DCH-SINCOLOR , a. s.: V Plzni neprodáváme obarvenou vodu
Společnost DCH-SINCOLOR, a. s., vznikla z právního hlediska fúzí dvou společností v roce 2009. Historie fúzovaných firem zasahuje ale mnohem dál. Společnost Sincolor, a. s., dříve také Sindat Plzeň, může svůj počátek existence datovat až do roku 1870, kdy byla v Plzni založena továrna na smolu pro výrobu a dodávky smoly na vysmolování sudů Plzeňského Prazdroje. Zpracování pryskyřic, dnes již syntetických, přetrvalo v Plzni v divizi Barvy-laky, stavební chemie, do současnosti. Druhá fúzovaná společnost DCH-Bohemia Trade, s. r. o., začala v roce 1996 využívat kompaktní materiály známé pod zažitým pojmem umělý kámen pro výrobu plošných interiérových prvků. Na otázky odpovídá Ing. Michaela Bidmonová, ředitelka Divize barvy-laky, stavební chemie, v Plzni.
Jak dlouho pracujete ve firmě?
Přes pět let. Začínala jsem na pozici vedoucí výroby, de facto jsem pracovní místo získala jen díky znalostem databázových systémů, protože nejsem vystudovaný chemik. Začátky ve firmě byly pro mne velkou výzvou, protože jsem o procesu výroby nátěrových hmot neměla ani tušení. Učím se dodnes, ale pevně věřím, že základy, na kterých se dá dál stavět, již plně ovládám. Chemie je velmi obsáhlá a platí v ní jistá pravidla, která nelze obejít. Proto je v tomto oboru možná více než kde jinde nutné vyhledávat, respektive si udržet zaměstnance s cenným know-how.
Jste českým výrobcem – neplánujete přesunout výrobu jinam?
Chemický průmysl je dnes bohužel na černé listině EU, nicméně nelze opomíjet fakt, že chemii najdete v každém jiném oboru – ať už jako podpůrný či pomocný nástroj produkce; vezměte si zemědělství, potravinářství, strojírenství. Domněnka, že „špinavý a nebezpečný“ chemický průmysl zmizí z Evropy, je opravdu velmi lehkomyslná a již nyní to všechny stojí nemalé finanční prostředky.
Co tím myslíte? Narážíte na všudypřítomnou byrokracii?
Ano, přesně tak. EU na celý chemický průmysl valí jedno legislativní omezení za druhým, na seznamu škodlivých látek přibývají další a další dříve běžně používané chemikálie a doslova smrtelnou ranou pro některé producenty bylo a ještě bude tzv. nařízení REACH, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky. Náklady spojené s dodržováním REACH jsou pro evropské firmy natolik vysoké, že celý evropský chemický průmysl již není konkurenceschopný a výrobci především v Číně a v USA se tomu jen smějí. Když k tomu přidáte ještě některé paradoxy v národním měřítku – např. že ČOI a ČIŽP kontrolují v drtivé většině případů české produkty, resp. české výrobce, pro jejich snadnou dohledatelnost a postižitelnost, musíte zcela logicky dojít k závěru, že podnikání v chemickém průmyslu v ČR dnes není atraktivní.
Přesto je na trhu mnoho výrobků a výrobců a laik se mnohdy těžce orientuje. Boj o zákazníky je v těchto dobách těžší než kdy předtím. Čím oslovujete ty své?
Máte pravdu, výběr nátěrových hmot na trhu je obrovský. A stejně jako u potravin se dá vypozorovat trend dvou rozdílných cest přístupu k nákupu. Buďto kupující kouká na cenu, nebo se ptá po kvalitě. A neplatí to bohužel jen pro koncového spotřebitele, který chce koupit barvu na plot, pergolu, schody nebo na podlahu dílny. Ve většině výběrových řízení je dnes jediným kritériem výběru nejnižší cena. Ten rozhodující význam má tedy zadávací dokumentace, resp. požadavky zadavatele a je někdy velmi smutné číst zadání od investora, kde nenajdete jediný technický parametr – zrovna dnes jsem opět viděla poptávku od konkrétní strojírenské firmy na „syntetickou barvu bílou“. Žádná další specifikace. Je to skoro k pláči, když si uvědomíte, jak taková poptávka skončí. V naší divizi v areálu v Plzni barvy přímo vyrábíme, máme vlastní laboratoř a naši pracovníci jsou schopni upravit stávající výrobky pro konkrétní zadání, případně navrhnout jinou lepší variantu. Co nechceme, je vyrábět nekvalitní nátěrové hmoty jen proto, abychom vyhráli výběrové řízení kvůli nízké ceně. Netvrdím, že se v terénu nesetkáváme s problémy, obvykle se ale ukáže, že byly podceněny aplikační podmínky nebo příprava podkladu, na který se naše nátěrová hmota nanáší.
Jaké konkrétní typy barev tedy v Plzni vyrábíte?
