asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Bezpečnost při práci ve výšce a v okolí stavby

02.07.2009
Při práci ve výšce nesmíme ohrožovat sebe, své spolupracovníky ani blízké okolí. Je třeba si uvědomit, že ve výšce několika metrů bychom mohli drobnou nepozorností způsobit někomu, kdo se pohybuje o pár podlaží pod námi, vážné zranění. Je proto nezbytné striktně dodržovat předpisy a normy. U staveb, kde by hrozil pád z výšky větší než 10 m, je nutné vypracovat plán BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Ochrana okolí při práci ve výšce

Plochy a prostory, nad kterými se pracuje, musejí být zajištěny tak, aby nedošlo k ohrožení osob, které se na nich pohybují. Pokud stavba sousedí s ulicí, dopravní komunikace se zúží a pěší komunikace se přeloží k vozovce, případně do ní. Zajistí se a upraví. Chodníky a pěší komunikace se oddělují od průjezdného profilu minimálně jednotyčovým zábradlím nebo jinou vhodnou nápadnou překážkou (zábranou). Šířka ohroženého prostoru se měří od paty svislice, která je pomyslně spuštěna z vnější hrany volného okraje pracoviště umístěného ve výšce. Vymezené ochranné pásmo musí mít pro práci ve výšce od 3 do 10 m šířku nejméně 1,5 m. S narůstající výškou pracoviště roste také šířka ochranného pásma (tab.).

Ochranné pásmo kolem objektu při práci ve výšce



Pokud se materiál do výšky dopravuje klasickými způsoby pomocí kladky nebo vrátku, rozšiřují se předepsaná ochranná pásma vždy o dalších 0,5 m.

Pokud práce ve výšce probíhají například na vysokých věžích, komínech nebo stožárech, považuje se za ohrožený prostor pruh ochranného pásma po celém obvodu pod tímto objektem. Velikost pásma závisí na na výšce objektu.

Šířka ohroženého prostoru se zvětšuje o 1 m na všechny strany od půdorysného průmětu svisle dopravovaného předmětu (například pomocí jeřábu) v místě přepravy materiálu.

Vymezení pracovní plochy ve výšce
Pracoviště, která se nacházejí ve výšce, musejí být pevná a stabilní. Není možné pracovat na vědrech otočených dnem vzhůru, sudech, židlích, stolech apod. Výšková pracoviště musejí umožňovat bezpečnou a pohodlnou práci osob, které se na nich pohybují. To znamená, že by na nich nemělo chybět ani zábradlí (obr. 1). V případě, že ho není možné osadit, musí být pracovník zabezpečený pomůckami osobního zajištění. Je dobré si uvědomit, že uložíme-li materiál na volný konec kra­korce, zbytečně ho tím zatížíme.

Proto je lepší těžší materiál ukládat blíž k fasádě. Je třeba také pečlivě zvážit, do jaké míry je ještě účelné mít konzolu extrémně vysunutou – zvláště, když se tím zásadním způsobem sníží její nosnost. Vyložené pracoviště musí unést maximální zatížení, které se na nich může vyskytnout, včetně jeho rozložení na ploše (obr. 2). Konstrukce určená pro práci ve výšce nesmí být v žádném případě přetížena. Nemůže být překročena nosnost stanovená v průvodní dokumentaci. To znamená v dokumentaci pořízené ještě před zahájením prací. Případně musí být nosnost doložena výpočtem. Individuální statický výpočet pevnosti a stability provádí odborně způsobilá osoba. Výjimkou jsou pouze konstrukce, které se montují ve shodě s uspořádáním uvedeným v ČSN. O předání a převzetí dočasné konstrukce se vždy na základě její prohlídky vypracuje zápis.

Obr. 1: Na visuté pracovní plošině musí být zábradlí. Obr. 2: Konzolovité pracovní plošiny musejí být posouzeny statikem.

Na bednicí sestavy se osazují pracovní lávky, které usnadňují pohyb železářů (obr. 3).
Při pracích na souvislých plochách ve výšce nemusí být celá plocha na volném okraji zajišťována proti pádu pracovníků ani proti jejich propadnutí. Stačí, když je zajištěno místo práce včetně přístupových cest. Konstrukci kolektivního zajištění nebo zábranu pro práci na souvislých plochách ve výšce je potřeba provést tak, aby přesahovala krajní polohy pracovní plochy o 2,5 m na každou stranu.

Kdy nemusíme být jištěni proti pádu z výšky

Na souvislém pracovišti a komunikaci na plochách nakloněných maximálně do 10° od vodorovné roviny stačí k ochraně proti pádu instalovat zábranu. Za zábranu se považuje jednotyčové zábradlí vysoké minimálně 1,1 m, které není určeno k ochraně proti pádu osoby nebo předmětu z výšky. Zábradlí se instaluje ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od hrany možného pádu. K nezajištěnému okraji pracoviště tak může například obsluha natavovacího agregátu couvat až do vzdálenosti 1,5 m.

