asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Svěží Zelená architektura

10.12.2008
V nově zrekonstruovaných prostorách Galerie Jaroslava Frágnera právě skončila výstava Zelená architektura.cz, kterou připravil kurátor Petr Kratochvíl. Výstava byla součástí rozsáhlého projektu čtyř paralelních výstav s doprovodným cyklem přednášek pod společným všezahrnujícím názvem Zelená architektura/Green Architecture. Autoři koncepce projektu Dan Merta a Klára Pučerová chtěli poukázat na mnoho podob architektury vztahující se k ekologii. V tomto smyslu je třeba rozumět pojmu ekologie v širším slova smyslu: nejde jen o šetrný vztah k přírodním zdrojům, ale i k okolní krajině.

Ekologie jako soulad
V řečtině oikos znamená dům, domov. Ekologie se tedy už v samé podstatě slova vztahuje k architektuře. Termín ekologie zavedl v polovině 19. století německý zoolog a filozof Ernst Häckel jako složeninu oikos a logos, tedy rozum, věda, studium. Ekologii definoval jako srovnávací vědu o vzájemném působení životního prostředí a všech organismů, které v něm žijí. Ekologie je tedy také především o vztazích. Výstava Zelená architektura nese záměrně metaforické označení zahrnující všechny aspekty vztahu architektury k prostředí, přírodě, krajině a v neposlední řadě lidem, které v ní a s ní žijí.

Kurátor Petr Kratochvíl vybral pestré spektrum příkladů současné české architektonické tvorby respektující přírodní podmíněnost člověka. Na výstavě tak představil domy pasivní, energeticky šetrné, využívající přírodní stavební materiály a inspirované biomorfními formami a strukturami. „Na druhou stranu jsou zde realizace, které patrně nejsou energeticky příliš úsporné, ale obohacují veřejný prostor o krajinářsky ztvárněnou zeleň,“ prozrazuje Petr Kratochvíl. Všechny tyto aspekty však souvisejí s environmentálně příznivým bydlením. Návštěvníci se mohli přesvědčit, že „zelený“ dům může mít mnoho podob a nemusí být na první pohled rozpoznatelný.

Důraz na energetické úspory byl kladen v případě staveb Mojmíra Hudce, Kamila Mrvy, Josefa Smoly, Pavla Vaněčka nebo studia Projektil a jejich Střediska ekologické výchovy Sluňákov. Citlivé zasazení do krajiny je dalším nejčastějším rysem prezentované architektury, zejména rodinných domů Markéty Cajthamlové, Zdeňka Zavřela, Pavla Mudříka, Ladislava Lábuse nebo studia Sporadical. V tomto směru šli někteří architekti mnohem hlouběji, a to dokonce pod terén. Takové řešení má mnoho výhod – počínaje dobrými izolačními vlastnostmi až po harmonické splynutí s krajinou.

Na výstavě byl představen právě realizovaný projekt pod terén zahloubené knihovny v Havlíčkově Brodu od ateliéru htsA, dále dvě bazénové haly - v Litomyšli od ateliéru DRNH a v Humpolci od Luďka Rýznera, a také rodinné domy, například od dvojice architektů Vladimíra Baldy a Jiřího Janďourka na jižnám svahu Ještědského hřebene nebo Arnošta Navrátila a Petra Páva v pražských Jinonicích „Zelená“ architektura může mít také podobu domů z přírodních materiálů. Vedle konzervativnějších dřevostaveb se v Česku začaly také radikálněji prosazovat ekologické domy z nepálených cihel izolované hlínou a slámou. Jedním z velmi diskutovaných domů se stal Dům v kožichu a s deštníkem od Petra Suskeho postavený před šesti lety. Vnější izolaci dřevěné konstrukce obezděné nepálenými cihlami tvoří balíky slámy a celý dům navíc chrání deštník z průsvitné fólie. Mezi radikálně  ekologické domy představené na výstavě patří i na první pohled přehlédnutelný Ekologický dům do extrémních podmínek od Bohumila Lhoty. Tento jedinečný objekt se podle potřeby vysouvá nad terén a otáčí.

Omezit negativní dopad výstavby na přírodu je možné i jinými cestami, mezi které patří snaha obydlovat nevyužité prostory či industriální stavby uvnitř měst. „Konverzí industriálních staveb se zachraňují nejen významné památky. Zároveň se nově zhodnocuje intravilán města a lze tak předejít jeho další expanzi do volné krajiny,“ shrnují autoři rekonstrukce výrobní budovy v bývalém areálu firmy Baťa ve Zlíně Pavel Mudřík a Pavel Míček.

Všechny prezentované projekty a realizace se vyznačují snahou o symbiózu s krajinou a tato snaha se promítla do scénograficky pojatého výstavního prostoru: architektury prolínající se s přírodou, i když v tomto případě poněkud umělou. Nicméně přítomnost zeleného trávníku a stromů v expozici vytvořila příjemné a vtipné prostředí.

Inspirace ze zahraničí

O patro níž, v bývalém knihkupectví Fraktály, byly představeny utopické projekty Newyorského architekta Mitchella Joachima. Jeho projekty jsou vizemi života v budoucnosti v prostředí velkoměsta.

V lapidáriu Betlémské kaple byly ke zhlédnutí nízkoenergetické a pasivní domy z rakouské produkce architektů Georga Reinberga a Martina Treberspurga. Už od osmdesátých let bylo Rakousko jednou z vůdčích zemí v realizaci solárních projektů a dnes patří mezi evropské země s největší hustotou pasivních domů. Rozsáhlá výstava představila projekty dvojice architektů a ukázala způsoby praktického použití ekologických konceptů.

S nejúspěšnějšími projekty ohleduplnými vůči přírodě prvního ročníku mezinárodní ceny Zumtobel Group Award bylo možné se seznámit v nově otevřeném Zumtobel Light Center Praha v Holešovicích.

Cena se udílí v kategorii Built Enviroment, kdy jsou vybírány projekty staveb odpovídající modelu trvale udržitelného způsobu života, a v kategorii Research and Initiative zaměřené na výzkumné projekty a iniciativy organizací, univerzit i jednotlivců. Tato přehlídka obohacuje koncept výstavního projektu Zelená architektura ještě o další rozměr.

Vedle vítězných projektů architektonického studia Morphosis za stavbu Federal Building v San Franciscu a stuttgartského ateliéru Schlaich Bergmann Solar za projekt kilometr vysoké elektrárny navržený pro Austrálii, který využívá potenciálu větru i slunce, byly oceněné i projekty internetové sítě Open Architecture Network, kde mohou architekti spolupracovat na humanitárních projektech, nebo projekt domu za pouhých dvacet tisíc dolarů pro využití v rámci charitativních programů.

Zelená architektura nemusí být jen komfortní, energeticky šetrné a urbanisticky promyšlené řešení.

Architekt, designér a obhájce sociálně a enviromentálně odpovědného designu Victor Papanek viděl velký potenciál architektů, kteří mohou participovat na řešení globálních enviromentálních a společenských problémů také v rozvojových zemích.


Kateřina Kotalová
Foto: Tomáš Novotný

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media