asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Systém bednění monolitických železobetonových stěn

26.08.2009
V souvislosti se vstupem do Evropské unie a v souladu se směrnicí 91/271/EHS o čištění městských vod se naše republika zavázala napojit do roku 2010 na kanalizační síť končící v ČOV všechny obce s počtem obyvatel větším než 2000 EO, a zajistit tím čištění splaškových vod. Tento závazek podnítil výstavbu, rekonstrukci a rozvoj mnoha ČOV v České republice – zejména jímek, nádrží a zdrží. V tomto příspěvku se zaměříme na tři vzorové stavby v Moravskoslezském kraji a popíšeme zvolenou technologii – systém bednění monolitických železobetonových stěn.

V závislosti na tvaru navržené nádrže lze rozdělit bednění do kategorií:
1. rámové panelové bednění – pro přímé stěny
  • manipulovatelné ručně (ruční) – středně těžké bednění (tlak betonové směsi na stěny bednění 50 až 60 kPa),
  • manipulovatelné jeřábem (jeřábové) – těžké bednění (tlak betonové směsi na stěny bednění 60 až 80 kPa);
2. kruhové bednění – pro stěny zakřivené (tlak betonové směsi na stěny bednění 40 až 60 kPa).

Oba typy bednění se mohou vyskytovat jako oboustranné i jednostranné.

Oboustranné bednění
Z hlediska realizace je konstrukčně mnohem jednodušší než bednění jednostranné, neboť tlaky vznikající od hydrostatického tlaku betonové směsi na stěny bednění jsou eliminované tak, že se obě strany bednění spojí spínacími tyčemi (nejčastěji typ Dywidag o průměru 15 mm). Stavitelné vzpěry, kterými jsou bednicí systémy vybaveny, tudíž nepřenášejí žádné statické zatížení vzniklé od betonáže, ale slouží pouze ke stabilizaci bednicí formy do svislé či požadované polohy, ale hlavně zajišťují stabilitu před účinky tlaku větru na bednění.

Jednostranné bednění
Je konstrukčně mnohem obtížnější na zřízení než oboustranné bednění. Bednicí forma se zřizuje pouze při jednom líci stěny, druhý líc je pak nejčastěji tvořen pažením nebo hranou výkopu. Líc jednostranného bednění musí být zajištěn vůči účinkům hydrostatického tlaku betonové směsi dostatečným zapřením a pata bednění musí být vůči posunutí a vyzvednutí (vyplavání) zajištěna přikotvením do podkladního betonu či základové desky.

K zapření bednění se používají ocelové záporové rámy, nazývané též opěrné rámy, opěrné kozy nebo A-rámy, které se pevně spojují přímo s bednicími panely; pro zvýšení tuhosti bednicích panelů se vkládají mezi záporový rám a bednicí dílce horizontální ocelové svlaky. Mezilehlé svlaky se nejčastěji spojují se záporovými rámy a přichytávají k bednicím dílům. Záporový rám se u paty bednicího dílce ukotví proti posunutí šikmo – skloněnou kotvou (nejlépe pod úhlem 45°).

Podle typu kotvení rozlišujeme dvě varianty provedení, a to pomocí:
  • předem připravených kotevních bodů – pomocí kotevních háků, kotevních smyček nebo kotevních desek, které jsou v předem definovaných místech zabetonovány do základové desky či podkladního betonu a nejčastěji bývají pevně připojeny k armatuře základu;
  • dodatečně prováděných kotevních bodů – pomocí vývrtů, do nichž se vkládají mechanické kotvy se závitem dywidag (tzv. skalní kotvy), nebo vlepováním kotevních tyčí dywidag do vývrtů pomocí chemických lepidel (tzv. chemické kotvy).
Ukázkové aplikace
Dešťová zdrž ČOV Karviná
Realizaci této zdrže provádí firma Šaray-Renova od dubna tohoto roku doposud.
Celkem je realizace bednění monolitických železobetonových stěn rozdělena do 20 záběrů v rozsahu sady 600 m2. Při realizaci je používáno středně těžké bednění Logik 50 o tuhosti 50 kPa. Bednění je realizováno z ručně montovatelných a manipulovatelných dílů. Velikost jednotlivých kusů panelů bednění je ve výškových řadách 120, 150 a 270 cm, v šířkách od 30 do 90 cm. Panely jsou tloušťky 100 mm, při použití překližky tloušťky 15 mm a rám panelu je žárově zinkován.

