asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Reakce na článek Specifika plastových oken

13.11.2012
Pod titulkem Specifika plastových oken byl uveden článek, který má široké veřejnosti vnést porozumění do problematiky oken a být nápomocen při výběru okna. Bohužel jsem v článku nespokojen s některými formulacemi, které jsou zavádějící nebo chybné. Prosím, berte tyto „výtky“ jako upřesnění v dané problematice a k posunu kvality Vašich článků.
Kvalitativní faktory ovlivňující izolační vlastnosti
Počet komor

Dobrá schopnost tepelné izolace je u plastových oken dána vnitřní skladbou plastových profilů, tedy počtem komor okenního rámu. Počet komor tvořících interiér profilů dostupných na trhu se pohybuje v rozpětí tří až osmi. Platí obecné pravidlo, že čím více je těchto komor, tím vyšší vytvářejí tepelný odpor, jemuž je nepřímo úměrný koeficient tepelného prostupu.

Tvrzení, že více komor vytváří lepší tepelný odpor rámu okna je dnes již trochu zavádějící. Nemohu bohužel souhlasit s tvrzením, že koeficient tepelného prostupu je nepřímo úměrný tepelnému odporu. Správně by se měla uvádět veličina součinitele prostupu tepla a tepelný odpor je převrácenou hodnotou součinitele prostupu tepla.

Pochopitelně rovněž záleží na materiálovém složení samotného použitého plastu, který může vykazovat různé tepelněvodivé vlastnosti. Není potřeba zkoumat typy plastů – tepelnětechnické vlastnosti okna jsou vyjádřeny hodnotou součinitele prostupu tepla U (W/m2 . K). Důležité je především U celého plastového okna uvedené v technickém popisu výrobku. Současná kvalitní okna by měla vykazovat hodnoty součinitele tepelného průniku U na úrovni Uw = 0,78 W/m2 . K.

Jak jsem již výše opravoval, součinitel tepelného průniku neexistuje, jedná se správně o součinitel prostupu tepla zn. U [ W/(m2.K) ].

Zasklení
V souladu s vlastnostmi konkrétního profilu by mělo být i adekvátní zasklení. Pro další omezení tepelných ztrát je totiž zcela zásadní. Současnou kvalitativní špičkou jsou izolační trojskla. Výrazného zlepšení izolačních schopností se dosahuje rozdělením meziskelního prostoru dvojskla další tabulí skla a přidáním pokovení do systému. Takové trojsklo může v optimálním případě vykazovat Ug = 0,3 W/m2.K.

Bohužel jsem se zatím nesetkal s trojsklem, které má hodnotu součinitele prostupu tepla nižší než 0,5 W/(m2.K). Pouze vakuové sklo zn. „VIG“ dosáhlo na tuto hodnotu. Neplést s vakuovým trojsklem, je to úplně něco jiného.

Nicméně standardní dvojskla od kvalitního výrobce, která jsou tvořena dvěma tabulemi plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezována distančním rámečkem, stále plní svoji úlohu velmi dobře. Distanční rámeček, například z hliníku, zabraňuje kondenzaci vodních par v meziskelním prostoru a celoobvodové spojení skla s rámečkem provedené speciálním těsnicím materiálem slouží jako bariéra proti úniku inertního plynu a proti pronikání vlhkosti do meziskelního prostoru. Mezi skleněnými tabulemi lze navíc umístit zvláštní rámeček z ušlechtilé oceli – tzv. termorámeček, který snižuje tepelné ztráty až o 10 % a omezuje orosení skel.

Minimálně posledních 5let se již distanční rámeček z hliníku nepoužívá. Jeho součinitel prostupu tepla je obrovský. Distanční rámeček udržuje vzdálenost mezi skly a zabraňuje úniku inertního plynu, kterým je vyplněna dutina mezi skly. Není pravdou, že zabraňuje vniku vlhkosti do meziskelného prostoru. Pokud by nám pronikla vlhkost mezi zasklení, v té době by již nebyl žádný inertní plyn mezi skly. Tímto bychom ztratili schopnosti izolačního zasklení.

Termo rámeček, jak popisujete, je tvořen pouze plastem (swisspacer) nebo plastem se zataveným nerezovým plechem (TGI) s tl. v desetinách milimetru, která nám tvoří tzv. molekulové síto – zabraňuje difůzi plynů a zlepšuje statické vlastnosti rámečku.

Dále bych doplnil: Distanční rámeček svými tepelně technickými vlastnostmi zabraňuje rosení skel pouze v místě zasklívací spáry, tedy na povrchu rozhraní skla a rámu okna. Toto rosení je způsobeno nižší povrchovou teplotou, jež právě ovlivňuje materiál distančního rámečku a hloubka zasklení do rámu okna.


