asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Je možné provádět připojovací spáru oken a dveří jenom jednosložkovou polyuretanovou pěnou?

10.12.2014

Ve své praxi soudního znalce nebo TDI se setkávám často s poruchami funkce oken, rosením, zamrzáním a u dřevěných oken i s poruchami laku. Jestliže je výrobek z tepelně-technického hlediska zabudován v geometricky správné poloze a plní požadavky na vlastní tepelnou izolaci, bývá příčinou těchto defektů nesprávné provedení připojovací spáry.

Z tohoto důvodu přikládám ověření správné konstrukce připojovací spáry velkou váhu a kontrolu jejího provedení provádím u oken s vlhkostním problémem zpravidla jako jeden ze svých prvních úkonů. V minulosti byla často dodavateli z cenových důvodů nabízena neukončená montáž oken, tj. mechanické upevnění a vyplnění připojovací spáry pouze polyuretanovou pěnou. Stavebníkovi často chyběla informace, že spára není v tomto stavu dokončená, následně nedokončenou spáru zakryl v interiéru omítkou a z exteriéru systémem ETICS, omítkou nebo obkladem. Pokud nenastaly následně vlhkostní problémy na výrobku, většinou takové provedení připojovací spáry „prošlo“ a obyvatelé bytů a domů o skrytém problému v zabudování svých oken dodnes vůbec netuší. Stává se ale, že se problémy s rosením, někdy i se zamrzáním oken a dveří, objeví. Při posouzení takových případů provádím sondy do ostění a v některých případech zjistím, že je polyuretanová pěna v připojovací spáře dokonce mokrá. Setkal jsem se také s případem, že do nedostatečně vyplněné připojovací spáry proudil studený vzduch z mezery mezi zateplením (ETICS) a zdivem. Vyplnění připojovací spáry montážní připojovací pěnou je u případů, kde nastávají problémy, často provedeno nedostatečně a namísto izolační pěny ve spáře nacházím maltu nebo jen dutiny. Případy, kdy je připojovací spára vyplněna pouze montážní pěnou, nejsou v mé praxi ojedinělé, ale jsou jich desítky. Jsem ale bohužel vázán mlčenlivostí podle zákona 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících v platném znění a bohužel je nemohu jmenovat. Na základě své zkušenosti ale mohu sdělit, že se s tímto jevem setkávám v celé České republice. Protože provedení připojovací spáry pouze montážní pěnou ve velké většině případů, které jsem řešil, souviselo s vlhkostním defektem oken, dveří nebo jejich ostění, přistupuji k doporučení vyplnit připojovací spáru pouze pěnou skepticky, i kdyby taková pěna měla naprosto mimořádné vlastnosti.Přestože dříve nebyly pro zabudování oken a dveří žádné závazné předpisy, při posouzení vady takového zabudování bylo samozřejmě možno vyjít ze základních fyzikálních zákonů a některých ustanovení souboru norem ČSN 73 0540 nebo zákona 458/2000 Sb. (energetický zákon).

Když jsem spolupracoval na přípravě nové ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování (vyšla v dubnu 2014), byl jsem zastáncem úplného vyloučení možnosti provedení připojovací spáry jenom polyuretanovou izolační pěnou jako jediným finálním prostředkem. Mým důvodem byly široké zkušenosti s technologickou nekázní při montáži. Dalším důvodem byla pochybnost o reálném splnění všech vlastností, které připojovací spára musí mít, a pochybnost o dlouhodobém zajištění životnosti takto provedené spáry. V současné době stále častěji dostávám dotazy od dodavatelů oken i dodavatelů montážních polyuretanových pěn ohledně nabízené alternativy – jednosložkové polyuretanové pěny, u které dodavatel deklaruje, že připojovací spára provedená touto pěnou vyhovuje požadavkům nové normy ČSN 74 6077, konkrétně článku 4.2.2 a cituje i článek 4.6.2. Zhotovení připojovací spáry oken a dveří po mechanickém ukotvení pouhým zapěněním by montážníkům ušetřilo práci a znamenalo by jednoznačnou konkurenční výhodu s dostatečným prostorem pro vytvoření slušného zisku.  Laciná řešení, která jsou funkční, jsou možná, ale předpokládají výrazný posun v technice a vědění. Jednoznačně musí být doloženo, že jsou správná. Dodavatel výrobku by měl ve svých podkladech s výjimečností a odlišností složení svého výrobku své odběratele blíže seznámit anebo alespoň uvést číslo patentu nebo průmyslového vzoru. To proto, že je nabízena jednosložková polyuretanová pěna podobně jako jednosložkové pěny konkurenčních výrobců, kteří ale soulad samotné pěny s novou normou ČSN 74 6077 ani nehledají. Jestliže by ale výrobek nebyl výjimečný svým chemickým složením, je třeba vyjít pro vyhodnocení vhodnosti tohoto řešení ze současně platných ustanovení českých norem, především ČSN 74 6077 z roku 2014 a ČSN 73 0540 z roku 2011.

