Netopýří most v Holandsku
Partneři sekce:
Lávka pro pěší a cyklisty v obci Monster nedaleko Haagu v Nizozemsku od architektů ze studia NEXT Architects je nejen půvabná, ale i nesmírně ekologická. Vedle své funkce dopravní cesty přispívá i k biodiverzitě, neboť poskytuje přístřeší pro několik druhů netopýrů, kteří v této oblasti žijí. Architekti získali za tuto stavbu již ocenění ARC15 Detail Award a nyní je lávka nominována na prestižní cenu Dutch Design Awards.
Zakřivený mostek o celkové délce dráhy 70 metrů a šířce 7 metrů se klene nad říčkou Vlotwatering v obci Monster v místě, kde se nachází přírodní cesta místní populace netopýrů. Zábradlí mostku tvoří bariéra dřevěných lamel na jedné straně a zídka z červených cihel na druhé straně. Jako hlavní materiál pro konstrukci mostu ale použili architekti beton, aby zvýšili termální masu a optimalizovali prostředí pro živočichy.
Masa betonu s velkými vnitřními dutinami v podpěrách mostu poskytuje stabilní a příjemné klima – dostatečný komfort pro přezimování netopýrů, zatímco cihlová stěna zábradlí je vhodná pro letní hnízdění. Jak řekli architekti z NEXT Architects: „Mosty jsou těžké struktury samy o sobě, takže s malými obměnami je lze využít jako přístřeší pro netopýry.“ V tomto případě jsme ale museli posílit betonové základy, stěny a mostovku na průměr 0,75 metru. Vnitřní dutiny jsou odděleny zděnými přihrádkami, které vytváří několik menších prostor pro savce, aby mohli hnízdit během studených zimních měsíců. Skrze průhledy mohou pak vědci monitorovat netopýří populaci.
Spodní strana mostu má štěrbiny dlouhé 300 mm a široké 20 mm s hrubým zakončením, které vytváří přístupové otvory pro netopýry a přitom je chrání před predátory. Linie štěrbin je seřazena tak, že navazují na vertikální lamely na zábradlí mostu. Cihlová stěna na opačné stěně mostu poskytuje prostory pro hnízdění netopýrů v letních měsících. Masa cihel vytváří bariéru, která brání před přílišným horkem. Otvory ve stěnách jsou vyznačeny na straně směrem k vodě černě zbarvenými cihlami.
V nejvyšším bodě se dráha mostu lehce zatáčí do tvaru „S“ a je z něj tudíž nerušený výhled na krajinu umocněný ještě dřevěnými lamelami v zábradlí, kterými se most jakoby otvírá směrem k břehům podle vody. Betonový oblouk o délce 25 metrů překonává celou šířku říčky Vlotwatering.
Vlotwatering Brug, jak se most nazývá, umožňuje vstup do zóny zvané Poelzone, což je přírodní prostor o 21 hektarech, který má proměnit břehy řeky mezi Gravenzande, Naaldwijk a Monster v rekreační zónu sloužící lidem k odpočinku, ale tvořící také nové možnosti pro život ve volné přírodě. Úpravu krajiny okolo mostu navrhla společnost LOLA Landscape tak, aby posílila existující ekologické vazby, kdy se příroda a rekreační cíle doplňují.
NEXT Architects získali za tuto stavbu již ocenění v architektonické soutěží ARC 15 Detail Award, která vyzdvihuje inovativní počiny v oblasti architektury s důrazem na detail. Porota ocenila, že architekti vytvořili architektonické dílo, které má vedle své užitné hodnoty zároveň vysokou hodnotu ekologickou. Tým se do hloubky zabýval tím, že je také potřeba vytvořit prostor pro přírodu a při projektování mostu úzce spolupracoval s odborníky na biologii a ochranu přírody. Důraz na biodiverzitu v detailu ve volném prostředí porotu nadchl. Marcel Schillemans z nizozemské společnosti výzkumu savců prohlásil, že „tento most je ukázkovým příkladem jak fukční městský objekt může sloužit také přírodě.“
Od partnerů ASB
Nyní je tento mostek nominován i na prestižní cenu Dutch Design Awards. Tato cena pro nejlepší holandské designéry roku se uděluje v několika kategoriích a vítěz bude slavnostně vyhlášen 29.10.2016 v Eindhovenu během festivalu designu Dutch Design Week.
Podle výběrové komise Dutch Design Awards tento projekt ukazuje, že stavba s důrazem na biodiverzitu může mít i dobrý design. Komisi zaujalo, že v poměrně strohé krajině vznikla téměř romantická stavba, která tuto krajinu obohacuje.
Design: NEXT Architects
Projektový tým : Bart Reuser, Marijn Schenk, Michel Schreinemachers, Jurriaan Hillerström, Sylvia Hendriks, Luuc Sonke, Anne Hilgers, Anna Korzeniowska
Text: Jitka Prokopičová
Fotografie a nákresy: NEXT Architects