Systém je charakteristický klínovými a nastavitelnými spojkami, které se zamykají úderem kladiva. Spojky mají tzv. LVZ účinek (lícují, vyrovnávají a zamykají). Systém je používán s plně vybaveným příslušenstvím, využívá konzoly lávky, stavitel­né vzpěry, vnitřní pravoúhlé rohy a vnější a vnitřní kloubové rohy (obr. 1 a 2).

Obr. 1: Dešťová zdrž ČOV Karviná Obr. 2: Dešťová zdrž ČOV Karviná – bednění Logik 50

Dešťová zdrž ČOV Ostravice

Realizaci této dešťové zdrže v Ostravici provádí firma VOKD od března tohoto roku doposud. Celkem je akce rozdělena do třech záběrů v rozsahu sady 641 m2. Při realizaci je používáno jeřábem manipulovatelné těžké oboustranné bednění – typ Manto o tuhosti 80 kPa. Částečně je provedeno jako bedně­ní jednostranné, zapřené opěrnými kozami.

Velikost jednotlivých kusů panelů bednění je ve výškových řadách 120 a 270 cm, v šířkách od 30 do 240 cm. Panely jsou tloušťky 140 mm, při použití překližky tloušťky 18 mm a rám panelu je žárově zinkován. Systém je charakteristický lícovacími a vyrovnávacími spojkami, které se zamykají pomocí račny (nikoliv úderem kladiva). Tento způsob zamykání znamená dlouhodobě menší opotřebení jak spojek, tak i rámů panelů.

Spojky mají také tzv. LVZ účinek. Systém je používán s plně vybaveným příslušenstvím, využívá konzoly lávky, stavitelné vzpěry, vnější a vnitřní pravoúhlé rohy a vnější a vnitřní kloubové rohy (obr. 3, 4 a 5).

Obr. 4: ČOV Ostravice – bednění Manto Obr. 5: ČOV Ostravice – bednění Manto s příslušenstvím

ČOV Štěpánkovice
Realizaci této ČOV ve Štěpánkovicích provádí firma POHL od března tohoto roku doposud. Celkem je akce rozdělena do šesti záběrů v rozsahu sady 340 m2. Při realizaci je používáno jeřábem manipulovatelné oboustranné kruhové bednění typu Ronda, s možností plynulé změny poloměru bednění od 2,75 do 35 m.

Panely tohoto bednění se dělí na panely pro vnější a vnitřní líc a jsou vyráběné ve výškových řadách 150, 200 a 300 cm, při šířkách vnitřních panelů 240 a 123 cm a při šířkách vnějších panelů 250 a 128 cm. Rámy panelů jsou žárově pozinkovány a jsou osazeny překližkou tloušťky 14 mm.

Tuhost bednění je proměnná v závislosti na typu použitých závitových tyčí (DW15 nebo DW 20), spínacího rastru a poloměru zakřivení a pohybuje se v rozsahu od 40 do 60 kPa. Systém je charakteristický lícovacími a vyrovnávacími spojkami, které se zamykají pomocí račny (nikoliv úderem kladiva). Spojky mají stejně jako v předchozích dvou případech také tzv. LVZ účinek a systém je používán s plně vybaveným příslušenstvím, které je plně kompatibilní se systémem Manto (obr. 6, 7 a 8).

 Obr. 6: ČOV Štěpánkovice Obr. 7: ČOV Štěpánkovice – bednění Ronda Obr. 8: ČOV Štěpánkovice – po odbednění


Ing. Lukáš Foltýn
Foto: archiv firmy

Autor pracuje ve firmě SGB Hünnebeck Cz, s. r. o., jako manažer technického oddělení regionu Morava.

Článek byl uveřejněn v časopise Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media