asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Kultura péče o tělo – šance pro malé lázně

29.07.2009
Lázeňství, které má v Česku dlouhou tradici, by se mohlo svézt na vlně rostoucího zájmu o péči o tělo a významně by tak mohlo přispět k atraktivitě cestovního ruchu v České republice. Mohla by to být příležitost i pro rozvoj malých lázní ve venkovských regionech, které by se tak staly krystalickým jádrem dalšího rozvoje oblasti. Klíčovým slovem pro přilákání zdravotních turistů je wellness. Turisté chtějí být hýčkáni, touží po exotických masážích a koupelích.

V roce 2008 bylo v ČR v provozu 84 lázeňských zdravotnických zařízení, která disponují více než 25 000 lůžky. Tato zařízení se nacházejí ve 36 lázeňských místech. Z toho dvanáct lázeňských míst je zařazeno do kategorie velkých lázní, zbývajících 24 lázeňských míst nebylo nikdy lázněmi mezinárodního významu. Měla však nezastupitelné místo pro tuzemské pacienty. Dnes mají i regionální lázně – zejména ty, které prošly rekonstrukcemi – zahraniční ambice, mají ale i nezanedbatelný význam v regionálním rozvoji.

Od léčení k rozmazlování
Uspěchaná doba příliš nepřeje poklidnému lázeňskému režimu třítýdenních pobytů a příliš vstřícné nejsou ani zdravotní pojišťovny, nad jejichž ochotou plně hradit pacientům veškeré náklady lázeňské péče se vznášejí otazníky. Čím dál tím víc lidí je dnes ochotných zaplatit si krátkodobou lázeňskou kúru, která by jim pomohla zregenerovat organismus a nabrat síly. Jak potvrzují statistiky, roste především počet zahraničních klientů. Vloni se u nás v lázních podle statistiky ÚZIS léčilo 230 tisíc českých pacientů (oproti 280 tisícům v roce 1985).

Počet zahraničních lázeňských pacientů se od roku 1991 stabilně zvyšuje. Loni absolvovalo lázeňskou léčbu v našich lázních přes 150 tisíc cizinců. Jejich podíl představoval 40 % z celkového počtu klientů, zatímco v roce 1991 cizinci činili pouze 7 % lázeňských hostů. Takzvaná samoplátecká léčba, při které si všechny náklady spojené s pobytem a léčbou hradí klient sám, byla loni využita 113 tisíci zdejších návštěvníků. Počet samoplátců výrazně roste, oproti roku 2007 to bylo o 21 tisíc klientů víc (23 %) a proti roku 2006 se jejich počet zvýšil o 69 % procent. Hlavním důvodem vyššího počtu plně platících pacientů je podle ÚZIS pravděpodobně rozšíření nabídky ozdravných pobytů, zejména víkendových.

„Tendence v počtu klientů je spíše stoupající, přibývá krátkodobých pobytů. Přibývá samoplátců, zatímco pacientů přes pojišťovnu ubývá,“ hodnotí například změny ve vývoji návštěvníků lázní Miriam Pešková, ředitelka marketingu v severomoravských lázních Sanatoria Klimkovice, které byly vybudovány teprve před patnácti lety.

Růst počtu samoplátců pozorují také v Lázních Bohdaneč. „V roce 2008 jsme dosáhli téměř dvojnásobného nárůstu počtu klientů – samoplátců oproti roku 2007. Což je znatelný nárůst. Průměrná celoroční obsazenost lázní se pohybovala nad hranicí 90 procent,“ informuje Lenka Uskobová-Studená z marketingového oddělení.

České lázně se musí vyrovnat s trendy, které jsou patrné v evropském lázeňství v posledních 15 až 20 letech: tendence zkracovat průměrnou délku pobytu, nahrazovat léčebné pobyty jinými typy ozdravných pobytů, rozvoj dalších služeb cestovního ruchu v lázeňských místech a hlavně nástup wellness. Lázeňská zařízení se proto v duchu těchto tendencí čím dál víc orientují na nabídku léčebných pobytů typu well­ness a na klientelu samoplátců.

