Rekonstrukce hydroizolace střech objektů společnosti Synthesia
Galerie(11)

Rekonstrukce hydroizolace střech objektů společnosti Synthesia

Partneři sekce:
  • Prefa

Článek se zabývá zdůvodněním volby vodotěsné izolace a základním popisem rekonstrukce původní hydroizolace střech několika budov výrobního závodu Synthesia, a. s., v Pardubicích. V letech 2010 a 2011 byla provedena rekonstrukce hydroizolace střech objektu RY171, ve kterém je soustředěna výroba barviv a pigmentů a menšího stavebního objektu RY06. Rekonstrukce dalšího objektu probíhá.

Stávající stav střech objektu RY171
Před započetím rekonstrukčních prací proběhla důkladná prohlídka stávajícího stavu hydroizolace střech a série diskusí s investorem, dodavatelem izolatérských prací, firmou Jiří Doležal a výrobcem hydroizolační fólie, firmou Fatra, a. s. Původní střešní plášť z roku 1990 na RY171 tvořily asfaltové oxidované pásy typu Bitagit. Po více než 20 letech byla asfaltová hydroizolační krytina již značně zdegradovaná a netěsná. Narušenou povlakovou hydroizolační krytinou do interiéru opakovaně zatékalo. Vodorovná izolace byla vesměs na všech detailech, jako jsou například atiky a stěny, ukončena na pozinkovaném plechu, kterým byly lemovány všechny svislé plochy. Nad rovinu střechy vystupovala celá řada detailů velmi náročných na opracování – prostupy potrubí s přírubami, několik potrubí blízko sebe, blízko stěn apod. (obr. 1).

Původní hydroizolace z asfaltových pásů na objektu RY171 byla již pravděpodobně v době své realizace přitížena říčním kamenivem fr. 8/16 mm, odděleným separační textilií gramáže cca 500 g/m2. Kamenivo obsahovalo značné množství cizích příměsí, písků a hlíny, opadané omítky včetně organického znečištění náletovou zelení (obr. 2). Vzhledem k těmto faktům bylo v souladu s návrhem odstraněno původní kamenivo, aby se zabránilo postupnému vyplavování znečišťujících látek. Tyto nečistoty by mohly zanášet ležatou část dešťové kanalizace a znemožnit v této frakci plynulý odtok vody. Po odstranění původního říčního kameniva byla odstraněna i stávající separační textilie, stávající podklad byl vyrovnán, vybouleniny v asfaltové krytině byly prořezány a znovu svařeny (obr. 3).


Obr. 2  Původní hydroizolace z asfaltových pásů byla přitížena říčním kamenivem, které obsahovalo značné množství cizích příměsí, písků a hlíny, opadané omítky včetně organického znečištění náletovou zelení.


Obr. 3  Vybouleniny v asfaltové krytině byly prořezány a znovu svařeny.

Volba hydroizolačního materiálu
Náročný chemický provoz uvnitř objektů vyžadoval volbu materiálu, který zaručí spolehlivou a dlouhodobou ochranu vnitřních prostor před zatékáním, ale kromě této základní funkce zabezpečí i maximální odolnost a snášenlivost vůči široké škále chemikálií. Jako nejvhodnější materiál byla po sérii diskusí doporučena a následně i zvolena pro realizaci fólie FATRAFOL P 918 tl. 1,5 mm na bázi TPO (termoplastických polyolefinů).

Tyto fólie mají chemickou odolnost nejenom vůči anorganickým látkám, ale i některým ropným produktům, a kromě toho se dobře snášejí s polystyrenem a asfaltem. Jsou elastické a mají vysokou pevnost a průtažnost; tyto dvě vlastnosti si zachová­vají po celou dobu své životnosti. Odolnost při ohybu za nízkých teplot leží pod teplotou –40 °C, což umožňuje aplikaci fólie až při teplotách do –10 °C. Fólie se dále vyznačují extrémně dlouhou životností v běžných exploatačních podmínkách, snadnou opravitelností i po letech v exteriéru a ekologicky čistou likvidací po skončení jejich životnosti.

Provedení rekonstrukce hydroizolace na objektu RY171
Hydroizolační fólie byla aplikována v souladu s technologickým předpisem výrobce. Ve všech detailech byly použity systémové plechové profily kašírované vrstvou TPO. Do stávajících střešních vtoků byly vsazeny sanační vpusti s integrovanou TPO manžetou. Veškeré prostorové detaily byly opracovány detailovou nevyztuženou fólií na bázi TPO. Spáry mezi svislou plechovou lištou a podkladem byly vždy vytmeleny PU tmelem (obr. 4). I přesto, že fólie na bázi TPO vykazují chemickou snášenlivost s bitumeny a z tohoto pohledu by tedy separační textilie nebyla nutná, byla pod hydroizolační fólii položena separační textilie gramáže 300 g/m2. Tímto se předešlo možným rizikům spojeným s mechanickým poškozením fólie vlivem nerovného podkladu.