Nátěrové hmoty, laky a tmely epoxidové, polyuretanové a syntetické. Vzhledem k tlaku na VOC limity a chemii bez zápachu máme v sortimentu i vodou ředitelné epoxidové nátěrové systémy, které lze použít i ve velmi extrémních podmínkách, jako jsou vysoká vlhkost nebo špatná větratelnost prostor. Snažíme se vyjít vstříc zákazníkovi a správné použití konzultovat tak, abychom minimalizovali riziko chybného nátěru, který nebude plnit svůj účel tak, jak bylo požadováno. V nabídce máme mimo jiné speciální stěrky do potravinářství, takže historická vazba na Plzeňský Prazdroj nám zůstává dodnes a jsme za to rádi. Mimo pivovarů naše barvy úspěšně fungují i v oblasti izolací (bazény, jímky), speciálních ochranných nátěrů (autodílny, sklady, garáže), signalizačního značení (vodicí čáry pro dopravní logistiku uvnitř areálů firem) nebo například povrchů tělocvičen (epoxidové laky). Je toho opravdu mnoho, od dřevěných podlah přes betonové povrchy po kovové konstrukce.
Kdo je tedy vaším typickým zákazníkem?
Nadneseně se dá říci, že kdokoli, kdo chce od nátěru funkčnost, výdrž v čase i v podmínkách a v neposlední řadě estetický vzhled. Kontrolou každé šarže výroby u každého výrobku dokážeme zajistit plnou funkčnost a povrch nátěrové hmoty bez vad – pokud je tedy dodržen postup aplikace. Dvousložkové barvy mají nevýhodu v tom, že nelze po otevření vzít štětec nebo váleček a „jít na věc“. V dnešní době, kdy všichni spěchají a nechtějí se zdržovat přípravou, je to takový náš boj s větrnými mlýny, protože Češi obecně nečtou, a tedy nedodržují návody k použití. Tomu také často odpovídá výsledek.
Jak se u vás projevila krize?
Průmyslové barvy a obecně nátěrové hmoty jsou samozřejmě velmi úzce spjaty se stavebnictvím. Pokles tržeb nejen u nás, ale v celém odvětví je obdobný jako u stavebnictví. Naše firma je členem Asociace výrobců nátěrových hmot ČR, odkud máme mimo běžně dostupných statistik z ČSÚ o vývoji jednotlivých průmyslových odvětví také vlastní podrobnější analýzy prodejů nátěrových hmot v ČR a velmi mne zaráží, kolik barev se k nám dnes dováží. Naprosto zbytečně, kvalitní barvy a tmely se v ČR vyráběli a vyrábějí dodnes. Tlak na cenu je ovšem obrovský, a to na úkor kvality. Běžně se v hobby marketech setkávám s nabídkou vodou ředitelných barev bez valného označení, za tak nízkou cenu, že když z ní odečtu náklady na obal a logistiku, vyjde mi z toho prostě jednoznačně směs samých podřadných surovin. Nejlépe se to pak prodá pod značkou „ekologické“, ale co je to za ekologii, když ta barva za půl roku sama degraduje natolik (např. se oloupe), že jdete a koupíte jinou.
Nenakupujete vstupní suroviny pro výrobu v Číně?
Ano i ne. Dnes se v Číně vyrábí téměř vše, a to pod jménem německých, britských i amerických korporací. Jde o to, že můžete koupit pojivo od renomované zavedené firmy – klidně z Číny – a máte záruku kvality. Stejně tak můžete koupit tzv. „no name“ kopii, levněji samozřejmě. A také můžete koupit „falzifikát“, obvykle za neuvěřitelně nízkou cenu, ovšem kvalita je sázka do loterie. My se snažíme jít cestou dlouhodobých obchodních vztahů s osvědčenými dodavateli, kteří mají kvalitu svých produktů plně pod kontrolou a dokáží nám dodat např. pigmenty v prvotřídní jakosti.
Nestává se, že bychom měli v každé šarži konkrétní barvy jiný výsledný odstín. A to je ta viditelná část charakteru barvy – co teprve ta „neviditelná“, pro laiky absolutně neuchopitelná, jako je přídržnost, UV stabilita apod.
Řekněte mi na závěr, co plánujete v následujících měsících?
Chceme se dál věnovat individuálním projektům, žádný zákazník pro nás není malý. Úspěšně jsme letos začali vyrábět pro některé firmy jejich vlastní produkty, poskytujeme jim nejen zázemí chemické laboratoře a samotné výroby, ale i know-how v oblasti složité legislativy a v oblasti použití nových materiálů. Některé podobné obchodní partnery máme i v zahraničí a věřím, že máme co nabídnout všem stavebním firmám, výrobnám, řemeslníkům, podlahářům, ale i obyčejnému chataři nebo kutilovi. Intenzivně se také věnujeme vzdělávání našich zaměstnanců v právě probíhajícím projektu s registračním číslem CZ.1.04/1.1.04/92.00222 Kvalifikovaní zaměstnanci v oblasti unikátního zpracování kompaktních materiálů a výrobě barev, laků a stavební chemie financovaného z ESF (OP LZZ) a státního rozpočtu ČR.
Děkujeme za rozhovor.
TEXT: RED
foto: DCH-SINCOLOR
Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.
