asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Probuzený zájem maloobchodu: developeři se zaměřují na menší sídla

04.12.2014

Obchodníci vzhlížejí k budoucnosti optimisticky. A jejich důvěra v ekonomické stavy příští je silnější než důvěra jejich zákazníků. Projevuje se to i na realitním trhu. Staví se, rekonstruují a rozšiřují obchody, kterých už je nyní u nás v průměru více než v Evropské unii. Stoupají nájmy maloobchodních prostor a investoři začínají být při chuti.

Marže! Jsou příliš vysoké a stát by je měl regulovat. To je aktuální téma maloobchodní branže. Když se před lety připravovalo zvýšení daně z přidané hodnoty, vláda i mnozí odborníci naopak věřili, že silná konkurence mezi obchodními řetězci nedovolí celé zvýšení daně promítnout do spotřebitelských cen. Že to byla víra lichá, dokazují nejen dnešní „příliš vysoké marže“, ale také postarší už ekonomický výzkum potvrzený praxí, že každé zvýšení daní nebo zavedení daní nových je z 81 % financováno spotřebiteli. Úřední regulace obchodní marže by byla ještě větším dobrodružstvím než válka v Afghánistánu nebo regulace cen vodného a stočného. Jedna z řady příčin, proč se ale marže snižovat zřejmě nebudou, je postupná koncentrace trhu. Aktuální akvizicí v České republice je převzetí řetězce Spar nizozemským Aholdem, který zde provozuje síť prodejen Albert.

Ačkoliv je Spar „až“ desátou největší maloobchodní firmou podle obratu v roce 2012 a akvizice se týká „jen“ 49 obchodů, fúze vynese Ahold na první místo mezi obchodníky s očekávanými ročními tržbami 50 mld. Kč (dosud Kaufland, 45,5 mld. Kč) a posílí jeho tržní podíl na 23 % (dosud necelých 10 %). Spojení musí ještě schválit Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Pozoruhodné je, že se k akvizici vyjadřovali také dodavatelé, snažíce se rozptýlit obavy, že větší Ahold by mohl snižovat nákupní ceny, případně získávat od dodavatelů příspěvky na přemalování „sparových“ obchodů do nových firemních barev. A požadovat od dodavatelů, aby přispěli na přebarvování samoobsluh, rozhodně není žádné pokřivení. Hlavně že Vánoce budou s českými potravinami, jak plánuje ministerstvo zemědělství. Jak se tato jím financovaná kampaň promítne do obchodních marží? Koncentrace maloobchodního tržního prostředí tedy nezůstane bez následků ani vůči spotřebitelům, ani vůči dodavatelům. Dodavatelům českých barev.

Foto: Dano Veselský

Spotřebitelé se osmělují

Za první pololetí 2014 se výkonnost národního hospodářství zvýšila o nečekaně silných 2,8 % ve srovnání se stejným obdobím loni. Spotřeba domácností se zvedla o 1,9 %, přičemž spotřebitelské ceny se meziročně téměř nepohnuly (+ 0,2 %). Průměrná nominální mzda stoupla za prvních šest měsíců meziročně o 2,8 %, reálná (očištěná od inflace) o 2,6 %. Lidí ekonomicky činných bylo nejvíce za posledních pět let (5,15 milionu osob). Úhrnem tedy lze konstatovat, že lidé více pracují, více vydělávají, ekonomice se lépe daří a inflace je nízká, takže Česká národní banka proti tomu musí bojovat.  Tržby v maloobchodu se za 2. čtvrtletí tohoto roku podle statistik ČSÚ zvýšily meziročně o 3 %. Tržby za potraviny se zvýšily o 3,9 %, za nepotravinářské zboží o 2,9 % a za pohonné hmoty o 1 %. Za první kvartál nárůst tržeb v maloobchodě činil 2,0 %. Tržby za nepotravinářské zboží se zvýšily o 5,2 % a za pohonné hmoty o 0,4 %, za potraviny se naopak snížily o 1,2 procenta. V citovaných statistikách se zračí stále jistá opatrnost ve výdajích domácností. Kromě takového „šetření“, kdy si lidé lepší kousky prostě odepřou, jsou ale patrné i změny ve stravovacích a nákupních zvyklostech. Od velkých nákupů lidé přecházejí k opakovaným malým, méně potravin se zmaří dlouhým a špatným skladováním apod. „Ochota utrácet se začala snižovat již před krizí.