Citace článku 4.2.2 Obecné zásady návrhu připojovací spáry (ČSN 74 6077:2014)

Připojovací spára je definovaný stavební detail. Při jeho návrhu se musí zohlednit:

  • materiál rámu profilu;
  • druh stavební konstrukce;
  • rozměry připojovací spáry;
  • stav povrchu navazujících stavebních konstrukcí;
  • vnější a vnitřní uzávěr;
  • vyplnění připojovací spáry;
  • způsob kotvení výrobku;
  • předpokládané dilatační pohyby výrobku;
  • rozměrové tolerance stavebního otvoru a výrobku.

Přitom je nutné mít na zřeteli vzduchotěsnost, vodotěsnost, parotěsnost vnitřního uzávěru a redukci tepelných mostů při zachování vzduchové neprůzvučnosti ohraničujících stavebních částí. Připojovací spára musí být těsná proti hnanému dešti. Utěsnění připojovací spáry musí být navrženo tak, aby vnitřní uzávěr měl vyšší ekvivalentní difuzní tloušťku než uzávěr vnější a celková skladba těsnění spáry musí být navržena tak, aby umožňovala co nejlepší odvětrávání a vysychání spáry. Tím je dodržena zásada: „zevnitř těsnější než zvnějšku“ a je zabezpečena funkce suché, tepelně izolující spáry.

Citace článku 6.4.2 Plnicí pěna (ČSN 74 6077:2014)

Plnicí pěna musí být vybrána a použita v souladu s pokyny od výrobců. Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry, pokud nesplňuje požadavky na připojovací spáru podle 4.2.2 a nemá dostatečnou elasticitu pro kompenzaci dilatačních pohybů v připojovací spáře a není schopna zajistit vyšší difuzní odpor na jedné straně spáry oproti straně druhé.

Pokud by se použila plnící pěna jako jediný prostředek pro uzavření připojovací spáry, musela by v souladu s článkem 4.2.2 uvedené normy dokončená spára mít na interiérové straně vyšší ekvivalentní difuzní tloušťku než na exteriérové straně. Dodavatel montážní pěny, která má být použita jako jediný prostředek k zajištění hydroizolace, tepelné izolace i parotěsnosti zároveň, musí doložit zajištění rozdílného součinitele difuzního odporu na vnější a vnitřní straně spáry vyplněné pouze jedinou vrstvou. Podle článku 4.2.2 musí připojovací spára trvale zajistit zachování vzduchové neprůzvučnosti ohraničujících stavebních částí a prokázat vzduchotěsnost, vodotěsnost, parotěsnost a těsnost proti nárazovému dešti. To by znamenalo provedení souboru zkoušek podle EN 1026, EN 1027, EN 12207, EN 12208, EN 12210 a EN ISO 140-3. Jestliže má být montážní polyuretanová jednosložková pěna použita jako jediná bariéra proti vodě a vodní páře, musí dodavatel prokázat omezení difuzního průniku vlhkosti do materiálu pěny. Pěna musí mít velmi nízkou nasákavost, aby se nezhoršily její izolační vlastnosti. Pro všechny připojovací spáry zároveň platí ustanovení české normy ČSN 73 0540-2:2011, především kapitoly 6 Šíření vlhkosti konstrukcí, článku 6.11 (Zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce).

