Správné zdění z broušených cihel
Galerie(4)

Správné zdění z broušených cihel

Partneři sekce:

Broušené cihly se na stavbách objevují již poměrně často. Dodržení správného postupu při zdění s tímto stavebním systémem je pro konečnou kvalitu zdiva zásadní.

Aby se při práci se systémem broušených cihel využily všechny výhody zdění na tenkou ložnou spáru, musí se věnovat velká pozornost založení první vrstvy cihel. Prvním důležitým krokem je výškové zaměření základové desky v místech, kde se budou stěny vyzdívat. Zaměření se samozřejmě provádí až po natavení izolačních pásů v místech stěn. Při nivelizaci se určí nejvyšší bod základů. Z tohoto bodu se pak vychází při zakládání první vrstvy cihel.

Příprava maltového lože

První vrstva cihel se zakládá na dokonale vodorovnou a souvislou vrstvu malty (ne na maltu v pruzích), která nesmí být v žádném případě tenčí než 10 mm. Pro její založení se používá speciální vápenocementová zakládací malta. Aby tato maltová vrstva byla skutečně vodorovná, vezmeme si na pomoc nivelační přístroj s latí a vyrovnávací soupravou (obr. 1), která se skládá ze dvou částí s měnitelným nastavením, pomocí nichž se reguluje tloušťka a šířka nanášené maltové vrstvy na jednotlivých místech základů. Kromě vyrovnávací soupravy je k urovnání maltové vrstvy potřebná hliníková lať o délce alespoň 2 m.

Nastavení vyrovnávací soupravy

Jedna část výškově nastavitelné vyrovnávací soupravy se postaví na nejvyšší bod základů (nebo stropní desky tvořící zakládací rovinu pro další podlaží), kde se vyrovná podle zabudované vodováhy do vodorovné polohy a nastaví se tak, aby vodicí lištou vymezovala požadovanou minimální 10mm tloušťku maltové vrstvy. Poté se do úchytu této části soupravy na doraz upevní lať, na niž se přesně do výšky laserového paprsku nastaví čtecí zařízení laseru. Po dobu zakládání se již nesmí s laserovým nivelačním přístrojem ani se čtecím zařízením na lati hýbat. Jedna část vyrovnávacího přístroje se přemístí na předem určený začátek zakládky. Podle délky používané hliníkové latě se odměří vzdálenost, ve které se umístí druhá část vyrovnávací soupravy. Obě části vyrovnávacího přístroje se pomocí stavěcích šroubů nastaví do výšky určené nivelačním přístrojem; zároveň se podle tloušťky stěny nastaví i požadovaná šířka maltového lože a zkontroluje se vodorovná poloha vodicích lišt.

Nanášení malty

Po nastavení obou částí vyrovnávacího přístroje do stejné roviny se může začít s nanášením malty a urovnáváním maltového lože mezi oběma částmi. Je třeba také dbát na správnou konzistenci zdicí malty. Při nanášení malty v daném úseku se hliníková lať může použít i jako pomůcka proti padání malty ze základů. Po nanesení se malta urovná tak, že se stejnou latí stahuje až na úroveň vodicích lišt obou částí vyrovnávací soustavy. Přebytečná malta se odstraní. Takto získáme první úsek dokonale vodorovného, souvislého maltového lože k položení první vrstvy cihel.

Přemísťování nastavitelných částí vyrovnávací soustavy

Jedna z částí vyrovnávací soupravy se přemístí ve směru postupu nanášení malty a druhá se ponechá v původní poloze. Vzdálenost obou částí vyrovnávací soustavy zůstává stejná. Přemístěná část se ve vodorovné poloze nastaví na požadovanou výšku. Postup nanášení a urovnávání malty se nemění. Po dokončení dalšího úseku se zadní část soupravy opět přemístí ve směru postupu, zatímco druhý na konci maltového lože zůstává na svém místě. Celý tento postup se opakuje, dokud není hotový jeden souvislý úsek maltového lože, například v délce jedné stěny. Pro přesné zarovnání maltového lože a v rámci urychlení opakujícího se pracovního postupu je výhodnější u delších stěn používat hliníkovou lať o délce 3 m (pro jednu osobu) nebo 4 m (pro dvě osoby).