„Ano, trend zájmu wellness je velmi markantní, zájem převyšuje naše ubytovací možnosti,“ potvrzuje Miriam Pešková v Lázních Klimkovice. Lázeňská střediska proto začínají nabízet nejrůznější procedury, kterými by tyto klienty uspokojily. Vedle nabídky tradičních léčebných postupů se tak objevují i takové „atrakce“, jako jsou čokoládové zábaly nebo pivní koupele.

„Samozřejně, že nabízíme také wellness pobyty,“ potvrzuje tuto marketingovou strategii Uskobová-Studená. „Wellness de luxe je unikátní odpočinkový program zaplněný špičkovými procedurami. Jejich prostřednictvím můžeme klienta celý týden hýčkat a rozmazlovat. Skladba procedur je navržena s maximálním důrazem na relaxaci a celkovou regeneraci.“

Relaxace v Lednici
Nové trendy ukazují, že odvětví lázeňství by mohlo vycházet z celosvětově rostoucího zájmu pečovat o tělo a své zdraví a významně by mohlo přispět k atraktivitě cestovního ruchu v České republice. Výhodou je, že Česká republika má pro další rozvoj lázeňství příhodné podmínky, které jsou dány bohatstvím přírodních léčebných zdrojů, jak minerálních, tak klimatických.

Jedním z regionů, které se této příležitosti chopily, je například Jihomoravský kraj, který doposud neměl prakticky vůbec žádné lázeňství - ve strategických plánech kraje je toto odvětví považováno za jeden z rozvojových faktorů oblasti. To platí především pro Břeclavsko, které by se mělo stát lázeňskou oblastí.

Nejnovějším přírůstkem do rodiny lázeňských provozů jsou lázně Lednice na Jižní Moravě, které byly otevřeny v roce 2007. Vyrostly v atraktivním prostředí Lednicko-valtického areálu a za jejich vznikem stojí projekt Jihomoravské lázně financovaný s pomocí zdrojů z EU. Do projektu se Lednice spojila s Hodonínem, kde již malé lázně existovaly a měly být rozšířeny. Celkový rozpočet na výstavbu činil 216 milionů korun, přičemž přes 140 milionů korun poskytla Evropská unie.

V Hodoníně došlo k rozšíření kapacity existujících lázní o 104 lůžek, stravovací část, vodoléčebnou a rehabilitační část. V Lednici byl v rámci projektu postaven zcela nový hotel se 76 lůžky a s balneoprovozem, stravovacím zařízením a kapacitou léčebných provozů 150 pacientů denně. Lázně poskytují komplexní léčebné a rehabilitační služby využívající účinky přírodní jodobromové minerální vody. Realizace projektu Jihomoravské lázně měla vytvořit přes sto kvalifikovaných míst v regionu postiženém vysokou nezaměstnaností. Očekává se, že rozvoj lázeňství v této lokalitě přispěje ke zvýšení atraktivity Jihomoravského kraje pro domácí i zahraniční návštěvníky.

Klid u svaté Markéty
Investice do lázeňských aktivit a wellness zapadají také do rozvojových plánů Jihočeského kraje a očekává se od nich, že přispějí k rozvoji celého regionu. V jižních Čechách proto existuje řada rozvojových záměrů pro wellness včetně záměrů obnovy lázní nebo budování nových wellness kapacit s postupným přechodem na poskytování lázeňské péče (např. Hluboká nad Vltavou, Lomnice nad Lužnicí nebo Nové Hrady). Do roku 2015 je zde potenciál pro vybudování dvou až tří nových lázeňských zařízení a 5 až 10 wellness provozů.

Svou lázeňskou tradici chtějí obnovit například Prachatice. V příštím roce by zde měla začít výstavba Léčebného centra sv. Markéty za 800 milionů korun. Projekt navazuje na historii Lázní sv. Markéty sahající do poloviny 18. století. Plán zahrnuje výstavbu hotelu s ubytovací kapacitou pro 340 osob a wellness provozy s klasickými rehabilitačními procedurami, ale i alternativními postupy regenerace organismu. Součástí komplexu bude sportovní centrum, chybět nemá ani kolonáda.

