asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Práce na šikmé i ploché střeše

07.08.2009
Práce na střeše je nebezpečná, je při ní proto nutné používat prostředky osobního zajištění i další pomůcky a ochranné konstrukce, které zajistí bezpečnost pracovníka. Stavební klempíř, pokrývač, tesař nebo izolatér se musejí při pobytu na šikmé nebo kluzké ploše střechy jistit a chránit proti pádu.
Ochrana okolí při práci na střeše
K zajištění ochrany při práci na střeše platí základní ochranná pásma pro plochy kolem objektu uvedená v tab. 1. Pokud se jedná o šikmou střechu se sklonem větším než 25°, základní ochranné pásmo se zvětšuje o dalších 0,5 m.

Ve složitých případech, kdy není možný stálý zábor komunikace, se instalují dočasné ochranné konstrukce. Využít se dá také ustupující podlaží s terasou situované pod střechou. Pokud by hrozilo zřícení části opravované střechy, musíme ji podle pokynů statika bezpečně podepřít.

Ochranné pásmo kolem objektu při práci na střeše



Rizika při práci na střeše
Pracovník vykonávající různé činnosti na šikmé střeše musí být chráněn proti pádu ze střešního pláště na jeho volných okrajích. Při pádu z volného okraje střechy jsme při uvázání na laně ohroženi tzv. kyvadlovým efektem. Při práci na okrajích střechy se proto nejlépe ochráníme pomocí ukotveného šikmého lana, na které si navážeme postroj.

Speciálně musí být bráněno sklouznutí ze střechy při jejím sklonu větším než 25°. Rovněž všude tam, kde není stoprocentně zajištěno, že jsou jednotlivé střešní prvky dostatečně pevné, musí být střešní plášť zajištěn proti propadnutí. Pracovník musí být chráněn proti propadnutí do půdního nebo zcela volného prostoru pod střechou. Zajištění proti propadnutí se proto provádí u všech střech, kde je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo podobnými nosnými prvky větší než 0,25 m, dále při sklonu střechy větším než 45°a současně vzdálenosti střešních latí větší než 0,5 m.

Spolehlivé a účinné zajištění proti propadnutí vyžaduje kvalitní technickou přípravu a návrh speciálního způsobu ochrany pracovníků. Tím jsou únosné a vhodně rozmístěné komunikační prostředky – pomocné pracovní podlahy. Nesmí se zapomenout ani na ochranné a záchytné konstrukce – nejčastěji záchytná lešení.
 
Vybavení pracovníka
V případě absence kolektivní ochrany je reálné riziko pádu, proto by měl mít pracovník na šikmé střeše kromě speciální pracovní obuvi s podrážkou typu wibram některé další osobní ochranné prostředky. Mezi ně patří například pohodlná přílba se zesíleným pásem pod bradou, aby se snížila možnost její ztráty během eventuálního pádu. Dále si pracovník obléká postroj pro zachycení padající osoby. Ten je integrován do speciální vesty, se kterou tvoří jeden celek, a snadněji se ráno před zahájením prací obléká. Je tak pohodlný, že se v něm dá zpravidla strávit celý pracovní den. Někteří pracovníci v něm dokonce řídí i auto.

Jako dočasné horizontální fixní lano lze snadno použít i napnutou polohovací smyčku. Velmi šikovný je pohyblivý zachycovač pádu, který po instalaci na svislé nebo šikmé fixní lano funguje bez potřeby jakékoliv obsluhy. Dále se používá tlumič pádu se zabudovanou smyčkou, který umožňuje pohybovat se s odstupem od jisticího lana.

Žebřík na střeše
Pracovník na šikmé střeše má k dispozici několik pomůcek – před sklouznutím ho ochraňují: pokrývačské žebříky upevněné v místech práce, pomocné latě na pobití nebo bezpečnostní háky například typu DAS 01.

Výrobce těchto střešních háků doplnil standardní připojení háku ke střešní konstrukci pomocí vrutů a hřebíků patento­vanou ocelovou smyčkou, která se uvazuje ke střešní krokvi. Háky se montují na střechu napevno. Nevyžadují žádnou údržbu a jsou připraveny kdykoliv posloužit jako prostředek pro zavěšení žebříku nebo jako kotvicí body pro prostředky osobního zajištění.