Položení první vrstvy

Zdění obvodových stěn se začíná v rozích osazením rohových cihel. Zde platí stejná pravidla jako u systému cihel se styčnou spárou na pero a drážku (P+D). Každá rohová cihla je oproti ostatním rohovým cihlám v sousedních vrstvách půdorysně otočená o 90°. Mezi takto osazené cihly se z vnější strany natáhne zednická šňůra. Podél ní se ukládají jednotlivé cihly první vrstvy, které se zarovnají v obou směrech pomocí gumové paličky a vodováhy.

První vrstva cihel se ukládá přímo do maltového lože. Přitom je třeba neustále dbát na správnou konzistenci malty. Osazované cihly se nemohou příliš zatlačit do malty, aby bylo možno je v případě potřeby snadno zarovnat. Stane-li se, že malta příliš ztuhne, můžeme přidat na její povrch vrstvu malty pro tenké spáry. Při osazování první vrstvy cihel dbáme na to, aby výškové rozdíly mezi jednotlivými cihlami nepřesahovaly 1 mm; takový rozdíl lze vyrovnat tenkou vrstvou malty.

Zdění dalších vrstev

Od druhé vrstvy se broušené cihly ukládají do malty pro tenké spáry, která se dodává speciálně k tomuto účelu spolu s cihlami. Malta se připraví podle návodu na obalu. K míchá­ní se používá vhodná vrtačka s míchadlem, případně speciální ponorné mísidlo. V případě vysoké teploty a suchého vzduchu při zdění je potřeba zabránit rychlému odpařování vody z malty tak, že se těsně před nanášením malty vrstva cihel navlhčí.

K nanášení malty na ložnou plochu cihel můžeme přikročit dvěma způsoby:
1. Nanášení malty pomocí nanášecího válce. Nanášecí válec je jednoduché zařízení pro urychlení a zjednodušení zdění z broušených cihel. Malta se dávkuje do zásobníku nanášecího válce, odkud se dostává při jednosměrném rovnoměrném pohybu válce na ložnou plochu již položených cihel. Do takto nanesené tenké vrstvy malty se pokládá nová vrstva cihel.
2. Namáčení cihel do malty. Cihly se uchopí shora a spodní ložnou plochou se rovnoměrně ponoří do připravené malty pro tenké spáry, a to maximálně do hloubky 5 mm. Poté se cihla stranou namočenou v maltě ihned usadí na své místo ve zdivu. Množství takto nanesené malty pevně spojí jednotlivé cihly do požadované vazby. Tento způsob nanášení malty však dvoj- až trojnásobně zvyšuje její spotřebu.

Zásady správného zdění

Při zdění s broušenými cihlami se postupuje stejně jako u zdění s cihlami P+D: spodní okraj ukládané cihly se opře o vrchní okraj již uložené cihly a spustí se po drážkách dolů na spodní vrstvu. Do konečné polohy se cihly nesmějí posouvat po ložné ploše, aby nedošlo k setření tenké vrstvy malty.
Protože se při zdění postupuje od obou rohů směrem ke středu, je zpravidla potřebné upravit délku poslední cihly na požadovaný rozměr. K řezání se používá vhodný řezací nástroj, nikdy ne sekyra nebo kladivo. Nejvhodnější k tomuto účelu je ruční elektrická pila s protiběžnými listy typu aligátor.

Vazba rohu s použitím doplňkových cihel

Pro vytvoření správné rohové vazby se v rohu stěn používají rohové a poloviční cihly (obr. 2). U polovičních koncových cihel se přepážky vyklepávají u obou otvorů. Vzniklé kapsy mezi poloviční a rohovou cihlou se pro zajištění pevnosti rohové vazby vyplňují tepelněizolační maltou. Vazba cihel v rohu v každé vrstvě musí být oproti cihlám předchozí vrstvy půdorysně otočená o 90°. Při pokládce dalších cihel musí být zabezpečena dostatečná délka vazby ve zdivu: větší z hodnot 40 mm nebo 0,4 × h, kdy h je výška zdicího prvku. V případě systému broušených cihel typu THERM je mini­mální délka vazby 0,4 × 249, tj. asi 100 mm.

