asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

12 zajímavostí o dřevostavbách

12.03.2014

Dřevostavby se v posledních letech těší stále větší oblibě nejen ve světě, ale i u nás. Podle Asociace dodavatelů montovaných domů dosahuje podíl dřevostaveb na našem trhu již 10 %, a proto je nutné věnovat se důkladněji jejich konstrukci a vlastnostem dřeva. Aby byly výhody dřeva využity co nejvíce, bylo ve spolupráci s Fakultou stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vybudováno Výzkumné centrum dřevostaveb. A právě s odborníky na dřevostavby z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ing. Ivetou Skotnicovou, Ph.D. a doc. Ing. Antonínem Lokajem, Ph.D., jsme připravili 12 zajímavostí o dřevostavbách.

1. Proč lidé dřevostavby nejčastěji volí?

Tato otázka není jednoduchá a zatím nemáme k dispozici sociologický výzkum, který by na ni jasněji odpovídal. Obecně si ale dřevostavby pořizují především lidé, kteří chtějí relativně rychle bydlet v moderním, ekologickém a technicky i ekonomicky efektivním bydlení.


2. Jaká je průměrná životnost dřevostavby v porovnání s klasickou stavbou?

Při správném užívání a údržbě není životnost dřevostaveb omezena.


3. Jaké dřevo se na dřevostavbu využívá a proč?

V moderních dřevostavbách se vedle prvků z rostlého, případně lepeného lamelového dřeva uplatňují i další materiály na bázi dřeva. Patří k nim např. plošné desky (OSB, dřevotřískové, dřevovláknité apod.). Tyto materiály vykazují velmi dobré pevnostní a přetvárné vlastnosti a mohou být využívány k zajištění horizontální prostorové stability dřevostaveb. Spoje v dřevostavbách jsou nejčastěji kovové – kolíkového typu (hřebíky, sponky, vruty, svorníky, kolíky apod.).


4. Jak se dřevo ve výzkumném centru zkoumá?

Vlastní výzkum probíhá tak, že je dřevostavba vystavena různým výkyvům teploty, vlhkosti nebo proudění vzduchu. Sondy a čidla umístěné ve stěnách uvnitř dřevostavby nebo i hluboko pod zemí tak neustále zaznamenávají reakce materiálu na změny okolních podmínek a zásobují nás spoustou užitečných dat. Ta se pak dále analyzují a výsledky měření se průběžně zavádějí do praxe. Díky těmto poznatkům dokážou odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vylepšit konstrukce dřevostaveb z hlediska větrání, tepelné izolace, ekologie nebo zdravotní nezávadnosti.


V rámci České republiky se jedná o zcela ojedinělý projekt, který sklízí obdiv a uznání. A všichni, kdo se chystají postavit dřevostavbu, budou díky tomuto ostravskému unikátu bydlet zase o něco kvalitněji.


5. Co udělá s dřevostavbou tuhá zima nebo naopak parné léto?

Nic. Tyto přirozené teplotní výkyvy nemají podstatný vliv na únosnost a životnost dřevostaveb.


6. Jak se dřevostavba udržuje? Jsou potřeba nějaké pravidelné úkony, aby si zachovala svou funkčnost?

Dřevostavby (podobně jako stavby na jiné materiálové bázi) vyžadují periodické (min. každé 3 roky až 5 let) prohlídky a následnou údržbu, která obnáší obnovu nátěrů, zatmelení trhlin, kontrolu neporušenosti střešní krytiny, nezanesené střešní žlaby a svody atp. Předchází se tím nejrůznějšímu poškození, jako je například tzv. atmosférická koroze (jedná se o dlouhodobé působení slunečního záření, tepla, mrazu, vlhkosti prachu a imisí, které způsobují erozi povrchu dřeva a materiálů na bázi dřeva, projevují se změnou zbarvení a posléze postupným úbytkem materiálu), nebo tzv. biokoroze, což je degradace dřeva vlivem působení živých organismů (bakterií, plísní, dřevokazných hub, hmyzu, případně hlodavců).


7. Nemohou dřevostavbu napadnout škůdci?

S výjimkou roubených staveb jsou současné dřevostavby tvořeny sendvičovými panely, u nichž jsou materiály na bázi dřeva zpravidla chráněny rozmanitými obklady (sádrokartonové/sádrovláknité desky, izolační kontaktní fasáda atp.), které jsou schopny do značné míry zabránit napadení dřevěných materiálů biotickými škůdci. Tyto organismy potřebují k svému rozvoji čtyři podmínky: vhodnou vlhkost dřeva (alespoň 18 ), teplotu (více než 3ºC, optimálně mezi 30ºC a 40ºC), kyslík a výživný substrát (s pH>2,5), kterým ovšem dřevo bezesporu je. Pokud se podaří eliminovat tyto životní podmínky pro rozvoj biologických škůdců, zejména snížením vlhkosti k úrovni 12 , pak výrazně snížíme riziko napadení dřevostavby těmito škůdci. Ke zvýšené vlhkosti v dřevostavbách často dochází z banálních příčin, např. vlivem nedostatečného větrání, poškozením části střešní krytiny a následným zatékáním srážkové vlhkosti atp., v konečném důsledku však mohou životnost dřevostavby výrazně zkrátit.


8. Musí dřevostavba přemrznout, jako je to u klasických staveb?

Dřevostavby jsou montovány zpravidla s vyloučením „mokrých“ procesů (tj. betonáže) s výjimkou vrstev těžkých podlah (beton, anhydrit), jejichž vysychání může trvat až 8 týdnů. Z toho jasně vyplývá, že dřevostavby nevyžadují přemrznutí a mohou být užívány bezprostředně po smontování a dokončení na staveništi.


9. Co je často opomíjeno při prvotním návrhu pasivních objektů?

Při projektování pasivního objektu se často klade důraz na řešení objektu z hlediska tepelných ztrát v zimním období. Málokdo si však uvědomuje problematiku chování pasivního objektu v letním období. Je potřeba řešit také akumulaci nadbytečného tepla v letních měsících a zabránit tak nepříjemnému přehřívání interiéru.
 

10. Jak správně navrhovat okenní výplně v pasivním objektu?

Pasivní dům je termín, který je definován poměrně přísnými požadavky z hlediska potřeby tepla a dalších energií na vytápění a provoz budovy. Tyto požadavky lze u dřevostaveb splnit mnohem snáze než u jiných konstrukčních systémů, jako například zděné nebo betonové stavby.
U pasivních domů se nedoporučuje navrhovat příliš velké plochy okenních výplní. Jedná se totiž o nejslabší části obvodového pláště z hlediska tepelně izolačních vlastností a zároveň přes velké plochy okenních výplní dochází k vysokým solárním ziskům, a to má negativní vliv na přehřívání místností v letním období. Přesto se však nesmí zapomínat na to, že musí být dodržen požadavek na denní osvětlení.


11. Je možné stavět vícepatrové dřevostavby? Jaký je trend?

Vývojové tendence ve stavebnictví směřují k vícepodlažním budovám na bázi dřeva. Proto je zapotřebí se vlastnostmi dřeva a dřevěných konstrukcí zabývat podrobněji. To je také smyslem nově vybudovaného výzkumného centra dřevostaveb, ve kterém se zkoumá stavební potenciál dřeva a to, jak na něj působí nejrůznější okolní vlivy.


12. Jaká je cena dřevostavby?

Největší rozdíly v cenách dřevostaveb však obvykle nejsou dány rozdíly ve finanční náročnosti nosných prvků. Mnohem větší roli v celkových nákladech hrají především rozsah a náročnost dalších částí a vybavení dřevostaveb.

Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media