Částečná, zkrácená citace článků 6.1.1 a 6.1.2 (ČSN 73 0540-2:2011)

Pro stavební konstrukci, u které by zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce Mc, v kg/(m2.a), mohla ohrozit její požadovanou funkci, nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry, tedy: Mc = 0. Pro konstrukci se zabudovanými dřevěnými prvky, konstrukci s vnějším tepelněizolačním systémem nebo vnějším obkladem, popřípadě jinou obvodovou konstrukci s difuzně málo propustnými vnějšími povrchovými vrstvami platí omezení ročního zkondenzování vodní páry Mc ≤ 0,10 kg/(m2.a), nebo 6 % plošné hmotnosti materiálu s objemovou hmotností ρ ≤ 100 kg/m3. Pro ostatní konstrukce platí omezení ročního zkondenzování vodní páry Mc ≤ 0,50 kg/(m2.a) nebo 10 % plošné hmotnosti materiálu s objemovou hmotností ρ ≤ 100 kg/m3. V citaci předpokládám, že konstrukce - izolační montážní pěna má objemovou hmotnost ρ ≤ 100 kg/m3 a požadavek pro materiály s vyšší objemovou hmotností v této citaci neuvádím.

Tímto článkem uvedená norma zajišťuje ochranu proti podstatnému zkrácení životnosti konstrukce (například dřevěná okna a vlhkostní defekty jejich povrchové úpravy) a ochranu proti snížení povrchové teploty na úroveň podmínek vhodných ke vzniku zdraví škodlivých plísní. Podle tohoto ustanovení musí být prokázáno, že průnik a kondenzace vodní páry v připojovací spáře splňují normové požadavky. Dodavatel výrobku musí prokázat vzduchotěsnost i podle článku 7.1.2:

Citace článku 7.1.2 Průvzdušnost spár a netěsnost ostatních konstrukcí obálky budovy (ČSN 73 0540:2011)

V obvodových konstrukcích se nepřipouští netěsnosti a neutěsněné spáry, kromě funkčních spár výplní otvorů a funkčních spár lehkých obvodových plášťů. Všechna napojení konstrukcí mezi sebou musí být provedena trvale vzduchotěsně podle dosažitelného stavu techniky.

To znamená, že dodavatel musí doložit, že elastické vlastnosti jednosložkové montážní pěny zajistí dlouhodobou přilnavost pěny k podkladům a neporušení pěny uvnitř spáry. Zároveň dodavatel musí doložit zajištění dlouhodobé životnosti zkouškou akcelerovaného stárnutí materiálu. V současné době jsou k jednomu produktu, který dodavatel doporučuje jako jediný prostředek pro vyplnění připojovací spáry, prokazovány jen dvě vlastnosti změřené krátkodobým měřením čerstvě aplikované pěny – vodotěsnost podle EN 1027 a vzduchotěsnost podle EN 1026. Z pohledu znalce jsou tyto dvě zkoušky nedostatečné jako průkaz vhodnosti aplikace pěny jako jediného výplňového prostředku připojovací spáry, který zajistí splnění všech požadavků českých norem, které se vztahují k výplním otvorů. Z tohoto důvodu odmítám konstatování, že je tato pěna v současné době vhodná jako jediný materiál připojovací spáry oken a dveří, který trvale zajistí všechny požadované vlastnosti. Zastávám názor, že i při aplikaci této pěny je potřeba požadované vlastnosti připojovací spáry zajistit v souladu s ČSN 74 6077 stejně, jako se to provádí u montážních polyuretanových jednosložkových pěn ostatních výrobců, tedy provedením vnějšího a vnitřního uzávěru připojovací spáry jinými prostředky.


Text: Milan Zápotocký


Ing. Milan Zápotocký (*1963)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor KD, v roce 1986.
Je autorizovaným inženýrem ČKAIT pro obor Pozemní stavby a autorizovaným inženýrem pro obor Požární bezpečnost staveb.
Je soudním znalcem v oboru Stavebnictví, Odvětví: Různá, Specializace: Vady a poruchy staveb se zaměřením na lehké obvodové pláště, okna, dveře a prosklené konstrukce
Pracuje jako oblastní vedoucí prodeje společnosti elumatec CZ s.r.o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media