asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Firmy se smiřují s prohlubováním krize

16.11.2011
Na rozdíl od jiných průmyslových odvětví stavební výroba zůstává v hlubokém útlumu. Ředitelé firem neočekávají podstatné zlepšení ani v příštím roce. Proto jsou nuceni své podniky reorganizovat, zmenšovat, hledat pro své lidi jiná uplatnění.
Zkušenosti ekonomů říkají, že když se hospodářství dostává do recese, jako první klesá stavební výroba. Stavebnictví však také jako první ohlašuje zvýšenou aktivitou obrat k hospodářskému růstu. V současné době se však potvrzuje zkušenost relativně nová: oživující se ekonomika vystačí při určitém tempu růstu s kapacitou sníženou předcházející recesí. Firmy nepřijímají nové zaměstnance, neinvestují, růst se odehrává v intencích zvyšování produktivity a intenzity práce. V první polovině letošního roku se zdálo, že hospodářská krize, která začala před třemi lety jako krize dluhová a finanční, postupně však přerostla do celé ekonomiky a více či méně zasáhla všechny vyspělé státy, je u konce. Ekonomové s úlevou sledovali, jak v Evropě i zámoří roste hrubý domácí produkt, stoupá průmyslová výroba, zastavil se růst nezaměstnanosti.

Realitní agentury zaznamenaly výrazný zájem o investice do komerčních nemovitostí, zejména ze strany nemovitostních fondů, ale i jiných investorů. Nedostavila se však zvýšená poptávka po průmyslových a kancelářských prostorech. U pronájmů velký podíl činí renegociace starších smluv, čistá poptávka po průmyslových prostorech byla v letošním prvním pololetí dokonce nejnižší od roku 2009. Rovněž bytová výstavba se nachází v útlumu, přitom panuje značný přetlak nabídky, takže trh nedokáže novou výstavbu absorbovat. Stavebnictví se tak nedočká podstatného nárůstu zakázek.

Vláda neplní svůj program, tvrdí stavbaři
Závěr letošního roku přinese zchlazení hospodářského růstu, svět se dokonce obává návratu recese. I kdyby se tento nejhorší scénář nenaplnil, stavebním podnikům nadcházející období neslibuje nijak výrazné zvětšení objemu zakázek a růst poptávky. Naopak, jako odvětví, které je do značné míry závislé na veřejných zakázkách, bude stavebnictví pociťovat úsporná opatření na snížení schodků veřejných rozpočtů. Stavbaři tuto skutečnost vnímají dokonce jako nezájem vlády o jejich odvětví, naopak jsou přesvědčeni, že právě státními investicemi by jim vláda měla pomoci, respektive by měla podpořit hospodářský růst jako takový. Nezájem vlády o problémy stavebnictví je kromě hospodářského útlumu nejvážnější příčinou krize stavebního odvětví. Tento názor byl tlumočen mj. na zářijové schůzce stavbařů, které na celostátním aktivu zastupoval Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS) a Odborový svaz Stavba ČR (OS Stavba ČR). 

Kroky vlády jsou podle zástupců zaměstnavatelů i zástupců zaměstnanců ve stavebnictví v přímém rozporu se všemi vládními prohlášeními. Zatímco v programovém prohlášení vlády se jednoznačně deklaruje podpora výstavby dopravní infrastruktury s tím, že finanční objemy se nebudou snižovat, ve skutečnosti došlo za dva roky ke snížení o 76 miliard korun. Stejně tak se nedodržuje strategie deklarovaná v materiálu ministerstva průmyslu a obchodu Strategie konkurenceschopnosti – zpět na vrchol, kde je budování dopravní infrastruktury považováno za jeden ze základních pilířů dosažení konkurenceschopnosti české ekonomiky. „Skutečnost je taková, že se ani v letošním roce nezahajuje žádná dopravní stavba a na příští rok se omezují finanční prostředky na rozestavěné stavby,“ konstatoval Václav Matyáš, prezident SPS.

