asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Martin Essl: Na obchod čerpám sílu z umění

22.01.2008

Ačkoli by se mohlo zdát, že jako syn majitele rodinného podniku bauMax bude mít cestu na vrchol předem vyšlapanou, svou kariéru začínal odspodu. „Otec mě chtěl nejprve otestovat, zda jsem schopen jít po jeho cestě a dál ji rozvíjet, a proto jsem procházel různou přípravou“, říká dnes už s úsměvem Martin Essl, který se na této cestě zastavil až v současné funkci předsedy představenstva.
Jaksi intuitivně se v listopadu 1989 ocitl na Václavském náměstí v Praze, aby spolu s námi nadšeně vítal svobodu. Pádem železné opony se totiž Martinu Esslovi a jeho obchodu se stavebninami náhle otevřel perspektivní prostor.

Jak jste se dostali na sametový Václavák?
Tenkrát mi to připadalo jako náhoda, ale s odstupem času si myslím, že šlo o jakousi osudovou prozřetelnost. Velmi dobře si vzpomínám, jakou neopakovatelnou atmosféru jsme s otcem během listopadu ‘89 zažili v Praze. Nálada byla úžasná, lidé si spolu upřímně povídali, plánovali novou budoucnost. Ačkoli jsme slovům nerozuměli, bylo zřejmé, že lidé přemýšleli nad tím, co by chtěli s nabytou svobodou dělat. Mnoho nadšených lidí, tank s uschlou růží v hlavni – to vše nám do očí vehnalo slzy. A tehdy jsme si řekli, že musíme něco pro tyto lidi udělat. 

Ale už tehdy jste se přece nasměrovali do Německa. Něžný listopad vám otočil kompas zájmů?
Ano, vyhodnotili jsme to jako šanci století. Prvotní plán jsme zamítli a rozhodli jsme se jako první západní obchodní řetězec vstoupit na východoevropský trh – do tehdejšího Československa a Maďarska. 

Nešli jste do příliš velkého rizika?
Tenkrát to bylo obrovské riziko. Přece jen jsme byli rodinným podnikem, který působil jen v Rakousku, přičemž nikdo z nás nečekal, že padne komunismus a věci začnou postupně fungovat i na východ od nás. Zároveň tu byla obava, zda nepřijde další revoluce, která zase všechno vrátí do starých kolejí. Příklad Maďarska z roku 1956 byl stálým mementem. S rizikem však byla přítomná i velká šance na úspěch.  

Odkud jste čerpali jistotu?
Od lidí. Ti si chtěli naplnit své touhy. Jejich energie byla tak intenzivní, že nás to úplně fascinovalo, a rozhodli jsme se jim pomoci. 

Pomoci bližnímu svému. Jak to jde dohromady s dravým světem obchodu?
Naše podnikatelská kultura je založena na křesťanské etice. A v ní je člověk vždy ve středu našeho zájmu. Etika je v hledání hodnot. Je to cesta, jak nejlépe zvládnout život, a cílem je, abychom z toho všichni něco získali – společnost, firma, jednotlivec a samozřejmě obchodní partner. Zde se tedy náš styl podnikání prolíná se světem obchodu.  

Vraťme se ještě k polistopadové situaci u nás. Nechyběla vašim produktům kupní síla zákazníků?
Na začátku jsme si mysleli, že převezmeme fungující státní firmy, ale brzy jsme od toho upustili. Navíc výrobci v Československu a v Maďarsku nebyli zvyklí dlouhodobě vyrábět zboží ve stejné kvalitě a v potřebném termínu. Tedy tak, abychom mohli pracovat s plnými regály. Proto jsme chtěli vybudovat všechno od začátku podle našich představ a pomoci těmto zemím vytvořit nová pracovní místa. 

Jak jste to realizovali? 

Vybudovali jsme naše prodejny a současně jsme se snažili usměrňovat naše dodavatele tak, aby byli spolehliví a dodávali kvalitní výrobky ve stanoveném termínu. My jsme jim zase umožnili další vývoj a vývoz jejich výrobků do všech zemí, v nichž máme své prodejny. Díky tomuto přístupu v obchodování se stavebními materiály jsme dosáhli několikanásobného nárůstu pracovních míst, což i vaší zemi umožnilo hospodářský progres.  

