asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Správné napojení střešního okna na střešní plášť

06.08.2008
Okno osazené ve střešní konstrukci musí odolat všem klimatickým vlivům, kterým je střecha vystavena. Navíc musí umožňovat prosvětlení, provětrání a výhled z obytného prostoru pod šikmou střechou. Aby mohlo okno spolehlivě plnit svou funkci, musí být správně osazeno.

Střešní krytina

Rám střešního okna je z vnější části chráněn oplechováním. Krytina se však nesmí položit na doraz k oplechování střešního okna. Při její pokládce je zapotřebí zachovat předepsanou vzdálenost 3 až 6 cm od boční strany a 6 až 15 cm od horní strany oplechování okna, aby se zajistil plynulý odtok vody. U skládaných tvrdých krytin se musejí menší ořezané kusy upevnit hřebíkem nebo šroubem, aby se neposunuly, případně neuvolnily.

Pojistná hydroizolační fólie – podstřešní fólie

Podstřešní fólie musí propouštět případnou vlhkost z tepelné izolace směrem ven do ovzduší a současně musí zabránit tomu, aby případné kapky vody (z deště, roztátého sněhu, zkondenzované vlhkosti) nepronikly do izolace. Podstřešní fólie by se proto měla vytáhnout na rám střešního okna ze všech čtyř stran včetně utěsnění rohů. Vodotěsné napojení pojistné hydroizolační fólie na rám okna lze provést dvěma způsoby.

U prvního způsobu se čtyři pásy podstřešní hydroizolační fólie upevní na okenní rám. Pásy jsou o 30 cm delší než strana okna. Po přiložení pásu na střechu se jeden okraj vytáhne na rám okna a sponkováním připevní. U rohů se po nařezaní a přeložení vytvoří kompaktní vodonepropustná vrstva. Při osazování pásů se postupuje zezdola nahoru, tj. spodní okraj se izoluje jako první. Po instalaci pás se v případě skládané krytiny řezem do tvaru písmena Y musejí obalit jednotlivé latě v okolí střešního okna. V horní části nad oknem je zapotřebí fólii nařezat šikmo a osadit pod drenážní žlábek.

Další možností je použití takzvaného hydroizolačního límce, který je vyroben přesně na velikost střešního okna. V rozích je svařený, čímž se zajistí voděodolnost. Díky zvlněnému okraji lze obalit laťování po okrajích rámu. Fólie na výrobu těchto límců jsou ve směru interiér – exteriér paropropustné.

 
 Obr. 1 Úprava podstřešní fólie    Obr. 2 Hydroizolační límec

Tepelná izolace

Při vložení rámu střešního okna do roviny střechy je nutné tepelnou izolaci napojit na rám střešního okna. Lze to řešit v zásadě dvěma způsoby: vkládáním pásů minerální vlny mezi rám okna a konstrukci střechy (krokev) nebo použitím prefabrikovaných zateplovacích rámů vyrobených z tvrzeného polyuretanu.

Parozábrana

Parozábrana je neprodyšná fólie, která zabraňuje prostupu vodních par z interiéru do tepelné izolace. Protože se po osazení okna do střechy naruší její celistvost, je zapotřebí ji neprodyšně utěsnit na rám okna. Fólie by se měla nalepit do drážky na rámu střešního okna a přitlačit sádrokartonovým nebo jiným interiérovým obkladem. Spoje jednotlivých částí by se měly neprodyšně spojit a přelepit. Testování nedůkladného utěsnění parozábrany dokázalo, že i dírka velikosti špendlíkové hlavičky napáchá stejnou škodu jako díra velikosti sevřené pěsti. Rozdíl je jen v rychlosti proudění vzduchu a ten závisí na rozdílu tlaku vzduchu v exteriéru a interiéru.