Podobné je to v bytové výstavbě. V Koncepci bytové politiky, kterou zpracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, se uvádí podpora programu Panel pro zateplování domů a podpora výstavby nájemného bydlení, avšak v rozpočtu na rok 2012 podle stavbařů na tyto tituly nejsou vyčleněny žádné finanční prostředky.
V prohlášení, které bylo přijato na závěr celostátního aktivu, účastníci vyzvali vládu, aby urychleně učinila konkrétní kroky k nápravě, a požadují proto, aby vláda přijala prorůstová opatření a podpořila veřejné investování. Stavební podnikatelé i odbory odmítají dosavadní nekoncepčnost a faktický nezájem vlády, tj. nezadávání veřejných zakázek a zakonzervování staveb.

Firmy šetří a mění se
Rozdílná hodnocení nastalé situace ve stavebnictví a možností jejího řešení z pohledu vlády a podnikatelů ve stavebnictví jsou patrná již v úvodu zatím poslední Kvartální analýzy českého stavebnictví, kterou ve spolupráci s účetní a poradenskou firmou KPMG pravidelně sestavuje výzkumná společnost CEEC Research. V úvodu červencové analýzy ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek píše: „Před rokem – coby úplně čerstvý ministr průmyslu a obchodu – jsem Vám na tomto místě naznačil, že uprostřed ekonomické recese nelze očekávat expanzi veřejných investic, ale spíš nefinanční stimuly. Za jejich příklad jsem uvedl odstranění co nejvíce byrokratických překážek, s nimiž se musí podnikatelé včetně stavbařů potýkat. /…/ V tuto chvíli se zdá, že neformální závazek zrušit alespoň 30 byrokratických hloupostí ročně pro letošek splníme.“

Václav Matyáš na témže místě připomněl jiné závazky vlády: „Podporu investic zamýšlela i Fischerova vláda, když vyhlásila Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků. Ze 38 bodů se šest týkalo bezprostředně stavebnictví, mj. dopravní infrastruktury, bytové politiky, čerpání fondů EU. Také vláda premiéra Nečase v Programovém prohlášení vlády ČR vyhlásila, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo své Strategii konkurenceschopnosti ČR – zpět na vrchol 2012–2020 do záhlaví logo 3 i, z nichž jedno i je infrastruktura.“ Matyášovo entrée končí povzdechem nad tím, že namísto stimulace ekonomiky přes veřejné investice se v ČR jen rozrůstá seznam neplněných programů a závazků vlády.

Výzkum CEEC Research, jehož se zúčastnili vrcholoví manažeři sta významných stavebních společností, inženýrských a projektových firem, poukazuje na mírné zlepšení stavebního trhu v letošním roce, ale na druhé straně zaznamenává rostoucí obavy manažerů z propadu do recese v roce příštím.

„Index stavební produkce v 1. pololetí 2011 klesl o 1,3 %, orientační hodnota povolených staveb se snížila o 1,4 % a nové stavební zakázky se propadly o 3,4 %. To vše ve srovnání s již tak nevydařeným rokem 2010. Srovnáním s předkrizovým rokem 2008 dostaneme ještě daleko větší poklesy. Ve statistice stavebnictví se jen velmi těžko hledá ukazatel, který by dával naději na brzké zlepšení situace,“ konstatovala Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky a bytové výstavby Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Obavy z vývoje stavebnictví nutí firmy zintenzivnit snahy o zlepšení efektivnosti svého fungování. Na tom se shodli ředitelé velkých i středních a malých firem, z pozemního i inženýrského stavitelství.

„Pokles, v nejlepším případě stagnace stavebního trhu jsou primárně způsobeny nízkou poptávkou, a to jak soukromou, tak veřejnou. Vzhledem k pokračující nejistotě a turbulencím na trhu nelze očekávat brzkou změnu k lepšímu. I za takových podmínek ale musí podnikání společnosti běžet,“ doplňuje Pavel Kliment, partner KPMG v České republice. „Možnosti změnit trh jsou minimální, reálnou příležitost vidím v dalším zefektivnění vnitřního fungování společností. Je otázka, zda dříve přijde pročištění trhu na straně nabídky, nebo růst poptávky.“

Jenže na růst poptávky ředitelé stavebních firem moc nevěří. „V roce 2010 činil pokles naší produkce oproti roku 2009 přibližně 13 procent, ze 4,73 miliardy korun na 4,13 miliardy korun. V letošním roce očekáváme pokles proti loňsku zhruba o 15 procent,“ říká Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební s. r. o. a předseda Sdružení pro výstavbu silnic.

