asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Nesprávný způsob zateplování panelových objektů dvěma odbornými firmami

08.02.2010
Důvodem dodatečného zateplování obvodových plášťů panelových budov je v současné době obvykle nedodržení normových požadavků z tepelněvlhkostního hlediska. Zateplování se provádí kontaktním způsobem s použitím expandovaného polystyrenu nebo desek z minerálních vláken. Ne vždycky se však podaří provést zateplení bez technologických závad. V příspěvku je uvedeno několik případů.
Popis posuzovaných objektů
Kontaktní zateplení panelových budov bylo provedeno dvěma firmami v následujících lokalitách:
a) Chlapecká ul. č. 1 (osmipodlažní objekt): zateplování provádí pražská firma,
b) blok 1: č. 1–6: (šestipodlažní objekty): zateplování provádí domácí firma,
c) blok 2: č. 1–4 (osmipodlažní objekty): zateplování provádí pražská firma,
d) blok 3: č. 1–5 (osmipodlažní objekty): zateplování provádí pražská firma,
e) blok 4: č. 1–4 (osmipodlažní objekty): zateplování provádí pražská firma,
f) Dívčí ul. č. 1–8 (čtyřpodlažní objekty): zateplování provádí domácí firma.

Materiál
Pražská stavební firma používá k zateplení desky z minerálních vláken, domácí firma desky z expandovaného polystyrenu. Oba vnější kontaktní zateplovací systémy používají tepelný izolant tloušťky 100 mm.

Stavební úpravy

Provedené stavební úpravy na jednotlivých bytových domech se značně liší:
  • bytový dům v Chlapecké ul.:
Přibližně před rokem byl zateplen popraskaný obvodový plášť na západní straně, kde zatékalo  spárami mezi panely, takže uvnitř se vyskytly v důsledku mokrých stěn plísně. Původní fasáda byla zcela zničená a svoji funkci prakticky neplnila. S ohledem na finanční možnosti je zateplena též strana severní a byly provedeny drobné opravy balkonů a společných prostor. Problémy s plísněmi na stěnách byly úplně odstraněny.
  • bytové domy v bloku 1:
U objektů v této ulici bylo ze statického hlediska provedeno ocelové ztužení schodišťových prostor a zakotvení zpevňujících prvků na fasádách. V současné době jsou osazovány desky z expandovaného polystyrenu.
  • objekty bloku 2 a 3:
U těchto objektů probíhá v současné době zateplování deskami z minerálních vláken – nadzemní soklové části z dutinových betonových bloků jsou postupně zakrývány plošnými deskami Cetris.
  • panelové domy v bloku 4:
U dvou bytových domů stavební práce již skončily, u zbývající části domů zůstává ještě postaveno lešení (na severní straně) a dokončuje se zateplování z minerálně vláknitých desek.
  • řadové bytové domy v Dívčí ulici:
Stavba je ze severní strany dokončena, na jižní straně chybí osadit ve větší části polystyrenové desky a štítová stěna se v současné době zatepluje. Na severní straně je možno si všimnout, že nebyly opravovány lodžie ke společným prostorám – panelové části lodžií byly opraveny jen povrchově a bez podlah. Na opačné straně je realizována pouze nejnutnější oprava, a to generální výměna lodžiových zábradlí s kompletním zasklením lodžiových prostor, ale stejně jako na severní straně bez výměny podlah.

Srovnání realizovaného zateplení s požadavky norem
Výška všech panelových budov je nižší než 22,5 m. Vzhledem k tomu, v souladu s ČSN 73 0802, vyhovuje u objektů dodatečně zateplených pěnovým plastem (bez výměny oken nebo meziokenních vložek) expandovaný polystyren třídy reakce na oheň E a stěrková povrchová úprava vykazující index šíření plamene is = 0 (podle ČSN 73 0863). Jedná-li se o větší úpravu (například výměnu oken, meziokenní vložky), musí se postupovat podle ČSN 73 0834 Změny staveb – skupina II. U řadových objektů v Dívčí ul. jsou mezi jednotlivými domy s použitým expandovaným polystyrenem provedeny svislé požární pásy z minerálních vláken v šířce 1 m.