Na závěr po kontrole spojů fólie byla na dokončenou hydroizolační krytinu položena separační textilie gramáže 300 g/m2 se svařenými přesahy šířky cca 100 mm. Na textilii byla položena nová přitěžující vrstva z praného říčního kameniva standardní frakce 16/32 mm tl. min. 50 mm (obr. 5).


Obr. 4  Spáry mezi svislou plechovou lištou a podkladem byly vždy vytmeleny PU tmelem.


Obr. 5  Na textilii byla položena nová přitěžující vrstva z praného říčního kameniva standardní frakce 16/32 mm tl. min. 50 mm.

Střecha na objektu RY06
Objekt pochází z roku 1945 a je zastřešen šikmou sedlovou střechou o výměře cca 550 m2 a sklonu cca 20 %. Původní hydroizolaci tvořily asfaltové pásy, nátěry a suspenze, které byly po více než 60 letech daleko za hranicí své životnosti, značně zdegradované a na mnoha místech zcela netěsné (obr. 6, 7). I v tomto případě bylo opět rozhodnuto o plošném překrytí původní asfaltové krytiny fólií na bázi TPO z již popsaných důvodů.

Stávající podklad byl plošně opraven, byly prořezány vybouleniny a vrásy. Na takto upravený podklad byla položena separační textilie gramáže 300 g/m2, přes kterou byla mechanicky ukotvena ve vzájemných přesazích šířky 100 mm fólie FATRAFOL P 918 tl. 1,5 mm. Fólie byla při pokládce orientovaná delší stranou kolmo ke spádu (obr. 8 a 9).


Obr. 6, 7  Původní hydroizolace byla po více než 60 letech daleko za hranicí své životnosti.


Obr. 8, 9  Fólie byla při pokládce orientovaná delší stranou kolmo ke spádu.

Další plánovaná rekonstrukce na střeše objektu RY172
V září 2012, v době vzniku tohoto článku, byla připravena k rekonstrukci hydroizolace objektu RY172, obsahujícího opět výrobu barviv a pigmentů. Jedná se o soubor tří navzájem stavebně oddělených plochých střech se spádem cca 5 % a celkovou výměrou cca 900 m2. Objekt RY172 byl postaven v roce 1990. Původní asfaltová krytina z oxidovaných pásů typu Bitagit byla již po 5 letech shledána jako nevyhovující a netěsná. V důsledku poměrně rychlé degradace krytiny a v důsledku následného zatékání do interiéru byla celá plocha střechy již cca 6 let po realizaci pokryta sanačním hydroizolačním stěrkovým systémem na akrylátové bázi, plošně vyztuženým skleněnou textilií (obr. 10).

Stavebně se jedná o standardní jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev avšak s celou řadou poměrně složitých prostorových detailů betonových soklů, nesoucích motorické jednotky VZT, samostatných a sdružených prostupů odvětrání kanalizace, VZT, prostupů kabelů, kruhových betonových soklů apod.
Největší střecha objektu RY172 s plochou cca 500 m2 je po třech stranách lemována atikou výšky cca 350 mm. Poněkud netypic­ké a nevhodné je v tomto případě provedení odvětrávacích otvorů na vnitřním líci atiky, na kterém je vyvedeno celkem 57 odvětrávacích plastových hadiček, které jsou vloženy mezi betonovou atiku a vnitřní plechové lemování. V místě vyústění hadiček jsou ve vnitřním líci svislých atikových plechů odvětrávací kruhové otvory, umožňující částečně odvětrání střešního pláště. Bohužel takto provedené odvětrávací otvory nejsou příliš účinně kryty proti dešti a v současné době jsou pravděpodobně zdrojem periodického zatékání (obr. 11). V případě objektu RY172 bude provedena mechanicky kotvená fólie na bázi TPO.


Obr. 10  Celá plocha střechy byla již cca 6 let po realizaci pokryta sanačním hydroizolačním stěrkovým systémem na akrylátové bázi, plošně vyztuženým skleněnou textilií.


Obr. 11  Takto provedené odvětrávací otvory nejsou příliš účinně kryty proti dešti a v současné době jsou pravděpodobně zdrojem periodického zatékání.

Závěr
Hydroizolační fólie na bázi TPO se vyznačují velmi vysokou chemickou odolností vůči širokému spektru chemických látek, a z tohoto důvodu byly zvoleny jako optimální hydroizolační materiály do náročné expozice na střechách chemického koncernu Synthesia, a. s, stejně jako např. v roce 2010 na některých střechách výrobního areálu Lovochemie, a. s., v Lovosicích. Očekávaná minimální životnost fólií je při splnění všech technologických pravidel výrobce 30 let.

Text: Ing. Richard Rothbauer
Foto: Archiv Fatra, a. s., a firma Jiří Doležal

Autor pracuje ve Studiu izolací Fatra, a. s.