Nízkoenergetické stavby ve světle rozvoje bydlení České republiky

Energeticky úsporně bydlet znamená chovat se ekologicky a dosahovat přitom pozitivních ekonomických efektů. Technicky to znamená uzavřít v domě tepelné zisky. Nové stavby kromě toho umísťovat racionálně ke světovým stranám, obejít se bez velkých nákladných čerpadel, velkých kotlů na biomasu a bez velké plochy kolektorů. V úsporách energie figuruje ve velkém rozsahu i rekonstrukce bytového fondu. Náklady na rekonstrukci jsou ve značné míře hrazeny z úspor energií.

Úspory energií jsou naléhavé již proto, že spotřeba energie v sektoru bydlení není vůbec malá. V EU bylo zaevidováno 40 % konečné spotřeby energií v bydlení a službách. V České republice se počítá, že v oblasti bydlení se jedná o zhruba 1/3 spotřeby energie. V Německu a Rakousku se energeticky úsporné domy uplatňují od poloviny devadesátých let a počet bytů v nich se vyčísluje v řádech tisíců. Na Evropském fóru pro bydlení byla v roce 2000 zdůrazněna podpora nízkonákladovému ekologickému bydlení a v roce 2006 na mezinárodní konferenci v Brně bylo konstatováno, že se stále málo uplatňuje technologie výstavby na bázi dřeva.

V České republice roste spotřeba elektrické energie ročně o 4 %. Spoléhat na produkci elektrické energie mimo fosilní paliva není příliš reálné. Vodní elektrárny pokrývaly v roce 2005 2 % celkové spotřeby, větrná energetika méně než 1 % a solární energii lze charakterizovat jako  ekonomicky vysoce  náročnou. Hospodaření s energií je problém, který se bude do budoucna zvětšovat. Nově definovaná energetická náročnost budov, průkazy energetické náročnosti, energetický audit – to vše svědčí o významu relativního poklesu spotřeby energie. Přispět by mělo i zkvalitnění informací o zvýšení komfortu bydlení a ekonomické výhodnosti úspor energií.

Ekonomické a ekologické souvislosti úspor energie v oblasti bydlení
Nízkoenergetická výstavba bytů je zhruba o 8 % dražší než u srovnatelné běžné výstavby. Návratnost zvýšené investice se rovná cca 10 až 12 letům. Rozdíly ve spotřebě tepla a celkové spotřebě energie jsou značné: ve starém domě vytápění představuje 220 kwh/m²/rok, v běžné novostavbě 115 kwh/m²/rok, v nízkoenergetickém domě 50 kwh/m²/rok. V celkové spotřebě energií jsou analogicky rozdíly vyjádřeny těmito hodnotami: 280 : 170 : 130 : 42. Výhodnost ekonomická je dána zhodnocením vložených prostředků, vyšším růstem cen nemovitostí s dosahovanými úsporami. Co se týká pasivních domů, kde je spotřeba energie nejnižší, koncepce jejich výstavby vznikla v SRN, kde je již zaevidováno přes 6 tisíc těchto domů. V Rakousku začal rozvoj pasivních domů před 8 lety, dokončeno je více než 1 000 těchto domů. V České republice se pasivní domy počítají jen na jednotlivé objekty.

Největší úspory energie při výstavbě přináší realizace nízkoenergetických budov. V rodinných domech se zde dosahuje spotře­by do 50 kwh/m²/rok, u větších budov kolem 30 až 40 kwh/m²/rok. Standardní dokončované domy mají spotřebu více než dvojnásobnou. Převedeme-li úspory elektrické energie ve finančním vyjádření, pak v nákladech na vytápění se jednotlivé typy staveb odlišují ještě výrazněji. Energeticky úsporný dům představuje pou­ze 28 až 34 % z běžných nákladů, nízkoenergetický dům 15 až 20 % a pasivní dům již pouze 9 %. Podobně se liší i celkové provozní náklady od klasické výstavby (= 100,0): energeticky úsporný dům 48 až 60 % nákladů, nízkoenergetický 42 až 48 % a pasivní dům 34 až 42 % (propočty Atrea, ceny roku 2005, porovnáván průměrný dům 130 m² obytné plochy, topná sezóna 256 dnů).

