asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Realizace cementových potěrů

08.08.2008
Podklad, na který se aplikuje cementový potěr, musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu a nečistot, dostatečně vyzrálý, bez zbytků starých nátěrů, respektive lepidel. V případě nečistého nebo nesoudržného podkladu je zapotřebí podklad upravit abrazivním čištěním nebo frézováním.
 

Příprava podkladu pro kontaktní potěr

U kontaktního potěru je důležité, aby podklad byl dostatečně drsný, s otevřenými póry a bez trhlin. Pokud v něm trhliny jsou, je pravděpodobné, že se objeví i na potěru. V takovém případě je vhodnější provést potěr jako oddělený, respektive plovoucí. Na podkladu nesmějí být ani žádné instalační rozvody a kabely. Jestliže nelze toto omezení dodržet, musí se při realizaci respektovat minimální tloušťka potěru nad těmito rozvody nebo se v předstihu zajistí vyrovnávací vrstva z lehkého betonu (pěnobetonu). V případě požadavku na přerušení akustických mostů mezi potěrem a obvodovou zdí se kolem svislých stěn a všech vystupujících konstrukcí položí okrajová dilatační páska. Potom se připraví dilatování cementových potěrů – konstrukční a pohybové spáry.

Konstrukční a pohybové spáry

Konstrukční spáry vedou přes stavební konstrukci a musejí se bezpodmínečně realizovat i ve vrstvě potěru ve stejných místech a ve stejné tloušťce. Konstrukční spára vede vrstvou potěru a zajišťuje volné a nezávislé pohyby potěrových desek. Zhotovuje se na celou výšku průřezu pomocí dilatačního profilu ve tvaru L přilepeného k podkladu po celé ploše a okrajové dilatační pásky.

Příprava podkladu pro oddělený potěr

Podklad pro oddělený potěr musí být dostatečně rovný. Případné místní nerovnosti a instalační drážky se musejí předem odstranit. Na podkladu nesmějí být žádné vyvýšeniny a na povrchu nesmějí být uloženy žádné rozvody. Ostré výstupky z podkladu je nutné obrousit. K vyrovnání podkladu, respektive zalití instalačních rozvodů, je vhodné použít lehký beton (pěnobeton). Na připravený podklad se celoplošně položí dělicí vrstva – separační fólie. Pro tento účel se může použít i hydroizolační fólie, případně jiná vhodná fólie, která však musí splňovat tyto požadavky:
  • musí být dostatečně pevná a musí snižovat tření mezi podkladem a potěrem,
  • musí být odolná proti chemickým vlivům jednotlivých složek přítomných v potěru ve všech jeho stadiích a nesmí s nimi reagovat,
  • nesmí vytvářet záhyby, které by později mohly iniciovat vznik trhlin v potěru.
  • Na oddělení potěrové desky od svislých konstrukcí a všech vystupujících prvků se aplikuje okrajová dilatační páska. Připraví se konstrukční a pohybové spáry.

Pokládka separační fólie pro oddělený potěr

Fólie musí být položena tak, aby byla dokonale rozprostřena a nevznikaly na ní záhyby. Jednotlivé pásy fólie se svařu­jí teplým vzduchem, lepí vodotěsnou páskou nebo se fólie pokládá s dostatečným přesahem a potěr se klade tak, aby se vlhkost z čerstvé potěrové vrstvy nedostala pod fólii. Na nerovných, nekvalitních a nečistých podkladech se doporučuje položit dvě dělicí vrstvy, aby se v maximální míře snížilo tření a zabránilo se tak vzniku pevných spojení potěru s podkladem.


Plovoucí potěr s izolační vrstvou z podlahových izolačních desek

V případě požadavku na zlepšení tepelněizolačních vlastností podlahy se na podklad celoplošně pokládají podlahové izolační desky (polystyrenové nebo na bázi minerálních vláken), které výrobce deklaruje pro použití ve skladbě podlahové konstrukce. Izolační desky se pokládají na doraz po celé ploše místnosti tak, aby mezi nimi nebo mezi deskami a obvodovými zdmi nevznikly nežádoucí mezery. V izolační vrstvě by měly být vedeny i všechny případné instalační rozvody (s výjimkou rozvodů systému podlahového vytápění). Na takto připravený podklad se celoplošně položí separační fólie.

