asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zateplování budov zevnitř

08.10.2010

Příspěvek se dotýká problematiky vývoje efektivních zateplovacích systémů, které se aplikují zevnitř budov. Detailněji pojednává o novém typu vnitřního zateplovacího systému na principu kapilární vodivosti, který se v posledních pěti letech začíná objevovat na trhu.

Zateplení na vnitřním líci budovy s sebou nese řadu omezení a podmínek užití. Dosud se musela před aplikací vnitřního zateplovacího systému vytvořit bariéra proti zkondenzované vodní páře – tzv. parozábrana. Její funkcí je zamezit nežádoucímu průniku vodních par do zdiva budovy. Kondenzát totiž během chladných měsíců začne vznikat, jakmile se mezi zdroj tepla vytápění interiéru a vnější konstrukci vloží jakákoli tepelná izolace. Celá obvodová konstrukce budovy tak v zimě značně vychládá. Rosný bod se posouvá směrem dovnitř stavby. Na zdivu se tak hromadí velké množství kondenzátu z vodní páry. Následně hrozí vymrzání zkondenzované vody na led a postupné narušování zdiva včetně exteriérových omítek.

Zateplení pomocí desky pro vnitřní zateplení 

Vnitřní zateplení pro ty případy, kde nelze zateplit fasádu

Souvislost a celoplošnost parozábrany neboli fólie včetně jejího napojení na zdivo a odvodnění případného kondenzátu – to jsou podmínky v praxi téměř nesplnitelné. Fólie je umístěna velice blízko líce, kde často dochází k její perforaci (poškození) hřebíky nebo vruty, které se používají při tvorbě kotvicího roštu pro celý systém vnitřního zateplení nebo při přichytávání nábytku, dále pak elektroinstalacemi a podobně. Dalšími těžko řešitelnými problémy jsou detaily, prostupy oken, dveří, napojení vnitřního zdiva a vyřešení tepelných mostů na nich vznikajících.

Obr. 1: Princip účinnosti kapilárně aktivních vnitřních izolací

Systémy na bázi nasákavého izolantu
V posledních pěti letech se na trhu začínají objevovat nové typy vnitřních zateplovacích systémů, a to na principu kapilární vodivosti, laicky řečeno nasákavosti. Při kapilárně aktivním zateplení zevnitř se rosný bod také posouvá pod zateplovací systém, kde se začíná tvořit již výše popsaný kondenzát. To však pro kapilárně vodivé systémy není žádný problém, protože se vznikem kondenzátu počítají a umějí si s ním poradit. Systémy jsou na bázi nasákavého izolantu. Ten se k podkladu celoplošně lepí maltou a následně se opatří vrstvou lícní omítky. Je třeba, aby došlo k transportu vlhkosti až k povrchu, kde je odpar snadný a díky výměně vzduchu v místnosti velký. Proto je nutné, aby všechny komponenty systému byly nasákavé, respektive aby směrem k interiérovému líci nasákavost materiálů rostla a difuzní odpor klesal.

-->-->
První realizované systémy splňující tyto podmínky využívají silně nasákavý izolant – desky z kalciumsilikátu. Jejich výhodou je schopnost pojmout velké množství kondenzátu. Toho se využívá zejména u problematických staveb, kde dochází k vysoké kondenzaci vodní páry a z ní plynoucímu růstu plísní. Kalciumsilikátové desky mají součinitel tepelné vodivosti (λ) 0,05 až 0,08 W/(m . K). Tato hodnota je ale z dnešního pohledu příliš vysoká, příčinou je vysoký obsah těžké anorganické látky – křemičitanu. Zvyšování tlaku na nižší energetickou náročnost budov a zpřísňování norem vedlo k vývoji vnitřního zateplovacího systému s vyšší účinností.

Důraz byl kladen na míru tepelné izolace a vyřešení problému vzniklého kondenzátu. Vývoj se zčásti inspiroval osvědčeným systémem využívajícím izolant na bázi křemičitanu vápenatého. Hlavním cílem bylo najít izolant s nízkou vodivostí, který by vyhověl všem požadavkům a omezením. Nabízelo se spojení značně účinné tepelné izolace z tvrzené polyuretanové pěny a vysoce kapilárně vodivé minerální směsi. Zkoušely se tedy různé kombinace společného provedení a jako nejúspěšnější vyšla ta, kde je polyuretanová deska proděrována kolmo k povrchu a vzniklé otvory vyplněny minerální směsí. Pomocí různých simulačních programů se spočítalo množství případného vzniklého kondenzátu ve zdivu a nutný počet otvorů v desce.