Napojení vnitřních nosných stěn a dělicích příček

Při napojování vnitřních nosných stěn a dělicích příček z broušených cihel platí stejné zásady jako pro cihly P+D. Pro zjednodušení práce se systémem broušených cihel je vhodné k napojení vnitřních nosných stěn a příček použít stěnové spony – speciální nerezové ploché kotvy. Kotvení vnitřní nosné stěny se provádí dvěma kotvami v každé druhé ložné spáře (kotvení nenosné příčky k nosné konstrukci se provádí jednou kotvou v každé druhé ložné spáře). Kotva musí být před vložením do namaltované spáry namočena v maltě. Také styčná plocha cihel v místě napojení na kolmou stěnu musí být namaltována (obr. 3). (V místě vložení stěnových spon je možné cihly lehce probrousit či poklepat zednickým kladívkem, aby tloušťka ložné spáry byla rovnoměrná a nedocházelo v tomto místě k jejímu zvětšení.)

Obr. 3  Namaltování svislé styčné plochy cihel Obr. 4  Opatrné vyklepnutí přepážek v místě otvorů v koncových cihlách

 

Zdění ostění a parapetu

V rámci optimalizace řešení detailů cihelného zdiva s tepelnými lineárními mosty byly navrženy a poté teoretickým výpočtem ověřeny nové tvary doplňkových cihel, které jsou určeny k použití u okenních a dveřních otvorů. Jedná se o cihelné bloky s označením K, vyráběné ve dvou variantách pro každou tloušťku zdiva – celé a poloviční koncové cihly.

Koncové cihly mají při povrchu tvořícím ve zdivu líc ostění dva velké otvory symetricky umístěné vzhledem ke střednicové rovině budoucí stěny. Tyto otvory jsou kryty obvodovými přepážkami, takže cihly mají zvenku hladký líc bez per a drážek. Přepážku lze po zabudování cihel odstranit opatrným vyklepnutím. Odstraňuje se však vždy pouze přepážka jednoho otvoru na každé koncové cihle podle toho, v jaké poloze je umístěn tepelný izolant mezi překlady v nadpraží.

Následně se odstraní přepážka otvoru v místě budoucího rámu okna či dveří. Jsou-li použity překlady 23,8, odstraňují se přepážky otvorů umístěných blíže k vnějšímu líci stěny. Pokud je v nadpraží otvoru použit roletový překlad RONO, odstraňují se přepážky otvorů ve všech koncových cihlách umístěných blíže k vnitřnímu líci stěny.

V ostění se poloviční a celé koncové bloky vyzdívají střídavě po vrstvách nad sebe tak, aby kapsy vzniklé po jejich zazdění a následném vyklepnutí patřičných přepážek vytvořily svislou drážku (obr. 4).
V parapetu se koncové cihly kladou do lože z lehké (tepelněizolační) malty pro zdění vedle sebe ložnými plochami na sraz tak, aby směřovaly hladkou stranou s přepážkami vzhůru, směrem k rámu okna, a po vyklepnutí přepážek na sebe kapsy plynule navazovaly. Zdění ostění a parapetu je nutné provádět pečlivě, aby byl zaručen optimální výsledek.

Drážky ve zdivu ostění a parapetu vzniklé odstraněním přepážek u otvorů se vyplní pruhy extrudovaného polystyrenu o tloušťce 40 mm a šířce 90 mm buď pouhým zamáčknutím (polystyren nesmí samovolně vypadávat z drážky), nebo vlepením na tmel. Teprve mezi takto zaizolované drážky se osadí okno.
Rám okna či dveří se pak umísťuje proti tepelnému izolantu mezi překlady a v drážkách ostění a parapetu tak, aby po celém ob­vodu překrýval izolant minimálně o 40 mm.

Uchycení rámu výplně otvoru se provádí buď do cihelné části ostění běžně používanými plechovými příchytkami, nebo tzv. turbošrouby skrze rám a polystyren až do cihly. Takové uchycení však omezuje dilatační pohyb rámu při tepelném namáhání.

Broušené cihly se začaly v České republice poprvé vyrábět v roce 2005 v Jezernici u Lipníku nad Bečvou. Současný výrobní sortiment této cihelny čítá 12 druhů broušených cihel včetně doplňkových tvarů pro 5 různých tlouštěk zdiva – 440, 400, 300, 240 a 115 mm. Při kalibraci broušených cihel se až na řídké výjimky daří dodržovat odchylky od rovinnosti ložných ploch do 0,2 mm a od rovnoběžnosti rovin ložných ploch do 0,4 mm.

Ing. Antonín Horský
Foto: archiv společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.

Autor je zaměstnán jako produktový technik ve společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.

Literatura
[1]    Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.: POROTHERM CB – broušené cihly 2006, 8/2006.