asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Hrozí nám syndrom downtownů?

02.04.2009
Česká města procházejí v posledních dvaceti letech rozvojem, pro který nenajdeme srovnání s žádným obdobím v naší historii. Nejvíce samozřejmě Praha. Na místě tradičních městských čtvrtí, jako bývaly Holešovice, Karlín nebo Michle, vznikají různé City, Towny, Centre a Plazy, které se svou multifunkčností a „atraktivním mixem nájemců“ snaží přilákat co nejvíce lidí k práci, zábavě, sportu, nákupům a relaxaci. Ne vždy se to daří, některá tato místa i po letech fungování působí dojmem více méně výlučných enkláv.

Pojem downtown označuje administrativní střed města, vyplněný správními a kancelářskými budovami. Přes den se v downtownu pracuje, v noci, o sobotách a svátcích bývají downtowny liduprázdné. Evropské metropole se vyvíjely po staletí jinak. Přesto se města downtownizaci nevyhnula.

Výstavbu rozlehlých, uniformních sídlišť na okrajích českých měst v 70. a 80. letech minulého století lze považovat za fenomén na pomezí mezi vytvářením downtownů a příměstským suburbiem, známým také pod anglickým názvem urban sprawl (rozlézající se město). Ne neprávem se sídlištím říkalo noclehárny; solidní vybavení sídlišť spočívalo pouze v zajištění veřejné dopravy. Postupně však dospěla. Obvykle mají dostatečnou občanskou vybavenost, tedy i pracovní příležitosti. Historie se v jiných modifikacích opakuje. Od 90. let vznikají kolem velkých měst další prstence bydlení s tím rozdílem, že nejde o paneláky, ale satelitní čtvrti rodinných domů. Syndrom downtownu se projevil vylidňováním historických městských center.

Administrativa z historické zástavby vytlačila původní účel budov a jejich původní uživatele.
Nová kancelářská centra vznikla buď na městských pozemcích dosud nevyužívaných, nebo v brownfieldech. „Vznikají bankovní zóny, administrativní zóny a centrální zóny luxusních obchodů. Chybí dostatečný počet bytů se stálými obyvateli, nedostatečná je síť malých obchodů i běžných a cenově dostupných služeb. Po skončení pracovní doby se centrální zóny zcela vylidní a paradoxně přestávají být bezpečné. Lidé zde zaměstnaní patří k vyšším sociálním vrstvám usídleným v okrajových obytných čtvrtích s vyšším standardem bydlení. Charakter jejich práce však vyžaduje každodenní dojíždění do zaměstnání,“ popisuje tento proces Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku v časopise Veřejná správa.

Jak se přirozeně začlenit
„Monofunkční celky nejsou nikdy dobré. V tom se urbanismus zón velmi mýlil,“ připouští architekt Josef Pleskot.
Jako víceúčelový komplex byl od počátku koncipován například kancelářský komplex BB Centrum v Praze. Bývalý prostor Brumlovka je od roku 1996 přeměňován developerskou společností Passerinvest Group. „BB Centrum bylo plánováno jako místo, které se má stát přirozenou součástí ­Prahy 4 a nabídnout co nejširší občanskou vybavenost,“ říká Hana Gottwaldová, marketingová manažerka Passerinvestu. „Vedle kancelářských budov nabízí také bydlení a škálu služeb. Jsou tu lékařské ordinace, pošta, banky a restaurace. Centrum žije nejen během pracovní doby, ale v průběhu celého dne.“ Úspěšnost projektu developer dokládá vysokou návštěvností neadministrativních částí centra, dále výsledky pravidelně konaných průzkumů mezi nájemci areálu a odbornými oceněními, která projekt BB Centra za dobu od svého vzniku získal. 

Nejdůležitější pro to, aby se ze souboru nestala uzavřená enkláva, ovšem není architektura a venkoncem ani poloha areá­lu, ale to, nakolik se daří tento areál přirozeně začlenit do stávající městské čtvrti.

Změny sociálního statutu
Příkladem downtownu, vzniklého jako revitalizace bývalého průmyslového území, může být pražský Smíchov kolem křižovatky Anděl (přibližně na místě opuštěných Ringhofferových strojíren). Jádrem území se staly administrativní budovy Zlatý Anděl a Anděl City, v nichž jsou umístěny rovněž restaurace, hotel a obchody, kancelářský dům Na Bělidle a nákupní a zábavní centrum Nový Smíchov.