Výsledkem jsou desky s perforací v rastru 40 × 40 mm, tloušťky 3, 5, 8 cm a o rozměrech 120 × 60 cm. Součinitel tepelné vodivosti λ odpovídá hodnotě 0,026 W/(m . K). Tím se dosahuje vysokého zateplovacího efektu, srovnatelného s kontaktními zateplovacími systémy (KZS) fasád (například součinitel tepelné vodivosti fasádního polystyrenu se pohybuje mezi 0,025 a 0,040 W/(m . K)).

Realizace systémů na bázi nasákavého izolantu
Desky nového interiérového zateplení se lepí celoplošně na vyrovnanou stávající či novou vápenocementovou (případně cementovou) omítku zbavenou starých nátěrů. Používá se k tomu vysoce nasákavá lepicí malta (obr. 2 a 3). Na povrch zateplovacích desek se nanáší silná vrstva (minimálně 10 mm) speciální lehčené vnitřní omítky vyztužené síťovinou ze skelných vláken (obr. 4). Omítka pohlcuje vysokou vlhkost, stejně tak vlhkost vydává v případě suchého vzduchu uvnitř místnosti. Celou funkční skladbu dokončují povrchové úpravy omítky – nasákavý prodyšný štuk a nátěr (malba) s podobnými vlastnostmi.

Obr. 3: Desky se lepí celoplošně vysoce nasákavou speciální lepicí maltou. Obr. 4: Na povrch zateplovacích desek se nanáší silná vrstva speciální lehčené vnitřní omítky vyztužené síťovinou ze skelných vláken.


Funkce nasákavé izolační skladby s perforovanou zateplovací deskou je následující (obr. 5): vzduch, který pronikne skrz lícovou omítku, dále přes perforovanou desku a lepidlo, se na líci či uvnitř zdiva ochladí a vlhkost částečně zkondenzuje. Kondenzát se díky nasákavosti lepidla, směsi uvnitř otvorů v desce a speciální omítce roznese jednak do zdiva, jednak až k vnitřnímu povrchu zateplení. Na líci se v příhodném okamžiku (teplota a vlhkost vzduchu) odpaří.

Vnitřní zateplovací systémy musejí dále řešit problém tepelných mostů – k tomu jsou navrženy klínové izolační desky (obr. 6), které klesající tloušťkou od 50 do 0 mm překonávají tepelný most jak na tvrdém stropě, tak na vnitřní zdi vycházející z obvodového zdiva.



Obr. 5: Funkce nasákavé izolační skladby s perforovanou zateplovací deskou
a) vznik kondenzátu v důsledku vzájemného působení tepla a chladu, b) vznik zavlhčení v důsledku vnějších klimatických vlivů, například větrem hnaného deště, c) pohyb vlhkosti (kapilarita) k povrchu vnitřních stěn a odpaření, které reguluje vlhkost


Dalším řešeným problémem jsou niky oken, které neposkytují dostatečný prostor pro standardně tlusté izolační desky. Do nik je určena speciální deska o tloušťce 15 mm (obr. 7). Jelikož prostor nik je malý, množství transportované vlhkosti by bylo nepatrné. Proto tyto desky nejsou již kapilárně aktivní, spoléhá se na výdej vlhkosti sousedními deskami plošného zateplení obvodového zdiva. Elektroinstalace a ostatní inženýrské sítě je nutno zapracovat do zdiva před aplikací samotného zateplení. V izolační desce se pak vyfrézují nebo vyvrtají přesné otvory pro jejich instalaci (obr. 8). Elektrikářské krabice se kotví do desek pomocí poly­uretanových lepidel v kartuších a případné větší mezery (například i mezi izolačními deskami větší než 3 mm, vzniklé nepřesným přisazením desek k sobě) lze vyplnit nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou. Hrany zateplovaných ploch je nutné odizolovat a oddilatovat od okolních ploch jiného složení, kde se předpokládá rozdílný pohyb, pomocí izolační pěnové pásky (obr. 9).

Obr. 6 Klínové izolační desky řeší problém tepelných mostů. Obr. 7 Do nik je určena speciální deska o tloušťce 15 mm.

 
Obr. 8 Vrtání přesných otvorů pro elektroinstalace a ostatní inženýrské sítě.
 
Obr. 9 Oddilatování hran zateplovaných ploch od okolních ploch jiného složení, kde se předpokládá rozdílný pohyb, pomocí izolační pěnové pásky.


Důležité je, aby zateplované zdivo bylo chráněno proti pronikání vlhkosti zezadu (z exteriéru) či vzlínání odspodu. Pokud by zateplení bylo zezadu výrazně dotováno vlhkostí, nebude sice jeho funkce nikterak ohrožena, ale nebylo by možné k němu těsně přistavit nábytek: systém rychle vydává vlhkost zpoza zateplovacího souvrství. Pokud by přísun vlhkosti byl trvalý, zvlhčovaly by se předměty v kontaktu s jeho lícem.

