Bezpečné svářečské práce na staveništi
Svářečské práce sice patří mezi běžné práce, ale svým charakterem jsou obzvláště náročné na dodržování bezpečnostních předpisů. Práce s tlakovými nádobami či elektrickým obloukem jsou jenom jedním z důvodů pro zvýšenou ostražitost. Obsahem následujícího textu je bezpečný postup při svařování (kovových nebo nekovových materiálů), při natavování izolačních materiálů a při nahřívání živic v tavných nádobách.
Svařování kovových materiálů
Pro správný způsob skladování lahví pro svařování platí ČSN 07 8304 – Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla. Před zahájením vlastního svařování je třeba provést kontrolu pracoviště a souvisejících prostorů. Pro svařování v uzavřených prostorech musí být zajištěn přívod čerstvého vzduchu a odsávání. Pokud si nejsme jisti u potrubí, nádob a zařízení, co vlastně obsahují, přistupujeme k nim, jako by jejich obsah byl požárně nebezpečný. Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn ke svářecímu zařízení se vedou tak, aby nedocházelo k jejich poškození ostrými ohyby, materiály, chemikáliemi, mastnotou a vlastním svařováním. V případě nebezpečí mechanického poškození se chrání pevným krytem. Velkým nebezpečím jsou například popraskané hadice, prasklá sklíčka tlakoměrů redukčních ventilů apod. Ochranné pásmo se z hlediska požární ochrany stanovuje individuálně podle použité technologie svařování. Za minimální ochranné pásmo se považuje kruh o poloměru 10 m se středem v místě svařování. Vzniku požáru se brání například přikrytím nehořlavou látkou (tepelně izolačními deskami), přikrývkou, mokrým textilem, politím vodou, vodní mlhou nebo sprchou, ovinutím chladicí hadicí, utěsněním průchodů a otvorů nehořlavou látkou apod.
Přesun modré lahve s kyslíkem na pracoviště
Pracoviště ve výšce
Pokud je svářečské pracoviště umístěno ve výšce, potom platí následující zásady. Svářečské pracoviště včetně ochranného pásma pod tímto pracovištěm ve výšce stanoveném podle vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, je třeba zabezpečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a je třeba ho označit bezpečnostními značkami. Pokud není možné při svařování ve výšce zajistit svářečům stabilní a bezpečnou polohu jiným způsobem než osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu, musí se tyto prostředky chránit proti propálení. Svařovat kovové materiály může jen osoba k tomu odborně způsobilá, která má průkaz odborné kvalifikace svářeče (tzv. svářečský průkaz).
Rozmístění tlakových lahví před natavováním izolačních pásů
Svařování v ochranné atmosféře
Dříve se používala ke svařování plynová svářečka se směsí acetylenu a kyslíku. Tento způsob svařování vyžadoval velkou zručnost, zkušenost a důkladnou kontrolu svarů. Dnes se svařuje v ochranné atmosféře za použití inertních plynů. To znamená, že už se nemusí neustále oklepávat struska. Svařování probíhá tak, že se na kostru svařovaného předmětu svorkou připne jeden pól a druhý pól vede do pistole s wolframovým hrotem. Kolem hrotu proudí tzv. netečný plyn (argon). Nedochází tak k okysličování svařovaného materiálu. Tím pádem nevzniknou ani okuje a sloučeniny uhlíku ve formě strusky. Při svařování elektrickým obloukem musí být na přechodném pracovišti přijata opatření k ochraně fyzických osob v okolí svařování před účinky záření oblouku.
Tab. 1 Barevné označení tlakových lahví podle obsahu
Tab. 2 Ochranná pásma pro svařování kovových materiálů ve výšce
Svařování nekovových materiálů
Při stanovování požárně bezpečnostních opatření pro svařování nekovových materiálů se postupuje podobně jako při svařování kovových materiálů. Vždy se vychází z vlastností konkrétních materiálů a použité technologie. Nejprve je třeba stanovit způsob ohřevu, délku ohřevu a určit postavení plamene. Snahou je zabránit možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem. Částice nekovových materiálů mohou odkapávat a hořet. Pro přípravu a zkoušení pracovníků v oblasti svařování plastů platí ČSN 05 0705 – Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů.
