Výstavba a rekonstrukce vodohospodářských objektů
Galerie(4)

Výstavba a rekonstrukce vodohospodářských objektů

Partneři sekce:

V článku jsou popsány aktuálně dokončené nebo probíhající vodohospodářské projekty, a to čistírna odpadních vod, úpravna pitné vody a stavby na vodních tocích – součást protipovodňové ochrany.

Úpravna vody Souš
Mezi nedávno dokončené stavby vodohospodářského charakteru patří bezesporu úpravna vody Souš, která je významným zdrojem pitné vody pro zásobení skupinového vodovodu Liberec – Jablonec nad Nisou. Je umístěna v Jizerských horách severně od Tanvaldu v nadmořské výšce 750 m n. m. Surová voda pro úpravnu vody Souš je odebírána z vodárenské nádrže Souš, která byla v letech 1911–1915 vystavěna na říčce Černá Desná.

Rekonstrukce úpravny vody Souš proběhla v letech 2007–2009. Při rekonstrukci byla použita technologie otevřených pískových filtrů s drenážním systémem firmy F. B. Leopold Company, Inc., který je již s úspěchem používán na ÚV Hradiště (SVS, a. s.) a Mariánské Lázně (CHEVAK, a. s.). Dvouvrstvá filtrační náplň je tvořená antracitem a filtračním pískem (VP2). Při výkonu Q = 285 l/s je filtrační rychlost 3,5 m/h. Novinkou je použitá technologie flotace spolu se šnekovým lisem.

Protipovodňová zeď na břehu řeky Labe
Protipovodňová zeď táhnoucí se na pravém břehu řeky Labe v obcích Křešice a Nučnice patří mezi významné stavby, jejichž cílem je protipovodňová ochrana. Po dokončení projektu budou obce chráněny před povodní dosahující maximálního průtoku Q20. Dílo také řeší odtok povrchových a podzemních vod z přilehlých polí a luk.

Hlavní částí celého díla je železobetonová zeď dlouhá 2 249 m, která se skládá ze spodní stavby, nadzemní části a mobilního hrazení. Spodní stavba je navržena jako trvalá konstrukce s těsnicí funkcí. Dalším účelem podzemní části je i její statická funkce, spočívající v přenesení vodorovných sil a momentů vlivem zatížení nadzemní části konstrukce vodním tlakem do podloží. Spodní stavba je navržena buď jako štětovnicová stěna, nebo jako sloupy tryskové injektáže doplněné kotevními mikropilotami nebo podzemními betonovými stěnami a pásy; použití některé z variant záleží na místních podmínkách.

Nadzemní část je řešena jako trvalá betonová stěna, která je v některých místech vyšší než 3 m. V úsecích, kde se zeď kříží s komunikací, vjezdy a přístupy na pozemky, jsou navrženy mobilní protipovodňové zábrany. V některých úsecích jsou navrženy kombinace betonové stěny a mobilního hrazení. Dále je v úseku asi 35 m, kde hrazená výška nepřekračuje 0,4 m, navrženo opatření pomocí pytlů s pískem. V některých místech je povrch železobetonové zdi upraven za po­užití elastických polyuretanových matric podle návrhu architektky obce. Podél celé zdi je vedena drenáž, která odvádí podzemní vodu skrz zeď do řeky Labe. Výusti drenáže jsou osazeny zpětnými klapkami, aby byla zaručena správná funkčnost celého díla při povodňových stavech.
Součástí nadzemní části jsou mobilní protipovodňové bariéry, které navazují na železobetonové stěny trvalé konstrukce. Mobilní bariéry se skládají z hliníkových hradítek různé tloušťky, výšky a délky podle hrazené délky a výšky, dále ze slupic, které jsou nevzpírané. Použitý materiál je převážně hliník a kompozitní materiály. Součástí mobilního hrazení jsou i trvale osazené části, jako jsou kotvy pro uchycení slupic a dosedací prahy hradítek. Mobilní prvky budou uskladněny v kontejnerech, které jsou rovněž předmětem celého díla.

Protipovodňová opatření Zbraslav-jih

Velmi významnou součástí protipovodňových opatření (PPO) je v září 2010 dokončená stavba PPO Zbraslav-jih. Strohá čísla o projektu hovoří mimo jiné o tom, že tato protipovodňová linie je navržena na hladinu vody Q100 + 0,30 m a je rozdělena na dva stavební objekty SO 10 (Opatření 101 – 127c) a SO 11 (hradidlová komora na splaškové kanalizaci DN 300 u opatření č. 102).

PPO je tvořeno většinou pevnou prefabrikovanou protipovodňovou stěnou. Ta je navržena převážně jako prefabrikovaná podzemní stěna (PPS), která je vytažena až na úroveň požadované ochrany. Prefabrikovaná podzemní stěna je v některých úsecích doplněna tlakovou mikropilotou o šikmé délce 7,50 m v rozteči 2,0 m. Toto řešení umožňuje zkrácení hloubky založení paty PPS. Důležitou součástí stavby je navržené architektonické ztvárnění nadzemních částí PPS v pohledově exponovaných úsecích. Proto byla realizována kamenná přizdívka řádkovým zdivem ze žulového kamene, v některých úsecích doplněná dřevěným obkladem nebo výsadbou pnoucích rostlin na ocelovém rastru. Tato stavba navazuje na předchozí realizovaná protipovodňová opatření Karlín–Libeň.

Intenzifikace ČOV Domažlice
Cílem intenzifikace mechanicko-biologické ČOV Domažlice je celková rekonstrukce, intenzifikace a zkapacitnění na 20 000 EO stávajícího ekologického vodohospodářského díla s aktivací, regenerací kalu, kalovým hospodářstvím s anaerobní mezofilní stabilizací a strojním odvodněním vyhnilého kalu.
Stávající ČOV byla realizována v 80. letech minulého století, v polovině 90. let byla provedena dílčí, účelová rekonstrukce a modernizace. Nicméně v převážné většině zůstala technologická a zejména pak stavební část ČOV stále původní a nese známky značného opotřebení. Stroje a zařízení ČOV jsou již zastaralé, technologicky překonané, neodpovídající aktuálním požadavkům. Díky komplexní rekonstrukci a intenzifikaci mechanicko-biologické části, kalového a plynového hospodářství bude ČOV Domažlice na technologické úrovni odpovídající dnešní době. Koncepce projektu počítá s maximálním využitím stávajících stavebních objektů ČOV a s optimální sestavou strojně-technologického zařízení, přičemž prioritou je vysoký stupeň provozní spolehlivosti, životnosti a potřeba minimální údržby. Samozřejmostí je automatizace řízení provozu s dálkovým přenosem dat do velínu.

Město Domažlice je téměř celé odkanalizováno. V rámci zpracování projektu byl posouzen jak technický stav kanalizace, tak i kapacita stok. Bude vybudováno 7,32 km nové kanalizace a rekonstruováno 4,15 km, čímž dojde k novému napojení 700 EO. Rovněž bude v rámci projektu rekonstruována a doplněna vodovodní síť města. Nově bude vybudováno 0,63 km vodovodů a 14,54 km bude zrekonstruováno. Výstavba vodovodní sítě probíhá zároveň s pokládkou kanalizace. Souběžnou výstavbou je omezen vliv stavby na obyvatele na minimum.

Ing. Jan Freudl a kolektiv
FOTO: SMP CZ

Jan Freudl je ředitel divize vodohospodářských staveb ve společnosti SMP CZ, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopise Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.