asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Střešní okna

13.08.2008
Problematika střešních oken by měla být podrobně řešena již v projektu. Tím se lze vyvarovat mnohých chyb. Z hlediska užívání je kladen důraz především na volbu materiálu, otevírání, velikost a správné umístění oken.


Neméně důležitými faktory pro správný výběr oken a jejich doplňků jsou i klimatické podmínky, sklon střešní plochy a její orien­tace. Z pohledu stavby je potom vhodné přemýšlet o tom, jak bezpečně napojit střešní okna na jednotlivé vrstvy střešního pláště. Jedná se hlavně o napojení parotěsné zábrany, tepelné izolace střechy a pojistné hydro­izolační fólie na rám střešního okna.

Dřevěné nebo plastové

Pokud jde o materiál, výběr je stejný jako u běžných oken – dřevo či plast. Při výběru je důležité si uvědomit, kam okno osadíme. V obytné místnosti s běžnou (doporučenou) relativní vlhkostí okolo 40 až 50 % lze bez omezení použít okna dřevěná. Pro místnosti, ve kterých je relativní vlhkost běžně vyšší než doporučená, například v koupelně, kuchyni, sušárnách či bazénech, je možno použít střešní okna celoplastová. Oba typy se dají na rozdíl od fasádních oken v podkroví kombinovat.

Typy otevírání střešního okna

Nejběžnějším typem střešních oken jsou kyvná okna. Při otevření se otáčejí kolem vodorovné osy v polovině okenního otvoru a jejich horní polovina se vyklopí do­vnitř místnosti. Tím omezuje volný výhled a pohyb ve svém okolí. Dalším typem jsou střešní okna s výsuvně-kyvným systémem, který při otevírání posune osu otáčení okenního křídla do horní třetiny okna a zároveň ji vysune směrem z místnosti ven. Posledním běžným typem jsou okna výklopná – kyvná.

Umístnění střešního okna

Užívání střešního okna ovlivňuje také jeho umístění a velikost. Běžně je spodní hrana střešního okna umísťována do výšky 90 až 120 cm. Při umístění otevíracího mechanismu v horní části okna je pro pohodlné ovládání limitující výška 180 až 220 cm nad podlahou. Pokud je klika dole, na spodním rámu, je možné umístit okno spodní hranou do výšky i 170 cm od podlahy. Vždy je dobré počítat s tím, jak vysoko bude osa otáčení křídla.

Střešní okno musí být především osazeno do patřičně velkého stavebního otvoru. Ať již bude okno zatepleno jakkoliv, stavební otvor vždy musí být po celém obvodu minimálně o 3 cm větší, než je daný rozměr okna. Ve vodorovném směru nad a pod oknem tento požadavek můžeme splnit snadno, neboť tam se stavební otvor buduje montáží podpěrných latí. Problém bývá v bocích, kde je třeba dbát na to, aby rám okna nebyl těsně u krokve.

Po osazení a zabudování okna do střechy mnohdy dojde k mírnému prohnutí krovu a spáry mezi křídlem a rámem nejsou rovnoměrné. Proto jsou některá střešní okna opatřena mechanikou pro dodatečné seřízení křídla vůči rámu pomocí excentrických šroubů v rozpětí několika milimetrů.

Provedení ostění

Kvalitní funkci okna zajistí správně navržené a provedené ostění. Ostění může být tvořeno sádrokartonovými deskami, palubkami, nenasákavými upravenými deskovými materiály, případně je možno využít originální ostění přímo od výrobce. Materiál lze volit podle funkce místnosti a estetického cítění, předepsaný tvar by však měl být dodržen vždy, neboť správné provedení vnitřního ostění významně zamezuje tvorbě kondenzátu. Spodní ostění má být provedeno svisle k rovině podlahy a horní ostění vodorovně tak, aby umožňovalo plynulé proudění vzduchu podél celého okna a teplý vzduch měl přístup až ke sklu.

Pokud se při konstruování ostění rozšíří přechodová hrana ve spodní i horní části v kolmém směru na střešní plochu o několik centimetrů tak, aby nedošlo k přerušení proudění teplého vzduchu na sklo, zvětší se zároveň prostor pro uložení tepelné izolace do těsné blízkosti rámu okna.

Větrání

Životnost okna se prodlouží také správným větráním. Zvláště v zimním období totiž dochází k vysokým rozdílům teplot vnějšího vzduchu a vnitřních teplot, které se stýkají na vnitřní straně skleněné výplně okna. Když se na skle začne tvořit kondenzát, musí se větráním snížit vlhkost ovzduší.

Větrat se může klasicky otevřením okna nebo při uzavřeném okně přivětrávací klapkou, kdy vzduch proniká z interiéru přes filtr v okně. Zvláště v zimě je ale vhodnější tzv. spárové přivětrávání, které je možné u oken s otevíráním dole. Některá okna lze tímto způsobem provětrávat ve dvou  pootevřených polohách zabezpečených proti samovolnému i násilnému otevření.

Pro zlepšení proudění vzduchu odborníci doporučují umístit přímo pod okna otopná tělesa. Tím se nejen ohřívá vzduch proudící podél skla, ale roste i povrchová teplota v celém okolí okna, čímž se oddaluje kondenzace povrchu okna i ostění. Pokud se provádí konstrukce s parapetem, pak se musí zajistit proudění vzduchu větrací mezerou mezi parapetem a ostěním, případně větracími mřížkami či kanálky.

Bez údržby to nejde

Životnost okna se prodlouží také jeho údržbou. Tím se nemyslí jenom mytí skel, ale i občasné nasilikonování pryžových těsnění, čímž se zabraňuje jejich ztvrdnutí. Údržba celoplastových okenních konstrukcí většinou spočívá pouze v jejich čištění, u dřevěných konstrukcí je třeba počítat zejména v místnostech se zvýšenou vlhkostí s obnovou jejich povrchové úpravy podle stupně opotřebování zhruba každých 2 až 5 let.


Ing. Jiří Vlk
Foto: ROTO stavební elementy

Autor je prokurista a ředitel společnosti ROTO stavební elementy, s. r. o., pro ČR a SR

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media