asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Stavební technika, lešení a bednicí systémy

03.10.2014

Stavební společnosti v České republice jsou vzhledem k přetrvávající nedobré ekonomické situaci na trhu systematicky vystavované optimalizačním metodám. Tyto metody bychom do jisté míry mohli označit za tzv. derivační a nederivační metody bez jakéhokoli ohraničení, vyjma podmínky minimality funkce, tj. že neexistuje žádné jiné východisko pro hledanou optimalizační hodnotu. Jako optimalizační hodnotu ve stavebnictví můžeme označit jakýkoli výdaj, který můžeme: a) eliminovat, b) minimalizovat.

Za jistý způsob optimalizační metody, respektive minimalizaci nákladů stavebních společností, můžeme označit uplatnění v současnosti plně funkční a zákonem upravené volné živnosti „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ provedenou nařízením vlády č. 278/2008 Sb., která je nyní zařazena v příloze č. 4, bod 60. Tj. ta živnost, která nahradila dříve užívanou „Inženýrská činnost v investiční výstavbě“ a je označovaná též jako „inženýring“. Nutno dodat, že používání tohoto výrazu neustále přetrvává. Jak jsem již uvedl, jedná se o tzv. živnost volnou, tedy živnost nevyžadující zvláštní odbornou ani jinou způsobilost. Dle živnostenského zákona výkon této živnosti zahrnuje: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře (…). Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. (…)“ Text přílohy výslovně stanoví, že „Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění, technickoorganizační činnost v oblasti požární ochrany (…)“ [1]

Inženýring ve stavebnictví

Inženýring ve stavebnictví tak představuje skupinu činností, které vykonává daný subjekt k zabezpečení přípravy či samotné realizaci daného stavebního díla. Pověření je základem činnosti osoby vykonávající inženýring. Nejčastěji se realizuje na základě mandátní smlou­vy. Osoba vykonávající inženýring – mandatář – postupuje podle pokynů a v sou­ladu se zájmy mandanta a má k úkonům spojeným s činností, k níž je pověřen, od mandanta plnou moc. Tím, že se jedná o živnost volnou, ji tedy může vykonávat kdokoliv, kdo může v souladu s obecnými podmínkami živnostenského zákona živnostensky podnikat. Z toho vyplývá, že výkon této činnosti není spojen s profesní odpovědností podle zvláštních právních předpisů, a přirozeně tedy nemůže zahrnovat činnosti jako projektování, zpracování požárně bezpečnostní dokumentace či autorský dozor [2].

Realita v praxi – externí subdodávky

Jestliže bychom se zaměřili na využívání inženýringu ve stavebnictví, respektive na to, jak ho využívají stavební společnosti (v rozlišení podle velikosti na malé, střední či velké), bylo by zajímavé, kolik z nich využívá pro jednotlivé stavební činnosti třetí osobu, a pro které konkrétní činnosti. Protože neexistuje empirické šetření na takovéto téma, není možno v současné chvíli kvalifikovaně a zodpovědně odpovědět. Nicméně na základě množství jednotlivých informací od představitelů stavebních společností a dále pak na základě indicií z kvartálních studií analytické společnosti CEEC Research, zabývající se českým a slovenským stavebnictvím, je možno konstatovat, že valná většina velkých a středních stavebních společností zajišťuje více než 60 % prací formou externích subdodávek. Primárním důvodem takovéhoto počínání je minimalizace fixních nákladů; valná většina stavebních společností například zúžila svůj kmenový stav zaměstnanců na nezbytně nutný počet [3].