Není sporu, že adaptivní využití tohoto prostoru významně pozvedlo kulturu celé čtvrti. Tento vzestup je ale topograficky přísně ohraničen. Dříve kompaktní městská čtvrť byla rozdělena dálničním obchvatem pražské památkové rezervace, tzv. Městským okruhem. Anděl se tak stal dopravně nejlépe dostupným místem v Praze: projíždí tudy několik tramvajových linek, trasa B pražského metra a je zde funkční dálniční spojení se zbytkem Evropy. Lokalita se stala vyhledávanou kancelářskou a nákupní adresou v Praze. Přilákala řadu firem z oblasti finančnictví, informačních technologií, distribuce, farmacie a realit. Sídlí zde také redakce českých deníků a rádií.

Část obyvatel s vyššími příjmy vyhledává luxusní a drahé bydlení v nově postavených obytných souborech, aby bydlela blíže ke svému zaměstnání. „Mezi nově příchozími rezidenty lze proto očekávat významné zastoupení vzdělanějších a příjmově silnějších sociálních skupin včetně cizinců,“ konstatuje sociologická studie Jany Temelové a Jakuba Nováka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

S tím, jak se mění sociální status lidí, kteří se zde pohybují, se mění také nabídka zboží a služeb. „Zvyšování nájmů a cen nemovitostí často vede k vytlačování méně výnosných ekonomických aktivit z rozvojového centra. V okolí křižovatky U Anděla ubylo secondhandů, bazarů a různých druhů stánkového prodeje, které byly charakteristické pro první polovinu 90. let. Naopak přibyla restaurační zařízení vyšších cenových kategorií, hotely a specializované obchody a služby (interiérová studia, vinotéky a delikatesy, kosmetické salony, jazykové školy apod.). Nákupní a zábavní centrum Nový Smíchov soustřeďuje řadu butiků s luxusním zbožím,“ všímají si Temelová a Novák.

Avšak jen pár kroků od křižovatky Anděl a přilehlých nových budov se Smíchov neliší od čtvrti, kterou místní znávali před patnácti dvaceti lety. Chátrající činžovní domy poskytují ve svých přízemních podlažích prostory pro malé obchody, bazary, zastavárny, herny, večerky a pivnice. „Ačkoliv rozmanité funkce nabízejí služby a využití pro rozdílné skupiny lidí, podíváme-li se na uspořádání prostoru, nalezneme, vyjma samotné  křižovatky U Anděla, zřetelné oddělení funkcí do různých částí lokality. Současná proměna centrálního Smíchova je tak charakteristická postupným nahrazováním starého novým a vytlačováním původních funkcí do periferních lokalit,“ píší Temelová a Novák. „Mohlo by se zdát, že soubor nově postavených prestižních projektů vytvořil z lokality exkluzivní oázu bohatství otevřenou jen malé skupině příjmově silných vrstev. Bližší pohled na využití veřejných prostor v okolí křižovatky U Anděla však ukazuje, že oblast slouží poměrně širokému spektru uživatelů.“

Města bez duše
Smíchov je ovšem ojedinělou záležitostí. Nové centrum zde vznikalo na základech centra (ekonomického, společenského a dopravního) již existujícího. Přesto jsou zde některé syndromy downtownu patrné. Projekty jako BB Centrum mají těžší úlohu v tom, že se centry teprve musejí stát.

Pokud se jim to nepodaří, existuje velké riziko, že budou česká města vypadat tak, jak v časopise Země světa popsal Ivan Knorr města americká: „Zdá se, jako by překotný růst většiny z nich ponechával duši města kdesi na podřadném místě. A tak v centrech vyrůstají drahé a ne­osobní downtowny plné výškových domů, ve kterých se pouze pracuje a které se po pracovní době proměňují v mrtvá města. Kolem nich chátrá okruh postarší zástavby obydlený slabšími sociálními skupinami a na okrajích se střídají rozsáhlé rezidenční čtvrti s průmyslovými zónami.“


Jan Pekař
Foto: Filip Šlapal

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media