asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zelené tapisérie města

06.10.2008
„Horizontální rozměr jsme dobyli – je tu pro nás, ale vertikální rozměr je stále volný.“ I takto je možné parafrázovat průkopníka vertikálních zahrad, francouzského botanika Patricka Blanca. Jeho tvorba je odpovědí na výzvu najít nové, unikátní cesty ochrany kulturního prostředí v éře ohromujících možností lidské aktivity.

Život moderní společnosti se stále více soustřeďuje na města, takže se postupně vytrácejí vazby člověka s přírodou. Novodobý fenomén vertikálního světa architektury – hydroponické technologie „zelených“ fasád – se stává stále reálnějším směřováním kvality bydlení obyvatel měst v budoucnosti. Při pohledu na trojrozměrný obraz barev, tvarů a textur, měnících se během roku, se vynořují mnohé otázky ohledně realizace a udržitelnosti díla.

Třetí tisíciletí ve znamení exteriérové hydroponie 

Z biotechnického hlediska je tzv. živá fasáda založena na hydroponickém principu. Místo aplikace substrátu, který je poměrně těžký a rychle vymyvatelný, odborníci vsadili na moderní technologie v oblasti hydroponického pěstování rostlin. Funkci substrátu přebírá dvojitá vrstva polyamidové vaty, uchycená v izolačním lůžku z pevné desky z PVC silné 1 cm, která stabilizuje celou konstrukci a chrání stavbu před vlhnutím. Deska z PVC se zafixuje na lehké kovové konstrukci, osazené na stěnu tak, aby byla umožněna cirkulace vzduchu mezi těmito dvěma plochami. Kovová konstrukce může být situována před stěnou budovy jako samostatně stojící jednotka nebo se může o budovu opírat.

Celý trojvrstevný systém váží méně než 30 kg/m2.  Polyamidové lůžko je odolné proti kořenovému prorůstání a má výborné kapilární vlastnosti – je schopno rychle akumulovat vláhu. Rostliny se vysazují do malých otvorů ve formě mladých sazenic nebo řízků už dospělých jedinců. Hustota výsadeb, která se pohybuje od 10 do 30 ks/m2, závisí na velikosti a textuře habitu jednotlivých rostlin. Výběr a komponování rostlin ve vertikálních konstrukcích patří do kompetence odborníků, avšak z jednotlivých rostlin, jež by se mohly v našich podmínkách uplatnit, jsou vhodné rody Campanula, Geranium, Euphorbia, Heuchera, Hedera, Veronica a další.

Vláhu přivádí k rostlinám důmyslný zavlažovací systém, který kontinuálně a rovnoměrně distribuuje vodu spolu s umělým hnojivem podél celého profilu zelené stěny. Přebytečná voda odtéká z konstrukce do okapu, situovaného ve spodní části budovy. Výhoda tohoto systému spočívá v zachytávání přebytečné vody (i dešťové) ve speciálních cisternách a v její zpětné distribuci v zavlažovacím koloběhu. 

Krása organické architektury

Vertikální zeleň oplývá širokým potenciálem estetického a kompozičního využití. Devizou, s níž vstupuje do boje s klasickými obkladovými materiály, je neustálá proměnlivost. Už pohled z dálky poodhaluje v díle silného génia impresionistického umění organické architektury, působící jako balzám na lidské smysly pestrou paletou jemných, a přece dech vyrážejících barev. Vyniká svým jedinečným rukopisem, a přitom přirozeným zjevem, vytvořeným samou přírodou. Při bližším kontaktu se na chvíli jakoby zastavil čas, který svádí vstupenkou do čtyřdimenzionálního světa nezaměnitelných tvarů a textur.  

Obchodní centrum v pařížské čtvrti La Défense. Své místo tu našly rody rostlin jako  Centranthus, Hydrangea, ­Bergenia, Geranium, Euphorbia, Matthiola, či Senecio.
Různorodé struktury a barevné variace, vytvořené rody rostlin Hosta, Heuchera, Ficus, Fatsia atd. (Muzeum du Quai Branly v Paříži)

Přístav pro biodiverzitu, čisticí systém pro města

Systém vertikálních zelených stěn patří v současnosti mezi nové výzvy uplatnění zeleně ve městě. Stává se reálnou odpovědí na narůstající trend zahušťování městských ploch výstavbou, a tím zmenšování výměry ploch veřejné zeleně. Vynikající termické vlastnosti systému pomáhají snižovat energetickou spotřebu budov v zimě (ochraňují budovu před chladem) i v létě (působí jako přirozený chladicí systém).

Zelené fasády jsou jedním z účinných způsobů ozdravování vzduchu ve městě. Nejen listy, ale i kořeny a celý mikrobiotop výsadeb sehrává důležitou roli v procesu zachytávání prachových částic ve vzduchu, ve zvyšovaní vlhkosti vzduchu atd. Nečistota přichycená na rostliny se pomalu kompostuje, mineralizuje a později ji rostliny využívají jako hnojivo. Zelená fasáda kromě jiného působí i jako významný protihlukový systém. Údržba takovýchto fasád je poměrně jednoduchá. Výsadby vytvářejí vlastní soběstačný ekosystém. Odumřelé části rostlin produkují organickou hmotu poskytující výživné látky na další růst zeleně.

Nevyhnutelnou existenční podmínkou výsadeb je stálý přísun vody. Nevýhodou jsou vysoké náklady na zřízení i provoz takové fasády. Cena se u ploch menších než 40 m2 pohybuje kolem 1 200 eur za čtvereční metr, u velkých ploch se náklady sníží na 600 eur za čtvereční metr. Samozřejmě, musíme k tomu přičíst i cenu práce. Zelené stěny se mohou uplatnit jako venkovní systém fasád, ale mají široké využití i v interiéru.  Idea zelených fasád uzřela světlo světa ve Francii, ale v současnosti jsme svědky realizací téměř na všech kontinentech. I když ve výstavbě dominují země v teplé klimatické oblasti, najdou se realizace, které odpovídají přírodním charakteristikám naší země, například v Německu a USA. Mírou úspěchu je kvalita návrhu, volba vhodných rostlinných druhů do konkrétní geografické oblasti či situování stavby. 

Kontrast živé a neživé architektury Kompozice rodů Heuchera, Euphorbia a Aquilegia ve stříbrných, fialových a žlutých odstínech (Muzeum du Quai Branly v Paříži)


Miriam Turancová
Foto: Ondrej Korpás, Miriam Turancová, ­Zora Fořtíková

Autorka je redaktorkou časopisu ASB – architektúra, stavebníctvo, biznis.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media