Možnosti izolací pro podlahy a podhledy

Podlahy i podhledy plní v objektu vždy několik funkcí. U obou konstrukcí jsou to hlavně funkce akustická, estetická a tepelněizolační, u podlah navíc statická. Jak lze v projektu všechny tyto funkce sladit?

Tepelná izolace neplní vždy funkci izolace akustické. Izolace z tvrdých a neelastických materiálů jako XPS nebo EPS sice izolují tepelně a pro použití v podlahách disponují požadovanou pevností v tlaku, zvuk však nepohlcují téměř vůbec. Některé materiály však tyto dvě funkce dokážou spojit – například minerální izolace.

Zvukověizolační požadavky vyplývají z ČSN 73 0532 a platí pro celou stropní konstrukci. Ta se skládá z podlahy, nosné stropní části a podhledu. Požadavky normy se udávají ve dvou veličinách: vzduchové neprůzvučnosti Rw a kročejové neprůzvučnosti Lnw. Ačkoli tedy norma neuvádí požadavky pro jednotlivé části stropní konstrukce, je třeba si uvědomit, že každá z těchto částí má však na výsledné akustické vlastnosti výrazný vliv.

Hodnota vzduchové neprůzvučnosti nosné stropní části je takřka lineárně závislá na její plošné hmotnosti. U kročejové neprůzvučnosti je průběh závislosti opačný. Kročejová neprůzvučnost se řeší hlavně pomocí vhodné skladby podlah.
 
Tepelná a akustická izolace podlah
Pod slovem podlaha je myšleno souvrství různých typů a tlouštěk materiálů a podlahové souvrství je pokládáno na nosnou konstrukci stropu nebo základové desky. Vliv jednotlivých skladeb podlah na akustické vlastnosti konstrukce ukazuje tab. 1.

Hodnoty u jednotlivých typů podlah a podlahových krytin udávají zlepšení nebo zhoršení akustických vlastností stropní konstrukce v dB. Znaménko – znamená zhoršení, znaménko + zlepšení. DR_w udává hodnotu vzduchové neprůzvučnosti konstrukce, DL_w hodnotu kročejové neprůzvučnosti.
(Zdroj: Akademie zateplování)

Z hlediska akustiky nejlépe vyhovují plovoucí podlahy. Termínem plovoucí podlaha je někdy mylně označována svrchní nášlapná laminátová nebo dřevěná vrstva podlahy. Termín plovoucí podlaha správně označuje konstrukci, v níž je oddělena nosná část stropu od dalších částí vhodným izolačním materiálem, například tuhými deskami minerální izolace.

V takovém případě je ve skladbě plovoucích podlah nejprve aplikována tepelná a akustická deska z minerální vlny, na kterou se provádí litá nebo suchá podlaha. Na tuto podlahovou vrstvu se následně aplikují finální povrchové pochozí, případně pojízdné vrstvy. Pokud je třeba, provede se pod akustickou desku z minerální izolace ještě nivelace nosné konstrukce – buď pomocí suchého podsypu, nebo samonivelační stěrky. Do skladby podlahy lze zakomponovat různé rozvody, instalace a i systém podlahového vytápění, který je v poslední době velmi rozšířený. Z pohledu statiky a únosnosti podlahy je potřeba, aby zatížení, které bude na podlahu přenášeno, snesla i vlastní nosná konstrukce. Suché i lité podlahy lze dimen­zovat pro běžné použití v obytných budovách (150 kg/m²) i pro zatížení například ve výstavních prostorách (500 kg/m²). Tloušťka aplikované izolace je závislá na upřednostňování požadavků akustických nebo tepelnětechnických. Z pohledu akustického je postačující pod suché podlahy tloušťka izolace 2 cm, pod lité podlahy je dostatečná tloušťka izolace 4 cm.

Podlahové vrstvy provedené na akustické a tepelněizolační desce jsou prováděny jako plovoucí a je nutné je oddělit od okolních svislých konstrukcí. Bez tohoto oddělení může docházet k přenosu impulzů (kroků) z této plovoucí podlahové desky do svislých konstrukcí, a tím se přenáší hluk z podlahy do stěn a zvyšuje se hlučnost v interiéru.
 
Izolace podhledů
Stropní konstrukce s podhledem se svými vlastnostmi velmi podobají předsazeným stěnám. Při konstrukci podhledů je nutné myslet hlavně na jednu zásadu: svislé stěny by měly být instalovány dříve než podhledy, tzv. průběžné podhledy totiž velmi dobře přenášejí hluk.

Podhledy z hlediska akustiky nebrání jen pronikání hluku dovnitř místnosti skrze stropní konstrukci, ale velmi výrazně dokáží ovlivnit vnitřní akustické vlastnosti místnosti, jako jsou pohltivost zvuku a doba dozvuku. Pro akustickou tepelnou izolaci neděrovaných podhledů lze použít například desky ze sklené vlny, které se vkládají do mezery dvojité konstrukce podhledu.

Akustikou místností a prostorů, jako jsou haly, koncertní sály či nahrávací studia, se zabývají specializované firmy; často v nich najdou využití děrované podhledy. Pro tento typ konstrukcí lze použít například izolace ve formě minerálních desek, které jsou z jedné strany kašírované textilií.

Pro prostory, jako jsou například podzemní garáže, kde jsou na izolaci stropu kladeny specifické požadavky nejen na akustickou, ale i požární izolaci, lze například zvolit dřevocementové izolační desky nebo desky z dřevovláknité vlny, které vznikají spojením dřevěných vláken s minerálním pojivem. Dřevovláknitý povrch desek má množství záhybů a dutin, které příznivě ovlivňují akustiku, a minerální vlna plní funkci tepelné a protipožární izolace.

Špatné a správné konstrukční řešení napojení příčky na podhled

Roštové podlahy a trámové stropy
Specifickou a problematickou formou konstrukce z hlediska akustiky představují trámové stropy. Pokud je strop tvořen jen trámy a dřevěným záklopem, dosahuje jeho neprůzvučnost velmi nízkých hodnot – kolem 30 až 35 dB. Pro zlepšení akustických vlastností například u starších domů je tak nutné vytvořit dvojitou konstrukci a mezi trámy vložit zvukově pohltivou skelnou minerální vlnu.

Zlepšit akustické vlastnosti trámových konstrukcí, které nesnesou velké zatížení, lze také pomocí roštové podlahy se skelnou vlnou. Její kročejová neprůzvučnost dosahuje při použití na trámovém stropě hodnot 53 až 55 dB, což může znamenat zlepšení neprůzvučnosti až o 25 dB.

Závěr
Zvuk patří k jedněm z našich nejdůležitějších komunikačních prostředků. Při zvýšené míře se ale mění na hluk, který má silný negativní vliv na náš život, zdraví a třeba i pracovní výkonnost. Města jsou stále hlučnější. V budovách trávíme většinu času a jejich správná konstrukce nás může jako jediná od nechtěných zvuků ochránit.

Milan Pokrivčák
Obrázky: Knauf Insulation

Autor je produktový specialista společnosti Knauf Insulation.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.