V případě zasoleného starého zdiva však vyvstává problém zanášení porézního systému solemi. Krystalizace uvnitř velmi subtilních maltových kanálků by vedla k jejich zaslepení a lokální degradaci souvrství na nenasákavé. Pod ucpanými kanálky by došlo k hromadění vlhkosti. Proti pronikání solí je třeba u zasoleného zdiva provést pod systém na zdivo prodyšnou cementovou izolační stěrku proti solím.

Pozitiva těchto systémů

Kapilárně aktivní vnitřní zateplovací systémy jsou další možností, která by měla doplnit stávající systémy tepelné izolace. Výhodou je jednoduchost, rychlost a relativní čistota aplikace, spočívající v nalepení stávající omítky na líc a následné zaomítnutí. Úpravy lze provádět během minimálních odstávek, není potřeba vystěhovávat prostory pro stavební výrobu. Odpadají případné následné práce spojené s úpravou střechy, výměnou oplechování či starosti s půjčováním lešení. K dalším neméně významným pozitivům patří, že pomocí nich lze selektivně vyřešit problémy jednoho bytu, případně jedné místnosti, jedné zdi (nemusí se provádět zateplení celé fasády domu).




Vnitřním zateplením lze tepelně izolovat byt, aniž by se to jakkoli dotklo cenného a krásného vzhledu fasády, například ozdobného štukového nebo lícového cihelného. V porovnání s dřívějšími zatepleními na vnitřním líci s parozábranou nabízejí tyto nové účinnější systémy jistotu při následném zavěšování dekoračních předmětů a nábytku, nemusíme tedy mít strach z porušení funkce fólie a s tím souvisejících problémů. Vrstva lícové omítky v tloušťce 10 až 15 mm dává i prostor pro osazení robustnějších instalací.

Účelem výše popsaného způsobu zateplování není vytlačit z trhu jednodušší a technicky správnější vnější KZS, nabízí však příležitost vedoucí k úsporám nákladů na vytápění budov, u kterých KZS není přípustný nebo není ani v praxi proveditelný.


Ing. Pavel Šťastný, Radim Lovětínský
FOTO: archiv firmy Remmers CZ

Autoři pracují  jako techničtí poradci ve firmě Remmers CZ s. r. o., která nabízí rozmanité systémy výrobků stavební chemie na ochranu staveb, památkovou péči a ochranu a renovaci fasád.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Pavlína H.
Dobrý den, bydlím ve staré zděné zástavbě a na stěně sousedící se schodištěm tlusté cca 30 cm a na stěně navazující venkovní 50 cm šířky se nám uvnitř bytu tvoří neustále ve velkém rozsahu plíseň.Dům máme nezateplený, tak jsme se s manželem rozhodli zateplit zevnitř a hledáme vhodný materiál, jde mi hlavně o to zbavit se plísně.Zamezilo by se tímto způsobem zateplení plísni?A kolik prosím stojí m2? Předem děkuji za radu.Pavlína H.
Odpovědět | 05.03.2015, 17:57
Honza N.
Dobry den, chtel jsem se zeptat, timto zpisobem zatepleni se zamezi tvoreni plisne pod izolaci, jako se tomu obcas stava pri jinych typech pouzitych materialu pri ilolaci stavby zevnitr? Dale kolik tak zhruba stoji m2 se vsim vsudy?
Odpovědět | 08.01.2015, 11:57
Luděk R.
Dobrý den, mne by zajímalo, na kolik mne vyjde tohle řešení cenově (1)? Předpokládám, že máte nějaký rozpočet na m2. Bydlím totiž v historické oblasti Prahy. Přízemní byt, pod kterým jsou sklepy. Předevčírem mi přišlo vyúčtování za elektřinu a málem to se mnou seklo. Dále by mne zajímalo jak jsou tlusté ony zateplovací kazety (2). Myslím, že mi to o dost zmenší místnosti, ale to je asi až na posledním místě, co bych tomu mohl vytknout. Je vhodné i zateplit zevnitř koupelnu(3)? A poslední otázka: Nevím jak bych to udělal se zachycením kuchyňské linky(4). Jsem mladé "ucho" (23 let), které musí řešit tyhle problémy samo a tak si velice vážím Vašich odpovědí a mnohokrát za ně děkuji. Luděk R.
Odpovědět | 03.03.2014, 10:50
Marek otáhal
Dobrý den, jmenuji se Marek Otáhal. Zajímalo by měv co to je za materiál? Někde nemohu najít název. Děkuji. Na shledanou.
Odpovědět | 26.01.2014, 09:12
admin
Viac info tu: http://www.remmers.cz/energeticka-sanace/iq-therm--inteligentni-vnitrni-tepelna-izolace.htm
Odpovědět | 27.01.2014, 08:59

Další z Jaga Media