Montáž
Kvalitní výrobci nabízejí tzv. teplé namontování okna, které zajišťuje těsné spojení okna se zdí, zamezuje vzniku tepelných mostů a chrání proti vlhkosti, čímž šetří energie a okna neztrácejí svou kvalitu. Tímto termínem se označuje odborné zateplení nadpraží a usazení parapetů, použití parotěsných fólií z vnitřní strany a paropropustných fólií z vnější strany okna a řádné utěsnění, kterého lze dosáhnout při součinnosti vnější, prostřední a vnitřní vrstvy těsnění (podle pravidla „těsnější uvnitř než zvenčí”) a které vytváří dohromady celkový těsnicí systém. Ještě lepší tepelněizolační parametry okna pak nabízí inovativní tepelné zesílení v podobě spojení ocelového profilu s tepelnou vložkou vyrobenou z pryskyřice. Toto řešení minimalizuje vznik tepelných mostů a přitom zachovává požadované statické vlastnosti.

V této části bych dementoval tzv. „teplé namontování okna“, které má omezit tepelný most. Z části to pravda je, ale tepelný most odstraníme pouze použitím izolantu, ne při použití papírové pásky. Co popisujete je technologicky správné napojení okna na ostění (ČSN 730540-2), které hermeticky uzavírá připojovací spáru okna. Toto těsné spojení je nejdůležitější z pohledu akustického útlumu (spárová průvzdušnost) a vzduchotěsnosti. Pokud je použita např. VZT jednotka v objektu a není dokonale těsná obálka budovy, vznikají nám lokální tepelné mosty díky proudění chladného exteriérového vzduchu do interiéru. V tomto místě je namáhaná konstrukce vlhkostmi a posléze i plísněmi.

Tepelné zesílení pomocí pryskyřice myslíte vyplnění rámu okna izolantem? Popravdě nevím, co si mám představit pod tepelnou vložkou z pryskyřice.


Těsnění
Důležitý vliv na kvalitu oken má těsnění. Vybírat je možné ze dvou typů – dorazového a středového. Středové má svůj původ u klasických oken ze dřeva, jde o jedno těsnění uprostřed rámu a druhé na vnitřní části profilu. V porovnání s dorazovým těsněním vykazuje dobré stavebně fyzikální vlastnosti, robustnější konstrukci, lepší součinitel prostupu tepla U a dobře izoluje od hluku. Přední komora vyrovnává rozdíly mezi vnitřním a venkovním prostředím. Profil se středovým těsněním je odolný proti silným povětrnostním vlivům – při silném větru je těsnění tlačeno na dorazovou plochu, přičemž se izolační vlastnost zvyšuje přímo úměrně síle větru. Profil má i svá negativa, mezi něž patří například to, že se při otevřeném okně může těsnění snadno poškodit a zůstává za ním voda. Dorazové těsnění má velmi těsnou funkční spáru a skládá se ze dvou trvale pružných gum. První bývá umístěna na vnější stranu rámu, druhá na vnitřní stranu křídla. Pokud působí na okno silnější vítr, dostává se voda přes těsnění do vnitřní části okna, odkud ji odvádí šikmá drážka do odvodňovacích otvorů. Právě vlhkost uvnitř konstrukce je negativem tohoto profilu, neboť způsobuje rosení okna, vyžadující pak častější větrání.

Pokud zůstává za středovým těsněním voda, je špatně řešen nebo namontován rám. Případný kondenzát nebo zateklá voda z nárazového deště se musí odvézt do odvodňovacích otvorů. Zateklá voda v rámu okna má min. vliv na rosení okna. Rosení okna závisí na povrchové teplotě a vnitřní vlhkosti vzduchu.

Nemusíme mít obavy ani z barevnosti těsnění – kvalitní výrobci v dnešní době nabízejí možnost volby barvy těsnění dle barvy profilu. Například exkluzivní těsnění EPDM (ethylen propylen dien monomer) se vyznačuje vysokou odolností proti působení povětrnostních vlivů, tedy proti vlhkosti, vodní páře, UV záření nebo teplotním změnám, a je dostupné také v hnědé barvě dřeva. Kromě toho EPDM těsnění zachovává typické vlastnosti splňující doporučené normy odolnosti vůči působení agresivních chemických látek a rozpustných prostředků. Je také pružné a má prodlouženou dobu opotřebení v řádu desítek let.


Protihluková izolace
Normy připouštějí úroveň hluku v obytných místnostech v rozsahu od 25 do 35 dB v noci a od 30 do 40 dB přes den. Renomovaní výrobci nabízejí okna s protihlukovými skly, která mají součinitel Rw na úrovni 36, 39, 40 nebo až 45dB. Pro lepší orientaci v uvedených hodnotách uveďme několik příkladů: tryskové letadlo – 140 dB, hlasitý rozhovor – 70 dB, sbíječka – 100 dB, tikot hodin – 30 dB. Protihluková ochrana oken je do značné míry závislá na druhu skel, kombinaci tloušťky skel, použité fólii, vzdálenosti mezi skly a přítomnosti plynu mezi skly. Velkou roli hraje také kvalita montáže okna.

