asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Stavebnictví v Evropě a ČR a jeho další vývoj

29.07.2009
Světová, evropská a česká ekonomika prochází hlubokou ekonomickou krizí, která se dotýká bezprostředně i stavebnictví. Dlouhodobé tendence vývoje stavební výroby dokazují, že každá ekonomická krize se začíná projevovat především ve stavebnictví.

Stavebnictví v České republice patří, stejně jako v ostatních zemích EU, mezi význam­ná národohospodářská odvětví. Intenzita stavění v ČR byla v roce 2008 o 16,5 % vyšší, než je západoevropský průměr. Více jak osmiletá konjunktura stavebnictví odrážela celkový příznivý vývoj v euroregionu. Z podkladů informací, které zpracovává organizace Euroconstruct sdružující nevládní odborné organizace z evropských zemí, vyplývá, že se situace dramaticky změnila.

Rozdíly v Evropě
Při sledování vývoje v Evropě je vhodné oddělit situaci ve Španělsku, Irsku a Polsku. Co se týče Španělska a Irska, zde jsou předpovědi mnohem více negativní než ve zbytku zemí, a to díky specifické situaci na trhu s nemovitostmi, které obě země zažívají. Zejména co se týká významu španělského trhu a jeho podílu na evropském trhu, ovlivňuje tento významnou měrou výsledky celé Evropy, a to negativním směrem. Podobně je vhodné řešit odděleně situaci v Polsku, kde je ale trend opačný – předpovědi pro vývoj v Polsku jsou pozitivnější než pro zbytek Evropy – zejména díky novým projektům na výstavbu infrastruktury. Jelikož polský trh není co do velikosti v celoevropském kontextu tak významný, nemají jeho pozitivní prognózy přílišný dopad na celkové evropské statistiky.

Na vývoji jednotlivých typů výstavby je patrné, že setrvačnost poklesu očekávaného v období 2008 až 2011 lze přičíst na vrub bytové a následně nebytové výstavbě. Na západě vstupuje inženýrská výstavba do tohoto období s potížemi, které jsou ale nesrovnatelné se situací v pozemním stavitelství. Kromě výstavby ve Španělsku je očekávaný vývoj inženýrské výstavby mnohem optimističtější, ačkoliv pro rok 2009 takřka všechny země předpokládají větší či menší oslabení, a některé dokonce přechod k minusovým hodnotám.

Potvrzuje se tím fakt, že větší závislost inženýrské výstavby na veřejných zakázkách (tzn. větší spojitost s politickými rozhodnutími) neznamená odloučení od vývoje ekonomické situace, protože také veřejné finance jsou přímo závislé na celkovém stavu ekonomiky.

Bytová výstavba
Od roku 2003 do roku 2006 výstavba nových bytových jednotek poháněla růst ekonomické prosperity ve stavebnictví v Evropě, avšak po stagnaci v roce 2007 výstavba nových bytových jednotek přispívá k ekonomické recesi. Ve východních zemích čelí bytová výstavba také poklesům v tempu růstu, nicméně všechny sledované země stále vykazují rozvoj bytové výstavby. Situace by se měla ještě více zkomplikovat v tomto roce, protože se (obecně) očekává pokračování poklesů stejnou rychlostí, a to jak na západě, tak i na východě.

Nebytová výstavba
Nebytová výstavba, která ještě v roce 2008 pomáhala inženýrské výstavbě částečně vykrýt pád bytové výstavby, očekává v roce 2009 také výrazný útlum. Vzhledem k objemu, který tento typ výstavby zaujímá ve stavebnictví západoevropských zemí, tak posílí další poklesy a přidá se v tomto trendu k výstavbě bytové.

Situace u nás
České stavebnictví, které má za sebou období několikaletého růstu, příznivě ovlivnil vstup naší ekonomiky do evropského prostoru a výrazný příliv zahraničního kapitálu rozšířil potenciální kapacitu stavebního trhu pro domácí firmy. Významný je také podíl stavebnictví na tvorbě přidané hodnoty a zaměstnanosti osob pracujících v civilním sektoru. Rovněž svými činnostmi aktivně podporuje stabilizaci zaměstnanosti v ekonomice. Otevřenost stavebního trhu, i přes jeho výrazně národní charakter, vyvolává také tlak na zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských stavebních firem.

V současné době se stavebnictví podílí zhruba 7 až 8 % na tvorbě HDP a zaměstnává okolo 9 % osob pracujících v civilním sektoru (přibližně 450 tisíc osob). Dostupné studie vyčíslují multiplikační efekt stavebnictví na zaměstnanost koeficientem 3 až 5, tj. jeden milion korun investovaný do stavebnictví generuje potřebu až čtyř pracovníků ve stavebnictví a v návazných činnostech v průmyslu, v projekci a v souvisejících činnostech. Tento fakt je významný i pro hledání cest k překonání přicházející ekonomické krize.

Stavební konjunktura se v posledních letech opírala o masivní poptávku soukromého a veřejného sektoru spolu se zahraničními investicemi. Dominantním poptávkovým okruhem v posledních několika letech jsou stavby inženýrského stavitelství.

Indikátory trendů poptávky
Významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci jsou makroekonomický vývoj, investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. Vývoj všech těchto faktorů není prozatím výrazně kritický. Velmi důležitý je ale jejich další vývoj. Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké jsou dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší bývají jejich poddodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak veřejných, tak i pro privátní investory.

