asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Celé dřevěné

02.03.2012
Mohou se z něho vyrábět malé i velké předměty – zdravé hračky, nábytek, stavět hospodářské budovy či domy k trvalému bydlení. Doslova poskládat si domov snů umožňují celodřevěné montované domy. Jedna z alternativ úspornějšího bydlení.
V horských oblastech naší země se ještě vyskytují klasické celodřevěné stavby (zejména srubové). V současnosti však narůstá i počet staveb se sendvičovou konstrukcí i v jiných oblastech. V různých odborných publikacích se často používá název dřevěné domy. Bohužel z celkového pohledu na danou stavbu je množství použitého masivního dřeva velmi malé. Jednotlivé části a prvky stavby jsou vyrobeny ze dřeva, respektive z odpadu při zpracování dřeva. K jejich vytvoření se nejčastěji používá lepidlo. I při výrobě lepidel technologie pokročily, ale až čas ukáže, jak moc je zdraví prospěšná jejich přítomnost v obývaném objektu.

Jaké jsou výhody?
Výhodou montovaných rodinných domů je rychlá výstavba a možnost okamžitého nastěhování. To mohou být prvotní kritéria, která rozhodnou o výběru technologie, jakou se bude dům stavět. Při dnešních poměrně vysokých cenách za vytápění a ohřev vody je dalším, neméně důležitým kritériem energie – její spotřeba je rozdílná v nízkoenergetické, pasivní či aktivní stavbě (stavba, která produkuje více energie, než dokáže spotřebovat). S vyššími nároky však samozřejmě stoupají i investiční náklady.
Pokud se rozhodnete pro zděnou stavbu v nízkoenergetickém standardu, musíte počítat s delší dobou výstavby než u montovaných domů. Jak u zděných staveb, tak i u montovaných je důležitý:
  • výběr technologie, jakou se objekt bude realizovat – buď se jednotlivé prvky vyrobí na staveništi, nebo v továrně a na staveništi se pouze smontují do požadovaného tvaru,
  • výběr materiálu.

U nízkoenergetických a pasivních domů je nutné vytvořit vzduchotěsnou obalovou konstrukci objektu. Rovněž se doporučuje použít různé druhy technologií na větrání, rekuperaci tepla, tepelná čerpadla a podobně. V celodřevěných objektech ale nejsou podmínkou fungování stavby.

Konstrukční systém
Celodřevěných stavebních systémů je poměrně málo. Nejznámější jsou srubové stavby kanadského typu (konstrukce z hraněného řeziva – hranolů), dále různé vrstvení desek a fošen do určité tloušťky dané stěny, spojené lepidly, hřebíky nebo dřevěnými kolíčky. Dřevěné smrkové fošny z vysokohorských oblastí se vrství vertikálně, horizontálně a diagonálně bez meziprostorů tak, aby vytvořily kompaktní stavební elementy (nosné i nenosné stěny, stropy, střešní roviny). Následně se zcela vysušené bukové kolíky vlisují do předvrtaných děr přes všechny vrstvy v celé tloušťce stěny. Nasáknou minimální zůstatkovou vlhkostí okolního dřeva, nabobtnají a natrvalo se spojí v masivní celek, a to bez použití jakýchkoli chemických látek a běžných kovových spojovacích prvků. Takto vytvořená konstrukce stěny je ze statického, ale i z tepelnětechnického hlediska vyhovující.

Výrobci celodřevěných stavebních systémů zateplování obvodových stěn (minerální vlnou nebo dřevoštěpovými deskami) doporučují. V některých případech nízkoenergetických a pasivních celodřevěných staveb se vytváří vzduchotěsná (difuzně uzavřená) obalová konstrukce stavby. Ve většině případů celodřevěných konstrukcí tento způsob vyhotovení vnějšího opláštění přímo devastuje dřevěnou konstrukci. Nekvalitní prací na vzduchotěsné vrstvě často dochází k rozsáhlým poruchám (zejména ke kondenzaci vodní páry, což způsobuje vlhnutí dřeva), které se obtížně a nákladně odstraňují. Kromě toho se tímto způsobem potlačí určité vlastnosti dřeva, jako je nasávání nadměrné vlhkosti z interiéru a její vypouštění do exteriéru. K znehodnocování dřeva dochází i různými povrchovými úpravami z vnitřní strany stěn a stropů (moření, lakování, obkládání sádrokartonem).

