asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Základem jsou základy

01.03.2010
Základy, tedy spodní stavba budovy, jsou ta část budovy, která přichází do styku s přírodním terénem. Spodní stavbu tvoří konstrukce základů, podlaha nad terénem, stěny suterénu, je-li dům podsklepený, a všechny konstrukční opatření související s ochranou spodní stavby. Velmi důležitou částí jsou i zabudovaná technologická zařízení, která často vyžadují, aby jim byla spodní stavba přizpůsobena. Vhodná tepelná izolace, drenáž a mechanická ochrana hydroizolace suterénního zdiva představují tři velmi důležité kroky k dosažení nezanedbatelných úspor energie a zároveň zvýšení hodnoty objektu.
Dole bez nebo s
Pro mnohé stavebníky je otázka, zda stavět, nebo nestavět suterén, velmi důležitá. Každé řešení má své výhody i nevýhody, je třeba si však uvědomit, že kvalitně vyřešený suterén je drahá a technicky náročná stavební část. Na druhé straně nabízí kvalitní suterén množství příležitostí k využití a rozšíření obytného prostoru (zapomeňte však na garážování auta). Ideální je vybudovat suterén na pozemku, který není příliš rovný, aby se využila danost prostředí.

Před budováním základů, respektive suterénu je dobré znát všechna technologická zařízení, která budou v domě použita, protože se vám může stát, že zemní kolektor bude mít své místo právě pod základovou deskou. Důležité jsou i rozvody inženýrských sítí, neboť prostupy jednotlivých rozvodů stěnami a podlahami suterénu a přízemí musí být důkladně zateplené, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla. V případě, že se rozhodnete využívat dešťovou vodu, je na místě najít vhodné místo i pro nádrž.

Jaké základy
To, že základním úkolem je bezpečné a rovnoměrné rozložení a přenesení zatížení konstrukcí budovy do podloží, už ví patrně každý. Základy budovy bez suterénu by měly standardně sahat do nezámrzné hloubky, která je 80 až 120 cm pod úrovní terénu. U podsklepených budov se základy většinou nacházejí už v nezámrzné hloubce.

Při výstavbě domu se můžete setkat v podstatě se třemi způsoby zakládání:
  • základové pásy,
  • základová deska,
  • železobetonová vana.

Výběr vhodného druhu základů závisí na únosnosti podloží a na hladině spodní tlakové vody. Základy jsou většinou budovány z betonu nebo kamene. Velmi efektně působí základy z kamene vyzděné až do výšky soklu, vzhledem k nutnosti základové zdivo izolovat tepelnou izolací se však tento efekt ztratí.

Zateplení extrudovaným polystyrenem
Při zateplení suterénních prostorů je možno dosáhnout 10- až 15procentní úspory energie, a proto se doporučuje celková vnější tepelná izolace suterénních stěn a soklu. Pokud je tepelná izolace instalovaná na vnější straně hydroizolace, představuje trvalou ochranu proti mechanickému poškození a teplotním změnám nejen hydroizolace, ale i celé spodní stavby. Na zateplení spodní stavby je pro případ přímého styku tepelné izolace a zeminy třeba použít nenasákavou tepelnou izolaci odolnou proti mrazu.

Vhodným materiálem jsou desky z extrudovaného polystyrenu, které si díky uzavřené homogenní struktuře buněk udržují své izolační charakteristiky, i když jsou vystaveny vlhkosti (zemní vlhkost, podzemní voda, tlaková voda) nebo intenzivnímu mechanickému namáhání. Na lepení desek je v případě hloubky suterénu větší než 1,3 m nejvhodnější použít polyuretanové lepidlo od výrobce extrudovaného polystyrenu nebo asfaltové disperzní lepidlo. Lepení funguje jen jako dočasné upevnění, protože desky jsou přitlačeny na stěnu suterénu tlakem zeminy po zásypu. Zemina je nasypána do výkopu a zhutněna krátce po instalaci tepelné izolace. Desky musejí stát na pevné podložce v patě (například přesah základů), aby měly oporu proti sklouznutí při následném zhutnění zásypu.