Areál se rozprostírá na území o rozloze osmi hektarů na úpatí hory Libín, nejvyšší hory šumavského podhůří. Na projektu se podílí i město Prachatice, které je minoritním podílníkem a do projektu vkládá pozemky. „V současné době proběhly přípravné práce. Nyní čekáme na dotaci EU, o které by se mělo rozhodnout v září. V návaznosti na to bychom mohli v rozmezí března až října příštího roku zahájit výstavbu. Termín otevření lázní je plánován na léto roku 2012,“ říká Martin Doležal, mediální zástupce Lázeňského centra sv. Markéty, které je investorem projektu.

Obrození Klášterce nad Ohří
Většina investic v minulých letech plynula zejména do stávajících lázní. Nových lázeňských míst se mnoho neobjevilo. Jednou z výjimek jsou lázně v Klimkovicích, založené na využití jodobromových vod, o jejichž výstavbě se začalo uvažovat již v 80. letech minulého století. Výstavba byla ale zahájena až v roce 1991, k otevření lázní došlo v roce 1994. Lázeňský areál Sanatorií Klimkovice, který se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku, se svým moderním architektonickým pojetím vymyká tradiční představě lázní. V posledních letech došlo k modernizaci části balneoprovozu, technických zařízení, rekonstrukci pokojů a dílčí obměně interiérů.

Kromě nových lokalit se ke své lázeňské tradici vracejí i města, která v minulosti o statut lázní přišla. O znovuobnovení lázní se například snaží Klášterec nad Ohří. Na počátku 90. let se vedení města rozhodlo pro záchranu zdevastovaného lázeňského areálu. Před dvěma lety zrealizovalo město rozsáhlý projekt s názvem „Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury v historickém centru města Klášterce nad Ohří“ v hodnotě více než 140 milionů korun za finanční podpory EU a ministerstva pro místní rozvoj. V rámci tohoto projektu byly kompletně zrekonstruovány všechny přístupové komunikace k lázeňskému areálu včetně historického centra a náměstí. Důležitá byla i přístavba a rozšíření současného lázeňského domu Evženie o moderní balneoprovoz, bazén a wellness procedury.

Celkové investice do obnovy Lázní Evženie dosáhly téměř 200 milionů korun. V současné době město připravuje projekty lázeňské promenády, propojení zámku s lázněmi, výstavbu lázeňského hotelu, rozšíření tenisového areálu a vybudování osmnáctijamkového golfového hřiště v těsném sousedství Lázní Evženie.

Strom života v Bělohradě
Lázeňští hosté žádají vedle dobré dopravní dostupnosti a komfortního ubytování i další doprovodné služby, zejména možnost sportovního a kulturního vyžití. V uplynulých letech proto lázeňská centra investovala jak do modernizace, tak do výstavby nových kapacit. Například v Lázních Libverda na Liberecku v posledních letech vložili desítky milionů korun do modernizace a vybavení lázeňských domů a penzionů a úprav okolí.

V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce lázeňské kolonády a připravují se další investice, mimo jiné vybudování nového bazénu a modernizace balneologických provozů.

V Bohdanči je nejvýznamnější investiční akcí pro sezónu 2008/2009 rekonstrukce pavilonu Langer. Projekt navazuje na trend založený rekonstrukcí pavilonu Jubilejní I., která byla realizována loni. „Tato investice v celkové výši zhruba 72 milionů korun představuje zásadní změnu technologických a pracovních postupů při nakládání s přírodním léčivým zdrojem. Byla uskutečněna od listopadu 2008 do března 2009 a výsledkem rekonstrukce je kompletní změna ve způsobu podávání slatinných koupelí,“ říká Lenka Uskubová-Studená. V příštích letech je v plánu i rekonstrukce kubistického pavilonu Gočár.

V Lázních Velichovky nedaleko Jaroměře byla v letech 2005 – 2006 rekonstruována pravá část léčebného Masarykova domu, díky níž se zkvalitnila úroveň ubytování. V roce 2006 byla dokončena rekonstrukce nového balneologického provozu a o rok později byl otevřen nový Institute Medical Wellness.

