asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zateplovací systémy

16.09.2009
Kvalitně zateplený dům přispívá ke snížení nejen potřeby energie na vytápění, ale i emisí škodlivých látek v ovzduší. Nezanedbatelnou výhodou je vytvoření vhodné teploty a vlhkosti vzduchu v zimním období a zároveň příjemného vnitřního klimatu v horkých letních dnech. Tepelnou ochranu budovy odborníci chápou jako souhrn všech efektivních stavebních úprav vedoucích k vytvoření hygienických podmínek a podmínek tepelné pohody v užívaných prostorech, jakož i ke snížení spotřeby energie na vytápění.

Pro nás to znamená, že je třeba kolem budovy vytvořit takovou kompaktní tepelněizolační vrstvu, která v zimě nepustí teplo ven a v létě dovnitř. Samotný zateplovací systém je v principu nenosná konstrukce vytvořená z materiálů a doplňkových prvků, které spolu s původní stavební konstrukcí zabezpečují požadovanou tepelnou ochranu budovy bez negativního vlivu na ostatní funkční vlastnosti stavební konstrukce a budovy. Realizován může být jak z vnitřní, tak i z vnější strany.

Vnitřní zateplení
Vytvoření vnitřního zateplovacího systému se v současnosti nepovažuje za standardní řešení, protože s sebou přináší množství problémů a nevýhod. Velké teplotní rozdíly v obvodové konstrukci, která není zvenku chráněná proti výkyvům teploty zateplovacím systémem, způsobují rychlejší znehodnocení a porušení obvodové zdi. Při tomto řešení se také nedají odstranit tepelné mosty. Tepelně izolované jsou jen určité části budov, z čehož plyne, že tento systém má většinou menší účinnost. V mnohých případech bylo zjištěno snížení akumulace tepla v obvodovém plášti – místnosti rychleji chladnou.

Navíc hrozí zvýšené nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo na jejím rozhraní s původní konstrukcí. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů dochází ke kondenzaci v úrovni zhlaví trámů. Proto je třeba důsledně vyřešit parotěsné vrstvy na vnitřní straně tepelné izolace, což samozřejmě zvyšuje náklady na zateplení a v neposlední řadě se kvůli umístění izolace zevnitř zmenšuje celý vnitřní prostor. Vnitřní zateplení je vhodné jen tam, kde nelze realizovat z různých důvodů zateplení zvenku, například u historických objektů. Vždy je však třeba situaci posoudit s pomocí odborníka.

Vnější zateplení
Vnější zateplovací systémy patří mezi nejčastější způsoby tepelné ochrany budov. Jejich obrovskou výhodou je celistvost tepelněizolační vrstvy. Tepelná izolace chrání budovu jako celek a nejen její oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce (hlavně jejích spojů) teplotními výkyvy a povětrnostními vlivy. Při realizaci vnějšího zateplovacího systému zůstává masivní zdivo z vnitřní strany odkryté, takže je i nadále zachována schopnost akumulace tepla ve zdivu a dostatečná tepelná setrvačnost, které zabezpečují příjemné vnitřní klima.

Z hlediska principů skladby, materiálů použitých na vytvoření jednotlivých vrstev a uplatněných doplňkových výrobků se zateplovací systémy obvodového pláště dělí na:
  • tepelněizolační omítky,
  • kontaktní zateplovací systémy,
  • odvětrávané (montované) zateplovací systémy.

S ohledem na realizační náklady a návratnost investice je u rodinných a bytových domů v rozhodující míře používáno zateplení kontaktním zateplovacím systémem. Zateplování obvodového pláště je nejvhodnější realizovat jako součást komplexní obnovy budovy, proto je třeba zachovat postupnost, kterou je zaručena požadovaná životnost všech vykonaných stavebních úprav. Před zateplením obvodového pláště by měly být obnoveny všechny vystupující konstrukce (balkony, lodžie apod.). Nejvhodnější je uskutečnit i výměnu oken. Nedoporučuje se však zasklít lodžie.

Tepelněizolační omítky
Tepelněizolační omítky byly u nás uplatňovány hlavně v 80. letech minulého století. I v současnosti jsou tepelněizolační omítky ve výrobním programu mnoha výrobců zateplovacích systémů.

Nejčastěji používané tepelněizolační omítky je možno rozdělit podle materiálové báze na:
  • lehčené jádrové omítky,
  • tepelněizolační omítky na bázi perlitu,
  • tepelněizolační omítky na bázi granulátu EPS.

Samotnými tepelněizolačními omítkami se vzhledem k jejich tepelnětechnickým parametrům (součinitel tepelné vodivosti) a technologickému postupu vytváření (maximální tloušťka 60 mm) nedají zlepšit tepelnětechnické parametry obvodového pláště starších budov natolik, aby byly splněny potřebné tepelnětechnické, energetické i hygienické požadavky. V současnosti jsou tepelněizolační omítky používány především u novostaveb pro zlepšení tepelného odporu obvodové zdi jako náhrada klasické jádrové omítky.

V některých případech jsou vhodné ke zlepšení tepelnětechnických parametrů některých detailů obvodového pláště. Pro kvalitu tepelněizolační omítky je důležitá kvalita podkladu, který musí být zejména dostatečně drsný, rovnoměrně nasákavý, bez uvolněných částí, bezprašný a také očištěný od případných barev nebo mastnoty.

