asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Čtyři mosty pro dálnici D1

16.06.2014

Od roku 1972 je ve výstavbě slovenská dálnice D1 spojující Bratislavu a ukrajinský hraniční přechod Záhor. V současné době je ve výstavbě několik úseků, například Fričovce – Svinia s délkou 11,2 kilometru a Jánovce – Jablonov s délkou 18,5 km. Jen mezi těmito místy je použito bednění na čtyři mosty s celkovou délkou přes půl kilometru.

Všechny mostní konstrukce mají jednoho společného jmenovatele – jako nosič bednění byla použita posuvná skruž portugalské firmy Berd osazená bedněním Doka. Bednění na nosné konstrukci je tvořeno osvědčeným a na míru upraveným bedněním Top 50. To je sestaveno z ocelových paždíků, dřevěných nosníků a třívrstvých desek Doka 3So, které poskytnou kvalitní otisk po celé délce betonáže. V rámci betonování samotné mostovky je pak bednění vyneseno na podpůrné věže Staxo 40, a to přímo v budoucím servisním tunelu mostu.



Plánování nasazení bednění je pro skruž Berd náročné, a to i přesto, že jde vždy o totožnou techniku i bednicí systémy. Každý most je jiný, a tak je třeba bednění naplánovat zcela od počátku pro každou dvojici mostů. Ohled se musí brát na nosnost a celkovou hmotnost všech komponentů. „Je třeba se vyrovnat se všemi tvarovými požadavky nosné konstrukce, tedy překlápěním v příčném řezu, zakřivením půdorysu, rozmístěním deviátorů uvnitř průřezů, různými délkami jednotlivých polí i proměnnou výškou komorového průřezu. V neposlední řadě jsme samozřejmě dbali na bezpečnost pracovníků i hospodárnost celého řešení. I tak se ale bednění skládá ze stovek prvků,“ říká Petr Chvál, technik společnosti Doka. Pro ilustraci – bednění pro mosty SO 202 a SO 203 sestává z 2 744 běžných metrů nosníků Doka, 1 220 m2 bednicích desek a celkově váží více než 76 tun. Pro mosty SO 217, respektive SO 216 pak nosníků je 5 770 běžných metrů, bednicích desek Doka 3So 1 890 m2 a celé bednění váží téměř 100 tun.



Samotné betonářské práce na posuvné skruži sestávají z řady postupných kroků. Po ustavení skruže do pozice se provede zabednění podlahy a stěn komorového průřezu z vnější strany a vyváže se betonářská výztuž. Následuje zabednění z vnitřní strany a samotná betonáž. Po odstranění vnitřního bednění je zabedněna a vybetonována stropní část a následuje předepnutí předpínacích lan. Bednění je poté spuštěno na závěsných tyčích a pomocí hydraulických pístů je odsunuto do stran tak, aby se celá skruž mohla, opět hydraulicky, posunout do nové pozice a bednění se nepotkalo s konstrukcí pilíře.



S jednou skruží a stejným bedněním byly budovány vždy dva po sobě následující mosty, což znamenalo nelehké řešení přesunu skruže bez rozebírání, respektive s minimálním rozebráním. To se nakonec podařilo uskutečnit pomocí postupného budování provizorních zárodků. „Využili jsme technologie pojezdu mezi betonážemi i pro přesun mezi staveništi a z panelů a betonových bloků jsme postupně budovali body, na kterých se skruž usadila pro další posun. Vzdálenost mezi mosty jsme takto přelezli za tři týdny. S nadsázkou se dá říci, že naše skruž byla nejtěžším a nejpomalejším vozidlem, které kdy dálnici D1 brázdilo“, říká stavbyvedoucí prováděcí firmy.

U všech zmíněných mostů je finální konstrukce budovaná pomocí základního komorového profilu doplněného o prefabrikované podpěry, které mostovku rozšiřují o dvě třetiny. Prefabrikovaná křídla jsou uložená do drážky v boku mostního trámu, který vzniká už při základní betonáži. Tato drážka musí být absolutně rovná, i když mostní konstrukce je do oblouku.



Prefabrikované dílce jsou pak ukotveny pomocí ocelových výztuží a následně je nadbetonována mostovka a celá konstrukce zmonolitněna. Bednění Top 50 tentokrát na správném místě drží speciální vozík Doka. Ten je tvořen typovými paždíky doplněnými o soustavu vřetenových vzpěr a zavětrování a vybavený ocelovými kolečky na pojezd po prefa vzpěrách.
 
Mosty by měly být dokončeny v roce 2015, jak nakonec napovídají letopočty otisknuté v betonu mostních pilířů. A horečné tempo práce i profesionalita všech stavebních týmů i dodavatelů naznačuje, že tomu tak opravdu bude. Zbývá jen si přát, aby motoristé, spěchající mezi Bratislavou a Záhorem, dorazili do cíle včas a bezpečně. Ale kvalitu dopravy, na rozdíl od kvality betonu, bednění Doka neovlivní.



TEXT: Radek Syka
FOTO: Česká Doka bednicí technika

Radek Syka je manažer marketingu ve společnosti Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media