Jindy stačí pouze kvalitní žebřík uvázaný ke komínu, krovu nebo kmeni stromu situo­vanému u odvrácené strany střechy, na které se právě nepracuje.

Pouze v kombinaci s osobním zajištěním pracovníka proti pádu (např. zachycovací postroj a lano se zachycovačem pádu) je žebřík povolen i u střech se sklonem větším než 45°. Jedná se o typické zajištění pracovníka proti sklouznutí.

Další pomůcky pro práci na střeše
Ochranu proti pádu nejen z obvodu střechy, ale i do světlíků a podobných otvorů, je potřeba zajistit ochrannými nebo záchytnými konstrukcemi nebo osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu.
Podle EN 795 lze použít také poddajné horizontální vedení dočasně upevněné na hřebeni střechy pomocí kotvicího zařízení. K napnutému lanu se připojuje zachycovací postroj, který má na sobě pracovník navlečen. Poddajné horizontální vedení připojené k pevné konstrukci střechy pomocí kotvicích prvků lze uplatnit i na plochých střechách.

Některé práce je bezpečnější vykonávat z pevné nebo pohyblivé pracovní plošiny. Pracovní nebo komunikační podlahy, plošiny a lávky musejí být opatřeny protiskluzovou úpravou, otvory pro odvod vody a zábradlím.

Opravy a zdění komínů
Opravy a stavba komínů ze střechy se sklonem větším než 10° mohou být prováděny pouze z bezpečné pracovní plošiny o šířce minimálně 0,6 m. Při pokládání velkoformátových střešních plechů (např. u komínového lemování) je zakázáno používat úhlovou brusku – tzv. rozbrušovačku.

Povinnosti zaměstnavatele
Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, údržbě a opravě na střeše se považuje jejich provádění podle stanovených pracovních a technologických postupů fyzickými osobami způsobilými pro výkon této činnosti.

Osoby pohybující se na střeše musejí projít instruktáží o práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Firma zabývající se pracemi na střeše musí zajistit, aby byly splněny všechny požadavky na organizaci práce, a předepsat konkrétní pracovní postupy.

Zvlášť náročné jsou situace, kdy se plánují a provádějí střešní práce spojené s montáží a spojováním tyčových dřevěných částí krovu nebo ocelových střešních prvků. Při údržbě jsou to například práce spojené s čištěním okapů a podobně. Mezi činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života patří například práce, při kterých hrozí pád z výšky větší než 10 m.

Za samozřejmost se dnes považuje sledování počasí. Práce na střeše musejí být přerušeny při sněžení, pokud se tvoří námraza a při teplotě nižší než –10 °C. Pracovníci musejí být připraveni rychle a bezpečně střechu opustit v případě náhlých změn počasí. Zvlášť důležité je to za nenadálých větrných poryvů.

Při kladení střešní krytiny se někdy používá jednoduchý elektrický vrátek. Stavební vrátek se umísťuje zpravidla 3 až 5 m od svislé dráhy dopravovaného břemene. Z bezpečnostních důvodů musí být zatížen břemenem o hmotnosti rovnající se minimálně dvojnásobku nosnosti vrátku.

Pokud se nejedná o zavěšování a vázání břemen, nemusí mít příslušná osoba (pracovník obsluhující zdvihací zařízení) jeřábnický a vazačský průkaz. Musí být ale tělesně a duševně způsobilý a starší 18 let. Za prostředky vhodné k zavěšení nejsou považovány různé koše, bedny, palety, pánve, okovy a podobně.

Pokud se lze práci věnovat bez obav z pádu, výsledkem bývá perfektně provedená střecha. Je zajímavé, že například pokrývači mohou v rámci své živnosti provádět i odstraňování námraz ze střech a čištění střech.


Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Literatura
1. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
2. Novotný, K.: Základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví. Brno: Cech klempířů, pokrývačů a tesařů, 2003.


Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media