„Stavební trh v Česku byl dosud i přes svoje problémy zasažen méně než v řadě jiných zemí. Z toho může plynout i nebezpečí, že to nejhorší ještě nemáme za sebou,“ přidává se František Vaculík, předseda představenstva a generální ředitel PSJ holding. „Zdá se, že pokles na stavebním trhu není krátkodobý. Nevidím jako reálné, že by se stavebnictví mohlo v následujících pěti letech vrátit na úroveň před třemi lety. Očekávám, že v letech 2012 až 2013 ubude i veřejných zakázek a stavební trh dozná v následujících letech výrazných změn.“

Pokles zakázek konstatuje i Metrostav a Jiří Bělohlav, prezident společnosti, předpokládá pokračování nepříznivého trendu: „V roce 2012 se zřejmě plně projeví výrazný pokles veřejných zakázek a objemy budou nadále klesat. Je třeba si uvědomit, že pokles je dlouhodobý a stavebnictví oproti roku 2008 kleslo o zhruba sto miliard korun. To se pochopitelně projevilo i na počtu zaměstnanců,“ říká Jiří Bělohlav. „Perspektivu oboru výrazně ohrožuje i to, že byla prakticky zmražena příprava nových staveb, což bohužel znamená, že po ukončení deprese nebude připravena žádná další práce. Je chyba, že se toto období nevyužívá na pečlivou přípravu dalších projektů, když víme, že získání všech povolení je nepřiměřeně dlouhé, komplikované řadou odvolání,“ dodává prezident Metrostavu, oponuje tím mimoděk citovanému prohlášení ministra Kocourka.

Jednou z cest, jak přizpůsobit fungování firem klesající poptávce po jejich službách, je snižování kapacit. Kvartální analýza však konstatuje, že podíl zaměstnanců, kteří se ve stavebních společnostech zabývají přímo službami pro zákazníky, je relativně vysoký, činí 78 procent.

„K poklesu pracovníků dochází zejména v dělnických profesích. Během posledních dvou let došlo ke snížení o zhruba 12 procent. Většinou to však nebylo formou propouštění, ale neobnovením smluv na dobu určitou,“ říká Petr Čížek. Oproti dřívějšku ustupuje jeho firma od outsourcingu a práce se snaží provádět vlastními silami. K zefektivnění svého fungování přijala společnost i další opatření. „Snažíme se neucházet o takové zakázky, kde je riziko v platební schopnosti investora. Omezili jsme tvrdě naše investiční plány a opravy základních výrobních prostředků provádíme též v omezeném rozsahu. Ještě více zpřísňujeme výběr našich dodavatelů. Úspory nákladů se promítají bohužel i do mzdové oblasti. Snižování stavu pracovníků patří až mezi krajní opatření,“ dodává Petr Čížek.

Ke snižování kapacit nebo i útlumu některých činností přistupují i střední a malé firmy. Společnost BAK stavební společnost, a. s., například zrušila středisko nákladní dopravy, které bylo dlouhodobě ztrátové. „Soustavně se snažíme optimalizovat výrobní procesy a podpůrné činnosti tak, abychom dosahovali co nejvyšší konkurenceschopnosti na trhu. V rámci programu produktivity a rentability, který firma zahájila již v roce 2007, pokračujeme v omezování činností s malou produktivitou,“ doplňuje Jan Hájek, její obchodní ředitel.

Jinou cestu zvolila PSJ holding, která zvýšila své aktivity v zahraničí. „K redukci počtu zaměstnanců jsme doposud nepřistoupili. Počet zaměstnanců Skupiny PSJ se dlouhodobě pohybuje kolem 750 a v letošním roce se v souvislosti se zahraničními aktivitami spíše mírně navýšil,“ informoval v rozhovoru pro ASB František Vaculík.

prodej bytů,reality,investiceRisk je zisk
Podle autorů Kvartální analýzy je z důvodu nedostatku zakázek na trhu aktuálně téměř každá druhá společnost (42 %) ochotna přijmout zakázku s nulovou nebo i zápornou marží. Každá třetí společnost (34 %) porušuje své interní předpisy (risk management), aby získala zakázku.

