Česká republika – vítejte v golfovém ráji
Galerie(7)

Česká republika – vítejte v golfovém ráji

Pokud se v současnosti v mnoha odvětvích vzhledem k hospodářské recesi skloňuje slovo útlum, v případě golfu můžeme, alespoň vzhledem k počtu nově vznikajících golfových hřišť, mluvit o boomu. Ne že by Česko nemělo málo hřišť. Spíše má stále ještě málo lidí propadlých golfu a turistů, kteří by do Česka za golfem jezdili.


Jak uvádí agentura CzechTourism, v České republice funguje 132 golfových klubů a 74 golfových hřišť. Máme tu dvě 36jamková, šest 27jamkových, dvacet sedm 18jamkových a zbytek 9jamkových hřišť. Pro srovnání: v Česku bylo v roce 1990 pouhých osm golfových hřišť. Další hřiště – jako například často zmiňovaný Golf Resort Brno – jsou otevírána právě v těchto měsících. Nejvíce, téměř 20 hřišť nabízí nyní Středočeský kraj, další se staví.

Díky rychlému růstu počtu stále nových a rentabilních hřišť mnozí věří, že jich může být ještě víc. „Chceme vybudovat nový areál s dobrou dostupností z Prahy postavený v nejvyšší kvalitě. Hřiště v příjemném prostředí, s odpovídajícím servisem pro návštěvníky. Věříme, že takový produkt má ještě na českém trhu místo a najdeme dost klientů, kteří dokážou ­individuální přístup náležitě ocenit,“ uvedl například pro ASB Jiří Winkelhöfer z Albatross Golf Resortu, jehož vlastníkem je společnosti BT Golf, která hodlá v září otevřít nové hřiště ve Vysokém Újezdu u Prahy.

Podobně se o svých projektech vyjadřují všichni investoři nových golfových hřišť. Na jednu stranu mluví o tom, že chtějí vyvrátit zažitý předsudek o tom, že golf jako sport je jen pro bohaté, na straně druhé své hřiště prezentují tak, jakoby bylo to nejlepší na světě a pro movitější hráče. O kvalitě českých golfových hřišť by měla svědčit skutečnost, že mnohá z nich byla navržena předními specializovanými zahraničními architekty.

Jmenujme třeba Garyho Playera (hřiště v Cihelnách u Karlových Varů), Miguela A. Jiménése (hřiště v Čeladné), Lese Furbera a Jima Eremka (hřiště na Karlštejně) či Johna Burnse (hřiště na Konopišti).

„Tvorba konceptu hřiště musí v sobě vhodně skloubit představy majitele s vizemi architekta. Obojí samozřejmě s přihlédnutím k typu krajiny, kde se hřiště buduje, a s ohledem na golfová kritéria a zvyklosti. My jsme si vybrali za architekta Keitha Prestona, jehož reference byly vynikající, a věříme, že tato volba se ukazuje jako správná,“ říká Winkelhöfer z Albatross Golf Resortu.

Mnohaletý projekt
Jak dlouho trvá kvalitní hřiště vybudovat? „Je to velmi dlouhý proces. V našem případě přípravná fáze od vzniku myšlenky postavit hřiště přes výběr pozemků a jejich nákup až po vyjednání změn územních plánů trvala pět let. Poté následovala část příprav na výstavbu, projekt hřiště, klubu, golfové akademie a zázemí. Vlastní realizace projektu je „jen“ završení mnoha let příprav a plánování,“ odpovídá Jiří Winkelhöfer.

Nejnáročnější etapou přípravy nového hřiště je podle Winkelhöfera fáze úvodní, kdy je třeba specifikovat cíle projektu, stanovit kvalitu výstavby a všechna golfová kritéria. Následuje výběr lokality, jenž může velkou měrou přispět ke konečnému výsledku a prosazení se v konkurenci, či naopak značně ztížit úspěch na golfové scéně. V otázce peněz je třeba zvážit, s jakými odborníky chce investor na projektu spolupracovat, komu svěří projekt hřiště a následnou výstavbu.