Základním činitelem, který ovlivňuje energetické vlastnosti budovy, je použitý stavební materiál. Nejlepším materiálem je v tomto směru dřevo. Jako materiál je dřevo vhodné k výstavbě rodinných domů, ale také bytových domů a jiných budov střední výše.

Nízkoenergeticky je možné upravit i starší stavby, pokud nejsou složitě členěny a nemají složitou fasádu. Uvádí se, že náklady na získání úspory by zde neměly překročit 15 % ceny domu.

V České republice je na bázi klasických materiálů postaveno zhruba 85 až 90 % bytů. Na nízkoenergetické stavby připadá ne více než cca 300 dokončených bytů ročně.

Nízkoenergetické obytné domy s využitím dřevní hmoty
U dřevostaveb je důležitá nejdříve vydatnost zdroje, kapacitní nabídka dřeva. Roční těžba dřeva v přepočtu na 1 obyvatele je v České republice a v USA přibližně stejná. V USA dřevostavby převažují, v naší zemi nepřekračují 2 % z celkového počtu dokončovaných bytů (v roce 2004 se udávalo, že dřevěná nosná konstrukce u nových rodinných domů činila 2,6 % z celkového počtu dokončených bytů). V Kanadě a USA i 5- až 7patrové bytové objekty jsou stavěny jako dřevostavby. Také ve Velké Británii a Skandinávii jsou stavby ze dřeva oblíbeny, zahrnují 15 i více % z nové bytové výstavby.

Nízký tržní podíl v České republice nevznikl sám od sebe. Kromě horských podmínek je bytová výstavba orientována zejména na cihly, dříve i kámen. Dřevostavby mají přitom předpoklady stát se efektivní i přitažlivou formou bydlení. Pozitivní stránkou je obnovitelnost stavebního materiálu a jeho recyklovatelnost. V podstatě se v těchto domech problém vytápění mění na problém větrání. V bezpečnosti domů, v ochraně před ohněm se při použití sádrokartonu dociluje dobrých bezpečnostních hodnot. Použití sádrokartonu a folií zabezpečuje přitom provzdušnění stavby.

V posledních letech je zaznamenáván v dřevostavbách mírný posun v poptávce. Stávají se postupně jednou z forem nadstandardního bydlení, začínají více pronikat do měst a jejich blízkého okolí. Nové metody výstavby umožňují využití dodávaných jednotlivých desek konstrukčně až přímo na stavbě. Výstavba tak získává dostatečnou technologickou flexibilitu, posiluje se i kontrola a kontinuita stavby. K tomu je třeba přiřadit nízkou zátěž životního prostředí.

Průnik nízkoenergetických staveb do bytové výstavby se patrně bude v České republice ubírat právě cestou rozšiřování poptávky po dřevostavbách; jsou vůči klasickým technologiím nejvíce konkurenceschopné.

Rekonstrukce bytového fondu a energetické úspory
Opožděná rekonstrukce bytového fondu v České republice se stává doménou úspor energie. Má přitom i celou řadu dalších pozitiv. V podmínkách dřívější energeticky neúsporné sídlištní výstavby jsou to otázky průkazné ekonomické výhodnosti, významné je uchování sociální stability v bydlení.

Zdůrazňujeme problematiku rekonstrukce bytového fondu, především bytového fondu z panelové zástavby, zejména z důvodu velkého rozsahu možných úspor energií a ekonomické výhodnosti s tím spojené.
V České republice je počet domů z hlediska členění na domy obydlené a neobydlené statisticky sledován od roku 1970. Oproti roku 1970 se v roce 2001 podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů počet domů v České republice zvýšil o 204 tisíc jednotek. Ovšem zvýšil se především počet domů neobydlených. U trvale obydlených domů činilo zvýšení počtu domů jen 3 tisíce domů (z 1 628 tis, v roce 1970 na 1 631 tis. v roce 2001). K většímu zvýšení přitom došlo až v období 1991 až 2001, předtím počet trvale obydlených domů klesal. Průměrné stáří domů je v České republice vysoké, v roce 2001 činilo 46,9 let.

Trvale obydlených bytových domů z panelů, na které se nejvíce váže úspora energií, bylo v roce 2001 pouze 66 tisíc. V přepočtu na trvale obydlené byty se ovšem jedná o 1,2 milionu bytů (31,3 %) a v přepočtu na trvale obydlené byty v bytových domech to je dokonce 55,5 %. Panelové bytové domy jsou mladší než ostatní domovní fond, průměrné stáří je 35 let. Rekonstrukce mohou u 1/3 bytových domů z panelů prodloužit životnost o zhruba 30 let, u zbývajících 2/3 o 50 a více let.