Přitom se musejí dodržovat zásady jako u odděleného potěru, avšak nedoporučuje se položení fólie se vzájemným přesahem jednotlivých pásů. Pro oddělení potěrové desky od svislých konstrukcí a všech vystupujících prvků se použije okrajová dilatační páska s integrovanou fólií. V případě požadavku na zlepšení zvukoizolačních vlastností podlahy se na připravený podklad položí pružná izolační podložka proti kročejovému hluku. V tomto případě se vrstva potěru klade přímo na izolační podložku (bez dělící vrstvy ze separační fólie).


Plovoucí potěr s izolační vrstvou z lehkého betonu

Pěnobeton se vyrábí přímo na místě zabudování ve speciálních strojních zařízeních (agregátech) smícháním komponentu na pěnobeton, vody a pěnotvorné přísady. Pěnobeton se aplikuje v tekuté konzistenci v potřebné vrstvě. Před aplikací se doporučuje podklad mírně navlhčit vodou. Po vylití se vrstva pěnobetonu zhomogenizuje pomocí nivelačních tyčí ponořováním ve vrstvě pěnobetonu. Potřebná vrstva pěnobetonu se stanovuje tepelnětechnickým propočtem, minimální doporučená tloušťka vrstvy pěnobetonu je 30 mm. Pokud se pěnobetonem překrývají vodorovné rozvody vedené na podkladu, tloušťka krycí vrstvy nad úrovní rozvodů musí být minimálně 10 mm. Vrstva pěnobetonu se odděluje od okolních stěn a jiných svislých vystupujících konstrukcí pružnou okrajovou dilatační páskou, jejíž výška se volí s ohledem na tloušťku vrstvy pěnobetonu, potěru a nášlapné vrstvy tak, aby byl zabezpečen volný pohyb těchto vrstev.

Potěrová vrstva se může na vrstvu lehkého betonu položit kontaktním způsobem nebo odděleně pomocí separační fólie. Pro zlepšení zvukoizolačních vlastností podlahy se na vrstvu pěnobetonu položí kročejová izolace.

Technologická přestávka před realizací potěrové vrstvy je minimálně jeden den na 10 mm tloušťky vrstvy pěnobetonu. Trhliny ve vrstvě lehkého betonu široké do 0,6 mm není nutné sanovat. Vyskytnou-li se však trhliny se šířkou více než 0,6 mm, doporučuje se zalít je cementovým mlékem. Šířka trhlin se zjisťuje pomocí šablony. Posléze se připraví konstrukční a pohybové spáry.

Použití okrajové dilatační pásky

Na oddělení potěrové desky od svislých konstrukcí a všech vystupujících prvků je třeba použít okrajovou dilatační pásku s integrovanou fólií. Přitom se musí dbát na správné založení fólie z okrajového dilatačního pásu pod separační fólii a jejich vzájemné vodotěsné spojení. Separační fólii je nutné ve styku s okrajovou páskou napojit v pravoúhlém zalomení bez jakéhokoli zaoblení. I okrajová páska v rozích místnosti musí být zalomena do pravého úhlu tak, aby nevznikl oblouk se vzduchovou mezerou. Páska se ke stěně přichytává mechanicky (hřebíky, resp. sponkami) nebo lepením. Výška pásky se volí tak, aby přečnívala nad horní okraj nášlapné vrstvy (zejména u pevných nášlapných vrstev). Přečnívající část pásky se odstraní až po zhotovení konečné nášlapné vrstvy.

Zpracování potěrů

Potěry se zpracovávají pomocí vhodného strojního zařízení nebo ručně. Při ručním zpracování se obsah pytle smíchá v samospádové nebo v kontinuální míchačce s přibližně 4 l čisté vody, doba míchání je 3 až 5 minut. Vždy je zapotřebí zamíchat celý obsah pytle.

Všeobecné podmínky při kladení cementových potěrů

Teplota vzduchu a podkladu musí být během zpracování a tuhnutí materiálu od +5 do +30 °C. Při zpracování a tuhnutí materiálu je nutné chránit plochy před působením přímého slunečního záření, mrazu, deště, silného větru a průvanu.