„Pokud se budeme bavit o celkovém čase, tak projekt trval od zrodu myšlenky k blížícímu se otevření Albatrossu téměř deset let,“ vysvětluje Winkelhöfer. Pro realizaci hřiště je nutné splnit všechny zákonem předepsané kroky. Ty se příliš neliší od běžných řízení na stavbu rodinného domu, jen subjektů dotčených řízením je mnohem víc.

„Museli jsme také splnit velké množství ekologických požadavků. Výsledkem je ale nakonec dobře udržovaný kus přírody. Při stavbě se zlikvidovalo několik černých skládek a vzniklo několik vodních ploch, ve kterých se uhnízdili a zabydleli chránění živočichové,“ říká Winkelhöfer. Na otázku, jak je golfové hříště ve Vysokém Újezdu přijímáno, pak odpoví: „Jako u každého projektu se setkáte s lidmi, kteří ho odmítají. Naštěstí se najde i mnoho těch, kteří jej vítají s nadšením.“

Protesty obyvatel

Příkladem protestů může být plánované hřiště v Praze – Klánovicích, jehož kauza už delší dobu plní stránky novin. Mnohým místním obyvatelům se nelíbí, že jim chystané hřiště vezme kus lesa, který využívají k rekreaci. Zastupitelé městské části nejprve rozhodli těsnou většinou pro změnu územního plánu, která umožňuje firmě Forest Golf Resort Praha hřiště vybudovat, tedy pokácet část stromů v Klánovickém lese a poté odhlasovali, že v říjnu vypíší referendum, v němž si místní rozhodnou, zda umožní část lesa pro hřiště vykácet. „Jsem zklamán názorovými kotrmelci starosty a některých zastupitelů, kteří hlasovali pro změnu plánu, ač původně byli proti golfu,“ uvedl k tomu Jakub Kartous z občanského sdružení Za Klánovický les.

Klánovický případ není jediným případem, který vzbuzuje emoce. Problémy řeší i v Lázních Kynžvart, kde je proměna 200 let starého parku kolem zámku Kynžvart v golfové hřiště před dokončením. O vybudování hřiště se památkáři s pražským investorem dohodli už před lety, ale nyní nejsou spokojeni a tvrdí, že firma nedodržela smlouvu: golf není zasazen do původního prostředí šetrně a nenásilně, jak investor slíbil. Proto dali k soudu žalobu na vyklizení pozemku a ukončení smlouvy. Investor podle památkářů v původním anglickém parku rozsáhle hloubí a naváží stavební odpad, poškodil území s možnými archeologickými nálezy, některé stromy porazil bez povolení a jiné skupiny stromů prořezal. Rovněž bez předběžného projednání přeložil koryto potoka, zřídil nové jezírko a zrušil některé cesty a pěšiny, po kterých chodí zámečtí hosté. Mluvčí společnosti Bohemian Golf a County Invest Marek Hlavica kontroval, že pokud pronajímatel pozemku před 15 lety souhlasil s vybudováním golfového parku, musel si být vědom zásahů do krajiny.

Vyklizení pozemku a jeho uvedení do původního stavu si nedokáže představit, když investor prý za hřiště už utratil až 150 milionů korun. Vášně v Kynžvartu chladí tamější starosta Miroslav Pernica – hřiště je prý pro město obrovským přínosem, protože vytvoří nové pracovní příležitosti a přiláká do města turisty. „Ve městě se mohou bez problémů ubytovat dva autobusy. A mnohem levněji než v Mariánských Lázních,“ řekl Pernica. Podobných případů emocí kolem golfových hřišť bychom mohli najít desítky. Najdou se ale také pozitivní příklady.

Propojení s bydlením
Koncem minulého měsíce byl otevřen na východním okraji Berouna, v místech bývalého vojenského cvičiště, Beroun Golf Resort. Celkově zabírá osmnáctijamkové hřiště plochu 65 ha. Na dalších pěti hektarech investor – firma Tiffany‘s – vybudoval obytný soubor 27 apartmánových a 23 řadových domů a tři solitérní vily.

Všechny nemovitosti jsou určeny k trvalému bydlení. Firmu Tiffany‘s vlastní jihokorejská společnost Kos Wire, která se kromě svého hlavního zaměření – výroby drátů z nerezavějící oceli – zabývá právě stavbou golfových hřišť. Několik jich postavila v Koreji, Japonsku a ve Vietnamu.