Vnitřní obklad – ostění

Interiérový obklad kolem okna – ostění (lidově špalety) se musí realizovat podle této zásady: horní část ostění musí být v horizontální a dolní část ve vertikální rovině. Pokud se použije i parapetní deska, musí být odsazena tak, aby pod ní proudil teplý vzduch z radiátoru na spodní část okna. Nastane tak cirkulace teplého vzduchu kolem střešního okna a sníží se riziko vzniku kondenzace vodních par na okenní konstrukci.
Otevřeným ostěním se dosáhne účinnějšího prosvětlení podkrovní místnosti.

 
Obr. 4 Vzdálenost okna od krokve a možné tesařské výměny   Obr. 5 Správná a nesprávná geometrie ostění střešního okna z hlediska zabezpečení správné cirkulace vzduchu z vytápěcího tělesa a z hlediska proslunění podkrovní místnosti


Nejdůležitější zásady pro důkladné napojení střešního okna na jednotlivé vrstvy střešního pláště:
  • Nesmí být položena na doraz k okennímu rámu, ale je zapotřebí ji ořezat na předepsanou vzdálenost (30–60 mm od boční a 60–150 mm od horní strany okna). Zabezpečíme tím plynulý odtok vody i během největšího deště. U skládaných krytin je zapotřebí menší ořezané kusy mechanicky upevnit, aby se neuvolnily.
  • Pojistná hydroizolační vrstva musí být vytažena na rám okna ze všech čtyř stran, včetně důkladného utěsnění rohů. Pojistná hydroizolační vrstva, nazývaná také podstřešní fólie, musí být z paropropustného materiálu – musí propouštět případnou vlhkost z tepelné izolace směrem ven do ovzduší a současně zabránit pronikání případných kapek srážkové vody (např. z nafoukaného deště, roztátého sněhu), případně zkondenzované vlhkosti do této izolace. Důsledné utěsnění okolí rámu můžeme jednoduše zkontrolovat – když se postavíme pod střešní okno, nesmíme vidět žádnou štěrbinu, kterou by pronikalo denní světlo. Jinak můžeme považovat utěsnění za nedůsledně realizované a je třeba ho opravit.
  • Jelikož střešní okno je několik centimetrů vysunuté z tepelněizolační roviny střešního pláště směrem ven, je třeba stejnou pozornost věnovat i napojení tepelné izolace na rám okna po celém obvodu. Lze to jednoduše učinit nařezáním úzkých pásů z tepelně izolačního materiálu a jejich natlačením do spáry mezi okenní rám a krokev (respektive kontralať). To vyžaduje značnou dávku trpělivosti a preciznosti a ne vždy můžeme očekávat, že to každý řemeslník zodpovědně vykoná. Výrobci proto doporučují, aby si to každý stavebník udělal sám nebo aby si to minimálně důsledně „uhlídal“.
  • Parotěsná zábrana se zabuduje do střešního pláště až po osazení střešního okna a tepelné izolace. Je to neprodyšná fólie, která má zabránit proniknutí vodních par z interiérové strany do tepelné izolace. Zásada, kterou je třeba dodržet u této vrstvy, je: parotěsná zábrana musí být utěsněna k rámu okna neprodyšně po celém obvodu. Nesmí tam tedy být žádná spára, kterou by mohl vzduch proniknout do tepelné izolace. Tuto parotěsnou vrstvu je proto zapotřebí přilepit do okenní drážky pro ostění a zatlačit ji dřevěným nebo sádrokartonovým obkladem.
  • Interiérový obklad kolem okna, nazývaný ostění, musí být zrealizován podle obr. 5. Horní část ostění musí být v horizontální a dolní část ve vertikální rovině. Pokud použijeme parapetní desku, musí být odsazena tak, aby pod ní proudil teplý vzduch na okno. Tímto dosáhneme:
  • snížení rizika vzniku kondenzátu na okenní konstrukci, a to cirkulací teplého vzduchu kolem střešního okna,
  • účinnějšího prosvětlení podkrovní místnosti díky otevřenému ostění,
  • bezproblémového přístupu k oknu při správné výšce osazení okna (horní hrana kolem 1,9 až 2,1 m od podlahy).

Zpracováno z podkladů společnosti Velux
Foto: Velux, s. r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media