Technologický postup při kladení cementových potěrů

Při kladení materiálu se v první fázi vyrobí vodící pásy z potěrové hmoty podle zaměřených výšek, které slouží k tažení potěru v požadované výšce. Po zatvrdnutí vodících pásů se na plochu klade smíchaný materiál, nahrubo se rozprostře a pomocí latě vedené po vodících pásech se zarovnává. Poté se vrstva potěru zhutní pravidelnými údery latí a vyhladí pomocí gletovacího hladidla na potěry. Potěr na podlahovém vytápění se klade ve dvou pracovních etapách. V první etapě se položí vrstva potěru do výšky horní úrovně rozvodů. Po zatuhnutí vrstvy se položí druhá vrstva potěru široká minimálně 45 mm, což je požadovaná šířka krycí vrstvy cementových potěrů u skladby s podlahovým vytápěním. Při realizaci potěru se musejí dodržovat požadavky na dilatování potěrové desky a tvorbu spár. Okrajové, konstrukční a pohybové spáry je zapotřebí připravit ještě před kladením potěru, smršťovací a pracovní spáry se realizují v průběhu kladení, respektive po položení materiálu a jeho zatuhnutí.

 
Řešení izolace proti kročejovému hluku okrajovou páskou a pružnou podložkou   Vedení instalací izolační vrstvou plovoucí podlahy
 
Řešení přechodu instalací přes pracovní spáru   Oddělení potěru izolací proti kročejovému hluku


Ošetřování cementových potěrů – obecné zásady

Potěr se musí během prvních 48 hodin po realizaci udržovat ve vlhkém stavu (překrytím fólií, umístěním rohoží apod.), chránit před průvanem, slunečním zářením nebo rychlým vysycháním. Od třetího dne se doporučuje intenzivní větrání místnosti nárazovým větráním alespoň pětkrát denně po dobu nejméně 10 minut. U otevřených oken a dveří je přitom třeba chránit potěr před dešťovou vodou. Dokonalost vyschnutí potěru lze ověřit přiložením paronepropustné fólie o rozměrech přibližně 50 × 50 cm na jeho povrch. Okraje fólie se utěsní páskou. Jestliže se během 24 hodin nevyskytnou pod fólií žádné stopy vlhkosti, je možné potěr považovat za dostatečne vyschlý. Tato zkouška má však pou­ze informativní charakter.

V případě, že se nedá zajistit dostatečné větrání přiroze­ným způsobem, mohou se při zavřených oknech a dveří použít průmyslové stavební sušiče (upravují relativní vlhkost vzduchu na přibližně 5 %). Voda, která v nich během provozu zkondenzuje, se musí neustále odvádět ven z místnosti, aby nedocházelo k opětovnému zvlhčování vnitř­ního prostředí. Během vysoušení tímto způsobem je rovněž vhodné měnit polohu sušičů tak, aby nevznikly v místnosti ostrovy s lokálně vyšší vlhkostí potěru. Při vysušování by se neměla používat zařízení s otevřeným ohněm (olejová, plynová, koksová apod.), neboť při spalování produkují větší množství vodních par. Potěry by se měly provádět až po dokončení vnitřních omítek, v opačném případě dochází ke zvýšení vlhkosti v potěru během jejich realizace.

Při vysychání je rovněž nutné zohlednit tloušťku potěru. V místech s větší tloušťkou se musí počítat s delší dobou vysychání – dvojnásobná tloušťka potěru může dobu vysychání prodloužit na dvoj- až trojnásobek. Na vysychajícím potěru by neměly být skladovány žádné předměty, které by bránily jeho rovnoměrnému vysychání. Vysychání potěru před nanesením dalších podlahových vrstev pravidelně kontroluje stavbyvedoucí a zjištěné údaje zapisuje do stavebního deníku (místo měření, použitá metoda měření, doba, naměřená teplota, vlhkost vzduchu, výsledek zkoušky).

Oprava trhlin ve vrstvě potěru

V případě, že konečnou nášlapnou vrstvou bude měkká krytina (PVC, linoleum) nebo je třeba na vrstvu potěru umístit vyrovnávací podlahovou stěrku, je nutné v předstihu opravit všechny trhliny ve vrstvě potěru. Okolí trhlin se před jejich opravou důkladně očistí průmyslovým vysavačem. Kolmo na směr trhliny se bruskou na beton nařežou rýhy hluboké jednu třetinu až jednu polovinu tloušťky vrstvy potěru (minimálně 15 mm) a dlouhé minimálně 150 mm ve vzájemné vzdálenosti přibližně 100 mm. Po důkladném očištění se do rýhy štětcem nanese vhodná injektážní hmota (např. na bázi epoxidu) a do zářezu se vloží prut z profilované oceli o průměru alespoň 3 mm. Zbývající část trhliny se zalije toutéž injektážní hmotou. Při zalévání se injektážní hmota vlévá do trhliny, dokud ji zcela nezaplní. Přetékající část se odstraní vlhkým hadrem.


Zpracováno na základě materiálů společnosti Baumit s. r. o.
Foto: Baumit

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media