V České republice se podobné práce rozběhly po roce 2000 a pokračovaly intenzivně v roce 2005. Pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního fondu rozvoje bydlení byly v ÚRS PRAHA, a. s., vyhodnoceny průzkumy ve vybraných městech zaměřené na rekonstrukci bytového fondu, zejména na bytové domy z panelů.

Odpovědi na rozeslanou anketu byly získány ze 122 měst, ve kterých je 77,6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů v panelových bytových domech. Respondenti z městské správy odpovídali na otázky týkající se rozsahu rekonstrukce bytového fondu, způsobu provádění a typu rekonstrukce, sdělili prognózní odhad do roku 2015, připojovali zkušenosti z provádění rekonstrukcí v souvislosti s privatizací bytového fondu a zamýšleli se i nad dalšími otázkami.

Výsledky rozboru byly vyhodnoceny a zobecněny na skupinové, regionální a celostátní úrovni. V prognóze do roku 2015 byly modelově propočteny varianty možného rozvoje rekonstrukcí bytových domů celkem, bytových domů z panelů a ostatních bytových domů. Prognóza byla doplněna o rámcový rozsah a skladbu financování. Z odpovědí na otázky spojené s prováděním rekonstrukce bytového fondu byly odvozeny úspory energií a promítnuty do snížení nákladů na vytápění a do celkových provozních nákladů.

Ve stručném shrnutí lze uvést, že bylo zjištěno, že rekonstrukce spojená se zateplením nezatěžuje domácnosti nadměrně. Zvýšení měsíčních plateb v důsledku splácení hypotečních úvěrů je ve velké míře kompenzováno snížením provozních nákladů. Pokud vznikají u zhruba 8 % domácností, jimž byl poskytnut hypoteční úvěr, potíže se splácením, netkví obyčejně důvod v rekonstrukčních nákladech snížených o úspory.

Úspory energií získané z rekonstrukce bytového fondu ve srovnání s úsporami z výstavby energeticky úsporných budov byly na mezinárodní konferenci k těmto otázkám v červnu 2006 ve Vídni uváděny poměrem 3 : 1. Na druhé straně bylo konstatováno, že nově postavené pasivní domy jsou natolik úsporné, že žádnou rekonstrukcí toho nemůže býti dosaženo, parametry pasivního domu nemohou být rekonstrukcí získány.

Velký rozsah úspor energie se bude v podmínkách zvyšujícího se podílu nízkoenergetických staveb a postupného obnovení normální míry obnovy bytového fondu ze zdroje opožděné rekonstrukce snižovat. To je ovšem záležitost poměrně dlouhodobá.

Závěr
Ve vztahu k nízkoenergetické výstavbě je nasnadě shrnout tyto skutečnosti:

• Domy se podle spotřeby otopného tepla výrazně liší. Ve výstavbě i při rekonstrukci bytového fondu se nejvíce uplatňují energeticky úsporné a nízkoenergetické domy.
• Aktuální vývoj je ve výstavbě i v rekonstrukci bytového fondu stále více zaměřen na snižování tepelných ztrát.
• V racionální spotřebě energie i v ekonomické průchodnosti se budou nejvíce uplatňovat místní zdroje, zejména dřevní hmota, zčásti i biomasa.
• Hospodaření s bytovým fondem je pozitivně ovlivňováno vytýčenými programy úspor energií, jak to dotvrzují přijaté legislativní nástroje a Směrnice EU (energetická náročnost budov, inspekce, energetické průkazy budov, energetické audity).
• V České republice lze očekávat urychlení rekonstrukce bytového fondu do roku 2015, jedním ze silných stimulů je zhodnocení v privatizaci nabytého majetku a snížení ekonomické zátěže nových vlastníků v důsledku s rekonstrukcí spojené úspory energií a ekonomickým zhodnocením nemovitosti.
• Dobré perspektivy jsou potvrzovány mezinárodními zkušenostmi, cenné jsou zkušenosti zejména z vyspělých sousedních zemí.

doc. Ing. Jaroslav Dupal, CSc., ÚRS Praha

Článek byl uveřejněn v knižní publikaci Stavební ročenka 2008.