Stávající meziokenní vložky jsou oplášťovány dřevotřískovou deskou. Proto nemůže být pro meziokenní vložky – podle normového požadavku ČSN 73 0834 – mezi jednotlivými byty jako požárními úseky použit na jejich zateplení expandovaný pěnový polystyren třídy reakce na oheň E, ačkoliv jsou mezi stávající vnější povrchy meziokenních vložek a rubovým lícem polystyrenových desek vloženy hydrofobizované „zelené“ sádrokartonové desky. Z tohoto důvodu je vytýkaný požadavek v bodě 5d) Zápisu představenstva SBD oprávněný – nevyhovuje zateplení mezi byty v místě meziokenní vložky.

Podle ČSN 73 0834 lze totiž u dodatečného kontaktního zateplení z vnější strany „hořlavé meziokenní vložky ponechat za předpokladu, že na tepelněizolační vrstvu celého objektu bude použit pouze materiál nejvýše třídy reakce na oheň B, aniž by touto hmotou byl plast. To znamená použít minerálně vláknitou izolaci s nehořlavou vnější povrchovou úpravou s indexem šíření is = 0 v celém objektu v plné ploše, a to od úrovně 1. NP až po poslední podlaží“.

Při celkové výměně obvodového pláště je také možno v případech, kde na rozhraní požárních úseků u objektů vyšších než 9 m jsou hořlavé meziokenní vložky, nahradit tyto části obvodových stěn alespoň konstrukcemi druhu DP2. To vyžaduje, aby hmoty třídy reakce na oheň A1 až D byly zcela (oboustranně) uzavřeny uvnitř konstrukce materiály třídy reakce na oheň A1 nebo A2.

Z tohoto požadavku vyplývá, že kromě vnějšího zakrytí nehořlavou hmotou je nutno provést i zakrytí zevnitř bytů – například přídavnými vápenosilikátovými deskami nebo alespoň sádrokartonovými deskami, které ovšem mezi dělicími stěnovými panely budou utěsněny atestovanou zpěňovatelnou hmotou (nikoli jejich ucpání jen maltou, betonem nebo stlačenou minerální vlnou). Tento zásah však narušuje bydlení v užívaných bytech a jeho pracnost je vyšší.

Zasklívání lodžií a balkonů
Podle ČSN 73 0834 je nutno respektovat protipožární požadavky i při zasklívání lodžií a balkonů. Pokud se při úpravě lodžií nebo balkonů u objektů s výškou větší než 9 m nebo s více než čtyřmi nadzemními podlažími současně vyplňují otevřené části parapetu lodžie nebo balkonu, musí být i pro tyto části konstrukce kromě běžného tabulového skla užita nehořlavá hmota. Použít lze například sklo s drátěnou vložkou, požárně izolační sklo, plech a podobně, aby konstrukce vyhověly meznímu stavu celistvosti po dobu min. 30 minut – E 30 DP1. Tento požadavek je připomínán z toho důvodu, že v Dívčí ulici na jižní straně řadových panelových domů s více než čtyř­mi podlažími bylo provedeno kompletní zasklení lodžiových prostor z běžného tabulového skla.

Ostění oken a dveří
U okenních otvorů se tepelněizolační desky kladou tak, aby křížení spár desek nesplývalo s rohem otvoru v konstrukci, pokud možno s přesahem umožňujícím čelní překrytí desek následně lepených na ostění. Zásadně je nutno dbát na přetažení vnějšího kontaktního zateplovacího systému do ostění oken.
Zateplení bez přetaženého pěnového polystyrenu do ostění okenních a dveřních otvorů způsobuje jednak nečekaně vyšší a zbytečný únik tepla (u rodinných domků činí tepelné ztráty okny až 30 %, u vícepodlažních domů až 50 % z celku; tyto hodnoty poměru tepelných ztrát okny k celkovým tepelným ztrátám platí pro současné tepelnětechnické vlastnosti konstrukcí), jednak vytváří podmínky pro vznik kondenzace a bujení plísní na vnitřním povrchu obvodových stěn.

