asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Kosmetické změny programu Zelená úsporám nemohou zabránit jeho totálnímu zhroucení

20.08.2009
Ministr životního prostředí Ladislav Miko vyhlásil na základě malého zájmu občanů 10. srpna tohoto roku další, od dubna již druhou a podle něj zásadní změnu v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám, od které si slibuje masivní zvýšení zájmu o dotace. Doposud totiž ministerstvo obdrželo k 10. srpnu pouhých 205 žádostí z očekávaných 250 tisíc. Podobně se také zatím neobjevilo očekávaných 30 tisíc nových pracovních míst a neprojevilo se ani zmírnění dopadů ekonomické krize, ani podpora domácích výrobců kotlů, jak předpokládal bývalý ministr Bursík.

I nadále však ministerstvo program omezuje jen na některá vybraná opatření, přičemž ty nejúčinnější stále chybí. Tvůrci úprav bohužel svůj návrh do poslední chvíle tajili a nevyužili ani zdarma nabízenou pomoc uznávaných odborníků. Výsledek podle toho vypadá – posuďte sami:

Oblast A
programu se týká zateplování budov, a přestože návratnost investic (takzvaný greening) v tomto případě trvá skoro desetkrát déle než například u zdrojů na biomasu, drtivá většina prostředků i nadále směřuje do sféry zateplování. Problémem je také nedostatek kvalitních kapacit (firem i materiálu). Nyní, v půlce srpna, je už zřejmé, že navržených 9 miliard korun v žádném případě nelze v tomto roce prostavět; navržené kosmetické změny tento fakt nemohou změnit.

Část A.1 – změnil se především název z komplexního zateplení na zateplení celkové, částky na čtvereční metry se sice zvýšily, ale o nepodstatných 11 až 19 %. Toto navýšení nic neovlivní, neboť hlavním důvodem malého zájmu jsou přísně nastavené podmínky a ty zůstávají zcela beze změn.

Hlavní ohlašovanou změnou je rozšíření této oblasti programu pro panelové domy. To by bylo velmi prospěšné v případě, kdyby téměř polovina paneláků nebyla již zateplena z jiných dotačních programů. Je proto možné, že se nyní budou vynakládat finanční prostředky na obnovu panelových domů z padesátých a šedesátých let minulého století, které mají téměř ukončenou životnost a které se například v bývalém východním Německu rovnou demolují. Pokud se do těchto domů nevhodně investují miliardy, hrozí, že se nákladné zateplení bude muset v blízké době nákladně recyklovat – pokud se mezitím samo neuvolní, jak se již občas stává. Vysvětlení je snadné: kvalitních firem v tomto oboru není mnoho a za současné situace dostane podporu ministerstva prakticky každá, která si o ni zažádá.

Část A.2 – snížení spotřeby o 20 % (podle původní verze programu se na snížení spotřeby vyžadovala buď alespoň dvě opatření a výměna zdroje, nebo tři opatření).

Nyní ministerstvo tvrdí, že stačí jen jedno opatření, například vyměnit okna nebo zateplit jednu stranu domu a střechu. Má to však jeden háček – spotřeba energie se musí snížit o stejných 20 %. Když si představíme klasický rodinný domek z minulého století ve tvaru krychle, tedy se šesti stěnami včetně střechy a podlahy, kudy uniká maximálně 70 % tepla (zbytek infiltrací a okny), tak na každou stěnu zbývá v průměru maximálně 12 % tepelných ztrát. Z toho lze lehce spočítat, že i při tom nejlepším zateplení toho nejméně kvalitního domu lze ušetřit maximálně 8 % na každou stěnu. Tedy při zateplení jedné stěny a střechy se v žádném případě nelze dostat na požadovaných 20 % úspor.

Podobné je to při pouhé výměně oken: pokud vyměníme nejméně kvalitní okna s hodnotou prostupu tepla U 2,7 W/(m2 K) za okna (podle ministerstva) standardní s prostupem tepla U = 1,2 W/(m2 K), dosáhneme požadované úspory pouze tehdy, kdyby ztráty samotnými okny (bez infiltrace) činily minimálně 36 % z celkových tepelných ztrát – a takový rodinný domek neznám.

Pro vyšší dotace platí i nadále podmínka snížení spotřeby o 30 %, vynechána je podmínka alespoň tří opatření – ale bez nich se snížení spotřeby o 30 % v praxi opět ve většině případů neobejde.

Oblast B – Pasivní domy: podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu
Přes původní tvrzení ministerstva, že vyšší dotace nejsou třeba, byla nyní tato dotace zvýšena o 7 % pro byt v bytovém domě a o necelých 14 % (přesně 13,6 %) pro pasivní rodinný domek, což představuje pouhých 10 tisíc korun pro bytové domy, respektive 30 tisíc korun pro rodinné domy – to jejich výstavbu rozhodně nijak masivně nepodpoří. Nelze tudíž ani v následujících třech letech očekávat přírůstek 8 700 bytových a 4 900 rodinných domů plánovaných ministerstvem.

Významným přínosem je pouze odbourání podmínky spolupráce pouze s registrovanými firmami a používání pouze registrovaných prvků – konečně se zohlednila skutečnost, že takových firem a prvků je u nás opravdu minimum, a za takovýchto podmínek by se počet postavených pasivních domů i po třech letech dal pravděpodobně vyjádřit pouze dvojciferným číslem. Zůstává však záhadou, proč je v oficiálním znění změn uváděno navýšení dotací o 5 až 15 %, když se ve skutečnosti jedná maximálně o oněch 13,6 % ?