Odvětrávané zateplovací systémy

Odvětrávaný zateplovací systém je přídavná zavěšená, většinou montovaná konstrukce, jejíž povrchová vrstva (obklad) je od ostatních vrstev, hlavně však od tepelněizolační vrstvy, oddělená odvětrávanou vzduchovou vrstvou – tepelná izolace se vkládá mezi nosné prvky roštu, na kterém je povrchová úprava (obkladové desky). Typ nosných prvků zateplovacího systému závisí na zvoleném druhu obkladu. Většinou jde o nosný systém z kovové nekorodující nebo dřevěné konstrukce, který vytváří vertikální nebo horizontální rastr. Je určen k uchycení obkladu a umožňuje přenos zatížení od obkladu pomocí kotevních prvků do původní stavební konstrukce. Povrchovou úpravu může tvořit obklad ze skla, kovu, dřeva, vláknocementových šablon, keramiky apod. Odvětrávané zateplovací systémy jsou využívány jak u velkých staveb administrativních budov, tak i k dodatečnému zateplení rodinných domů.

Kontaktní zateplovací systémy (KZS)

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem, jak zvenku zabezpečit tepelnou ochranu budov. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé plochy obvodového pláště bez jakýchkoliv tepelných mostů. Kontaktní zateplovací systémy jsou pro zlepšení tepelněizolač ních vlastností umisťovány na vnější stranu starých nebo nových zdí a stropů nad otevřenými prostranstvími, aby chránily před povětrnostními vlivy a zlepšovaly optický vzhled budovy.

Tepelná izolace je přímo spojená lepicí maltou a rozpěrnými kotvami s původní konstrukcí a s vrstvou omítky. I když tepelná izolace působí jako nosný prvek povrchových vrstev, nezvyšují tyto systémy stabilitu zdi ani stropu, na které byly použity.

Kontaktní zateplovací systémy jsou průmyslové výrobky, které jsou dodávány jako ucelený systém, respektive jako soubor výrobků, obsahující kromě základních vrstev i speciální spojovací prostředky (například soklové lišty, rohové profily apod.), aby je bylo možno spojit s přilehlými částmi budov (otvory, nárožími, parapety atd.).

Kontaktní zateplovací systém se skládá ze:
  • spojovací vrstvy (lepicí malta),
  • tepelněizolační vrstvy přichycené rozpěrnými kotvami,
  • výztužné vrstvy s výztužnou mřížkou,
  • povrchové vrstvy se základním nebo egalizačním (vyrovnávacím) nátěrem.

Od roku 1998 můžeme najít na trhu, respektive použít jen takový zateplovací systém, pro který podle zákona o stavebních výrobcích osvědčovací místo vydalo certifikát prokázání shody. Certifikát se vydává pro určenou skladbu zateplovacího systému na základě zkoušení vlastností jednotlivých komponentů a jejich součinnosti v systému. Technické osvědčení je zpracováno vždy pro konkrétní skladbu komponentů (stavební výrobky na vytvoření jednotlivých vrstev a doplňky – profily, rozpěrné kotvy apod.). Při záměně komponentů a kombinaci různých systémů není zaručeno dosažení požadované kvality a hlavně životnosti zateplení.

Jednotlivé systémy zateplování jsou zhotovovány podle technologického předpisu konkrétního zateplovacího systému. Technologický předpis musí obsahovat skladbu zateplovacího systému, komponenty a jejich vlastnosti, postupnost vytváření, podmínky zhotovování a nejdůležitější detaily a měl by být součástí závazných dokumentů každého kontaktního zateplovacího systému.

Při realizaci kontaktních zateplovacích systémů jsou na vytvoření jednotlivých vrstev často používány i mokré procesy. Jednotlivé vrstvy systému musejí být vytvořeny se vzájemným celoplošným kontaktem. Připevňovacími prvky a doplňkovými profily se zabezpečuje vzájemné spolupůsobení jednotlivých vrstev a původní konstrukce.

Rozpěrné kotvy se liší podle materiálu podkladu, do kterého jsou uchycovány. Kotevní délka by měla být nejméně 60 mm (pokud není v projektové dokumentaci požadována jiná) – jde o délku zapuštění kotvy do neporušené původní hmoty obvodové konstrukce bez omítky. Na místech staticky více namáhaných je třeba použít místo plastového trnu kovový. Do pórobetonu jsou používány speciální kotvy a vrtat se musí vrtačkou bez příklepu.

Transparentní zateplovací systémy

Zvláštní skupinou kontaktních zateplovacích systémů jsou transparentní zateplovací systémy, které se skládají z:
  • desek transparentní tepelné izolace (desky s kapilárami z polykarbonátu – jde o soustavu trubek kolmých na fasádu, celoplošně nalepených pomocí černého absorpčního lepidla na masivní podklad),
  • výztužné vrstvy – skelná tkanina s transparentním lepidlem,
  • povrchové vrstvy – skelná omítka (omítka ze skelných granulí).

Transparentní tepelněizolační prvky s povrchovou úpravou se nalepují do vynechaných ploch v kontaktním zateplovacím systému.


Erika Vodičková
Foto: Baumit, R. Freund, PAUAT Architekten

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media