A co je ještě důležitější – změny nákupního chování, ke kterým v průběhu posledních let došlo, jsou prakticky jistě trvalého rázu. To, že se zvýší optimismus spotřebitelů, tedy rozhodně neznamená, že se vrátí k výrobkům, které během ekonomického útlumu přestali nakupovat,“ upozorňuje Zdeněk Skála, ředitel výzkumu Retail & Shopper společnosti Incoma GfK. „Druhou stranou této mince je, že v rámci celkových výdajů domácností dlouhodobě klesá podíl nákupů potravin i nákupů nepotravinářského zboží. Rostoucí výdaje domácností tedy nemusí znamenat růst maloobchodních tržeb – spotřebitelé se mohou obrátit k výdajům do vzdělání, cestování, služeb, zdraví, pojištění a tak dále. Tedy do všech oborů, které dlouhodobě získávají silnější podíl,“ připomíná Zdeněk Skála.V tom, nač upozorňuje Z. Skála, se také skrývá řada nedorozumění. Výdaje domácností, tedy soukromá spotřeba, v sobě zahrnuje i výdaje vynucené, jako jsou náklady na bydlení, pojištění, výdaje na léky a zdravotnictví, školství aj. Tedy to, čemu makroekonomové a vláda v tématu veřejných rozpočtů říkají „mandatorní výdaje“. Pokud takové výdaje tvoří jejich podstatnou část, pak podle odborných odhadů v rozpočtech průměrných domácností mohou podobné výdaje dosahovat osmdesát i více procent. Spotřebu domácností a maloobchodní tržby je tedy nutno chápat do značné míry jako oddělené kategorie.

Forum Nová Karolina Foto: K4

Do obchodů se investuje více

Ale zpět do praxe. Investice do nemovitostí loni výrazně vzrostly. Česká republika se jeví investorům jako stabilní, perspektivní a právně ukotvený trh a týkalo se to i investic do nákupních center a samoobsluh. V popředí zájmu jsou sice průmyslová a logistická centra a kanceláře, maloobchodní objekty zůstávají popelkou, nicméně ne až tak opomíjenou. Celkové investice do nerezidenčních realit loni stouply o 82 % proti roku předcházejícímu na 1,1 mld. EUR (30,22 mld. Kč), odhaduje agentura Colliers International. Z celkové hodnoty transakcí se 62 % týkaly kancelářských nemovitostí, logistiky a průmyslu 28 % a do maloobchodu směřovalo 6 % celkové sumy, absolutně 63 miliony eur. Tato absolutní částka je sice druhá nejnižší od roku 2008 a jako podíl na celkové hodnotě investic hluboko zaostává za pětiletým průměrem 22 %. Ale to neznamená, že by lidé neměli kde nakupovat. V minulém roce bylo nově otevřeno 180 tis. m2 nových prodejních ploch. K největším projektům se řadí Galerie Šantovka v Olomouci (46 tis. m2) a druhá fáze projektu Černý Most v Praze (45 000 m2). Menší, ale významné projekty představují obchodní domy Breda & Weinstein v Opavě (26 000 m2) a Centrum Krakov v pražských Bohnicích (14 000 m2). Modernizace a rozšíření se dočkalo také obchodní centrum Centro Zlín (6000 m2). „Nákupních center a maloobchodních parků je nyní v České republice 3,5 milionu m2, což odpovídá 285 m2 na obyvatele, ve srovnání se 185 m2 v průměru na obyvatele Evropské unie,“ vypočítává Colliers International. V některých místech se výměra obchodních ploch může od průměru výrazně lišit. Podle poradenské firmy DTZ například v Praze loni byly 723 m2 prodejní plochy na obyvatele, v Liberci 1200 m2. Tedy více než v Paříži či Londýně. Podle agentury Nielsen Company má Česká republika čtvrtou nejhustší síť hypermarketů v Evropě, měřeno podle počtu obyvatel na jednu samoobsluhu.

