Základem jsou základy
Partneři sekce:
Základy, tedy spodní stavba budovy, jsou ta část budovy, která přichází do styku s přírodním terénem. Spodní stavbu tvoří konstrukce základů, podlaha nad terénem, stěny suterénu, je-li dům podsklepený, a všechny konstrukční opatření související s ochranou spodní stavby.
Velmi důležitou částí jsou i zabudovaná technologická zařízení, která často vyžadují, aby jim byla spodní stavba přizpůsobena. Vhodná tepelná izolace, drenáž a mechanická ochrana hydroizolace suterénního zdiva představují tři velmi důležité kroky k dosažení nezanedbatelných úspor energie a zároveň zvýšení hodnoty objektu.
Suterén
Pro mnohé stavebníky je otázka, zda stavět, nebo nestavět suterén, velmi důležitá. Každé řešení má své výhody i nevýhody, je třeba si však uvědomit, že kvalitně vyřešený suterén je drahá a technicky náročná stavební část. Na druhé straně nabízí kvalitní suterén množství příležitostí k využití a rozšíření obytného prostoru (zapomeňte však na garážování auta). Ideální je vybudovat suterén na pozemku, který není příliš rovný, aby se využila danost prostředí.
Před budováním základů, respektive suterénu je dobré znát všechna technologická zařízení, která budou v domě použita, protože se vám může stát, že zemní kolektor bude mít své místo právě pod základovou deskou. Důležité jsou i rozvody inženýrských sítí, neboť prostupy jednotlivých rozvodů stěnami a podlahami suterénu a přízemí musí být důkladně zateplené, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla. V případě, že se rozhodnete využívat dešťovou vodu, je na místě najít vhodné místo i pro nádrž.
Jaké základy
To, že základním úkolem je bezpečné a rovnoměrné rozložení a přenesení zatížení konstrukcí budovy do podloží, už ví patrně každý. Základy budovy bez suterénu by měly standardně sahat do nezámrzné hloubky, která je 80 až 120 cm pod úrovní terénu. U podsklepených budov se základy většinou nacházejí už v nezámrzné hloubce.
Při výstavbě domu se můžete setkat v podstatě se třemi způsoby zakládání:
- základové pásy,
- základová deska,
- železobetonová vana.
Výběr vhodného druhu základů závisí na únosnosti podloží a na hladině spodní tlakové vody. Základy jsou většinou budovány z betonu nebo kamene. Velmi efektně působí základy z kamene vyzděné až do výšky soklu, vzhledem k nutnosti základové zdivo izolovat tepelnou izolací se však tento efekt ztratí.
BETONÁŽ ZÁKLADŮ POMOCÍ DRÁTKOBETONU
Realizace základové desky s využitím sklopěnového granulátu
Zateplení extrudovaným polystyrenem
Při zateplení suterénních prostorů je možno dosáhnout 10- až 15procentní úspory energie, a proto se doporučuje celková vnější tepelná izolace suterénních stěn a soklu. Pokud je tepelná izolace instalovaná na vnější straně hydroizolace, představuje trvalou ochranu proti mechanickému poškození a teplotním změnám nejen hydroizolace, ale i celé spodní stavby. Na zateplení spodní stavby je pro případ přímého styku tepelné izolace a zeminy třeba použít nenasákavou tepelnou izolaci odolnou proti mrazu.
Vhodným materiálem jsou desky z extrudovaného polystyrenu, které si díky uzavřené homogenní struktuře buněk udržují své izolační charakteristiky, i když jsou vystaveny vlhkosti (zemní vlhkost, podzemní voda, tlaková voda) nebo intenzivnímu mechanickému namáhání. Na lepení desek je v případě hloubky suterénu větší než 1,3 m nejvhodnější použít polyuretanové lepidlo od výrobce extrudovaného polystyrenu nebo asfaltové disperzní lepidlo. Lepení funguje jen jako dočasné upevnění, protože desky jsou přitlačeny na stěnu suterénu tlakem zeminy po zásypu. Zemina je nasypána do výkopu a zhutněna krátce po instalaci tepelné izolace. Desky musejí stát na pevné podložce v patě (například přesah základů), aby měly oporu proti sklouznutí při následném zhutnění zásypu.
V případě vyššího množství vody, například u objektů na svažitém terénu, je možno použít speciální tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu s drážkami překrytými geotextilií. Geotextilie slouží k přefiltrování vody a jejímu odvedení do drenáže pomocí drážek na povrchu desek. Desky mají obvodovou polodrážku, bránící utvoření tepelných mostů, a kladou se s těsnými spárami tak, aby geotextilie přesahovala do strany a dolu. Svislá šipka na geotextilii musí ve správné poloze směřovat nahoru. Vršek odvodňovacích drážek musí být u úrovně terénu uzavřen asfaltovým disperzním lepidlem, aby nedošlo k ucpání drážek při zasypávání zeminou.
V případě podzemní tlakové vody je třeba izolační desky lepit po celém povrchu na stěnu suterénu.
Tepelná izolace soklu
Jedním z nejcitlivějších míst napojení spodní stavby na horní je sokl, který spojuje základy s obvodovou zdí, proto se při řešení tohoto detailu nesmí zapomenout na kvalitní tepelnou izolaci. Důraz se klade nejen na její správné použití, ale podstatnou roli sehrává i vhodný způsob uložení izolace. Nejčastěji se vyskytující chybná realizace detailu soklu jednovrstvých stěn spočívá v úplné absenci jakékoliv tepelné izolace. Důsledkem je výrazný tepelný most, který může způsobit vznik plísní. Velmi nevhodným řešením je i nedotažení izolace nad úroveň terénu.
Při správném řešení by měla tepelná izolace skončit až na horní hraně soklu, případně by měla být napojena přímo na zateplení obvodových stěn, což je důležité. Jestliže se kolem stavby nedá realizovat výkop, je vhodné kombinovat soklové desky (na výšku soklu nad terénem) s drenážními deskami umístěnými vodorovně (pod okapový chodník) do vzdálenosti minimálně 80 cm od paty budovy. Při tomto řešení bylo dosaženo nejlepších hodnot i z hlediska kondenzace vodní páry.
 |
 |
| Správné řešení zateplení soklu pro jednovrstvé stěny | Správné řešení soklu zateplených stěn |
 |
 |
| Řešení zateplení soklu pro zateplené stěny s omezenou hloubkou výkopu | Kombinace soklových desek s drenážními deskami umístěnými pod okapovým chodníkem do vzdálenosti 80 cm od paty budovy |
Erika Vodičková
Foto: B. Gablas, Zbyněk Svoboda a JAGA
