Nezdolná dřevostavba na vltavské hrázi bude slavit 103 let
Galerie(12)

Nezdolná dřevostavba na vltavské hrázi bude slavit 103 let

Dřevěná loděnice Českého Yacht Klubu na konci navigace pod pražským Vyšehradem na pravém vltavském břehu je dobře známá. Z obou vltavských břehů přitahuje pohled její mohutná hmota a temná fasáda s bílými okny a nápisem na střeše. Jak ale vypadá tato památkově chráněná dřevostavba z roku 1912 uvnitř?

Předností dřevostavby je rychlá výstavba. Platilo to i před 103 lety, kdy na kose poblíž pravého vltavského břehu v pražském Podolí vyrostla dřevěná klubovna a loděnice Českého Yacht Klubu. Stojí na exponovaném místě, vystavená povětrnostním vlivům včetně povodní a je důkazem trvalosti staveb na bázi dřeva. Přitom stavba měla od počátku punc stavby dočasné – a tak kdykoliv mohla být na pokyn pražské radnice stržena. 

Vchod do loděnice – až sem k podlaze sahala při povodních roku 2002 voda, zatímco celé spodní podlaží pod horní hranou hráze bylo zaplavené.

Vchod do loděnice – až sem k podlaze sahala při povodních roku 2002 voda, zatímco celé spodní podlaží pod horní hranou hráze bylo zaplavené.

Střecha horního patra nad mansardami. Velká bílá smaltovaná písmena jsou původní z roku 1912.

Střecha horního patra nad mansardami. Velká bílá smaltovaná písmena jsou původní z roku 1912.

Hotovo za čtvrt roku

I když se začátkem 20. století dřevostavby ve městě nepovolovaly vzhledem k nebezpečí požáru, loděnice dostala zelenou díky své pozici na navigaci obklopené ze tří stran vodou. Stavitel Ferdinand Šamonil vytvořil čtyřpodlažní celodřevěnou sloupkovou konstrukci s oboustranným obložením palubkami.Jako izolace prostoru mezi palubkami se použily piliny. Dřevostavba vyrostla na betonových patkách ukotvených v hrázi navigace. Spodní podlaží kopíruje bok hráze, je umístěno pod úrovní jejího vrcholu. Jachtaři získali stavební povolení v březnu 1912, v červenci byla už loděnice kolaudovaná jako provizorní stavba. Až v 90. letech se stala stavbou trvalou a od roku 2008 je stavbou památkově chráněnou.

Stará, původní podlaha pamatuje členy klubu, jako byli Karel Kramář a Alois Rašín.

Stará, původní podlaha pamatuje členy klubu, jako byli Karel Kramář a Alois Rašín.

Přístavba – zasklená veranda na šikmých vzpěrách se vznáší téměř nad hladinou řeky.

Přístavba – zasklená veranda na šikmých vzpěrách se vznáší téměř nad hladinou řeky.

Nikdy nevyhořela a odolala všem povodním

Loděnice stojí nad hladinou, ve vlhku, prošla povodněmi a přitom je její dřevo stále poměrně zachovalé. Budova je tak kvalitně provedena, že i když při povodni  roku 2002 bylo zaplaveno celé jedno podlaží, stavba podstatně neutrpěla. Zajímavé je, že se budova už od svého počátku naklonila a je nakloněná dosud – když člověk stojí třeba na schodišti v horním patře, cítí se trochu jako na lodi – celá budova je nepatrně, ale citelně nakloněná směrem k východu. Aby náklon nepokračoval a budova se stabilizovala, byla ještě v roce 1912 zpevněna trámovou konstrukcí v 1. nadzemním podlaží.

Dřevěný lustr v klubovně je zdobený stejně jako trámy a přístěnné konzoly.

Dřevěný lustr v klubovně je zdobený stejně jako trámy a přístěnné konzoly.

Stropní trámy a přístěnné konzoly sloupů mají sešikmené a červeně kolorované hrany.

Stropní trámy a přístěnné konzoly sloupů mají sešikmené a červeně kolorované hrany.

Fasáda nezapře svou dobu vzniku

Hladká tmavá fasáda je zdobena geometrickým vzorem z profilovaných latěk a špalíků, které svou zelenou barvou narušují temnou plochu domu. Členové klubu postupně celou fasádu natírají. První nátěry se zřejmě prováděly teplou fermeží, v dalších desetiletích se o kvalitě nátěrů mnoho neví a dnes se pracuje s ekologickými nátěry.

Výzdoba fasády je jednoduchá dřevěná. Plasticky soustružené dřevěné zelené kostky spolu se zelenými laťkami tmavou hladkou fasádu dynamizují a dávají jí punc začátku 20. století.

Výzdoba fasády je jednoduchá dřevěná. Plasticky soustružené dřevěné zelené kostky spolu se zelenými laťkami tmavou hladkou fasádu dynamizují a dávají jí punc začátku 20. století.

Zachovalé původní interiéry

V prvním nadzemním podlaží se nachází loděnice, depozitáře pro výcvik, sociální zázemí a u vchodu takzvaná denní místnost. Nad schodištěm s původním zábradlím se vchází ve 2. nadzemním podlaží do klubovny, kanceláře a zasklené verandy – přístavby otočené na řeku. Klubovna je velká dochovaná zasedací síň s ostěním a kazetovým stropem Stropní trámy a secesní přístěnné konzoly mají zkosené, červeně polychromované hrany a tyto jednotné červené prvky najdeme také na dřevěných lustrech.

Důkladné zpevnění budovu stabilizuje.

Důkladné zpevnění budovu stabilizuje.

V zasedací síni, klubovně a dalších prostorách se zachoval původní nábytek z počátku 20. století a meziválečného období. Do nejvyššího podlaží pak vede zajímavé dvojité schodiště; po obou stranách úzké chodby se vchází do místností – mansard, které využívají jednotliví členové klubu.
Vnitřní prostory budovy jsou nevytápěné kromě kluboven, kde se topí v kamnech na dříví.

Text a foto: Alena Gembalová