asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Centrum ekologické výchovy mezi odvaly

16.07.2010
Mezi haldami navršenými při poměrně nedávno ukončené těžbě černého uhlí na Kladensku vzniklo v osadě Čabárna centrum ekologické výchovy. Dům, který už sám o sobě působí edukativně a inspirativně, představuje veřejnosti možnosti nízkoenergetického stavebního řešení a materiály z obnovitelných zdrojů. Stal se zároveň jednou z největších dřevostaveb v České republice. „Izolace, stavební detaily – vše je v pasivním standardu. Nepodřizovali jsme však tepelným parametrům architekturu nekompromisně. Dům není jen hra o teplo, ale má to být prostor, kde bude lidem dobře,“ říká autor projektu architekt Jan Červený.
Středisko environmentální výchovy určené pro odborné konference i pobyt v přírodě pro děti by málokdo čekal v lokalitě, kde teprve před časem odzněla důlní činnost. V místě mezi odvaly dolů Ronna, Theodor a Ferdinand však již devět let funguje ekocentrum, záchranná stanice pro zraněná zvířata a vodní park, a navíc na okolních haldách vzniká vlastní biotop se vzácnými druhy rostlin a mnoha druhy živočichů.

Původní ekocentrum je dnes díky novému projektu obohaceno o další funkce. Nízkoenergetická dřevostavba slouží jako víceúčelové školicí centrum ekologické výchovy, základna pro zotavovací akce dětí a mládeže, jako jsou školy v přírodě, dále se tu konají školení zaměstnanců státní správy a doplňkově pak školení pro širší veřejnost.

Příručka k šetrnému stavění
Zástupci investora, jímž je Statutární město Kladno, oslovili architekta Jana Červeného, který je společně s Evou Vízkovou a Mikolášem Vavřínem autorem několika dalších kladenských realizací – úpravy významné přírodní enklávy zasahující do centra Kladna – Sítenského údolí či parku Trilobit. „Naším cílem bylo vybudovat středisko environmentální výchovy, které by zároveň ukázalo v praxi, že se dům dá udělat za rozumnou cenu v krátkém časovém horizontu jako nízkoenergetická až pasivní dřevostavba. Návštěvníci mohou vidět nepálené cihly, solární kolektory, kotle na pelety, přímo si prohlédnout, jak tato technologie funguje,“ vysvětluje kladenský primátor Dan Jiránek. Stavba se tak stala jakýmsi vzorem, edukativním příkladem stavění, které je šetrné k životnímu prostředí.

S různými aspekty ekologicky odpovědného života se zde budou moci seznámit také děti v rámci pobytových programů. „Měli jsme za úkol navrhnout tuto budovu tak, aby byla co nejvariabilnější, protože se zde budou konat různé aktivity pro různé cílové skupiny. Uvažovali jsme například, jak budou ubytovací prostory navržené primárně pro školní děti vyhovovat lidem, kteří sem přijedou na konferenci, protože pokoje nemají vlastní sociální zařízení. V tom je právě ale také ta ekologie – že se uskromním aspoň na víkend,“ říká architekt Jan Červený.

Dřevěná archa

Základní hmotou stavby je jednoduchý hranol orientovaný po vrstevnici svahu. „Nejobtížnější při navrhování projektu bylo vybrat správné hmotové řešení, které by co nejlépe naplnilo poměrně velký stavební program, který zahrnoval ubytování s veškerým servisem s kapacitou pětatřicet osob.

Vzešly z toho nakonec tři hutná patra,“ popisuje koncepci projektu architekt. Dvě dřevěná podlaží na zděném soklu se do okolní krajiny otevírají různě velkými okny a dvěma arkýři. K přilehlé asfaltové cestě hmota budovy klesá o jedno podlaží, neboť, jak doplňuje autor, „tím si stavba uchovává tradiční a člověku blízké měřítko. Výškový úskok je řešen plynule, čímž vzniká střešní schodiště propojující dvě úrovně střechy. Vzniklý tvar má evokovat loď a také všudypřítomné haldy.“

Každému podlaží odpovídá jiná funkce. V suterénu se nachází technické zázemí, v přízemí jsou dva víceúčelové sály, knihovna, kanceláře a jídelna s potřebným zázemím. V patře je ubytovací část, která zahrnuje osm pokojů, jedno malé apartmá s vlastním sociálním zařízením a odpočinkový kout.
V interiérech převažují přírodní materiály v jejich přirozené podobě, především dřevo a nepálené cihly. „Sociální zařízení jsme oživili výtvarně pojatými mozaikami keramických obkladů. Vystačili jsme se čtverečky 5 × 5 centimetrů a vytvořili rastr­ s motivy inspirovanými okolní přírodou, jako jsou mraveniště, datel či makovice,“ popisuje Jan Červený.

Pokoje v patře jsou pojmenované podle různých druhů domácích stromů, například olšový, dubový, jasanový a podobně. Daná dřevina je nejen námětem grafickým a naučným, ale je také materiálem dveří, podlahy a nábytku.

Propojení s krajinou
Obě patra mají vlastní prostornou jihozápadní terasu zastřešenou skleněnými deskami. „V původním projektu pro územní řízení jsme počítali s trochu složitějším tvarem terasy a zastřešení, ale zvítězila jednoduchost. Záměrně jsme navrhli trámy mezi sebou nestejnoměrně vzdálené. Je to motiv, který má evokovat les a jeho přirozenou nepravidelnost,“ prozrazuje hlavní myšlenku designu terasy její autor.
Dřevo, které bylo na stavbu terasy i celé stavby použito, je modřínové, namořené pouze olejem.

