je nutné průběžně odstraňovat i vodu, která je obsažena v souvrství. K tomu se používají speciální vysavače na vodu (obr. 3).

Opravy hydroizolačního povlaku jsou:
1. lokální opravy v partikulárních detailech (opravy konstrukčních detailů nebo konkrétně poškozených částí hydroizolačního povlaku);
2. opravy konstrukčních detailů a přepáskování spojů. 

Pro opravy musí být použity materiály, které jsou plnohodnotnou hydroizolací. Přelepení fóliových izolací samolepicími bitumenovými páskami je tedy nepřípustné, protože nemůže dlouhodobě spolehlivě sloužit. Funkčnost takového řešení je velmi krátkodobá. 

Pro opravy i pro přepáskování platí tři základní zásady:
1. materiál pro záplaty nebo přepáskování musí být z hydroizolačního povlaku, který je deklarován jako jednovrstevný, jeho navaření na původní izolační povlak musí být plnoplošné;
2. povrch je nutno připravit tak, aby bylo možné provést homogenní spoj původního materiálu s materiálem, který bude použit na záplaty, přepáskování; zejména je nutné pečlivě zatlačit posyp do asfaltové hmoty, tak aby na povrch vystoupila asfaltová hmota;
3. minimální přesah při svařování, tj. od místa porušení k hraně záplaty, musí být 120 – 150 mm.

Opravy konstrukčních detailů mají obdobné zásady. U konstrukčních detailů lze využít též kombinace hydroizolačního materiálu se stěrkovými materiály. V současné době nejvhodnější materiál je PMMA (polymetylmetakrylát), který je ve většině případů slučitelný se všemi obvyklými asfaltovými hydroizolačními materiály. Tyto materiály jsou vyztužené polyesterovými textiliemi, to znamená, že mají dostatečné mechanické vlastnosti pro použití na střešních pláštích. 

Nalevo je přepáskování spojů, napravo je záplata.


Rekonstrukce střešních plášťů lze rozdělit do následujících etap:


1. Získávání informací:
• z projektové dokumentace, korespondence, protokoly o předání, převzetí atd.; 
• místní šetření musí být provedeno vždy se sondami, tak aby bylo jasné co bylo skutečně provedeno a v jakém stavu jsou jednotlivé vrstvy střešního pláště a to nejen izolační, ale i ostatní. Současně musí být zjištěn stav konstrukčních prvků (vpusti, světlíky) a klempířských detailů;
• stav tepelně izolační vrstvy můžeme kontrolovat pomocí termovize – zda se na plochém střešním plášti nevyskytují různé anomálie, vykazující nedostatek tepelné izolace nebo její poškození v důsledku zatékání;
• stav odvodňovacího systému, především jeho průchodnost;
• stav ostatních prvků střešního pláště, zejména klempířských detailů, kde je nutné zjistit úroveň koroze atd.;
• stav mechanického kotvení hydroizolačního povlaku nebo klempířských a fasádních prvků. Zjistíme ho jednak vizuálně, ale též pomocí výtažných zkoušek, kdy se zjišťuje pevnost jednotlivých prvků mechanického kotvení; tímto způsobem může být zkoušena i soudržnost jednotlivých vrstev střešního pláště mezi sebou. Velmi často se tak zkouší soudržnost hydroizolace k podkladu.

2. Zpracování a analýza získaných informací:
• na základě získaných informací je nutno zpracovat statickou analýzu, která určí statické možnosti nosné konstrukce střešního pláště, možnosti přitížení nebo nutnosti odlehčení; stejnou statickou analýzu je nutno provést při mechanickém kotvení, protože před začátkem rekonstrukčních prací je nutné znát pevnost materiálů, do kterých je nutné mechanicky něco kotvit;
• na základě předcházejících informací je možno zhodnotit fyzický stav hydroizolačního povlaku a tepelné izolace;
• na základě získaných informací je možno rozhodnout o optimální variantě technického řešení.

3. Zpracování projektové dokumentace:
Na základě vyhodnocených poznatků je možno zpracovat projektovou dokumentaci, v níž budou, kromě konstrukčních řešení, i stavebně fyzikální výpočty. Střecha musí vyhovovat ve všech hodnocených parametrech.

U mechanicky kotvených střešních plášťů by měl být zpracován kotvící plán, součástí dokumentace musí být všechny revizní zprávy.

4. Výběrové řízení:
Základní podmínkou výběrového řízení je, aby všechny firmy nabízely stejný rozsah prací a stejné izolační materiály, tak aby jednotlivé nabídky bylo možno porovnat; nabídkový rozpočet je vhodné mít rozdělen do položek vždy s dělením materiál x práce.

5. Realizace rekonstrukce:
Realizace by měla probíhat přesně podle projektu, s tím, že veškeré změny, které vyvolá život nebo skutečnosti, které nebyly v době zpracování projektu známy, budou zaznamenány písemně a dokumentovány fotograficky, tak aby v případě nejasností bylo možno dohledat odpovídající dokumenty.

6. Převzetí střešního pláště do užívání:

Střešní plášť může být převzat až po úplném dokončení nebo s jasným specifikováním nedostatků a nedodělků, které je nutné v dohodnutých termínech odstranit. Při přebírání je možno provést kontrolní měření, případně kontrolní sondy nebo jiné zkoušky, které by kvalifikovaně potvrdily stav přebíraného střešního pláště, včetně konstrukčních detailů.


Ing. Marek Novotný
Foto a obrázky: archiv autora

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Vasak Jiri
Dobrý den, chci se zeptat, kdo vyrábí ty stroje pro odstraňování původního izolačního systému, které máte na fotce. Děkuji, Vašák
Odpovědět | 21.11.2011, 08:49

Další z Jaga Media