V programu i nadále zcela chybí mezistupeň – takzvané nízkoenergetické domy. U nich není přiznána navíc ani jakákoli dotace na podporu ekologického vytápění. Proto se budou stavět s přitápěním buď elektrickým přímotopným, nebo tepelným čerpadlem. Kdyby program úspor podpořil i moderní účinná kamna, sporáky, pece či krbová kamna na biomasu, která jsou pro přitápění těchto staveb ideální, ušetřili bychom spoustu elektrické energie vyráběnou v uhelných elektrárnách a s účinností kolem 30 % – a s téměř trojnásobnými emisemi oxidu uhličitého.

Oblast C – obnovitelné zdroje energie

Hlavní změnou v této části programu je zrušení limitu podpory do výše maximálně 50 % nákladů s ponecháním pouze dosavadních fixních částek. Když se však podíváme na konkrétní výši fixních částek, je zřejmé, že i zde jde pouze o kosmetickou úpravu, neboť tuto fixní částku by drtivá většina žadatelů obdržela i za původních podmínek.

Největší výhrady mám však k části programu C1 – zdroje na biomasu. Podle nových podmínek se zvyšuje dotace pouze na zdroje vytápění na biomasu se samočinnou dodávkou paliva z dřívějších 80 tisíc na 95 tisíc korun, přičemž důvodem je údajná účinnost těchto zdrojů (většinou moderních zdrojů na peletky) a příznivé množství emisí. Na zdroje na biomasu s ruční dodávkou paliva a s akumulační nádrží zůstává dotace ve výši 80 tisíc korun a bez akumulace 50 tisíc korun. Oproti tomu nedostanou žadatelé paradoxně ani tentokráte žádnou dotaci na jakékoliv teplovzdušné či teplovodní krby a kachlová či krbová kamna, byť mají v praxi vyšší účinnost a nižší množství emisí než kotle bez akumulace.

Přestože nemám nic proti kotlům na peletky, je třeba připomenout, že při částečném zatížení klesá jejich účinnost pod 80 %, tedy i pod účinnost teplovodních krbů. Navíc v přechodném období na jaře a na podzim, při výkonu kolem 3 kW, se při spalování nedosáhne v ohništi dostatečná teplota spalování. A protože se pelety vyrábějí výhradně z pilin jehličnanů, tak obsahují tudíž pryskyřici s prakticky stejným chemickým složením, jako má pryskyřice, z níž se vyrábějí například PET lahve. Tyto skutečnosti způsobují, že produkované emise jsou v tomto období až desetkrát vyšší než emise z teplovodních krbů, které i na jaře a na podzim využívají akumulačních nádrží a pracují s výkonem přes 30 kW, tedy s trvalou teplotou ohniště přes 850 oC a navíc s dlouhým plamenem z listnatého dřeva bez pryskyřic. Tato zařízení prakticky splňují provozní podmínky spaloven odpadů podle § 5 nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanovují emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. A přesto opět žádnou dotaci nedostanou.

Část C.2
– program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci to snadno obejdou. Přitom by stačilo málo – místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou rozhodující jak pro podstatné zvýšení energetické účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.

Část C.3 – Instalace solárně-termických kolektorů stále vůbec nerozlišuje, zda stavebník zvolí k přitápění domu kolektory levné ploché, s menší účinností, nebo trubicové vakuové. Ty jsou sice dražší, ale v chladnějším období jsou podstatně účinnější a pouze tyto jsou vhodné pro přitápění. I v této části programu lze proto uvažovat o plýtvání státními prostředky.

Projektová dokumentace a energetické hodnocení

Podle úprav programu se nově zavádí dotace na projektovou dokumentaci a energetické hodnocení. Ta je ale jednak jen dočasná, na krátkou dobu do 31. 3. 2010 nebo do vyčerpání 50 milionů korun, a je především nejistá – v mnoha případech nebude mít stavebník dopředu jistotu (zvláště při zateplování – viz kalkulace uvedená v programu u oblasti A), zda vůbec splní podmínky nějakého podprogramu, a zda mu tedy bude tato částka nakonec vrácena.

Exministr Bursík původně tímto programem zahájil předvolební kampaň Strany zelených, která se však příliš nevydařila. Je ale smutné, že i nový ministr životního prostředí doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., pokračuje v jeho trendu nejen tím, že exministra Bursíka pozval za předsednický stůl při prezentaci změn tohoto programu, ale také skutečností, že ponechal přes zjevné problémy tohoto programu i nadále ve funkcích spřízněné kolegy pana exministra, jejichž kompetentnost a schopnosti jsou diskutabilní: Petra Holuba, ředitele odboru udržitelné energetiky a dopravy z Hnutí DUHA, který promoval teprve před dvěma lety a věnuje se větrným elektrárnám, náměstka Aleše Kutáka, též z Hnutí DUHA, který se dříve zabýval jen dopravou, a Jakuba Kašpara, tiskového mluvčího a ředitele odboru vnějších vztahů, bývalého redaktora Ekolistu.

Závěr
Na základě všech uvedených skutečností proto důrazně apeluji, aby ministr Ladislav Miko tento program okamžitě vrátil na přepracování za účasti skutečných odborníků a až poté vyhlásil nový program; takový, na základě kterého by si byl každý občan jistý, že jeho prostředky jsou vynaložené správně a efektivně a ku prospěchu všech. A jestli nelze tento program – za současných podmínek tajné smlouvy mezi Japonskem a námi – změnit, pak je třeba okamžitě začít s japonskými partnery vyjednávat o možných úpravách tohoto programu. Pokud to snad nelze, tak nezbývá než začít přemýšlet o tom, že nespotřebované miliardy korun budeme muset Japonsku bez náhrady vrátit.


JUDr. Ing. Mgr. Petr Měchura
Foto: Dano Veselský

Autor se dlouhodobě zabývá ekonomickými otázkami životního prostředí a úsporami energií, v současné době působí jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media