asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Serge Borenstein: Změnit katastrofu na úspěch

31.01.2008
V médiích mu přezdívají „Pan Karlín“, ale tvrdého developera Serge Borenstein rozhodně nepřipomíná. S rozevlátou svatozáří šedých vlasů působí spíše jako dirigent. Hudba také stála na počátku jeho kariéry a dodnes je jeho velkým koníčkem. Tím druhým je architektura. Ta jej také přivedla z Belgie až do Prahy. Naše hlavní město mu učarovalo natolik, že se zde nejen natrvalo usadil, ale stal se iniciátorem jeho proměny. Z bývalé tovární čtvrti buduje již deset let dobrou adresu.

V Praze jste znám jako developer. To ale není vaše původní profese. Jaké tedy byly vaše začátky doma v Belgii?
Nejsem původem ani architekt, ani, stavař, svoji profesní dráhu jsem začal v rádiu a v reklamě, tedy vůbec ne v nemovitostech. Ale vždy jsem měl chuť něco stavět.

A co studia?
Studoval jsem ekonomické vědy, ale studia jsem nikdy nedokončil. Ve škole jsem se nudil – měl jsem dojem, že na univerzitě ztrácím čas. Po dvou letech jsem proto odešel.

A jak se majitel rádia, člověk, který pouští posluchačům hudbu, dostane k něčemu tak vzdálenému, jako je stavební podnikání? To je přece úplně o něčem jiném...
Ne tak docela. Já jsem ze svého působení v rádiu znal hodně lidí a to je pro tenhle byznys důležité.

Jaké vlastnosti podle vás musí mít dobrý developer?
Developer je pro mne někdo, kdo potřebuje vědět tři základní věci: kdo potřebuje cokdy to bude potřebovat. To jsou tři základní atributy dobrého developmentu. Když je ovládáte – můžete být dobrý developer. Musíte znát hodně lidí, rozumět situaci, znát projekty, vidět, jaký je trh.

Je to také otázka talentu?
Já věřím, že každý může dělat jakoukoli práci – kdokoli se může stát developerem, lékařem nebo inženýrem – pokud intenzivně pracuje. Talent je při tom něco navíc. Ten buď máte, nebo nemáte.

A kdybyste se měl zamyslet, jaké jsou podle vás vaše silné a slabé stránky?
Silné stránky... podle mne asi to, že nepracuji primárně pro peníze, ale proto to, že se mi líbí, co dělám. Myslím, že to je moc důležité. A slabá stránka? Asi to, že dost nerespektuji peníze, protože to není moje priorita. Nebo lépe – respektuji peníze, ale když pracuji na projektu, nejsou peníze mojí prioritou, to znamená, že se nedívám bezprostředně na to, zda je projekt finančně realistický. Nejprve mě zajímá estetika projektu, jeho krása. A pak se teprve dívám na to, jestli je realistický i po finanční stránce. To byly moje slabé stránky. Jenže já již přes deset let realizuji projekty a developer si nemůže dovolit být bez peněz a bez solidní studie proveditelnosti. Proto jsem se rozhodl soustředit se též na finanční stránku projektů. Od té doby, myslím, že společnost Real Estate Karlin Group byla úspěšná. Protože dobrý projekt ve spojení s dobrým finančním plánem rovná se úspěch.

Když hovoříme o finanční stránce projektů, může si podle vás developer vůbec dovolit využívat služeb dobrých architektů?
Nemyslím, že dobrý architekt přijde dráž než průměrný. Kvalitní architekt je někdo, kdo rozumí vašim projektům, rozumí designu. A když je šikovný, může vám ušetřit peníze, protože najde řešení, která jsou chytrá a levná. Dobrý architekt, to není ten, který navrhne nejkrásnější křeslo, ale ten, který dělá hezké věci a zároveň nachází dobrá řešení. Není problém, aby architekt navrhl zlatou kliku, ale dobré je, když navrhne kliku ne drahou, ale impresivní. Když jsou jeho produkty krásné a přitom nejsou drahé. Dobrý architekt je pro mne ten, který je kreativní a přitom stojí nohama na zemi.

