asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Bezpečné vzdálenosti od elektrického vedení

09.05.2011
Práce na staveništi vykonávaná v ochranném pásmu elektrického vedení nebo zařízení technického vybavení patří mezi činnosti vystavující pracovníka zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví.
Bezpečná vzdálenost od vedení
Za bezpečnou vzdálenost se k elektrickým vodičům nesmí kromě osob přiblížit ani nástroje pracovníků, mechanismy nebo předměty (i padající) ze staveniště. To platí i pro rostoucí dřeviny a jejich vychýlení při silném větru, pro odstraňování dřevin a pro provádění ořezu dřevin při odstraňování ročního přírůstku.

Stavební práce, při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost osob, technický stav elektrického vedení nebo jeho provoz, mohou být prováděny pouze se souhlasem jejich správce a za dozoru osob jím ustavených.

Ochranné pásmo
Ochranné pásmo je prostor určený k ochraně zdraví i života osob a majetku v jeho bezprostřední blízkosti. Je vymezen pro zajištění spolehlivého provozu zařízení elektrizační soustavy.

Ochranné pásmo se stanovuje u podzemního vedení, nadzemního vedení, výroben elektřiny a elektrických stanic. Dále je možné do této skupiny přiřadit ještě ochranná pásma vedení: měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Do elektrizační soustavy patří i elektrické přípojky a přímé vedení. Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.

Elektrizační soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro distribuci a přenos elektřiny, její výrobu (výrobny elektřiny) i transformaci (elektrické stanice).

Distribuční soustava je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV; 1,5; 3; 6; 10; 22; 25; 35 a 110 kV (kromě těch, která patří do přenosové soustavy).

Přenosová soustava je vzájemně propojený soubor vybraných vedení a zařízení o napětích 110, 220 a 400 kV.
 
Vzdálenosti od elektrického vedení v zemi
Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení.

Ochranná pásma podzemního vedení elektrizační soustavy jsou uvedena v tab. 1.

Tab. 1  Ochranná pásma elektrického vedení pod zemí


V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysadit trvalé porosty.

Před zahájením zemních prací v ochranném pásmu musí zhotovitel na terénu vyznačit trasu elektrického kabelu. V případě, že nelze trasu kabelu určit přesně, provede zhotovitel ručně kopané sondy podle pokynů provozovatele vedení.

Při ručních dokopávkách u kabelového vedení se nesmí používat nevhodné ruční nářadí (například sochory, špičáky). Použití pneumatického, motorového, akumulačního i elektrického nářadí a strojů v blízkosti podzemního vedení projednává zhotovitel s provozovatelem (správcem) vedení.

Je zakázáno manipulovat s obnaženými kabely pod napětím.
-->-->
Vzdálenosti od elektrického vedení ve vzduchu
Ochranné pásmo nadzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách nadzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na nadzemní vedení.

Ochranná pásma nadzemního vedení elektrizační soustavy nad 1 kV do 110 kV jsou uvedena v tab. 2. Ochranná pásma nadzemního vedení elektrizační soustavy nad 110 kV jsou uvedena v tab. 3.

Tab. 2  Ochranná pásma elektrického vedení nad 1 kV do 110 kV nad zemí


Tab. 3  Ochranná pásma elektrického vedení od 110 kV nad zemí


Pokud není možné nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo odpojit od zdroje, je třeba zabránit vjezdu mechanismů do ochranného pásma. Nelze-li provoz mechanismů pod elektrickým vedením vyloučit, je třeba instalovat závěsné zábrany a odpovídající upozornění.

Bohužel se stále ještě můžeme z různých zdrojů dočíst, že stroj jeřábníka zavadil výlož­níkem o dráty elektrického vedení. Proud pak prošel celým jeřábem až k jeho obsluze a jeřábníkovi způsobil četné popáleniny.

Nákladní automobily se zdviženými korbami, mechanismy s vysunutými částmi (například mobilní jeřáby, nakladače, zemní stroje, vrtné soupravy) a jejich obsluha nesmějí provádět žádné činnosti v ochranném pásmu. V případě povolení těchto činností je třeba dodržovat podmínky stanovené provozovatelem vedení.

Je potřeba si uvědomit, že pokud je zřízena skládka zeminy (zemník) pod elektrickým vedením, bude se s přibývající zeminou zmenšovat vzdálenost pojíždějících mechanismů od vedení. Při přiblížení korby k neizolovanému vodiči vznikne elektrický oblouk mezi vozidlem a vodičem. Pokud bude chtít řidič vozidlo urychleně opustit, dotkne se karoserie a bude zasažen elektrickým proudem.

V ochranném pásmu nadzemního vedení se nesmí nechat vyrůst porost do výšky více než 3 m. U zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence je předepsáno ochranné pásmo pouze 1 m.

U nadzemního vedení přenosové a distribuční soustavy s napětím nad 1 kV do 35 kV, s vodiči bez izolace a s napětím nad 35 kV musí udržovat ochranné pásmo provozovatel příslušné soustavy. Údržbu provádí na vlastní náklady. Pokud je to potřeba, udržuje ochranné pásmo v lesních průsecích ponecháním volného pruhu pozemku o šířce 4 m na každou stranu základů podpěrných bodů nadzemního vedení. Vlastník nebo uživatel nemovitosti musí provozovateli tuto činnost umožnit.
 
Vzdálenosti od výrobny elektřiny
Výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení sloužící k přeměně různých druhů energie v elektřinu.
Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva elektrické stanice.

Vzdálenosti od elektrické stanice
Elektrickou stanicí se rozumí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který zajišťuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny.

Ochranné pásmo elektrické stanice vymezují svislé roviny vedené ve vodorovné vzdálenosti a je uvedeno v tab. 4.

Tab. 4  Ochranná pásma elektrických stanic


Povinnosti zaměstnavatele
Zvláštní opatření při pracích v ochranných pásmech jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. předmětem záznamů do stavebního de­níku.

Podle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) patří do povinností stavbyvedoucího dodržování podmínek v souvislosti s bezpečnostními pásmy, ochrannými pásmy a dalšími stanovenými pásmy.

V ochranném pásmu nelze:
  • provádět činnosti, které by mohly ohrozit zdraví, životy nebo majetek osob a které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu elektrického vedení nebo zařízení technického vybavení,
  • bez souhlasu vlastníka provádět zemní práce,
  • provádět činnosti, které by znemožnily nebo omezily přístup k elektrickému vede­ní nebo zařízení technického vybavení,
  • bez souhlasu vlastníka elektrického vedení nebo zařízení technického vybavení budovat stavby, umísťovat konstrukce a podobná zařízení a uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky.

TEXT: Ing. Kamil Barták, CSc.
FOTO: archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací. Většinou se jedná o stavby v České republice, které jsou hrazeny z prostředků EU.

Literatura
1.    Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2.    Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
3.    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi.
4.    Serafín, P. – Sláčal, J.: Ochranná a bezpečnostní pásma ve výstavbě. Praha: ČKAIT, 2009.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media