„Toto dřevo za čas zešedne, ale v tom nevidím problém, líbí se mi, že získá přírodní patinu,“ pochvaluje si tento materiál architekt a dodává: „Je to nejvýhodnější dřevina – domácí, tedy levná a odolná. Tam, kde je kvalita definovaná normami, jsme použili lepené trámy, kde praskání či kroucení nevadí, jsme ponechali přírodní rostlé trámy. Zábradlí vyplňují jen lehké sítě.“

Využitelná je i střecha budovy, kde si návštěvníci mohou prohlédnout solární kolektory, fotovoltaické panely nebo střešní zeleň. Ze střechy je také pěkný výhled do okolní krajiny. „Dům jsme od začátku nekoncipovali jako solární, nechtěli jsme ho celý pokrýt solárními panely, ale umožnit, aby byla střecha využitelná pro pobývání, doplněna extenzivní zelení. Solární kolektory zajišťují ohřev užitkové vody, vytápění je pak docíleno pomocí kotlů na pelety,“ říká Jan Červený. Veškerá voda, která spadne na střechu, jde do jímky a následně je využita k zálivce a splachování záchodů. Po celé délce střechy je umístěna jedna lavice, která kryje odvětrání.

Nízkoenergetický
Stavba má velmi příznivé energetické parametry, nicméně nepodřizuje jim svou formu naprosto. „Jedna ze zásad nízko­energetických budov je, že se mají otevírat k jihu, a ne k severu. Nesmíte se však nechat těmito zásadami úplně svazovat, neboť jižním směrem by byl výhled do kopce, kdežto severním do krajiny a na rybníky,“ říká architekt. „Otevřeli jsme se tedy na sever a použili špaletová okna s izolačním dvojitým dvojsklem, což nebývá běžný prvek. Okna tak mají výborné tepelněizolační vlastnosti a zároveň dobře izolují akusticky, což je důležité, protože stavba je poblíž silnice.“

V celém domě je využíváno decentralizované řízené větrání se zpětným získáním tepla z odpadního vzduchu – rekuperací, s možností chlazení v letním období.

Přírodní materiály
Použitá certifikovaná skladba obvodového pláště je dlouhodobě optimalizovaná odbornou firmou. Tvoří jej difuzně otevřený systém, který poskytuje zdravý a po tepelně-vlhkostní stránce spolehlivý obal budovy.

Běžná skladba je z exteriéru posílena dřevovláknitou deskou, která zvyšuje tepelněakumulační schopnosti pláště. Tím jsou zpomalovány teplotní výkyvy. Z interiéru tvoří přidanou tepelnou izolaci ovčí vlna, která má dobré účinky na vnitřní mikro­klima. Střecha je izolována foukaným papírem.

Za přínos v oblasti výplní otvorů mohou být považována špaletová okna použitá jako průběžná v obou arkýřích.

„Základem pro zařazení stavby mezi ekologické stavby, je použití velké škály šetrných stavebních hmot s co nejlepší energetickou bilancí, materiálů z recyklovaných hmot a obnovitelných stavebních zdrojů, kromě jiných nepálené cihly, ovčí vlna, dřevovláknité desky Hofatex, celulóza, asfaltové recykláty a podobně,“ říká Petr Flek, projektový manažer Skansky, která kladenské Centrum ekologické výchovy stavěla.

Permakulturní zahrada
S přesvědčením, že prostorové vztahy stavby nekončí jejím obrysem, investovalo město Kladno také do vegetačních úprav a drobného mobiliáře v okolí. Mimo ozelenění okolí budovy a přístupové cesty v duchu tradičních vegetačních struktur se jedná zejména o založení sadu původních ovocných odrůd. Ten čítá téměř sto tradičních odrůd a druhů stromů a keřů s popiskami. Účelem sadu je popularizace pěstování starých odrůd ovoce a jejich uchovávání pro další generace.

Centrum ekologické výchovy se tak stalo nejen ukázkou toho, jak lze použít ekologicky šetrné a recyklované materiály, snížit provozní náklady a zvýšit energetickou účinnost systémů nutných pro jeho provoz. Je centrem, které má ambice navracet lidi k přírodě a budoucí generace k její větší ochraně.



Centrum ekologické výchovy Kladno
Místo: Brandýsek, Kladno
Investor: Statutární město Kladno
Architekt: Architektonická kancelář IAV – Jan Červený
Stavba: Skanska
Náklady: 60 mil. Kč (85 % z Operačního programu Fondu životního prostředí)
Realizace: 04/2009–10/2009

Technické údaje:
Obestavěný prostor: 4 935 m3
Zastavěná plocha: 491 m2
Užitná plocha: 493 m2
Součinitel prostupu tepla:
  • stěna 0,14 W/(m2 . K)
  • střecha 0,06 W/(m2 . K)
  • okno – sklo 0,6 W/(m2 . K)
  • okno – rám 0,8 W/(m2 . K)
Při provádění Blower door testu na vzduchotěsnost budovy byla naměřena hodnota 0,6 1/h.


Kateřina Kotalová
Foto: Josef Seifert, Kateřina Kotalová

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media