V případě vyššího množství vody, například u objektů na svažitém terénu, je možno použít speciální tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu s drážkami překrytými geotextilií. Geotextilie slouží k přefiltrování vody a jejímu odvedení do drenáže pomocí drážek na povrchu desek. Desky mají obvodovou polodrážku, bránící utvoření tepelných mostů, a kladou se s těsnými spárami tak, aby geotextilie přesahovala do strany a dolu. Svislá šipka na geotextilii musí ve správné poloze směřovat nahoru. Vršek odvodňovacích drážek musí být u úrovně terénu uzavřen asfaltovým disperzním lepidlem, aby nedošlo k ucpání drážek při zasypávání zeminou.

V případě podzemní tlakové vody je třeba izolační desky lepit po celém povrchu na stěnu suterénu.

Tepelná izolace soklu
Jedním z nejcitlivějších míst napojení spodní stavby na horní je sokl, který spojuje základy s obvodovou zdí, proto se při řešení tohoto detailu nesmí zapomenout na kvalitní tepelnou izolaci. Důraz se klade nejen na její správné použití, ale podstatnou roli sehrává i vhodný způsob uložení izolace. Nejčastěji se vyskytující chybná realizace detailu soklu jednovrstvých stěn spočívá v úplné absenci jakékoliv tepelné izolace. Důsledkem je výrazný tepelný most, který může způsobit vznik plísní. Velmi nevhodným řešením je i nedotažení izolace nad úroveň terénu.

Při správném řešení by měla tepelná izolace skončit až na horní hraně soklu, případně by měla být napojena přímo na zateplení obvodových stěn, což je důležité. Jestliže se kolem stavby nedá realizovat výkop, je vhodné kombinovat soklové desky (na výšku soklu nad terénem) s drenážními deskami umístěnými vodorovně (pod okapový chodník) do vzdálenosti minimálně 80 cm od paty budovy. Při tomto řešení bylo dosaženo nejlepších hodnot i z hlediska kondenzace vodní páry.

Správné řešení zateplení soklu pro jednovrstvé stěny  Správné řešení soklu zateplených stěn
Řešení zateplení soklu pro zateplené stěny s omezenou hloubkou výkopu Kombinace soklových desek s drenážními deskami umístěnými pod okapovým chodníkem do vzdálenosti 80 cm od paty budovy

Pasivní dům v realitě
Speciality pod úrovní terénu
První závažnou změnou byly dispoziční úpravy ve prospěch technologické místnosti. Právě zde měl být prostor pro tepelné čerpadlo, akumulační nádrž, vzduchotechnickou jednotku, elektrický rozvaděč, ústřednu inteligentní elektroinstalace, potrubí, kabely… Zvětšit jsme se ji rozhodli hlavně proto, že stavba je více méně experimentální a bylo těžké předem přesně určit velikost instalovaných komponentů.

Další změnou bylo umístění hadic k tepelnému čerpadlu systému země – voda pod stavbu. K tomuto rozhodnutí nás vedla i skutečnost, že stavba nebude mít bazén, do něhož by bylo možné odvádět přebytečné teplo ze slunečních kolektorů. Z dostupných zdrojů jsme se dozvěděli o technologiích, pomocí nichž se pod domem skladuje veškeré teplo nashromážděné během léta a které potom v zimě dokážou využít až 40 % této energie na vytápění. Chtěli jsme tedy vyzkoušet, zda to bude fungovat. Pokud ano, přineslo by to podstatnou úsporu provozních nákladů. Naštěstí jsme toto rozhodnutí přijali ještě před začátkem výkopových prací. Ze stavebního hlediska to znamenalo, že místo kopání základových pásů musela být vyhloubena základová jáma do hloubky asi 1 m pod úroveň terénu. Uložení PE hadic s průměrem 32 mm nebylo jednoduché, ale postupně jsme přišli na metodu, která nám umožnila rozmístit je poměrně pravidelně.