Podařilo se vám přizpůsobit trhu?
Bez toho by to nešlo. Museli jsme trpělivě naslouchat potřebám lidí z bývalého východního bloku a vést s nimi často i nekonečné rozhovory. To byla důležitá zpětná vazba nejen pro nás, ale i pro další podnikatele v Rakousku, Německu a vůbec v celé Evropské unii. Téměř všichni hned na začátku pochopili, že se musejí přizpůsobit tomuto trhu, a ne hned vydělávat velké peníze. 

Jak to vypadalo v praxi?
Z Rakouska jsme vzali základní kostru a značku. Prodejní plochy a služby jsme už přizpůsobovali podmínkám příslušné země. 

I ceny?
Samozřejmě, přičemž například vysoké clo, které kdysi existovalo, jsme nedali zaplatit zákazníkovi, ale rozdělili jsme si ho mezi sebou – tedy mezi bauMaxem a dodavateli ze zahraničí. Stanovení přiměřené ceny nám pomohlo k rychlému etablování. 

Proč výrazněji nepodnikáte v západní Evropě?

Jsme rodinný podnik s limitovanými zdroji. Řekli jsme si, že se budeme soustředit jen na země, v nichž už působíme, respektive do nichž ještě plánujeme investovat. Naší prioritou zůstává střední a východní Evropa. Letos počítáme s obratem 1,25 miliardy eur, přičemž poprvé bude obrat v centrální a ve východní Evropě vyšší než v Rakousku. 

Jak koordinujete společný postup v jednotlivých zemích?

V každé zemi máme lokální management. Jeho úlohou je zjistit a poukázat na jednotlivé rozdíly a reagovat na ně. Samozřejmě, že mnoho věcí se uskutečňuje paralelně – například logistika. V Rakousku máme logistické centrum a z něj posíláme zboží do jednotlivých zemí. V současnosti však pracujeme na tom, aby i v Česku a na Slovensku byla taková regionální logistická centra. Pomohla by efektivněji a rychleji reagovat na potřeby trhu. Takže základní systém používáme stejný, jen ho adaptujeme na regionální podmínky. 

Nebylo potom zrušení centrály v Praze krokem zpět?
Centrálu v Praze jsme nezavřeli, jen jsme rozdělili funkce a některé prvky spojili. Je třeba vzít v úvahu, že Česko a Slovensko byly ještě před nedávnem spojeny a z historického hlediska byl trh dlouho totožný. Lidé znali stejné značky, měli stejný sortiment, takže i dodavatelé byli v podstatě stejní. Proto jsme zavolali dvěma nejlepším obchodníkům z Čech a ze Slovenska, kteří se starají o společný trh. Účetnictví a personální oddělení zůstalo odděleno, protože v těchto oblastech jsou rozdíly. 

Jak jste spokojený v České republice?
Hospodářství se zde letos vyvíjelo stejně dobře jako v předchozích letech. V pololetí jsme dosáhli nárůst obratu o 19 %. Mimořádný důraz klademe v Česku na vybudování nových prodejen a na péči o naše zákazníky v oblasti stavebnictví a domácího kutilství. Vedle toho se bauMax aktivně podílí na projektu Úspora energie. Naše zákazníky bychom chtěli seznámit s možností úspory energie a úspory peněz a motivovat je ke konkrétním opatřením v ochraně životního prostředí. O podporu úspor energie, například v technologii osvětlení nebo při využívání alternativních zdrojů se zasadil bauMax nejen u svých zákazníků, ale i sám ve svých aktivitách.  Už na začátku jsme naznačili, že vaše cesta vzhůru byla protkána tréninkem vašeho otce.

Jak vypadal?

Začal vlastně už na základní škole, když jsem během prázdnin chodil na měsíc pracovat k otci. No, pracovat… Šlo spíš o přičichnutí si k celému obchodování, které se mi z roku na rok stále více dostávalo pod kůži. Naplno se to rozběhlo až po mých studiích a pobytu v Americe, když jsem s otcem uzavřel pětiletou dohodu, že budu pro něj pracovat jako jeho asistent.  