Požární odolnost
Ošetřování nosných konstrukcí dřeva sádrokartonem slouží ke zvýšení požární odolnosti. U sloupkových a sendvičových systémů je to velmi důležité. U masivních celodřevěných konstrukcí je to ale téměř zbytečné. Je pravda, že dřevo hoří dobře. Toto tvrzení má však platnost pouze v případě, že je dřevo tenké a má k němu přístup vzduch. Větší kus už téměř nehoří, pouze velmi pomalu uhelnatí (přibližně 0,5 až 0,7 mm za minutu). Během laboratorních pokusů o podpálení masivních celodřevěných stěn se zjistilo, že „nejžhavější“ místa na chladné straně byla po 90 minutách pouze o několik stupňů teplejší. Dřevo je tepelný štít, jeho vnitřní části zůstávají i po hodiny trvajícím plameni zcela nedotknuté. To je velmi důležité pro bezpečnost, především ve velkých budovách. Mnohé požáry se šíří rychleji tepelným zářením než plameny.

Vytápění dřevodomu
Dřevo je výborný tepelný izolant. Kromě rovnoměrného rozložení tepla v celé výšce místnosti má i psychologické výhody, například pocit teplé podlahy, všudypřítomná příjemná vůně dřeva. Pokud se použije vhodný systém vrstvení a spojování jednotlivých vrstev konstrukce stěny a stropů, lze vytvořit vyhovující a dostatečnou ochranu vnitřního prostoru bydlení, aniž by bylo potřeba zvýšit počáteční investice pro vytvoření vzduchotěsné obalové konstrukce objektu nebo nuceného větrání s rekuperačními jednotkami. Jako systém vytápění v celodřevěných objektech se mohou použít jakékoli dostupné technologie a systémy (moderní tepelná čerpadla i klasické systémy vytápění na dřevo). V tomto případě je to věc dohody stavebníka a projektanta. Je však zapotřebí zvážit efektivitu a ekonomickou návratnost použitého systému vytápění.

Ekologické hledisko
Téma číslo jedna (nejen ve stavebnictví): recyklace a minimalizace produkce plynů vytvářejících skleníkový efekt. Jedním z nich je i oxid uhličitý. Vzniká téměř při každé lidské činnosti. Ať už je to dýchání nebo výroba různých předmětů. Také během výroby stavebních materiálů, které se používají při stavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Při volbě stavebního materiálu pro budoucí objekt by se stavebník měl zaměřit kromě jiného i na tzv. šedou energii a tvorbu CO₂, které vzniká při výrobě a přepravě jednotlivých stavebních materiálů.

Dřevo dokáže během vlastního růstu (zvětšování objemu) vytvářet záporné hodnoty CO₂. Ve srovnání s jakýmkoli jiným materiálem a jeho vznikem (těžba, přeprava, zpracování, zabudování do stavby a recyklace) má zanedbatelnou produkci tohoto nebezpečného plynu. Dokonce i při recyklaci spálením vypouští do ovzduší menší množství CO₂, než spotřebovalo během svého růstu.

Zabudování maximálního množství dřeva do konstrukce stavby má z dlouhodobého hlediska, trvale udržitelného rozvoje a budoucí recyklace, která zůstane na bedrech našich potomků, velmi pozitivní význam. A to nemluvíme o výhodách, které nám poskytují celodřevěné stavby během celé své životnosti.
Každý stavitel může volbou stavebního materiálu ušetřit nebo i zbytečně spotřebovat obrovské množství energie. Dřevo nepotřebuje elektrárnu, tovární halu ani komín. Používat dřevo znamená šetřit energií a chránit životní prostředí.

Skutečně dobrý dům, o němž bylo možné doposud si nechat jen zdát, má být nejen útulný, přírodní a zdravý, ale má poskytovat i vysokou kvalitu tepelné izolace, požární ochrany, zvukové izolace a stínění vysokofrekvenčního záření. V přírodním stavebním materiálu, jakým dřevo je, se tyto výborné kvality, které doposud využíváme jen částečně, skutečně skrývají.

text: Matej Bradovka
foto: isifa.com, Vlaro

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media