Tuto praxi do určité míry akceptuje i firma Swietelsky stavební. „S nulovou či minimální marží zakázky většinou přijímáme. Jsme v současném období spokojeni, když pokrýváme naše režijní náklady. Nabízet zakázky se ztrátou si nemůžeme dovolit, protože nemáme žádné jiné stavby z minulosti, které by mohly ztráty na nově získávaných stavbách kompenzovat,“ říká Petr Čížek. Největší rizika jsou podle něj spojena s monopolním chováním dodavatelů služeb a materiálů a zejména pak vyplývají ze slabé platební morálky investorů, a to i investorů státních „Platební neschopnost našich odběratelů je pro nás největším nebezpečím. Rizikových zakázek je v dnešní době většina,“ upozorňuje jednatel společnosti.  Podobně i Jan Hájek z firmy BAK stavební společnost připouští, že vzhledem k situaci na trhu je firma „nucena“ zakázky s nulovou marží a vyšším rizikem přijímat. „Rizikových zakázek výrazně přibylo a stavební firmy jsou nuceny tato rizika akceptovat. V posledních letech se výrazně zhoršila projektová příprava zakázek, také značně stouply požadavky investorů na velmi krátké lhůty realizace a prodloužení záručních lhůt,“ podotýká obchodní ředitel. V jiné pozici jsou velké společnosti – například Metrostav zakázky s nulovou nebo dokonce zápornou marží nepřijímá. Generální ředitel PSJ holdingu František Vaculík na jednu stranu připouští, že zostřená konkurence na trhu přináší tlak na ceny, ale popírá, že by firma pracovala se zápornými maržemi. „Neznám zakázku, do které bychom vědomě vstupovali se zápornou marží,“ tvrdí Vaculík.

Strachem proti korupci
Kvartální analýza zjistila, že se společnosti v zásadě nechystají měnit své obchodní zvyklosti. Celkem 71 % z dotazovaných stavebních společností neplánuje měnit postup aplikovaný v minulém roce (66 % v lednu). Naopak 29 % (34 % v lednu) plánuje změnit způsoby získávání svých zakázek. Nejmenší podíl společností plánujících měnit své způsoby získávání zakázek je mezi společnostmi z pozemního stavitelství (26 %, 28 % v lednu), naopak nejvíce v inženýrském stavitelství (37 %, 50 % v lednu). Podle diskuse se zástupci inženýrského stavitelství je hlavním důvodem k těmto změnám stálý nedostatek nových potenciálních zakázek na trhu a zároveň snaha firem o co největší úspěšnost při jejich získávání.

Z dřívějších analýz je zřejmé, že za nejefektivnější způsob získávání zakázek považují velké společnosti výběrová řízení, naopak střední a malé firmy preferují osobní kontakty.

Z firem, kterých se dotazoval časopis ASB, žádná nezaznamenala výraznější změny ve férovosti vedení výběrových řízení, ať už je pořádá soukromý, nebo veřejný investor. Souhlasně ale nechválí jednoznačnou orientaci investorů na cenu nabídek.

„Veřejných obchodních soutěží se samozřejmě zúčastňuje více uchazečů, protože je přetlak nabídky. Je to složitější pro zadavatele a prakticky každá soutěž končí odvoláním. Snaha zadavatelů o preciznost výběrových řízení je patrná, protože odvolání vždy zdržuje proces realizace investice,“ říká prezident Metrostavu Jiří Bělohlav. „Ceny se často dostávají pod odhady investorů a rozhodně to nikdy nepřispívá ke kvalitě konečného produktu.“

V PSJ holdingu si výběrová řízení vybírají. „Je pravda, že se převážně orientujeme na stálé, vyzkoušené zákazníky. Tendrům, ze kterých je dle zadávacích podkladů a podmínek patrná určitá nestandardnost či netransparentnost, se vyhýbáme,“ říká František Vaculík.

Trochu jinak vidí vývoj transparentnosti výběrových řízení Petr Čížek z firmy Swietelsky stavební, i když se podle něj na otázku, zda je nyní proces výběru férovější, nedá obecně odpovědět. „V podstatě se dá říci, že většinou ano. Úředníci se podle mého názoru bojí protikorupčního tlaku prostředí, zejména médií. Otázkou je, zda se též bojí politici,“ podotýká.