Nákupy jinde a jinak

Kromě výše zmíněných změn v nákupních zvyklostech spotřebitelů se významně projevují další trendy, jako jsou návrat do malých prodejen v centru měst, do specializovaných obchodů a samozřejmě příklon k internetovým nákupům. Na to obchodníci odpovídají otevíráním relativně malých obchodních domů na dobře zavedených adresách. Julius Meinl, který se svého času snažil obnovit v České republice síť samoobsluh, po několikaleté přestávce otevřel potravinářský obchodní dům Gourmet Palace na ulici 28. října v Praze (2500 m2), ale neuspěl. Módní domy otevřely své obchody na přilehlé adrese Na Příkopech (Weekend Max Mara, Bershka, Deichmann, Zara – od 150 do 2000 m2). V těchto lokalitách se přitom nájemné pohybuje kolem 170 eur za m2 měsíčně. Internetové obchody, které lze také chápat jako prodej jinými „kanály“ než v kamenných obchodech, v loňském roce vzrostly o 15 % a dosáhly tržeb 58 mld. Kč, odhaduje Colliers International. Nejprodávanějším sortimentem byly elektronika, oblečení a potřeby pro zahradníky, vedle knih, dětských hraček a hudebních nosičů. Na realitním trhu se tento trend projevuje nejen v rostoucí poptávce po logistických a skladovacích prostorech, ale i tím, že výdejní místa některé elektronické obchody lokalizují do hojně navštěvovaných obchodních domů. Další novinkou ve zvyklostech domácností jsou nákupy na farmářských trzích.

Jejich sortiment se ovšem postupně přesouvá i do kamenných obchodů. Roste počet malých specializovaných jednotek na mléčné a masné výrobky, pekárenské zboží aj. Je to tedy svým způsobem opačný trend než v internetovém obchodování. „Zřejmá rizika ze saturace trhu, respektive přebytku obchodních prostor, není snadné vyhodnotit,“ připouští Colliers International. „Působí zde faktory, jako je kapacita významných obchodních ulic v centru měst, relativní koupěschopnost zákazníků a dokonce i počasí. Tyto faktory ve svém souhrnném působení budou ovlivňovat velikost prostoru v obchodních centrech, která bude ekonomicky udržitelná.“ Developeři se zaměřují na menší sídla, zejména bývalá okresní města s počtem obyvatel do patnácti tisíc. Obchodní domy se soustředí především na prodej domácích potřeb, oblečení, sportovních potřeb a nábytku, odhaduje Colliers International. Nově se letos otevře přibližně 150 tis. m2 prodejních ploch. Zároveň se dá očekávat, že ziskovost obchodníků bude klesat. Poptávka po nejlepších lokalitách je silná a podporuje vyšší nájmy. Ty se ovšem účtují obvykle v eurech. Po devalvaci koruny na podzim minulého roku se tím náklady obchodníků zvyšují. Jestli tedy stoupá poptávka po levném zboží na úkor kvality, není to jen vinou samotných zákazníků. A jestli se vláda usnese na regulaci maloobchodních marží, budeme muset sestavit a vydat úplně jinou analýzu. Především o tom, co je obsahem obchodní marže, jak vzniká, jak se utrácí, kdo na ni přispívá a jakým dílem.

TEXT: JAN TESAŘ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media