Vidíte podstatný rozdíl mezi českými a zahraničními architekty, se kterými spolupracujete?
Myslím, že mezi cizími a českými architekty není zásadní rozdíl. Jediným důvodem, proč pracuji také se zahraničními architekty, je to, že velice důležitou roli pro každého architekta hraje zkušenost. Tu má samozřejmě takový architekt, který projektoval třeba dvacet kancelářských budov. Bohužel v Česku v minulosti kvůli politické situaci architekti neměli možnost dělat kvalitní architekturu. Nyní se to již změnilo, ale právě proto, že zkušenosti považuji za velmi důležité, spolupracuji s renomovanými zahraničnímu architekty, jako je například Richardo Bofill.

Které další architekty jste si oblíbil?
Líbí se mi například rakouský Baumschlager, švýcarský Herzog & deMeuron, britský Chipperfield nebo japonský Shigeru Ban. S některými z nich také spolupracujeme. Z českých autorů mám rád Pleskota, zatím s ním však nespolupracuji, také atelier Hrůša a Pelčák – ten pro nás dělá, stejně jako Šafer.

Již přes deset let rozvíjíte území pražského Karlína. Jak jste vlastně na tuto lokalitu přišel?
Vlastně to byla náhoda. V 90. roce jsem byl v Karlových Varech – chtěl jsem si koupit u Mosera nějaké sklo – a letěl jsem tam malým letadlem. Když jsem se vracel a letěl nad Prahou, spatřil jsem Karlín z výšky a uvědomil si tu jeho polohu – bylo to blízko centra a přitom u řeky – to bylo fantastické místo. Když jsem si ho pak prošel, viděl jsem, v jakém stavu ta čtvrť byla – končící průmysl, opuštěné továrny... Říkal jsem si, že je to hezké místo, ale zatížené špatnými podmínkami – stav té čtvrti byl hrozný. Uvědomil jsem si, jaká to bude zajímavá práce, tohle všechno změnit! To hlavní, co mě zaujalo, byla ale bezesporu lokalita – hned vedle centra a u řeky.

Nepřemýšlel jste po povodních o tom, že to nebylo dobré rozhodnutí?
Během jediného dne jsem se tehdy dostal do deprese. Všichni říkali, že je s Karlínem konec. Ale já mám rád výzvy, a tak jsem si hned po povodni řekl, že je potřeba změnit katastrofu na úspěch. Pro mě to byla výzva – řekl jsem si tedy, že budu bojovat. S pomocí přátel a jiných developerů, jako je například Europolis, jsme šli na magistrát a přesvědčovali, aby se postavily protipovodňové stěny.

Svoji bitvu jste tehdy vyhrál...
Ano.

Jaké se vám zde, když pomineme povodně, stavějí do cesty největší překážky?
Jednoznačně administrativa, úřady. Ale musím říct, že to zase není o mnoho horší než v jiných zemích. Před půl rokem jsem zahájil jeden malý projekt v Bruselu a problémy, se kterými se tam setkávám, jsou stejné jako zde.

Takže se svými projekty se nehodláte soustředit jen na Prahu?
Mám v plánu investovat také v Asii. Chystám se něco dělat ve Vietnamu a v Kambodži.

Co vás přivedlo právě do těchto zemí?
Do Kambodže jsem se dostal z rodinných důvodů. Před třiceti lety jsem adoptoval syna, který pochází z Kambodže. Žil se mnou v Praze, nyní je v Americe, ale před několika měsíci se v Kambodži oženil. Odjel jsem na svatbu do Pnompenhu, a ačkoliv jsem tam byl poprvé, Kambodžu jsem si zamiloval. Proto jsem se rozhodl, zkusit si jeden malý projekt právě tam.

Syn vám s ním bude pomáhat?
Doufám, že ano (úsměv).

A Vietnam?
K podnikání ve Vietnamu mne vede jiný důvod. Je tam nyní ekonomický boom, země se fantasticky rozvíjí. Podobně jako v Číně, ale zde je to v menším rozměru. A zahraničních podnikatelů je tam málo, všichni se soustředí na Čínu.

V Asii chystáte také rezidenční projekty?
Budou to kanceláře a hotely.

V Praze patříte k velkým pozemkovým vlastníkům, kolik metrů zde celkem máte?
Musím upřesnit, že já nejsem vlastník, tím je společnost REKG, jsou tam i další partneři. Ale zhruba máme asi půl milionu metrů čtverečních. Kromě Karlína jsou to i další lokality – Rohanské nábřeží, Libeňské doky, nově též Invalidovna. Pak máme nějaké pozemky v Modřanech a v Jesenici u Prahy.

