asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Sanace významných historických budov

30.05.2008
V posledních letech se podařilo vzkřísit mnoho historických staveb. K nejzajímavějším patří empírový zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí, barokní zámek Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí. Spojením nadčasového myšlení, zodpovědnosti a vize majitelů s obětavostí, vstřícností a umem stavebních firem získaly historické budovy opět svou původní krásu. A zachovaly tak pro další generace úlohu i obraz daného místa spolu s odkazem slavných architektů.

Empírový zámek Kinských

Zámek v Kostelci nad Orlicí, sídlo rodu Kinských, byl postaven vídeňským architektem Jindřichem Kochem v letech 1829 až 1835 v empírovém slohu. Protože v očích minulého režimu nebyla tato ojedinělá, slohově čistá architektonická památka postavená šlechtou hodna nového člověka, sloužila dlouhá léta Výzkumnému ústavu chovu prasat. Je tedy pochopitelné, že když byl zámek v 90. letech navrácen původním majitelům, byl zcela zdevastován. Práce na záchraně tohoto objektu, na jehož opravu přispíval finančními prostředky i stát, trvaly pět let.

Předcházel jim detailní stavebně-technický a historický průzkum, jednání s památkáři a architektem investora. Celková oprava zámku za více než 60 mil. korun zahrnovala statické zajištění celého objektu, zpevnění a zajištění stropů a krovu, opravy okenních a dveřních výplní, zhotovení vnitřních a sanačních omítek, štukatérské práce v interiéru (dílenskou výrobu profilovaných říms, fabionů a stropních lišt a jejich osazení), opravy a doplnění pískovcových prvků fasády, zhotovení venkovních fasád, včetně nátěrů vnějších omítek. Veškeré vnitřní i vnější omítky byly prováděny z materiálů Baumit.

Vnitřní omítky v ploše téměř 5 000 m2 jsou provedeny ve složení:
-    přednástřik,
-    jádrová omítka strojní,
-    armovací síť do strojních omítek (oko 8/8 mm) v celé ploše,
-    vápenná stěrka.

Původní dožilé venkovní omítky byly zcela otlučeny a v ploše více než 1 500 m2 nahrazeny systémem vnějších ušlechtilých omítek, včetně povrchové úpravy. Tloušťky omítek neodpovídaly běžným zvyklostem fasádních omítek, ale byly výrazně silnější, odpovídající požadavkům památkových objektů. Systém byl realizován ve složení:
-    přednástřik,
-    jádrová omítka strojní,
-    armovací síť do strojních omítek (oko 8/8 mm) v celé ploše,
-    vnější štuková omítka,
-    silikonová fasádní barva.

O tom, že se rekonstrukce empírového zámku zdařila, svědčí druhé místo v soutěži Fasáda roku 2002 v kategorii Rekonstrukce a samozřejmě i chvála a spokojenost majitele – téměř pětadevadesátiletého Josefa hraběte Kinského.

Barokní zámek Kolowratů

Poté, co původní renesanční zámek z konce 16. století v Rychnově nad Kněžnou byl na počátku 90. let minulého století navrácen původním majitelům, započalo se s jeho celkovou opravou, zakončenou novou fasádou.

Stavebním pracím předcházel detailní stavebně-technický a historický průzkum, včetně rozborů vlhkosti a solí z přízemního zdiva. Na základě stavebně-chemické a fyzikální analýzy byl pro sanaci zdiva vybrán sanační systém Baumit Sanova WTA, který byl proveden ve složení:
-    Baumit Sanova přednástřik,
-    Baumit Sanova pufferová omítka,
-    Baumit Sanova omítka W,
-    Baumit Sanova omítka štuková.

Rychnovský zámek, který je považován za perlu barokního umění a v literatuře je právem přezdíván „rychnovské Hradčany“, po celkové rekonstrukci a s novou fasádou ještě mnohé získal.

Renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí

Tento lovecký zámeček se sgrafitovou výzdobou v  Doudlebech nad Orlicí si nechal postavit italskými staviteli  Mikuláš st. z Bubna v letech 1588 až 1590. Fasáda musela být průběžně udržována a opravována, o čemž svědčí i jakési částečně utajené podpisy tehdejších řemeslníků. Ti zanechávali mezi sgrafity své iniciály, osobní značky a podobně.

O sto let později, při barokní úpravě zámku, byla sgrafita zakryta omítkou a téměř tři stovky let tak bylo ojedinělé dílo ukryto před zraky okolí. Až při restaurátorských pracích po roce 1960 byla vzácná sgrafita a nástěnné malby znovu odkryty. Stavební úpravy za minulého režimu však nebyly nikterak kvalitní. Staronoví majitelé se proto počátkem tohoto století rozhodli pro generální opravu ojedinělé fasády s ornamentálními sgrafity.

Vlastním pracím předcházel detailní stavebně-technologický a historický průzkum, jednání s památkáři, zpracována byla restaurátorská zpráva. Od roku 2004 probíhají pod patronací Národního památkového ústavu v Pardubicích a Ministerstva kultury ČR restaurátorské práce. Vzhledem k vysokému obsahu škodlivých solí v soklové části zdiva a k jedinečnosti sgrafit v hlavních nadzemních plochách fasády byly použity dva zcela rozdílné přístupy.

Zhotovení frotáže (přenesení otisku zbytků reliéfní struktury z podložky na papír)  Detail severní fasády

Postup prací

K opravě soklové části fasády a někde i silně poškozených sgrafit, bylo využito tzv. „obětní omítky“. Stávající narušená omítka byla otlučena, spáry kamenného zdiva byly pečlivě očištěny a obnažená místa se po celé spodní části fasády celoplošně nahrubo omítla vápennou omítkou. Zhruba po roce, kdy tato  tzv. obětní omítka  vstřebávala velkou část solí, dlouhodobě nashromážděných především ve spárách soklového zdiva, se před zahájením prací na obnově sgrafit tato solemi nasycená omítka otloukla a byla v soklové části pod sgrafity nahrazena definitivní čistě vápennou sanační systémovou omítkou.

Oprava renesančních fasád zahrnovala z velké části především obnovu ornamentálních sgrafit restaurováním. V přípravné fázi bylo třeba provést tzv. frotáž, tedy všechna sgrafita, případně jen zbytky reliéfní struktury, přenést v měřítku 1 : 1 na papír a takto jako přesnou předlohu uchovat pro pozdější využití. Následně byla sgrafita očištěna a povrchově i hloubkově zpevněna. Ty části sgrafit, kterým hrozilo odpadnutí, byly injektovány. V místech, kde bylo třeba provést úplnou rekonstrukci sgrafit, bylo využito právě frotáže.

Stav sgrafita před restaurováním   Restaurované renesanční sgrafito

Před vlastními restaurátorskými pracemi byly odstraněny zbytky vápenné omítky, pročištěny spáry mezi kamenným zdivem a na obnažené kameny byla ukotvena armatura z barevného kovu. Zároveň byl proveden prostřik řídkou maltou. Po jejím zaschnutí byla nanesena vrstva čistě vápenné omítky Baumit Bayosan RK 39 a následně na ni vrstva téže obarvené omítky. Po částečném proschnutí bylo nataženo tzv. vápenné intonáto s přidanou mramorovou moučkou a přiložena frotáž, podle které byla sgrafita dřevěnou špachtlí vykreslena do měkkého podkladu. Následně byla kresba vyryta a do ještě vlhké omítky byla vyškrabána sgrafita až na spodní barevnou vrstvu. Na závěr bylo provedeno stejnoměrné barevné sjednocení a celková povrchová konzervace.

Zámek Doudleby je z architektonického hlediska renesanční skvost s ojedinělými ornamentálními sgrafity nejen na vnější fasádě, ale i ve vnitřní dvorní části a dokonce i na sedmimetrových komínech.


Ing. Petr Lorenc
Foto: archiv společnosti Baumit, spol. s r. o.

Autor je Quality Managerem ve společnosti Baumit, spol. s r.o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media