Monolitický beton a bezpečné betonářské práce

Článek pojednává o tom, jak bezpečně dopravit beton pro monolitické konstrukce na stavbu a jak se o něj následně starat na staveništi, aby všechny činnosti s tím spojené probíhaly bezpečně.

Tvary a průřezy betonované konstrukce by měly být pokud možno co nejjednodušší, aby se jejich povrchy dobře obedňovaly. Do bednění se potom snadněji ukládá výztuž i beton.

Hlavní nosné betonované konstrukce by měly být ve všech podlažích budovy pokud možno shodné. Téměř shodné by měly být i pevnostní vlastnosti betonů pro jednotlivé ucelené části nosných konstrukcí (např. základů, sloupů a stropů jednotlivých podlaží apod.). Jak se v praxi v minulých letech ukázalo, přílišná různorodost v pevnostních požadavcích může být pozdější příčinou ohrožení bezpečnosti pracovníků.

Přeprava betonu z betonárny na staveniště
Po ukončení plnění autodomíchávače v betonárně musí řidič vozidla ještě před zahájením jízdy zkontrolovat zajištění výsypného zařízení v přepravní poloze. Po dobu přepravy je betonová směs ještě domíchávána krouživým pohybem bubnu. Autodomíchávače jsou tedy určeny pro přepravu betonové směsi na staveniště.
K čerpadlu betonových směsí na stavbě musí být zajištěn bezpečný příjezd vozidel. Příjezd k čerpadlu nesmí vyžadovat složité a opakované couvání.

Při čerpání a ukládání betonové směsi mu­sí přepravní vozidlo stát na dostatečně únos­ném a přehledném místě. Toto místo nesmí mít překážky ztěžující vizuální kontrolu a veškerou závislou manipulaci. Po ukončení vyprazdňování autodomíchávače řidič před jízdou ještě na staveništi opět zkontroluje za­jištění výsypného zařízení v přepravní poloze.

Bezpečné čerpání betonu
Pro dopravu směsi přímo do bednění betonované konstrukce na staveništi se používají čerpadla betonové směsi. Čerpadlo musí být umístěno tak, aby místo obsluhy bylo vždy přehledné. Manipulace s výložníkovými rameny s potrubím a hadicemi je možná pouze při zajištění čerpadla sklápěcími a výsuvnými opěrami (stabilizátory). V prostoru výložníku čerpadla se nesmí zdržovat žádné osoby. Rovněž je zakázáno stát na konstrukci čerpadla. V prostoru manipulace výložníku s potrubím čerpadla se nesmí nacházet žádné překážky. Při aplikaci děleného výložníku čerpadla musí být dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopů, od podpěr lešení apod.

Přemísťování čerpadla je možné pouze s výložníkem složeným do přepravní polohy.

V žádném případě není možné výložník betonářského čerpadla používat pro přemísťování jakýchkoliv břemen. Při použití čerpacího potrubí o průměru 100 až 150 mm mohou čerpadla dopravit betonovou směs například do výšky přibližně 80 m nebo do vzdálenosti 300 m. Během provozu čerpadla se nesmí hadice přehýbat a nesmí se manipulovat se spojkami. Není možné ručně přemisťovat potrubí a hadice, pokud k tomu nejsou speciálně zhotoveny.

Pomocná zařízení pro dopravu betonové směsi na stavbě (např. hadice, potrubí, dopravníky, skluzné žlaby, vibrační žlaby apod.) musejí být zajištěna takovým způsobem, aby nepřetěžovala stěny výkopů, pomocné konstrukce stavby (např. bednění, lešení apod.) nebo již dokončené případně stávající části konstrukcí stavby.

Ukládání betonu do bednění
Pracovníci nesmějí chodit přímo po výztuži. Chůzi nad obnaženou výztuží nebo mimo ni umožňují pracovní podlahy, pracovní lešení a přístupová lešení.

Vyústění potrubí určeného k přepravě betonové směsi musí být spolehlivě zajištěno tak, aby nedošlo ke zranění pracovníků při jeho nečekaném pohybu. Nesmí se vstu­povat do nebezpečného prostoru u koncov­ky hadice přepravující beton. Nesmí dojít k zalití nebo zavalení osob betonovou směsí.

Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků a při jejím ukládání do bednění je třeba pracovat rovněž z bezpečných pracovních podlah nebo plošin. V průběhu betonáže se musí sledovat stav konstrukce bednění. Pokud se ještě používá ruční přeprava betonové směsi, musí být zřízeny bezpečné přístupové cesty podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
–>–>

Zhutňování betonu
Aby bylo zajištěno dokonalé vyplnění bednění betonem, provádí se u tekutějších betonových směsí hutnění propichováním.