Průběh natavování asfaltových pásů
Natavování izolačních materiálů
Pro tlakové lahve s propan-butanem a hořáky platí návody k používání. Musí se dbát na to, aby pracovní postup, při kterém fyzická osoba provádí natavování izolačních pásů a postupuje pozpátku, nebyl aplikován ve vzdálenosti kratší než 1,5 m od volného okraje pracoviště ve výšce podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Hořák zapálený v úsporném režimu se odkládá ve stabilizované poloze na volné místo bez hořlavých materiálů. Hubice hořáku musí směřovat do volného prostoru. Je třeba dbát na to, aby nedošlo k jeho sklouznutí, stržení vahou hadice, pádu, zasypání nebo k náhodnému otevření plynu. Nesmí dojít ke stržení nebo uhašení plamene vlivem povětrnostních podmínek. Po skončení natavování ručním hořákem se před uložením soupravy hořák nechá vychladnout. Uloží se v bezpečné vzdálenosti od ventilu tlakové lahve, kterou určil výrobce nebo dovozce.
Pracovníci, kteří natavují izolační pásy, nemají nosit hořlavé reflexní vesty.
Nahřívání živic v tavných nádobách
Práce spojené s rozehříváním živic nesmí provádět fyzické osoby, které nejsou seznámeny s návodem na používání příslušného zařízení a s technologickým postupem. Pro práci se živicemi stanovuje zhotovitel v technologickém postupu rovněž konkrétní opatření k ochraně před popálením. Tavná nádoba nesmí být umístěna na hořlavém podkladu. Tlakové lahve, které slouží jako součást zařízení pro nahřívání živice, se umísťují do bezpečné vzdálenosti od tavné nádoby s nahřívanou živicí a od vlastního tepelného zdroje. Za bezpečnou vzdálenost od otevřeného ohně se považují minimálně 4 m. Živice mohou být nahřívány pouze v tavných nádobách, kterou jsou k tomuto účelu určeny jejich výrobcem nebo dovozcem. Tavnou nádobu lze při nahřívání naplnit živicí maximálně do tří čtvrtin jejího obsahu, pokud to není stanoveno výrobcem nebo dovozcem jinak. K uvedení obsahu tavné nádoby do tekutého stavu se obsah zvolna nahřívá a obsluha při tom dbá na to, aby rozehřívaný obsah nepřekypěl. Nahřívaná živice nemůže být vystavována přímému působení plamene nebo jiným zdrojům zapálení. Obsluha tavné nádoby se může vzdálit z místa nahřívání živice pouze na takovou vzdálenost, aby neztratila toto pracoviště z dohledu. V případě potřeby musí rychle a účinně zasáhnout. Pokud se používá jako tepelný zdroj tuhé palivo, musí se po skončení nahřívání oheň bezpečně uhasit. Popel musí být uložen do nehořlavých nádob a zabezpečen proti samovolnému rozfoukání. V blízkosti tavné nádoby musí být umístěny minimálně dva přenosné hasicí práškové přístroje. Každý přístroj musí mít hmotnost hasební látky nejméně 5 kg. Pokud nejsou k dispozici tyto přístroje, musí být na místě jiné prostředky k uhašení neočekávaného ohně.
Nevhodným způsobem odložený propan-butanový hořák
Povinnosti zhotovitele stavby
Svařování nesmí provádět fyzické osoby, které nejsou odborně způsobilé podle vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. Zhotovitel musí zajistit dodržení podmínek požární bezpečnosti uvedených ve vyhlášce č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. Před začátkem svářečských prací se musí vyhodnotit to, zda v prostorech pro svařování a v přilehlých prostorech se nejedná o svařování, které vyžaduje zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Za přilehlé prostory se považují prostory, které jsou s místem svařování spojeny netěsnostmi kolem procházejícího potrubí a energetických rozvodů, netěsnostmi kolem kovových konstrukcí, kanály, různými otvory a dveřmi. V případě zvýšeného nebezpečí se svařuje jen na písemný příkaz, který obsahuje doplňující bezpečnostní opatření. Svařování může být zahájeno, pokud jsou svářeč a pracovníci, kteří se účastní svařování, prokazatelně (písemně) seznámeni s podmínkami požární ochrany.
Literatura
1. Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
2. Nařízení vlády č. 262/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
3. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
4. ČSN 05 0600 – Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování kovů. Projektování a příprava pracovišť
5. ČSN 05 0601 – Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování kovů. Provoz
6. ČSN 05 0610 – Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování kovů plamenem a řezání kovů
7. ČSN 05 0630 – Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro obloukové svařování kovů
8. ČSN 05 0705 – Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů
9. ČSN 07 8304 – Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla
10. ČSN 07 8509 – Barevné označování tlakových nádob k dopravě plynů pro technické
účely (zrušena k 1. 3. 2009)
11. ČSN EN 287-1 – Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli
12. ČSN EN 1089-3 – Lahve na přepravu plynů – Označování lahví na plyny (vyjma LPG) – Část 3: Barevné značení (platí od 6/1998)
13. ČSN EN ISO 4063 – Svařování a příbuzné procesy – Přehled metod a jejich číslování
14. archiv autora
TEXT + foto: Ing. Kamil Barták, CSc.
Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.