Snížení poptávky

Prvotní finanční krize se změnila v krizi zasahující výrobní odvětví i služby a postupně ovlivňuje jednotlivé účastníky procesu výstavby. První, kdo to již výrazně pocítil, je segment developerských firem financujících rozsáhlé stavební projekty. Jedná se jak o snížení zájmu o jejich produkty, tak i o problémy spojené s obtížnější dostupností úvěrů. Rovněž na trhu s realitami dochází ke změnám cenových relací a poptávky. Pro stavební podnikatele bude v této souvislosti významný vývoj cen pozemků, které jsou pro investory důležitou součástí celkové ceny stavebního díla.

Pokles poptávky v této části stavebního trhu bude mít, spolu s očekávaným poklesem zájmu (diferencovaně podle odvětví) o investiční výstavbu u soukromého průmyslového sektoru a sektoru služeb, již přímý dopad na poptávku po stavební výrobě. Stejně tak se dá očekávat snížení zájmu o výstavbu ze strany obyvatelstva v důsledku odložení investic na příznivější období i kvůli zhoršené dostupnosti hypoték.

Snížení cen

Naproti tomu lze očekávat určité snížení cen, i když časově omezené, některých vstupů pro stavění. Jedná se o materiály, výrobky, energii. Otázkou je mzdový vývoj a zaměstnanost ve stavebnictví. Stavební firmy mají možnost reagovat díky flexibilitě svých kapacit změnou zaměření své produkce, snižováním nákladů apod.

V této souvislosti může sehrát významnou roli financování státu i získání prostředků na podporu investičních aktivit z EU. Věcně se jedná zejména o stavby a opravy komunikací, ekologické stavby, opravy a zateplení panelových domů a další.

Pokles produkce stavebnictví
Výsledky 1. čtvrtletí 2009 signalizují prudký pokles pozemního stavitelství a i přes růst inženýrského stavitelství dochází k poklesu celkové produkce stavebnictví v úrovni 11,5 %.

Dopad snížení poptávky po stavební produkci se projevuje plošně u všech velikostních kategorií podniků, s menší intenzitou u firem specializovaných na inženýrskou výstavbu. Rovněž výrazné snížení nově uzavřených zakázek v průběhu 1. čtvrtletí o 33,9 % signalizuje značné problémy s naplněním kapacit stavebních firem v dalších obdobích. Rovněž dochází k poklesu hodnoty staveb, na které stavební úřady vydaly stavební povolení v průběhu prvého čtvrtletí 2009 ve srovnání se stejným obdobím roku 2008.

I přes to, že statistika stavebnictví poskytuje po změně metodiky chudší spektrum informací o vývoji odvětví v průběhu roku, které prakticky znemožňuje hlubší analytický pohled, je zřejmé, že krize se již výrazně dotýká stavebnictví. S ohledem na složitou situaci stavebnictví a očekávaný nepříliš optimistický vývoj by větší pozornost celému odvětví měla rovněž věnovat státní zpráva, například využitím nástrojů pro stimulaci poptávky, pobídek EU, zpracování solidních analýz o problémech odvětví a ekonomické situace stavebních firem.

Nutnost reagovat na problémy

Na časový horizont zlomu v krizovém vývoji i na opatření ke zmírnění krize existuje řada mnohdy protichůdných názorů a receptů. V dalším období roku 2009 a v následujících letech stavebnictví bude muset reagovat na řadu problémů. Jsou to:
  • snížení poptávky po investicích, kdy se bude jednat jak o pokles veřejné zakázky (první signály již směřují do oblasti dopravní infrastruktury), pokles investic soukromého sektoru v rozsahu 20 až 30 % (zastavení přípravy nových projektů, zrušení připravovaných projektů);
  • zvýšení rizika platební neschopnosti u stavebních firem a jejich dodavatelů a developerů;
  • zpožďování plateb ze státního rozpočtu, problémy s profinancováním velkých staveb financovaných ze státního rozpočtu výrazně zvyšují nároky na využití finančních zdrojů u jejich dodavatelů;
  • pokles poptávky ze strany obyvatelstva zejména po bytech (o 30 až 40 %), a to z důvodů zhoršené koupěschopnosti, odložení pořízení bytu na pozdější období a snížené dostupnosti hypoték.

Opatření ke zmírnění krize
Stavební firmy obdobně jako celou ekonomiku čeká nelehké období, jehož délku nelze dopředu odhadnout (hovoří se o období 1 až 3 let). Toto období bude nesnadné pro řadu stavebních firem, které mají příležitost reagovat změnou strategie, zaměřením produkce, redukcí zbytných nákladů. Je zřejmé, že se firmy nevyhnou ani propouštění. Z pohledu specializace jsou zejména ohroženy firmy z oblasti pozemního stavitelství.

Opatření směřujících ke zmírnění krize je doporučováno, resp. realizováno mnoho. Z pohledu stavebnictví a celé ekonomiky jsou významná ta opatření, která mají rychlý proinvestiční efekt. Jedná se jak o podporu investičních výdajů i v deficitním státním rozpočtu, tak dalších zdrojích financování investic. Věcně by tyto prostředky měly směřovat do dopravní infrastruktury, ekologie, zateplení budov, oprav veřejných budov ve vlastnictví státu a obcí.

Výrazná proinvestiční alokace prostředků by, s ohledem na již zmíněný multiplikační efekt stavebnictví, zmírnila dopady krize na nezaměstnanost v celé ekonomice, zkrátila délku krize a zajistila dobrou pozici vývoje ekonomiky v pokrizovém období. Konečná tendence v oblasti výstavby, stavění, stavebnictví v dalších obdobích bude výslednicí pohybu a vývoje výše nastíněných faktorů a segmentů trhu.


Ing. Zdeněk Kunc, CSc.

Autor je ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS PRAHA, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media