Podílel jste se i na konkrétních projektech?

K důležitým patřil například systém hospodaření se zbožím, který u nás funguje už 25 let. Když jsem ve zkouškách obstál, postupně jsem přešel do vedoucích obchodnických funkcí, kde jsem zavedl nový systém kontroly. Jako finanční ředitel jsem byl odpovědný za investment relation, kde jsem rozvíjel kontakty s investory. V tomto období jsem se hodně naučil a jako zástupce svého otce jsem spolu s ním téměř patnáct let budoval náš podnik. 

Váš otec už není v bauMaxu?
Neřídí ho už operativně, je předsedou dozorčí rady. Aktivní je i v další divizi bauMaxu, která se věnuje nemovitostem. I to je pro nás velmi důležitá aktivita, kde se pokoušíme stavět a připravovat vlastní prodejní prostory. Skupujeme pozemky, vyřizujeme stavební povolení a stavíme prodejní haly, které potom dlouhodobě pronajímáme zájemcům na provoz obchodu se stavebním materiálem.  Vaším někdejším mottem bylo „Vše pro dům a zahradu“.

Potvrzuje se vám tato filozofie i v současnosti? Nechtěli jste se více soustředit například na stavebnictví?
Ano, v 80. letech jsme si program postavili na stavbě a zahradě – a to v principu platí dodnes. Nová organizace prodeje souvisela s naší klíčovou otázkou: Jak by měl vypadat prodej stavebního materiálu v budoucnosti? Odpověď zněla, že všechno zboží se dá rozdělit do čtyř základních skupin, a tento koncept jsme nazvali „bauMax – Best im Class“. Jsou jimi stavba, zahrada, nářadí a bydlení.  

Co jste tímto rozdělením sledovali? Orientaci na co nejširší vrstvy?

V podstatě ano, protože každou z nich oslovujeme jinou zákaznickou skupinu. Rozdělení vyplynulo z našeho průzkumu trhu.  V jednom rozhovoru jste zmiňoval, že výsledek byl pro vás překvapující. V čem? Potvrdil se nám fakt, že ženy hrají v prodejnách se stavebním materiálem stále významnější roli. Dokonce až dvě třetiny hobby projektů iniciují ženy. U nás doma je to ještě výraznější. Řekl bych, že až 95 % jich pochází od mé ženy. Je totiž zručná kutilka a já jí v tom rád pomáhám. Proto se snažíme ženám nabídnout množství nových nápadů při dotváření jejich domova za co nejméně peněz. A zatímco ženy chtějí, aby jsme jim radili, muži požadují, aby se jejich nákup uskutečnil rychle.  

Kromě zájmu o lidi je vaší další prioritou ekologie. Co všechno děláte pro to, abyste změnili myšlení lidí?
Ekologie je součástí naší firemní kultury, protože od okolního světa nemůžeme jenom brát, ale musíme se o něj i starat. A proto se už třetí rok intenzivně věnujeme úspoře energií. Nedávno jsem byl i za ministrem životního prostředí v Rakousku a řekl jsem mu, že v našich prodejních halách chceme rozběhnout čistě soukromou akci. Lidem chceme ukázat, jak můžeme ušetřit energii a ochránit tak naši zem.  

Co nabízíte?
Výsledkem je stostránkový katalog, v němž­ jsou uvedeny příklady, jak můžeme šetřit energiemi a zároveň i financemi. Například v Rakousku jde na energie 16 % z celkového příjmu, přičemž cena energií vzrostla o více než 40 %. Na tento vývoj jsme reagovali změnou našeho sortimentu. Určili jsme si těžištní body a snažíme se nabízet výrobky, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí. Zorganizovali jsme mnohá školení, abychom našim zaměstnancům vysvětlili, že je velmi důležité šetřit energiemi a prosazovat tuto filozofii i v běžném životě. 