Zateplení ostění oken a dveří má v podstatě 3 zásadní dopady na vzhled budov:
  • Překrytím okenních a dveřních rámů dobíhajícím novým ostěním se původní rám výplňové konstrukce z vnější strany stává štíhlejším a mění se tak vztah hmoty obvodových částí oken a dveří k jejich vnitřnímu členění. Zejména u rozměrově tlustších rámů plastových nebo dřevěných (ve srovnání s hliníkovými profily jsou mohutnější) je toto zeslabení zvláště výrazné. Proto předsazení tepelné izolace nemá být větší než 30 mm, poněvadž větší rozdíl je problematický jak z hlediska pohledového, tak funkčního. Z tohoto důvodu se ostění provádí obvykle z expandovaného polystyrenu v menší tloušťce, než má zateplovací systém v ploše. Při výměně oken lze tomuto jevu zabránit volbou menšího okenního rámu tak, aby jej dobíhající tepelná izolace zakrývala ve zvolené šířce.
  • Druhým vlivem na vzhled je zmenšení okenního nebo dveřního otvoru na všech stranách o 30 až 50 mm, což jsou prakticky dosažitelné tloušťky tepelné izolace, jelikož větší prostor k dispozici obvykle není. Tuto změnu již lze ve vztahu k původní velikosti okenního otvoru vnímat. Mírná změna velikosti uvedených otvorů při zachování jejich proporcí však obvykle není na závadu celkovému vzhledu budovy.
  • Třetí vliv je dán změnou hloubky osazení, zejména oken. Předsazením zateplovacího systému při nezměněné poloze oken se významně zvyšuje hloubka okenního ostění, což přispívá k plastičtějšímu řešení fasády s výraznějšími stíny u více zapuštěných oken. Zároveň se tím se získá i širší parapet, vyžadující však nové oplechování.

Při zateplování fasád je nutno upozornit na velmi časté nebezpečí, které spočívá právě v řešení detailu ostění (zpravidla je rám oken či dveří zcela skryt v ozubu ostění, křídlo otočného okna ani neumožní zateplení provést), takže jeden z velmi kritických bodů není ošetřen. V důsledku toho tak vznikají kilometry potenciálních havarijních spár, jejichž stoprocentní vyřešení vyžaduje opět práce zateplovací firmy (lešení, narušení již hotového detailu nároží ostění atd.) a další finanční náklady.

Některé již dokončené bytové domy například v bloku 4 pražská firma provedla bez přetaženého expandovaného pěnového polystyrenu do ostění. Avšak i u nedokončených objektů v bloku 1 chybí u dveřních ostění tepelná izolace.

Zateplení na nárožích

Na nárožích musí být podle ČSN 73 2901 přesahování polystyrenových desek prostřídáno po řadách na vazbu. Nároží je možné vyztužit síťovinou [7], takže nemusejí být osazovány rohovníky. Skleněná síťovina ale musí být z obou stran kryta vrstvou stěrkové hmoty. Tato síťovina nesmí ani ležet přímo na tepelněizolačních deskách, ani nesmí být po zabudování vidět. Musí být v poloze mezi 1/2 a 2/3 tloušťky výztužné vrstvy, blíže vnějšímu líci, pokud nestanoví předpis výrobce jinak. U rohů okenních otvorů se vždy doplní zesílení výztužné vrstvy diagonálním pásem výztužné síťoviny o rozměrech minimálně 300 × 200 mm.

Pomocné lišty (kam patří též rohovníky) mají usnadnit nebo zkvalitnit provedení detailů ve vnějším zateplovacím systému u zvláště namáhaných míst [7]. Jsou často osazovány s napojením na vrstvu výztužné síťoviny. Uplatňují se zejména u založení zateplovacího systému (vodorovná soklová lišta s okapnicí), plně funkční dilatační spáry (dilatační lišta), tuhé a přímé hrany rohů a zalomení fasády (nárožní lišta), ukončení kontaktního zateplovacího systému v ploše (ukončující lišta) apod.

Pro sokl se často užívá tzv. mozaiková omítka, tvořená výraznými barevnými zrny drceného kameniva či zrny keramickými, která je pevnější a pružnější než běžné užívané. S ohledem na tloušťku tepelného izolantu je vhodné podklad vyztužit, popř. srovnat tak, aby rozdíl předsazení zateplovacího systému a povrchu soklu nebyl příliš velký a nevyvolával tak nadměrný kontrast mezi rovinou zateplení a povrchu soklu.

Specifikace současných nedostatků při zateplování fasád
Na základě místního šetření byly zjištěny následující nedostatky:

Bodový dům v Chlapecké ul.
  • Osazené desky z minerálních vláken se vlní a odchylují od svislice (obr.1).
  • Dlaždice na okraji lodžie nemají žádnou drážku pro odkapávání vody, která tak bude stékat po uhlazené cementové vrstvě. V důsledku toho se v kratší době mohou objevit v čelní ploše cementové vrstvy jednak barevná místa s vyplavenými solemi (výkvěty) nebo i zelenými řasami, jednak praskliny v důsledku objemových změn (zejména při střídání teplot pod a nad bodem mrazu).
  • Napojení parapetních pozinkovaných plechů k plastovým rámům nepůsobí příliš příznivým dojmem – plechy jsou místy zvlněné, takže nelze zcela vyloučit po vydrolení spojovacího tmelu možnost zatékání.

