Pilotové založení obchodního a stravovacího objektu campusu v Brně-Bohunicích
06.06.2012 |
Při zpracovávání realizační dokumentace stavby je výhodné spolupracovat se specialistou na zakládání staveb, který vybere po provedení statického výpočtu pro danou geologii nejvhodnější technologii zakládání s ohledem na provádění a na ekonomiku stavby.
Pilotové založení pomocí předrážených maloprůměrových a velkoprůměrových, na místě betonovaných pilot Franki realizovala firma Spezialbau, s. r. o, Brno, pro generálního dodavatele Skanska Třinec a pro investora Owner – Developer AIG/Linkol New Project, s. r. o.
Jedná se o jedno- až třípodlažní objekt (obr. 1) s podjezdem pod objektem (obr. 2).
Obr. 2 Podjezd pod komerční zónou campusu
Založen byl rovněž most propojující komerční a studijní zónu campusu, který vede přes čtyřproudou silnici a spojuje ulici Kamenice a Masarykovu univerzitu (obr. 3). Stavba campusu získala ocenění Stavba roku 2011.
Obr. 3 Most propojující komerční a studijní zónu campusu
Geologické poměry Granodiority brněnského masivu jsou překryty neogenními sedimenty. Typický geologický profil: 1. 0,00–4,10 m sprašové hlíny tuhé eolického původu F6 CL 2. 4,10–4,40 m jílovito-prachovitá hlína tuhá F8 CH 3. 4,40–5,50 m jílovito-písčitá hlína tuhá až pevná F6 CL 4. 5,50–9,00 m písčitý jíl tuhý F4 CS 5. 9,00–10,00 m písek hrubozrnný středně ulehlý S3 S-F 6. 10,00–20,00 m neogenní jíl pevný F8 CV
Naražená hladina podzemní vody byla v hloubkách 3,4 až 15,1 m pod povrchem terénu, ustálená hladina podzemní vody pak v hloubkách 2,6 až 15,6 m. Podle vzorků podzemní vody se jedná se o slabě agresivní chemické prostředí (kapalina) na betonové konstrukce ve smyslu ČSN 73 24 03 P ENV 206 XA1.
Statické řešení pilotového založení Rozhodujícím kritériem pro volbu technologie založení byl výpočet podle I. a II. mezního stavu pro skupinu pilot podle ČSN 73 10 02 Pilotové základy č. 3.9.1 až 3.9.4, komentář k ČSN 73 10 02 Pilotové základy.
Řešení dokumentace pro stavební povolení: klasicky vrtané piloty + mikropiloty Průměr pilot: 630, 900 a 1 200 mm Délka pilot: 8–20 m Počet pilot: 509 ks Zatížení pilot: 400–2 966 kN Celková délka vrtaných pilot: 6 418 bm Nejnepříznivější sedání jedné nejvíce zatížené piloty: 8,3 mm Celkem: 66 ks šikmých mikropilot průměru 300/178, délky 15 m a únosnosti 600 kN Nabídnutá cena vrtaných pilot, hlavic a mikropilot podle DSP: 35 200 000 Kč
Řešení realizační dokumentace stavby: předrážené, na místě betonované piloty Franki Průměr pilot: 500–670 mm Skupina: 1–3 pilot Délka pilot: 3–9 m Počet pilot: 523 ks Zatížení pilot: 400–2 350 kN Celková délka pilot Franki: 3 318 bm Nejnepříznivější sedání skupiny nejvíce zatížených 2 pilot: 5,1–7,4 mm Skutečná cena Franki pilot a hlavic: 17 700 000 Kč
Vypuštění mikropilot K zachycení vodorovného zatížení od rozpěrákové konstrukce přemostění přes silnici byly použity šikmé Franki piloty, což umožnilo vypuštění šikmých mikropilot.
Závěr V našem příkladě byla využita technologie předrážené betonové piloty Franki, která má podle technologických koeficientů uvedených v ČSN o 80 % větší únosnost než technologie vrtané piloty. Při ražení piloty Franki se odebírá energetické kritérium, což umožňuje provedení piloty s přesnou délkou, kterou vyžaduje statický výpočet. U každé piloty je tedy prováděna kontrolní zatěžovací zkouška a je možno kontrolovat délky navržené v projektu. U vrtané alternativy nelze využít nadhodnocení mechanicko-fyzikálních vlastností v geologickém průzkumu a ve statickém výpočtu, který musí být proveden s určitou rezervou.
Použitím technologie Franki se ušetří polovina ceny oproti klasicky vrtaným pilotám. V případě velkých staveb se tím dosáhne úspory v řádu desítek milionů korun
TEXT: Ing. Ladislav Kopřiva FOTO: archiv autora
Článek recenzoval Ing. Petr Klablena, DrSc.
Autor pracuje jako nezávislý projektant zakládání staveb v Brně.
Předmětem tohoto článku jsou některé příklady a řešení geotechnických konstrukcí s použitím geosyntetik. V posledních letech se geosyntetické výrobky čím dál více prosazují i při řešení složitých geotechnických konstrukcí, armovaných násypů, zakládání na neúnosném podloží, konstrukcí ...
Problematika zakládání staveb provází obyvatele naší planety odedávna. Moderní metody speciálního zakládání staveb přinesly civilizované společnosti nové možnosti zpřístupnění a využití území, kde doposud nemohla rozvinout stavební aktivity.
Stále větší dopravní zatížení velkých měst spolu s rostoucími požadavky na kvalitu a ochranu životního prostředí v nich klade zvýšené nároky na komplexní přípravu investic do infrastruktury. A právě environmentální nároky na koncepci dopravních staveb jsou důvodem pro stále častější ...