Jako topmanažer musíte být i dobrým psychologem. Na základě čeho si vybíráte své spolupracovníky?
Potřebujeme lidi, kteří jsou ochotní dělat něco pozitivního pro naše zákazníky. Takže moji spolupracovníci se musí umět pro věc nadchnout, musí být loajální vůči zákazníkům i celému podniku a společně s námi být připraveni na výzvy, které čekají na celý náš podnik.  

Jaký je váš vztah k architektuře, jaké její podoby jsou vám nejbližší?
Architektura je pro nás velmi důležitá, a proto se snažíme o výjimečnou architekturu. Chceme kultivovat činnost domácích kutilů a snažíme se jim pomoci vytvořit hezčí obytné prostředí. I proto je pro nás důležitá vysoká estetická kvalita. Zároveň vytváříme architekturu, která je dlouhodobě udržitelná. Nenabízíme všechno za akční ceny, snažíme se o zvýraznění individuality. 

To je ten slogan „I do it my way“?
Ano, je to pro naši novou reklamní kampaň, ale hodnotné objekty se snažíme vytvářet našimi prodejními prostory.  

Zdůrazňování estetických kvalit se projevuje i prostřednictvím vaší nadace Essl Award, kterou podporujete mladé umění. Co pro vás znamená umění?
Umění je velmi důležitým aspektem v našem rodinném životě. Nesbíráme jakékoli umění, ale jen současné. V tom vidím šanci komunikovat se současnými umělci. A díky kontaktu s uměním se vytvořily senzory, které jsou schopny urychlit naši reakci na vývoj a na různá rozhodnutí, jakož i samotnou změnu našeho fungování. Mám-li mluvit za sebe – díky umění umím za krátký okamžik nasbírat nové síly.  

Jak se daří vašemu Muzeu v Klosterneuburgu?
Sbírka v něm obsahuje kolem šesti tisíc exponátů a považuje se za nejdůležitější sbírku rakouského umění po roce 1945. Během osmi let se z něj stala prestižní adresa současného umění, a to i z mezinárodního pohledu. 

Co ještě vyplňuje váš mimopracovní čas?
Nemám mnoho volného času, ale protože mi práce přináší velkou radost, nepovažuji to za břemeno, ale spíše za štěstí. 

Co na to říká vaše rodina?
Toleruje to, protože když jsem doma, věnuji se jen jí. S manželkou a čtyřmi dětmi vyrábíme různé věci. Rádi totiž dětem ukazujeme, jak se mohou stát šikovnými kutily.  

Vím, že si najdete čas i na sport.
Ano, protože mě udržuje v kondici. Každý den vstávám ráno v pět a potom se věnuji meditaci nad vybranou statí z Bible, kterou právě čtu. Potom jsem půl až tři čtvrtě hodiny na trenažéru a na plovárně. A abych nezapomněl, pokud mi ještě zbude trochu času na koníčky, tak ho věnuji fotografování. 

Jak vypadají sny Martina Essla?
Mým snem je, aby firma dělala pro naše zákazníky vše, co je v našich silách. Dvěma stům miliónům zákazníků chceme nabídnout ty nejlepší služby a zároveň reagovat na vnější podněty. Přál bych si, abychom zůstali pokorní a pokoušeli se odevzdat lidem něco dobrého. A to na všech úrovních, ať jde o spolupracovníky, zákazníky nebo obchodní partnery. A v neposlední řadě se i pokusili profitovat a dále vést.

Martin Essl

Narozen 5. března 1962
1982 - absolvování obchodní akademie
1983/1984 - praxe v maloobchodě v USA
1984 - asistent vedení podniku budování controllingu a vyúčtování nákladů na rozvoj systému hospodaření se zbožím, udělení plné obchodní moci, obchodník podnikatelské skupiny
1989 - zastupující předseda představenstva skupiny bauMax, obchodní vedoucí skupiny Schömerod 
1999 - předseda představenstva skupiny bauMax
2006 - Podnikatel roku v Rakousku 
Další funkce: viceprezident rakouského obchodního svazu, člen představenstva EDRA ­(European DIY Retail Association)



Ľudo Petránsky, Erika Vodičková
Foto: archiv bauMax

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media