Sanace betonových schodišť

Partneři sekce:

Schodiště jsou jedním z nejexponovanějších prvků stavby. Měla by proto splňovat určitá kritéria. Jiné nároky jsou kladeny například na schodiště v rodinném domě, jiné v případě jeho využití v průmyslovém objektu či v budově školy. Konstrukce by však měla být vždy vytvořena z vhodného materiálu zvoleného s ohledem na budoucí provozní zatížení.

Jedním z faktorů ovlivňujících odolnost betonového schodiště je přirozená degradace betonu působením nepříznivých korozních vlivů z okolního prostředí, která má negativní účinek na jeho mechanické a fyzikálně-chemické vlastnosti. V betonu, který je dostatečně alkalický, jsou armatury dobře chráněny a nekorodují. Poněvadž jsou betonové konstrukce vystaveny agresivnímu okolnímu prostředí působením atmosférického CO2, SO3 apod., které se rozpouštějí v dešťové vodě za vzniku slabých kyselin, ztrácí časem beton své alkalické vlastnosti. Dešťová voda může být do objektu zanesena třeba na podrážkách bot. Negativní účinky na betonové konstrukce pak mají např. rozmrazovací roztoky nebo roztoky rozmrazovacích solí používané jako prevence tvorby náledí. Jejich vliv výrazně přispívá ke karbonataci betonu.

Další vady mohou být způsobeny např. použitím méně kvalitního betonu při výrobě, poškozením schodišťových stupňů, nevhodnou povrchovou úpravou apod. Nejčastějším důvodem k sanaci nevyhovujícího stavu betonových schodišť bývá jejich přirozené opotřebení, které se může projevovat prošlapáním schodišťových stupňů nebo jiným mechanickým poškozením schodiště, které negativně ovlivňuje jeho bezpečné používání.

Postup sanace

Sanace betonových konstrukcí schodišť se obvykle skládá z opravy a reprofilace schodišťové konstrukce před další povrchovou úpravou, kterou je dnes nejčastěji pokládka dlažby.
Sanovaná betonová konstrukce musí být nejprve zbavena všech vrstev starých nátěrů, dlažeb, mastnoty, nesoudržných částí, zkorodovaných vrstev betonu apod. Obnaženou výztuž je třeba očistit do kovového lesku. V případě vysokého stupně koroze je nezbytné nefunkční nebo chybějící výztuž nahradit. Důležitým krokem je také úprava poškozených a reprofilovaných míst tak, aby byla všude zajištěna požadovaná minimální tloušťka vrstvy použité reprofilační hmoty.

Řádně očištěná výztuž bývá opatřena ochranným polymercementovým nátěrem, který současně slouží jako vázací můstek. Takto připravený podklad se poté napenetruje např. polymerovou disperzí. K doplnění chybějícího betonu a k reprofilaci schodišťových stupňů je vhodné použít polymercementové malty, které se nanášejí na ještě čerstvou vrstvu polymerové disperze. K urychlení procesu sanace se používají rychletuhnoucí varianty těchto sanačních hmot. Doba potřebná k řádnému ztuhnutí a dosažení plné zatížitelnosti sanovaných míst se tak může zkrátit až na desítky vteřin či minuty. Záleží vždy na rozsahu sanovaných či reprofilovaných ploch a druhu sanačního materiálu. Rychletuhnoucí hmoty je výhodné využívat také při opravách schodišť v budovách přístupných veřejnosti za jejich provozu nebo v případě očekávání výskytu nízkých teplot po aplikaci sanačních hmot.

Schodišťové stupně se dále opatří finální pochozí vrstvou, která musí splňovat veškeré fyzikálně-mechanické i estetické vlastnosti s ohledem na následné zatížení a využití schodiště. U málo zatěžovaných schodišť, např. v rodinných domech, může tuto vrstvu tvořit obklad tvrdým dřevem nebo dlažba.

Povrchová úprava

Povrchovou úpravu středně a více zatěžovaných schodišť budov přístupných veřejnosti, jako jsou úřady, obchodní centra apod., tvoří nejčastěji kvalitní slinutá dlažba nebo dlažba kamenná, nalepená vhodným flexibilním lepidlem. Lepidlo zajistí dostatečně silné celoplošné spojení dlaždice s podkladem a současně přispěje k absorpci a přenosu dynamických sil působících na jednotlivé dlaždice do konstrukce schodiště. Velmi vhodná je také ochrana hran schodnic – například pomocí speciálních lišt, které mohou výrazně prodloužit životnost schodiště. Důležitou roli pak tato ochrana hraje z bezpečnostního hlediska, kdy může vytvářet estetickou, ale zároveň pevnou a stabilní protiskluzovou součást stupnice. Důležitá je též volba spárovací hmoty. Doporučuje se používání spárovacích hmot třídy CG2, které se vyznačují vysokou odolností proti otěru a také hydrofobními vlastnostmi.

Zvláštním druhem povrchové úpravy schodišť může být použití epoxidových nátěrů nebo stěrek. Využívají se zejména v průmyslu, veřejně přístupných budovách, stavbách občanské vybavenosti, v podzemních garážích, potravinářských a hygie­nických provozech, v nemocnicích apod., hlavně tam, kde je kromě nároků na estetický vzhled a mechanickou odolnost požadována rovněž odolnost chemická nebo zajištění bezprašnosti a hygienické nezávadnosti. Použitím epoxidových hmot lze též vytvořit protiskluzový povrch na stupnicích, schodišťových stupních nebo podestách. V případě použití epoxidů jako finální úpravy schodišť je však třeba věnovat zvýšenou pozornost přípravě podkladu a samotné aplikaci hmoty. Především je důležité dbát na dostatečnou pevnost, soudržnost a vlhkost podkladu. 

Cílem sanace by měla být vždy obnova funkce schodiště, která umožní jeho dlouhodobé a hlavně bezpečné používání. Důležitá je také estetická funkce, kterou musí schodiště jako výrazná architektonická stavební konstrukce splňovat.

Ing. David Hájek
Foto: archiv společnosti KEMA stavební materiály, s. r. o.
 
Autor je manažerem prodeje a marketingu ve společnosti KEMA stavební materiály, s. r. o.