Dále nemusíme instalovat kolektivní zajištění podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m.

Proti vypadnutí osob nemusejí být zajištěny pracovní podlahy umístěné uvnitř objektu, ležící minimálně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi. Dále nemusíme přijímat žádná opatření, pokud dolní okraj otvorů ve stěnách je umístěn minimálně ve výšce 1,1 m nad podlahou. Totéž platí pro otvory ve stěnách, jejichž šířka je menší než 0,3 m a výška menší než 0,75 m.

Kolektivní a osobní zajištění
Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě, a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny. Nejčastěji jsou to zábradlí (obr. 5). Často se na to u výšek nad 1,5 m zapomíná (obr. 4). V některých případech bývá zábradlí nedostatečné, je příliš nízké nebo příliš chatrné (obr. 6). Pokud není jiná možnost, přistupujeme k osobnímu zajištění. Při použití prostředků osobního zajištění musí být místo ukotvení takové, aby umožňovalo bezpečné zajištění a upevnění (obr. 7). Současně musí kotevní místo odolat ve směru možného pádu pracovníka statické síle maximálně 15 kN.

Obr. 5: Pokud je pracoviště výše než 1,5 m, musí být doplněno kolektivním jištěním – dočasným zábradlím. Obr. 6: Osazené zábradlí je příliš nízké.

Při časově omezených a nevyhnutelných montážních pracích ve výšce se mohou jed­notlivé části montovaných stavebních konstrukcí spojovat z konzol, z navařených příčlí apod. Tyto pomocné nášlapné plochy mohou být použity pouze za té podmínky, že je pracovník vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) proti pádu.

Co nemůžeme shazovat z výšky
Shazovat předměty a materiál na níže položená místa nebo plochy lze jen za předpokladu, že místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením provozu, střežením apod.) a jeho okolí je chráněno proti případnému odrazu nebo rozstřiku shozeného předmětu nebo materiálu. Z výšky není možné shazovat materiál a předměty v případě, že nemůžeme předem odhadnout místo jejich dopadu nebo odrazu.

Není možné shazovat ani předměty, které by mohly pracovníka spolu s jejich odhozením strhnout z výšky dolů. K takovým předmětům patří například velké desky, tabule plechu, původní oplechování a kovové tyče. Z výšky se neshazuje ani sypký materiál, na ten se používají uzavřené shozy. Není možné shazovat žádné materiály, které obtěžují svým rozstřikem, práší nebo jsou při letu hlučné.

Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel musí dbát na to, aby byli pracovníci chráněni proti pádu nebo zřícení části konstrukcí a aby byli současně chráněni před nahodile padajícími předměty nebo materiálem. Zaměstnanci musejí být seznámeni se základními pravidly dorozumívání se s vedoucím a ostatními pracovníky na stavbě, protože na sebe často ani pořádně nevidí nebo se neslyší (obr. 8).

Plán BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) musí být před zahájením prací zpracován pro každou stavbu, u které hrozí pád z výšky větší než 10 m.

Pro výstup k místu práce ve výšce platí pravidla, která se musejí dodržovat. Bohužel stále ještě býváme svědky toho, že tomu tak není. Místo práce musí být bezpečně přístupné po komunikaci. Nejlépe to zajistíme schody nebo rampou. Za uspokojivé řešení, a někdy jediné možné vzhledem ke složitosti staveb při rekonstrukcích, lze považovat žebřík.

Nelze provádět současně například bourací práce nad sebou. Povoleno je to pouze v těch případech, kdy je to stanoveno technologickým postupem a není to možné vykonat jiným způsobem.

Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací ve výšce, v prostorech, které nejsou chráněny proti povětrnosti. Za nepříznivou povětrnostní situaci se považuje bouře, déšť, sněžení nebo námraza. Dále teplota prostředí během provádění prací nižší než –10 °C a dohlednost v místě práce menší než 30 m. Nebezpečí pádu se výrazně zvyšuje při pracích ve výškách, pokud čerstvý vítr dosahuje rychlosti nad 11 m/s. Na zavěšených a pracovních plošinách je to již při větru o rychlosti nad 8 m/s. Proto také v těchto případech se musí práce ve výškách přerušit.


Text: Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Literatura:
1. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
2. Novotný, K.: Lexikon BOZP II. Stavebnictví. Šumperk: SATES, 2008.
3. kolektiv: Bezpečná práce na staveništi. Wien: Spolkové ministerstvo hospodářství a práce, 2004.
4. Barták, K.: Balkony a jejich opravy. Praha: Grada Publishing, 2002.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media