Pronájem stavební techniky, lešení či bednicích systémů

Dalším velice zajímavým údajem z hlediska využívání třetích osob je pronájem stavební techniky, lešení či bednicích systémů. Bohužel i zde je možno zaznamenat výrazně negativní posun oproti rokům před krizí. Jedná se jak o změny v nabídce firem, tak v oblasti cen. Podle odborných odhadů se ceny pronájmu techniky u některých poskytovatelů snížily dokonce o více jak 30 procent. Pokud by to byl stav dlouhodobý, tak by se v důsledku toho znemožňovala přirozená reprodukce a nákup nové techniky pronajímateli. Cenový tlak vychází zejména ze strany vyšších dodavatelů, kteří si tuto techniku pronajímají od subdodavatelů a jsou díky probíhající cenové válce sami tlačeni k nabízení co nejnižších cen. Výsledkem je pak tlak v průběhu celého subdodavatelského řetězce, který dopadá i na poskytovatele lešení a bednění. Na základě informací od významného hráče na trhu v oblasti lešení a bednění byla poskytnuta následující informace:
Enormní tlak na snižování cen vedl k tomu, že velcí poskytovatelé lešenářské a bednicí techniky působící na trhu snížili svůj obrat od počátku krize v řádu desítky procent. Někteří z nich dokonce až o 30 až 50 procent. Některé firmy rovněž omezily svoji nabídku, část firem dokonce úplně odešla z trhu (např. mezinárodní společnost Harsco). V oblasti pronájmu lešení jako celku (kombinace rámového a modulového lešení) je největší půjčovnou v ČR společnost Peri. Kromě fasádního lešení má i velký objem modulového lešení, se kterým se v posledních letech snaží prosadit zejména do průmyslových aplikací. Obdobně významným hráčem v tomto segmentu je společnost Scaserv. Objem nabízeného lešení dosahuje rovněž několik set tisíc metrů čtverečních lešení. V modulovém řešení je ale nabízený objem menší než v případě společnosti Peri. Dalším velkým hráčem v kombinovaném lešení je půjčovna Lavel (soukromé zastou­pení výrobce Layher). V oblasti rámového lešení nabízí několik set tisíc metrů čtverečních, disponuje také značným objemem modulů. Jejich modul Layher Allround je klíčovým pro využití zejména v průmyslu, kde jej používají nadnárodní obří firmy (chemičky, rafinerie, ocelárny atd.). Firma zajišťuje i komplexní služby lešenářských prací a údržby konstrukcí a technologií. Dalším hráčem na trhu je mezinárodní společnost Ramirent, která se ale zaměřuje zejména na pronájmy strojů a menší mechanizace, nikoli na pronájem lešení. Drobnějším hráčem v oblasti kombinovaných systémů je půjčovna ALS se systémy Alfix. V oblasti lešení působí výše uvedení velcí hráči – půjčovny. Existuje ale i řada středních regionálních dodavatelů, kteří se pohybují kapacitou do 50 tis. m2 fasádního lešení v jiném postavení než vyjmenované společnosti, a dále pak desítky malých regionálních dodavatelů (kolem 3 až 10 tis. m2), kteří si často na větší zakázky, pokud je třeba, půjčují od velkých poskytovatelů pro své lokální klienty. Fungují tedy někdy i jako sítě „distributorů“ větších půjčoven. Jistou část trhu rovněž pokrývají velké stavební firmy, které mají v některých případech vlastní interní půjčovny. Ty jsou ale především k vlastní potřebě a poskytují lešení jednotlivým divizím uvnitř firmy. Aktuálním trendem je downsizing těchto interních půjčoven a někdy i jejich úplná eliminace. Důvodem je možnost efektivnějšího a levnějšího pronájmu externě – u specializovaných poskytovatelů – než provozování půjčovny in-house.Oblast bednění je výrazně koncentrovaná do velkých půjčoven výrobců Peri, Doka, Ulma, Paschal a již zmíněné společnosti ­Harsco. Rovněž velké stavební firmy mají značné vlastní zásoby bednění nakoupené z dřívějších období. Co se týká pronájmu bednění, jedničkou na trhu je opět firma Peri, druhou největší společností je DOKA a dále pak následují firmy Ulma, Paschal a Scaserv.

Další směřování

Pro další směřování v oblasti pronájmu stavební techniky, lešení či bednění bude klíčový zejména vývoj objemu stavebních prací, jmenovitě zda se podaří ukončit již pět let trvající krizi sektoru a zajistit větší odbyt půjčovnám. V případě, že se tak stane, budou půjčovny jedny z prvních, které pocítí růst poptávky na trhu – v první fázi růstu stavebního trhu stavební firmy nebudou totiž ochotné ihned investovat do nákupu vlastní techniky a budou si na rostoucí objem zakázek nejdříve techniku půjčovat. Výhodnou pro ně je jednak skutečnost, že nepotřebují žádné investiční prostředky (které většina stavebních firem po pětiletém výpadku nemá) a rovněž i to, že se nemusí o tuto techniku starat. Půjčovny jsou ji schopny zajistit přesně na míru a v objemu potřeb zákazníka, navíc v řadě případů včetně transportu, montáže a obsluhy. Naopak potenciální hrozbou pro půjčovny jsou rizika spojená s neplacením a zhoršenou platební morálkou stavebních firem. Aktuálně rostoucí objem zakázek stále nedokáže vytížit veliký objem nezaměstnaných stavebních kapacit na trhu, a tak některé firmy stále nabízejí kvůli získání zakázky dumpingové ceny. Svoji ztrátu se pak snaží umořit snížením plateb jednotlivým subdodavatelům – např. i půjčovnám.

Závěr

Ekonomická krize ve stavebnictví může mít v současnosti i pozitivní vliv na některé činnosti ve stavebnictví. Konkrétně může přinést širší příležitosti zapůjčovatelům stavební techniky poté, co jsou stavební firmy ekonomicky vyčerpané silným konkurenčním bojem. Proto nelze očekávat investice do vlastní techniky, ale více se pravděpodobně bude využívat pronájmů. Vzestup stavebního trhu se tak může zobrazit ve zvýšené poptávce po pronájmech stavební techniky. V souvislosti s tímto článkem se nabízí otázka, zdali ve stavebnictví dojde k větší specializaci stavebních firem a tím k většímu využití subdodavatelů a rozšíření inženýringu. Nebo se naopak velké a střední firmy budou soustřeďovat na to, aby podstatnou část zakázky a ekonomicky nejpřínosnější činnosti realizovaly vlastními silami.

TEXT: Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA
FOTO: thinkstock.com

Filip Bušina je akademickým pracovníkem Katedry společenských věd Vysoké školy politických a společenských věd.

Literatura
1. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 31. 12. 2013. Obsahová náplň živnosti volné – třetí část seznamu. [cit. 23. 08. 2014]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obsahova-napln-zivnosti-volne-3-4880.html>
2. FALTUSOVÁ, Eva. (Česká komora architektů) 26. 09. 2011. Inženýrská činnost ve výstavbě v publikaci Stavební zákon v praxi – Inženýring. [cit. 23. 08. 2014]. Dostupné z: <http://www.cka.cc/pravni_predpisy/pravni_servis/inzenyrska-cinnost-ve-vystavbe-v-publikaci-stavebni-zakon-v-praxi-inzenyring>
3. CEEC Research, 2013. Analýzy stavebnictví. [cit. 23. 08. 2014] Dostupné z: <http://www.ceec.eu/research/>.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media