Montáž vstupních a balkónových dveří
Galerie(2)

Montáž vstupních a balkónových dveří

Partneři sekce:

Montáž otvorových výplní se i navzdory existujícím normativním předpisům a doporučeným technickým řešením nevykonává tak, jak by se měla. Dá se s tím něco dělat?

S nárůstem cen energie a zpřísňováním normativních požadavků na otvorové výplně zabudované do stavebních konstrukcí se zvyšují i požadavky na kvalitu realizovaných montážních prací. Napsáno a graficky zpracováno už bylo mnoho doporučených řešení. Jaká je realita, to se však obvykle už nedokumentuje. Výrobci oken, vstupních dveří a zasklených stěn nabízejí technicky dokonalé výrobky s deklarovaným součinitelem prostupu tepla jako základním technickým parametrem. Obvykle se uvádí hodnota součinitele prostupu tepla zasklené části Ug. Podle normy TNI 74 6077: 2011 (Okna a venkovní dveře, požadavky na zabudování) jsou výrobci povinni deklarovat součinitel prostupu tepla celé otvorové výplně, včetně rámů a připojovacích spár (Uw). Výrobci by měli zároveň uvést, při jaké velikosti oken platí deklarované hodnoty.

Nekonečný příběh připojovací spáry

Zabudované otvorové výplně se stávají součástí stavby, to znamená, že do jejich zabudovaného příslušenství patří i připojovací spára. A zde začíná alarmující zjištění z praxe o montáži – zabudování otvorových výplní, především zabudovaných dveří a zasklených stěn…

Jaká je běžná praxe při osazování oken?

Výrobci vyrobí a na stavbu dodají hotový produkt. Následně prostřednictvím smluvně dohodnutých firem, ale pod hlavičkou výrobce okna, zabezpečují montáž. Většina montážních firem přitom postupuje tak, že do otvoru osadí okno do požadované vodorovné a svislé polohy, ukotví ho přes okenní rám pomocí turbošroubů. Dále se rám podloží dřevěnými (plastovými) klíny, které přenesou váhu okna, a spáry se vypění montážní pěnou. Znalosti o realizaci připojovací spáry však těmto realizátorům většinou úplně chybí. Zákazníkům často argumentují tím, že montážní pěna je vzduchotěsná a vodotěsná a spára se nanesením omítky uzavře při zachování průvzdušnosti. Nejde o pohodlnost, ale o neznalost problematiky tepelné fyziky. Vinni jsou však výrobci oken, kteří by měli své realizační firmy řádně vyškolit.

Správně vyhotovená připojovací spára

Připojovací spára by měla být vodotěsná a neprůvzdušná po celém obvodu okna a musí umožňovat dilataci. Vnitřní uzávěr má být parotěsný, vnější paropropustný a vodotěsný, mrazuvzdorný, životností má odpovídat rámu otvorové výplně. Vnitřní výplň má tvořit polyuretanová pěna.

Jaká je běžná praxe při osazování dveří?

Balkonové a vstupní dveře i zasklené stěny mají poměrně velkou hmotnost a osazují se na úrovni podlahy na terénu nebo nad vytápěným prostorem. Proto pod rámem vyžadují tepelnou izolaci s tloušťkou přibližně 60 až 120 mm (obr. 1). Nejjednodušším, avšak nesprávným řešením uplatňovaným v praxi je podložení dveří dřevěnými hranoly, které přečnívají přes rám a zabraňují aplikaci těsnicích pásků či vodotěsné izolace a podobně. Dalším podobným skrytým tepelným mostem je přerušení plastového podkladového profilu, který je kratší než rozměr rámu, a v místě spoje dvou rámů vzniká tzv. díra. Ta se většinou vyplní pěnou a spoj se považuje za vyřešený. Ale opět ne v souladu s normativními požadavky, i když je vyhotovení připojovací spáry v místě podlahy jasně a srozumitelně popsáno. Potom vyvstává otázka, proč daný způsob montáže montážní firmy nedodržují, stavební dozor nevyžaduje a výrobci oken se nesnaží prosadit? Aby toho nebylo málo, projektanti v lepším případě uvedou v projektu jen požadované parametry otvorové výplně, místo toho, aby technicky řešili detaily.

1. Detail osazení okna na podlaze

1. Detail osazení okna na podlaze

Na koho se vymluvit?

Zákazník, případně stavební firma, objedná produkty od výrobce včetně montáže a spoléhá na to, že montáž bude realizovat subjekt s požadovaným oprávněním, který má teoretické vědomosti a praktické zkušenosti. Když je však montáž vykonána nesprávně a zákazník náhodou pozná problematiku, je zděšen. Montážníci se ho však většinou snaží přesvědčit o tom, že okno či dveře jsou namontovány správně a že úpravu kolem otvorové výplně bude realizovat stavební firma. Přičemž jde o běžný způsob realizace připojovací spáry. Jak jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit, tento scénář se opakuje na každé druhé stavbě. A přitom existují normy, doporučená technická řešení a „řemesla znalé firmy s vyškolenými zaměstnanci“. Výrobci se zase obvykle vymlouvají, že za správné vyhotovení připojovací spáry je zodpovědná stavební firma. Okno však podle smlouvy montuje výrobce, ne stavební firma.

