Českomoravská komora lešenářů
Galerie(6)

Českomoravská komora lešenářů

Partneři sekce:

Českomoravská komora lešenářů, o. s., u nás funguje od roku 2007. K 31. prosinci 2011 komora evidovala 46 právnických a 27 fyzických osob. Svou činností se snaží zlepšit prostředí v oblasti dočasných stavebních konstrukcí. O její činnosti jsme si povídali s předsedou představenstva Zdeňkem Pickem.

Kdy, za jakých okolností a z jakých důvodů Českomoravská komora lešenářů (ČMKL) vznikla?
ČMKL vznikla proto, že tuto velkou profesní skupinu zatím nereprezentovala žádná organizace. Chyběl jí společný zástupce, který by formuloval společné připomínky a požadavky při tvorbě souvisejících předpisů, účastnil se jednání se státními orgány a zahraničními partnery.

Myšlenka založení komory vznikla koncem listopadu 2006. Již začátkem prosince 2006 byl ustanoven přípravný výbor (Zdeněk Picek z PKL servis, s. r. o., Ing. Svatopluk Vlasák z TNK č. 92, Ing. Karel Škréta z VÚBP a prof. Ing. František Wald, CSc., z ČVUT v Praze). Přípravný výbor provedl veškeré potřebné kroky k založení a registraci občanského sdružení. Dne 20. února 2007 proběhla v Praze ustavující valná hromada a již v březnu 2007 se komora zúčastnila prvního evropského setkání lešenářských organizací. Tohoto setkání jsme se zúčastnili spolu se zástupci lešenářských komor z Německa, Holandska, Itálie, Švýcarska a Polska.

Od roku 2009 je Českomoravská komora lešenářů členem HK ČR.

Kdo se může stát členem vaší komory a co všechno musí splňovat?
Podmínky členství jsou uvedeny ve stanovách. Obecně ale lze říci, že členem se může stát každá firma či jednotlivec podnika­jící v oboru dočasných stavebních konstruk­cí nebo v oborech příbuzných a souvisejících. Jediným administrativním úkonem, který musí nový zájemce o členství provést, je vypsání a odeslání jednoduché přihlášky, kterou lze stáhnout z našeho webu.

Jaké mají členové komory povinnosti a co jim členství v komoře naopak přináší?
Člen je povinen platit členské příspěvky ve stanovených termínech, je povinen zdržet se jakéhokoli jednání, jež by bylo v rozporu s cíli komory nebo by mohlo poškodit její dobré jméno či pověst, a v neposlední řadě je povinen dodržovat vnitřní předpisy komory, které jsou v souladu se stanovami.

Člen má právo a povinnost podílet se na dosažení cílů a činnostech komory v rozsahu stanoveném stanovami, má právo předkládat vlastní návrhy aktivit, vhodných k činnosti komory, má právo účastnit se jednání valné hromady členů a hlasovat na něm a v neposlední řadě má právo volit a být volen do orgánů komory.

Výhodou členství jsou slevy na některé semináře, dosažitelnost informací z oboru a přísun vybraných tiskovin z oboru.
–>–>
Jaké jsou aktivity ČMKL?
Cíle a předmět činnosti jsou podrobně popsány ve stanovách (www.komoralesenaru.cz). Komora například shromažďuje zajímavé informace z oblastí, které jsou předmětem podnikání členské základny a s ním úzce propojené – o výrobě a dovozu výrobků, o novinkách i osvědčených metodách pro montážní postupy, skladování a logistice v oblasti dočasných stavebních konstrukcí.

Dále dvakrát ročně vydáváme odborný časopis Lešenář, určený členům a jejich zákazníkům. V souvislosti s požadavky, které kladou orgány státního odborného dozoru na zaměstnavatele, připravujeme obecné podklady pro hodnocení rizik souvisejících s prováděním lešenářských prací. Pracujeme na zpracování návodů pro vhodné zajištění lešenářů při montáži včetně doporučení kotevních míst na konstrukci lešení i mimo ni. V neposlední řadě je nutné připomenout kroky, které podnikáme v oblasti vzdělávání lešenářů a odborně způsobilých osob v oblasti dočasných stavebních konstrukcí (DSK).

Jedním z úkolů, který si ČMKL vytyčila, je i definování požadavků na kvalifikaci osob, které jsou zapojeny do činností souvisejících s lešením. V rámci národní soustavy povolání a národní soustavy kvalifikací by proto měla vzniknout pravidla pro získání dílčí kvalifikace jak lešenáře, tak odborně způsobilé osoby pro DSK. Pokud by na nově vzniklé kvalifikace byly zapracovány odkazy v příslušných předpisech, znamenalo by to vyjasnění odpovědností a také vyšší garanci bezpečnosti dočasných stavebních konstrukcí.