V této době jsme dostali i projekt kontrolovaného větrání, ze kterého bylo zřejmé, že pod stavbu je třeba zakopat i zemní registr (výměník tepla), tedy potrubí pro přívod čerstvého vzduchu do domu. Standardní rekuperátor tepla ve vzduchotechnické jednotce funguje tak, že přiváděný vzduch je předehříván teplem z odváděného. V případě zemního registru je čerstvý vzduch přiváděn do domu pod zemí, kde je poměrně stabilní teplota. Tím se v zimě předehřeje a v létě naopak ochladí. Za cenu ventilátoru a několika metrů trub se tak dá dosáhnout podstatných úspor energie. Použili jsme standardní plastové kanalizační trubky (průměr 200 mm), které jsme zakopali do hloubky přibližně 1,8 m. Původně jsme uvažovali o kameninových trubkách, aby vzduch získával ze země i vlhkost. Toto řešení se však nedoporučuje, protože by byl do stavby zároveň dopravován i radioaktivní radon.

Hurá, začínáme stavět

Stavební firma musela nejprve vyrovnat pozemek, což v podstatě znamenalo odstranit zahradní chatku a vykopat několik stromů. Po vytyčení základů nastoupil malý stavební stroj UNC a odstranil vrchní vrstvu zeminy do hloubky 1 m. V této hloubce jsme vybetonovali základové pásy a na ně postavili základové tvárnice, které vytvořily obrysy místností. Do nich jsme uložili PE hadice, které jsme ukončili v technologické místnosti (pod každou místnost jsme samostatně umístili 100 m hadice, vytvořili jsme celkem pět okruhů). Potom jsme vykopali rýhu, do níž jsme umístili potrubí pro zemní registr na kontrolované větrání. Ukončili jsme ho také v technologické místnosti. Potrubí jsme vyspádovali a v nejnižším místě jsme navrtali několik otvorů na odvod kondenzátu. V tomto místě jsme vykopali i revizní šachtu, kterou se jednou za několik let zkontroluje stav registru.

Samozřejmě, pod stavbou bylo třeba umístit i kanalizační rozvod. Rozhodli jsme se odvádět samostatně dešťovou a samostatně splaškovou vodu. Toto řešení umožňuje nejen šetřit stočné za dešťovou vodu ze střechy, ale tuto vodu je možno i sbírat do nádrže a využívat na zalévání zahrady nebo splachování záchodů. Zároveň jsme museli vyřešit zásadní technický problém – jak odizolovat dešťové a kanalizační potrubí, aby neodebíralo akumulované teplo z podloží domu. Ani v tomto případě se nám nepodařilo získat radu od odborníků, a tak jsme museli improvizovat. Použili jsme polystyrenovou drť, kterou jsme obsypali potrubí v tloušťce přibližně 10 cm. Potom jsme potrubí a hadice už jen zavezli zeminou, štěrkem a byla odlita základová deska. Celý obvod základů jsme izolovali speciálním tvrzeným polystyrenem Perimeter do hloubky 1 m. Jeho úkolem je tepelně izolovat podloží pod domem.

Zpracováno podle série článků Pasivní dům ve slovenské realitě, autor Ing. Branislav Gablas, uveřejněné v roce 2007 v časopisu Môj dom z vydavatelství JAGA GROUP, s. r. o.
   
PE hadice k tepelnému čerpadlu systému země – voda jsme umístili pod stavbu. Ukládali jsme je do smyček tak, aby hadice nebyly „přetěžovány“. Zatížili jsme je kousky betonu, které jsme před zasypáním zeminou odstranili, aby se hadice při zhutňování podloží nepoškodily.   Dodavatelem kanalizačního potrubí byla rovněž Plastika Nitra. Do vykopané rýhy jsme nasypali ekostyren – abychom potrubí tepelně izolovali a zabránili ochlazování podloží, ve kterém by se mělo akumulovat teplo.


Erika Vodičková
Foto: B. Gablas, Zbyněk Svoboda a JAGA

Článek je součastí knižní publikace Vše o nízkoenergetickém domě. Bratislava: JAGA GROUP, s. r. o., 2008

Komentáře

Další z Jaga Media