Šance pro druhou ligu
Podle většiny respondentů může tímto způsobem docházet v krizovém období k přijímání nekvalitních projektů a k jejich nekvalitním realizacím. „Projekční a inženýrské firmy realizují zakázky za tak nízké ceny, že se to nutně musí odrážet jak v kvalitě projektů, tak ve vlastní přípravě stavebních akcí,“ potvrzuje výsledky průzkumu Jan Hájek z BAK stavební společnosti.

Opačným názorem se zajímavým argumentem však přispěl Petr Čížek z firmy Swietelsky stavební: „S ubývajícími stavbami rozhodně neubývá počet stavebních dozorců a ti si samozřejmě musí šetřit práci, aby se též dočkali lepších časů stavebnictví. Takže je to podle mne přesně naopak.“ Výjimky však připouští i P. Čížek.

František Vaculík z PSJ holdingu spoléhá na investora a technický dozor, který by měl nedostatky v nekvalitně zhotoveném projektu i v kvalitě stavby odstraňovat. „Právě pečlivý investor a důsledný technický dozor nepřipustí odklon od požadované vysoké kvality provedení díla ze strany generálního dodavatele,“ soudí Vaculík. Ale také dodává: „Je pravda, že soustředění se jen na cenu, v některých případech stanovenou ještě na základě neúplných podkladů zpracovaných v nižší podrobnosti, může vést k tomu, že je vybrán dodavatel, který až v době realizace zjistí, že není schopen za nabídnutou cenu naplnit očekávání investora. Toto může vést k problémům z hlediska jak kvality, tak i dodatečných nákladů na straně investora a finančních problémů na straně dodavatele.“

„Jako zkušenost může sloužit příklad sousedního Německa, kde byli veřejní investoři před několika lety přinuceni pod tlakem veřejného mínění prakticky vždy akceptovat nejnižší nabídku,“ ilustruje Jiří Bělohlav. „To pochopitelně vede ke snížení kvalifikace pracujících, aplikaci levnějších materiálů a roztočení kolotoče, ze kterého se obtížně vystupuje. Není přece pravda, že nejlevnější je nejlepší, v soukromém životě tak také nepostupujeme a pečlivě vážíme cenu a kvalitu. Jednostrannost hodnoticích kritérií v soutěžích, ke které jsou veřejní investoři nuceni, je kontraproduktivní a ve svých důsledcích často velice drahá.“

Statistika: manažeři nepřehánějí
Příkré hodnocení současné situace ani obavy z měsíců příštích nejsou zřejmě nijak přehnané. Podle zatím posledních statistických údajů za období leden až srpen 2011 klesla stavební výroba ve srovnání se stejným obdobím loni o 3,6 %. Lepší byla situace v pozemním stavitelství, které zaznamenalo pokles o 0,2 %, avšak inženýrské stavitelství ztratilo meziročně více než desetinu výkonu (pokles o 10,4 %).

Navzdory vroucímu přání realitních kanceláří a hypotečních bank se za sledované období snížil i počet zahájených bytů o 3,1 %, počet dokončených bytů spadl téměř o pětinu.

Podniky snižují počty zaměstnanců. Firmy o velikosti padesát a více zaměstnanců snížily počet pracovních míst o 4,5 %. Dolů šly i platy; průměrná mzda reálně klesla o 0,3 %, ačkoliv nominálně byla o 1,5 % vyšší.
Názor stavbařů, že by stát měl odvětví a celou ekonomiku podpořit zakázkami a ne je naopak omezovat, může ilustrovat srovnání se stavebnictvím v Evropské unii. Podle údajů Eurostatu v červenci (zatím nejnovější čísla) ve 27 zemích EU stavební produkce meziročně vzrostla o 0,2 %, což není nic závratného, a toto číslo by se dalo hodnotit i jako stagnace. Nicméně zatímco pozemní stavitelství vykázalo pokles 0,7 %, inženýrské stavitelství o 2,6 % vzrostlo.

Doufejme však, že v Česku máme k hladovým zdím stále ještě dost daleko. I ve stavebnictví.

Jan Tesař, Antonie Březinová
FOTO: PSJ, Metrostav

Autoři jsou publicisté a stálí spolupracovníci redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media