U tuhých betonových směsí se hutnění zajišťuje vibrátory. Pohyblivý přívod vibrátoru mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru, kterou drží pracovník v ruce, musí být dlouhý minimálně 10 m. Pokud je mezi napájecí jednotkou vibrátoru a částí vibrátoru, kterou drží pracovník v ruce, umístěna navíc motorová jednotka, platí základní pravidlo, které říká, že mezi napájecí jednotkou a motorovou jednotkou musí být pohyblivý přívod dlouhý opět minimálně 10 m. Ponořování vibrační hlavice ponorného vibrátoru a její vytahování z hutněného betonu je možné pouze během chodu vibrátoru. Ohýbání ohebného hřídele vibrátoru je možné pouze do poloměru stanoveného v návodu k používání konkrétního vibrátoru.

Ošetřování betonu
Ošetřování betonu se provádí v průběhu jeho tuhnutí a tvrdnutí. Po dobu hydratace je třeba betonovou konstrukci udržovat v optimálním teplotním i vlhkostním režimu a sledovat rychlost proudění vzduchu. Pro hydrataci betonu v průběhu tuhnutí a tvrdnutí se považuje za optimální teplota pohybující se mezi 15 až 20 °C a relativní vlhkost blížící se 100 %. Udržování vlhkosti se zajišťuje bráněním odpařování vody (např. zakrývacími fóliemi apod.) nebo kropením. Používá se také překrytí povrchu betonu parotěsnými fóliemi, které se současně na hranách zakrývané konstrukce a ve spojích fólií zajistí proti průvanu.

Pro úspěšnou zimní betonáž je třeba udr­žet takovou teplotu ukládaného betonu, při které se nastartuje hydratace, a po dobu minimálně 170 hodin trvalou teplotu uloženého betonu minimálně +5 °C. Při teplotách nižších než +5 °C se hydratace výrazně zpomaluje a při teplotách nižších než 0 °C se hydratace téměř zastavuje. Pokud je tedy nezbytné pokračovat v betonáži i v zimě, musí se konstrukce chránit tepelnými izolacemi nebo se musí betonáž provádět v dočasně uzavřených temperovaných prostorech. Pokud by beton v zimě během tuhnutí zmrznul, proběhla by po rozmrazení jen částečná hydratace. Současně by po takovém tuhnutí bylo v lepším případě dosaženo pouze 50procentní návrhové pevnosti. To by zásadním způsobem ovlivnilo i statickou bezpečnost konstrukce. Tím by byli pochopitelně ohroženi zejména pracovníci na stavbě. Tvrdnoucí beton může zmrznout pouze jedenkrát bez snížení výsledné pevnosti, pokud však již dosáhl pevnosti minimálně 5 MPa (optimálně 12 až 15 MPa). Z toho tedy vyplývá, že vícenásobné zmrznutí betonu během tvrdnutí by vždy výrazně snížilo jeho výslednou pevnost a bezpečnost celé konstrukce.

Před dosažením požadované pevnosti nesmí být monolitická betonovaná konstrukce vystavena rovněž otřesům, nárazům ani nepředpokládanému zatížení. Po odbednění již může betonová konstrukce částečně plnit svoji funkci.

Povinnosti zhotovitele stavby
Před zahájením betonáže musí být bednění i jeho části (např. podpěry) řádně zkontrolo­vány. Zjištěné nedostatky je třeba odstranit. O předání, kontrole a převzetí dokončeného bednění se vyhotoví písemný záznam. Ten provádí osoba pověřená zhotovitelem řízením betonářských prací. Před zahájením vlastní betonáže se provede ještě naposledy vizuální kontrola výztuže v bednění spojená s namátkovým měřením.
Pokud není možné zřídit pracovní podlahy nebo plošiny, musí zhotovitel zajistit ochranu osob podle technologického postupu jinými prostředky (např. osobními ochrannými pracovními prostředky proti pádu, ochranným košem apod.). Při práci ve výšce musí být dodržena všechna bezpečnostní opatření, která jsou uvedena v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Zhotovitel stanovuje způsob dorozumívání mezi obsluhou čerpadla a pracovníkem provádějícím ukládání betonu do bednění. Zhoto­vitel zajišťuje kontrolu podpěrné konstrukce bednění během betonáže. Pokud se objeví nedostatky, musí být betonáž okamžitě přerušena a nedostatky odstraněny. Odbedňování betonové konstrukce může být zahájeno až v okamžiku, kdy k tomu dá pokyn osoba určená zhotovitelem.

TEXT: Ing. Kamil Barták, CSc.
FOTO: archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací.

Literatura:
1.    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
2.    Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
3.    ČSN 73 2400 – Provádění a kontrola betonových konstrukcí (s platností do 1.1.2004).
4.    Firemní podklady (archiv autora).