Při použití protihlukových oken je nejzásadnější jejich kvalita montáže a až poté konstrukce okna. Jak chybně uvádíte, typ plynu mezi skly nemá vliv na akustický útlum.

Bezpečnost

Funkce kování má vliv také na zdravé prostředí uvnitř objektu. Dříve docházelo u dřevěných oken k netěsnosti a jejím vlivem probíhala v místnosti nepřetržitá výměna vzduchu. To samozřejmě přinášelo energetické ztráty, nicméně dnes paradoxně čelíme opačnému problému. Ani dokonale těsná okna nejsou pro zdravé prostředí bytu přínosem. Okenní kování moderních oken by mělo umožňovat nastavení křídla do polohy tzv. mikroventilace – kdy je okno fixováno jako uzavřené, ale ne na doraz, a tím umožňuje minimální výměnu vzduchu, kterou je možné regulovat. Dalším doplňkem pak mohou být hydroskopické nebo tlakové větráky. Hydroskopické větráky automaticky regulují proudění vzduchu v závislosti na vlhkosti v místnosti způsobené v důsledku každodenních domácích činností jako praní, vaření, sušení. Reagují na změnu vlhkosti zvyšováním nebo snižováním objemu proudění vzduchu, čímž zajišťují větrání na přiměřené úrovni. Tlakové větráky pak zajišťují konstantní, uživatelem zadané proudění vzduchu bez ohledu na změny vlhkosti a změny tlaku uvnitř a vně místnosti (obr. 2).

Použití mikroventilace jako dlouhodobého větrání je z pohledu energetického ztrátové a rizikové. Při větrání pomocí mikroventilace v delším časovém úseku dochází k tzv. podchlazení okolních konstrukcí, kolem kterých proudí studený venkovní vzduch. Tím je zapříčiněna povrchová kondenzace a navlhnutí konstrukcí. Z pohledu hygienického je tato infiltrace nedostatečná. Proto se doporučuje krátkodobé, ale intenzivní větrání, aby se vyměnil pouze znečištěný vzduch a nedošlo k ochlazení konstrukcí.


Pokud se v některých formulacích mýlím, opravte mě prosím. O většině této problematiky jsem již pár řádků napsal na svém profilu a blogu.

www.infoglass.cz/cz/ing-jan-sila

Ing. Jan Šíla
Foto: thinkstock.com



Specifika plastových oken – diskuse odborníků
Autora článku Specifika plastových oken, který byl na portále ASB publikován 2. října 2012, potěšil zájem o danou problematiku také mezi odbornou veřejností. Článek původně záměrně koncipovaný ne příliš erudovaně tak, aby i běžný čtenář byl schopen porozumět složitým otázkám a technickým parametrům správného výběru plastových oken,  vyvolal rozporuplnou reakci pana Šíly. Juraj Koudela, obchodní ředitel regionu CEE společnosti OKNOPLAST, jednoho z největších evropských dodavatelů oken, doplňuje, že: „Článek má za cíl vnést široké veřejnosti více světla do zásadních otázek při výběru plastových oken, a je pochopitelně psaný tak, aby bylo pro čtenáře jednoduché zorientovat se v poměrně komplikované terminologii s množstvím specifických údajů.“

Juraj Koudela, Obchodní ředitel regionu CEE, OKNOPLAST

„Jsem potěšen zájmem odborníka a otevřen diskusi některých rozporů v technickém pojetí věcí, které byly v článku jen načrtnuty. Domnívám se, že se jedná spíše o diskusi v rovině vnímání jednotlivých pojmů, než o zásadní technické rozpory. Rád přivítám autora výtek osobně i s celým oddělením vývoje a technologie společnosti OKNOPLAST na prohlídce naší expozice na nadcházejícím stavebním veletrhu IBF v Brně, kde budeme moci diskutovat všechny technické aspekty a vlastnosti oken tak, jak byly v článku nastíněny.
Vyjádřit se konkrétně musím však k jedné otázce. Původní článek byl publikován s tiskovou chybou - a to že zasklení s parametrem Ug = 0,3 W/m2 dosahujeme při použití trojskla. Správně mělo být uvedeno čtyřskla. Jedná se o novinku v našem portfoliu, již nabízíme zákazníkům, kteří vyžadují okna splňující požadavky pro pasivní dům. Bližší informace naleznete na našem webu http://www.oknoplast.com.cz/cz/okna/prislusenstvi/skla.“



-->-->

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Naděžda Nadymáčková
A utor článku"Specifika plastových oken" mi připadne jako mnoho jiných laiků,kteří vedou na internetu diskuse:někde si něco přečtu a již mohu radit.Pracuji v oboru již 20 let a udivuje mne,že takový článek mohl někdo napsat a být ještě k tomu obchodní ředitel firmy,která vyrábí okna.?!
Odpovědět | 07.03.2014, 14:00

Další z Jaga Media