Významné rozšíření lázeňských kapacit se chystá v Lázních Bělohrad. Zdejší Anenské slatinné lázně již v minulých letech investovaly do zvýšení a zkvalitnění lůžkové kapacity, v původním stylu zrekonstruovaly vilu Karluška, která nyní slouží jako ubytovací zařízení, kompletně zmodernizovaly lázeňský hotel Janeček, otevřely nový rehabilitační bazén a vilu Stefanie.

Letos v létě bude dokončena výstavba lázeňského areálu Strom života, což představuje investici zhruba 320 milionů korun. Nový komplex nedaleko stávajících lázní se bude skládat z hlavní pětipatrové budovy, na niž se kolmo napojí čtyři dvoupodlažní křídla. Nový hotel rozšíří lázeňskou kapacitu o 150 lůžek. „Půjde o kompletní lázeňský rezort, zahrnující jak ubytovací, tak stravovací kapacity, kongresové centrum, balneoprovoz i wellness,“ upřesňuje Jitka Ferbrová, předsedkyně představenstva společnosti ASL. Lázeňské služby se zaměří na rekondici a rehabilitaci, snižování nadváhy, wellness programy a programy pro rodiny s dětmi.

Vitální Český ráj

Rozsáhlý projekt termálních lázní a wellness centra se připravuje také ve Všeni na okraji Českého ráje. Vitální centrum Všeň má sestávat ze čtyř teplovodních bazénů, sauny, terapeutického centra, fitness centra, kurtů na squash a tenis, volejbalového hřiště, restauračních provozů a parkoviště. Jeho jádrem je čtyřhvězdičkový hotel se 176 pokoji. Za projektem stojí pražský architekt Martin Kotík a jeho ateliér Omicron-K.

Zajímavostí projektu je technické řešení ohřívání vody. Zdrojem tepla bude podzemní vrt hluboký kolem 2,5 km, který bude sloužit jako tepelný výměník. Podzemní voda bude jímána systémem vrtů vystrojených v oblasti Ploukonic v údolní terase Jizery a bude převedena do areálu wellness centra.

Výstavba lázeňského centra za zhruba miliardu korun nabírá zpoždění a termín zahájení byl odsunut. „Nejprve se čekalo, jak dopadne žádost o dotaci z Evropské unie. Vedení Libereckého kraje však projekt dostatečně nepodpořilo a projekt tak na dotaci nedosáhl. Poté do Česka dorazila finanční krize a to realizaci dál pozdrželo. Přesto je velká pravděpodobnost, že se s realizací začne ještě letos,“ je přesvědčen Ivan Herbst, starosta obce Všeň. Podle jeho slov si obec od projektu slibuje prosperitu, příjmy pro další investice, zviditelnění obce a rozvoj celé oblasti. „Navštívili jsme podobná zařízení v Rakousku a přesvědčili jsme se, že jim se to podařilo,“ doplňuje starosta.

Moravská vinná lázeň
Významný lázeňský komplex se chystá v jihomoravských Pasohlávkách na Břeclavsku na břehu Novomlýnské nádrže. Výstavbu připravuje akciová společnost Thermal Pasohlávky, kterou založil Jihomoravský kraj a obec, na jejímž území se nalézá vydatný termální vrt s léčebnou vodou sycenou sirovodíkem.

Majetek společnosti Thermal Pasohlávky vytvořila obec vkladem pozemků v hodnotě 30 milionů korun a kraj finančním vkladem ve výši 100 milionů korun. Tato investice je podporována Jihomoravským krajem a je největším rekreačním a turistickým rozvojovým projektem v Jihomoravském kraji s mezinárodními ambicemi. Lázeňský komplex v Pasohlávkách má vznikat postupně. V prvé řadě zde má být vybudována infrastruktura a rekreační zařízení. Budování léčebných lázní, zařazených do systému zdravotní lázeňské péče, přijde na řadu až v dalších letech.

Ambice zařadit se mezi lázeňská centra mají na Břeclavsku vedle Pasohlávek i další obce, například Charvátská Nová Ves, kde byl zaregistrován přírodní léčivý zdroj minerální vody, nebo Valtice, kde by mohly vzniknout ve spolupráci s rakouskou obcí Schrattenberg termální vinné lázně.


Jan Pekař

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media