Jaké semináře aktuálně pořádáte?
V současné době nepořádáme žádný seminář. Připravujeme školení pro odborně způsobilé osoby pro DSK II. stupně, které bude probíhat od října 2012 do března 2013. V listopadu proběhne dvoudenní aktualizační seminář pro zájemce o problematiku dočasných stavebních konstrukcí.

Spolupracujete s nějakými obdobnými organizacemi v zahraničí? Co vám tato spolupráce přináší? Inspirujete se jejich činností?

ČMKL je zakládajícím členem UEG (Unie evropských lešenářských organizací – Union europäischer Gerüstbaubetriebe). Od nově vzniklé organizace jsme očekávali jasnou formulaci společných cílů a vytvoření podmínek pro jejich dosažení. Tyto smělé cíle jsou ale podle našeho názoru naplňovány velmi křečovitě, proto představenstvo naší komory rozhodlo k 31. prosinci 2011 o ukončení členství v této organizaci, což ovšem neznamená, že bychom chtěli ignorovat další spolupráci v rámci navázaných vztahů nebo v rámci Evropské unie. Budeme se rádi podílet na výměně všech potřebných informací, které mohou přispět ke splnění cílů, deklarovaných ve stanovách UEG.

Podílíte se na tvorbě nové legislativy (normy, předpisy) a aplikaci eurokódů do českého prostředí? Navrhujete nějaká dílčí vylepšení na základě svých zkušeností, které máte z praxe? Jak se daří zavádět eurokódy?
V této oblasti velice úzce spolupracujeme s TNK č. 92 a s Katedrou ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze. Eurokódy již máme zahrnuty v našich vzdělávacích programech.

Z jakých zdrojů se dozvídáte o novinkách v lešenářské branži?

O novinkách v lešenářství se dozvídáme na základě spolupráce s Technickou normalizační komisí č. 92 – Lešení a Výzkumným ústavem bezpečnosti, v. v. i., Praha.

V posledních letech se mnoho budov zateplovalo. Také bytový fond neustále zastarává a domy vyžadují rekonstrukce. Podle tohoto by se mohlo zdát, že o práci ve vašem oboru nouze nebyla. Jak to bylo ve skutečnosti a jak to vypadá se zakázkami v nejbližší budoucnosti?
V době hospodářské recese je odpověď na vaši otázku velice jednoduchá. Podle impulzů z řad naší členské základny lze říci, že produkce v oblasti lešení v letech 2009 až 2011 v porovnání s rokem 2008 klesla přibližně o 50 %, což znamená, že zejména malé a střední firmy se potýkají s existenčními problémy. Jelikož nezpracováváme žádné statistické údaje, vychází tento údaj pouze z informací, které máme od některých našich členů.

Existuje něco, co vás omezuje ve vaší činnosti, co byste rádi zlepšili? Jaké jsou cíle vaší komory v dalších letech?
Velkým problémem v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi je vzdělávání pracovníků v oblasti dočasných stavebních konstrukcí. Montáž a demontáž lešení je činnost, při níž vzniká řada rizik. Jedná se o práci ve výšce, vyžadující také potřebnou odbornost pro správné sestavení konstrukce, zajištění její prostorové tuhosti a stability a také osazení do konkrétních podmínek daného pracoviště. Přestože na správnosti provedení a posouzení lešeňové konstrukce závisí bezpečnost mnoha lidí, nejsou zatím v ČR stanoveny požadavky na vzdělávání lešenářů a odborně způsobilých osob pro DSK. V nařízení vlády č. 362/2005 Sb. je dříve fungující systém (zrušená vyhláška 324/90 Sb.) maximálně zjednodušen.
V zásadě jsou převzaty pouze požadavky evropské směrnice č. 2001/45/ES na použí­vání lešení a žebříků. Na rozdíl od většiny dalších evropských zemí, kde jsou požadavky na vzdělávání lešenářů rozvedeny v národních předpisech, v České republice v současné době žádný navazující zpřesňující předpis neexistuje. O rozsahu, obsahu a četnosti školení rozhoduje zaměstnavatel, stejně jako o způsobu ověřování znalostí a vedení dokumentace o školení.

Co vám dělá nyní ve vaší profesi, i přes nepříznivé prognózy ve stavebnictví do dalších dvou let, největší radost?
Vzhledem k hospodářské recesi a k úrazovosti v roce 2011 se obávám, že důvodů k radosti mnoho není, i když je nutné podotknout, že v oblasti dodržování předpisů BOZP došlo v porovnání s lety minulými k určitému zlepšení.

Rozhovor připravila Jitka Kulhánková.
FOTO: Archiv autora