Správně realizovaná připojovací spára

  • Připojovací spára má být vodotěsná a neprůvzdušná po celém obvodu okna, musí umožňovat dilataci.
  • Vnitřní uzávěr musí být parotěsný, vnější zase paropropustný a vodotěsný, mrazuvzdorný, přičemž jeho životnost má odpovídat rámu otvorové výplně.
  • Vnitřní výplň je z polyuretanové pěny.

Kotvení v místě prahu

Dalším alarmujícím příkladem je řešení kotvení vstupních a balkonových dveří v místě prahu. Pod hliníkovým prahem se nachází plastová prahová spojka, která se žádným způsobem nekotví do podkladu. I když se podloží klíny, vybočuje do stran a tzv. se kroutí. V návodech výrobců se uvádí, že přes hliníkový práh se kotvit nemůže, a proto se má prahová plastová spojka zalít do betonu, čímž se zafixuje spodní část dveří. Přitom však podbetonování představuje obrovský tepelný most a jakékoliv kvalitní vlastnosti rámu vyjdou vniveč. Lze říci, že v tomto případě jde o technicky nedořešený detail ze strany výrobců dveří. Montážní firmy samozřejmě tento problém neřeší, postupují podle instrukcí výrobců dveří.

Rozhoduje cena?

Když jsme se některých výrobců zeptali, proč připustí zastaralý a nevyhovující způsob montáže, byla jejich reakce stejná. Nemohou si dovolit předražovat okna, protože při koupi často rozhoduje cena, zákazník tedy půjde tam, kde je nižší. Tyto informace jsme si anonymně ověřili mezi prodejci (výrobci) oken a zjistili jsme, že zákazníkovi se vůbec nezmíní o tom, jak se má montáž správně realizovat, aby okno splňovalo normativní požadavky a zákazníkova očekávání.

Kde se stala chyba?

Zákazník spoléhá na marketingové přesvědčování výrobce bez možnosti kontroly správnosti. Kdo by měl udělat v této věci pořádek a kontrolovat správnost vykonaných prací? Všichni mají oprávnění podnikat a jsou odbornými firmami. Otázkou však zůstává, s jakými zkušenostmi? Kdo je oprávněn či povinen v tomto udělat pořádek a přinutit zhotovovatele realizovat kvalitní práce a nepodvádět či neuvádět zákazníka v omyl, není jasné. V TNI 74 6077 se uvádí, že základem každé kvalitní práce je kontrola, a proto se doporučuje kontrola realizace, osazení, ukotvení, vyhotovení připojovací spáry před jejím překrytím, jakož i kontrola funkce odvětrání a vzhledu výrobku s ohledem na možné chyby a poškození. O těchto kontrolách se musí vést záznamy a doporučuje se vykonat zápis ve formě odevzdávacího protokolu. Výhodnější je určitě vždy prevence než opravy po dokončení díla, protože obvykle je chyba už neopravitelná.

Apel na projektanty

Vstupní dveře, balkonové a zasklené stěny, které se osazují na úrovni podlahy, vyžadují osazení na tepelněizolační podkladovou nosnou konstrukci, která je stabilní a schopná přenést zatížení způsobené otvorovou výplní. Nosná konstrukce musí umožňovat bezpečné přilepení vodotěsné hydroizolace, mít životnost, která je shodná s životností otvorové výplně, a umožňovat jednoduché opracování při zabudování. Jedním z vyhovujících řešení je například konstrukční prvek Purenit sendvič s profilací osazovacího rámu (obr. 2). Prvek se na požadovanou výšku upravuje řezáním běžnou pilou a stabilita se zabezpečuje kotvením úhelníkem. V projektu je doporučováno podkladový prvek specifikovat a přiložit detail vyhotovení, aby zákazník věděl, jak se má otvorový rám realizovat. Potom se už nebudou moci montážní firmy na nic vymlouvat.

Obr. 2 Purenit sendvič s profilací

Obr. 2 Purenit sendvič s profilací

Apel na stavební a montážní firmy

Pracovníci stavebních a montážních firem by se měli obeznámit se správnou realizací připojovacích spár pomocí samolepicích butylových parozábran po obvodu rámu a jejich přilepením na ostění. Montážní pěna a její překrytí omítkou nestačí.

Apel na zákazníka

Koncový zákazník by měl požadovat, aby montážní firma aplikovala kolem rámu a ostění z vnitřní strany samolepicí parozábranu a z vnější strany PUR pěnu, vzduchotěsně překryla a uzavřela spáru (například zateplením ostění EPS se zatmelením, samolepicí difuzní páskou, systémovým řešením od firmy HPI apod.). Překrytí parapetem nepředstavuje plnohodnotné utěsnění spáry.

TEXT + FOTO: Ing. Luděk Kovář

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.