To máte práce na několik dalších roků...
Máme v plánu rozvíjet tato území ještě příštích deset let.

A co potom, po těch deseti letech?
Budeme dál pokračovat v nákupu zajímavých pozemků, a to i mimo Prahu, například v Hradci Králové a v Brně.

To vypadá, že jste se v Česku opravdu usadil natrvalo...
Nechci tu zůstat déle než jedno století, potom se poohlédnu jinde...(smích)

Takže se do Belgie nehodláte vrátit ani na důchod?
Ne, je mi tu dobře.

Nechybí vám zde třeba přátelé, spolužáci?
Do Belgie cestuji pravidelně každý měsíc na víkend, to mi stačí. Po třech dnech už vždycky cítím, že se musím vrátit do Prahy – volá mě zpět. Cítím se tu doma.

Co vás na Praze tak přitahuje?
Architektura. A také atmosféra. Nemohu to popsat, ale Praha má atmosféru. Mám pocit, že jsem tu byl odjakživa. Říkám, že moje vzpomínky nejsou z Bruselu, ale odtud.

Co se vám líbí z pražské architektury?
Nemůžeme jednoduše říci „pražská architektura“, neboť zde pracovalo hodně cizích architektů. Líbí se mi – pokud mluvíme o centru města – že zde vedle sebe žijí domy moderní i staré. Ale je málo měst na světě, kde můžete jako zde chodit tři dny, aniž potkáte budovu postavenou po válce. To je nádherné. A líbí se mi také, že v Praze lidé respektují budovy, zachovávají původní architekturu a domy nedemolují, jako se to stalo například v Bruselu.

Nacházíte v Praze při tom něco, co inspiruje vaše projekty?
Chtěl bych zde zachovat industriální styl a dát mu moderní využití.

Na co jste ze svého působení v Karlíně pyšný?
Miluji Bofillův projekt Corso Karlín. Na něj jsem hrdý – respektuje okolí a spojuje v sobě minulost i budoucnost. Skládá se z části staré i moderní a vše je dobře zasazeno do okolní zástavby. Ta budova je téměř perfektní. To je také důvod, proč jsem přizval Bofilla i na výstavbu projektu Corso II. Ten bude ovšem zcela jiný – jde o úplně novou budovu.

Zatím mluvíme pořád o práci, jak vyplňujete svůj volný čas?
Poslouchám muziku. Mám spoustu desek a cédéček, poslouchám všechno, od klasiky přes rock, regge až po jazz. A taky chodím rád do lesa, na Zbraslavi, kde bydlím, si rád vyjdu do přírody.

Kdysi jste se zmínil, že také rád vaříte. Platí to ještě?
Vařím moc rád, většinou mezinárodní kuchyni. Teď se snažím vařit zdravě, dodržovat některé principy, jako třeba nekombinovat maso a ovoce, nedávat si po obědě dezert...

A co další koníčky? Prý máte rád auta...
To ano, mám rád auta – stará. Mám například ještě z mládí starý Ford Mustang, ten jsem si oblíbil, protože mi připomíná dobu, kdy mi bylo dvacet – a to jsou hezké vzpomínky. Ale mojí největší zálibou je architektura. Možná, že v minulém životě jsem byl architektem.

 
Serge Borenstein
Narozen: 23. března 1949 v Belgii
Národnost: belgická

1970 – 1985: Podnikatel v oblasti médií: Síť billboardů, radia a televize v Belgii.

1985 – 1989: Developer v oblasti nemovitostí a aktivity v oblasti médií v Belgii.

1989 – 1997: Zakladatel a společník developerské skupiny East-West Groupe, aktivity v oblasti médií a zakladatel sítě billbardů East-West Media v ČR.

1997: Zakladatel a společník developerské společnosti Real Estate Karlín Group. Oceněn časopisem Construction Journal jako Osobnost Roku 2001. Projekty skupiny několikrát oceněny titulem Best of Realty a Stavba Roku.

2003: Spoluzakladatel a společník RiverBank Development

Lidmila Ziková
Foto: Pavel Veselý

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media