Blok 1: šestipodlažní objekty č. 1–6
  • Povrch tepelného izolantu je nerovný – měřením dvou­metrovou hliníkovou latí byla naměřena odchylka 6 mm (obr. 2).
  • V plošném provedení vstupních fasád jsou viditelná místa s nedostatečně zatočenou stěrkou.
  • Parapetní plechy v přízemní části (ve vyšších podlažích nemohly být bez lešení posuzovány) u vyměněných oken nedoléhají k ostění a nejsou přesně začištěny.
  • U dveřních ostění chybí zateplení expandovaným polystyrenem.
Obr. 1: Nerovný povrch tepelného izolantu z minerálně vláknitých desek na fasádě bodového domu v Chlapecké ulici Obr. 2: Odchylka expandovaného polystyrenu od svislice 6 mm na jižní straně panelového domu č. 2 v bloku 1

Blok 2 a 3: osmipodlažní objekty
  • Ostění u balkonových dveří nejen vykazuje odklon od svislice 14 mm, ale navíc prosvítá lepidlo (obr. 3).
  • Staré parapetní plechy jsou strhávány a nahrazovány novými pozinkovanými plechy bez podkladního vytmelení, takže k podkladu nedoléhají a při poklepu vydávají dunivý zvuk.
  • Přízemní sokl je překryt parapetním plechem, který nepřiléhá k ostění (mezera mezi ostěním a plechem je cca 8 mm) a není dostatečně vyplněn vyrovnávacím tmelem.

Blok 4: osmipodlažní objekty č. 1–5
  • Desky z minerálních vláken plně nedoléhají k plastovým rámům výplňových otvorů – na obr. 4 je naměřena mezera 16 mm.
  • Lepidlo na parapetním plechu znečišťuje i plastové okenní rámy.
  • Tepelněizolační desky jsou na stěnu lepeny z montážní lávky za deštivého počasí při teplotě mezi 0 a 5°C. Podle Technických pravidel CZB 2001 [7] je nutno při realizační fázi zateplení zajistit teplotu prostředí a pracovních ploch v rozmezí +5 °C až +30 °C.
Obr. 3: Prosvítající lepidlo ze zatepleného ostění u balkonových dveří vychýleného z vertikální roviny o 14 mm Obr. 4: Mezera mezi plastovým rámem a zatepleným ostěním 16 mm

Řadové čtyřpodlažní bytové domy v Dívčí ulici:
  • U svislých požárních pásů není dodržena rovinnost povrchu – rozdíly dosahují až do 20 mm (obr. 6).
  • U vchodových dveří na severní straně jsou mezi ostěním a dveřním rámem nezatmelené mezery.
  • Dilatační spáry jsou zcela nevyplněné, mají nestejnou šířku a v jejich okolí se v některých místech objevují praskliny.
  • Hrany dilatačních spár jsou nezpevněné (bez dilatačních lišt) a s viditelnou výztužnou sítí. Šířka dilatační spáry je po výšce značně rozdílná a místy i různě zakřivená.
  • Tepelněizolační polystyrenové desky u okenních ostěních nedoléhají zcela k okenním rámům (obr. 5).

Závěr
Uvedená analýza stávajících stavebních úprav panelových bytových domů dokazuje, že některé provedené stavební úpravy neodpovídají požárním normám a předepsaným požadavkům z hlediska zateplování. Kvalita provedených prací a množství vyskytujících se závad svědčí o nižší odborné úrovni dodavatelských firem. Porovnáním prováděných vnějších kontaktních zatepleních pražskou a domácí firmou lze konstatovat, že žádná z nich nevykazuje vůči druhé výrazné přednosti.

doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., Stavební fakulta ČVUT, Praha

Literatura
[1] ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty.
[2] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení.
[3] ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb.
[4] ČSN 73 0863 Požárnětechnické vlastnosti hmot. Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot.
[5] ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS).
[6] Kupilík, V.: Znalecký posudek k hodnocení kontaktních zateplovacích systémů panelových objektů ve Středočeském kraji.
[7] Technická pravidla, kritéria a směrnice CZB 2001, Vnější kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování budov ČR, 2001.

Článek byl uveřejněn v knižní publikaci Stavební ročenka 2008.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media