Berounské hřiště ovšem ukazuje na nový trend v oblasti budování golfových hřišť v České republice – propojení hřiště s rezidenčním areálem. „V místě je už nyní předpronajato 70 % obydlí. A to přesto, že rezidenční část projektu bude finišovat teprve ve třetím čtvrtletí letošního roku. Investor proto své plány patrně rozšíří o další dva bytové domy,“ říká Michal Matějka ze společnosti HJ Development, která berounskou část areálu realizuje. Podle něj si lidé zdejší domy kupují jako druhé bydlení. Chtějí pobyt na golfu spojit s několika dny odpočinku.

Vše navrhl Kanaďan Les Furber, který se podílel na projektování golfového hřiště Valderama ve Španělsku nebo v kubánském Varaderu. Neznámý není ani v Česku. Projektoval všechna hřiště na Karlštejně. Berounské hřiště navrhl se 70 bunkery (písečnými překážkami), čtyřmi umělými jezery o celkové ploše 3,5 ha, dvěma hektarovými odpališti, fairwayi (dráha mezi odpalištěm a jamkovištěm) o rozloze 22 ha a greeny o rozloze 1,5 ha. Zázemí se skládá z klubovny s restauracemi a wellness centrem, k areálu patří také kongresové centrum.

Bydlení na golfu nabízí i zbrusu nový Golf Resort Zbraslav, který v červnu otevřel devítijamkové hřiště a chystá jeho rozšíření. Byty zde budou pouze k pronajmutí. Investor Vladimír Motlík k zaměření klubu říká: „Nemůžeme a nechceme zklamat očekávání. Bude to drahé, ale exkluzivní…“ Podle neoficiálních zpráv má ale hřiště kvůli technickým problémům s trávou do otevření přece jen dál, než by se mohlo zdát z vyjádření jeho představitelů.

Napojení developeři

Stejně jako v Berouně, i Albatross Golf Resort spolupracuje s developery. Bydlení u golfového hřiště nabízejí Zámecké zahrady ve Vysokém Újezdu západně od Prahy. Pozemky pro rodinné domy s kompletní infrastrukturou, zahradami a novou občanskou vybaveností buduje kolem tohoto golfového hřiště developerská skupina Crestyl. „V současné době byla dokončena výstavba infrastruktury ve čtyřech čtvrtích z celkových sedmi, a to ve čtvrtích Višňovka, V Americe, U Kamenů a Za Hospodou. Nyní probíhá kolaudační řízení,“ říká marketingová manažerka Kateřina Váně. Ve zbylých třech čtvrtích se dokončují komunikace.

„Někteří klienti se pro koupi pozemků v projektu Zámecké zahrady rozhodli právě z důvodu sousedství golfového hřiště. Máme ale i několik zájemců, kteří nejsou golfisté, ale přítomnost golfu chápou jako další možnost sportovního vyžití,“ komentuje Kateřina Váně. Pozemky jsou v prodeji od loňského podzimu.

K Zámeckým zahradám navrhla architektka Barbora Škorpilová ze studia Mimolimit dva základní typy domů, které prý plně odpovídají konceptu projektu. Zájemci o pozemky si na nich mohou postavit i jiné domy. Musí ale dodržet určité regule, aby nenarušili ráz lokality.

Domy z nabídky studia Mimolimit je možné snadno obměňovat a navzájem kombinovat podle přání a potřeb konkrétního klienta. „Při návrhu nové výstavby jsme měli stále na paměti jak původní charakter místa, tak obrovskou zodpovědnost, kterou architekt i developer mají v případě, kdy vstupují na zelenou louku vedle původní výstavby,“ říká architektka Barbora Škorpilová.

Architekti jsou do golfového byznysu vtahováni čím dál více. Například rezidenční projekt Konopiště Resort by měl brzy začít vyrůstat necelý kilometr od již zavedeného golfového hřiště na Konopišti. Jeho součástí budou apartmány se zahradami, rodinné domy, vily i lofty. V první etapě, na niž mají investoři již stavební povolení, by měly vzniknout domy podle návrhů Michala Kunce, Jána Štempela, Zdeňka a Evy Eichlerových a Svatopluka Sládečka. Podle návrhu Jana Kaplického a Future Systems by zde měl vzniknout také Klub Volavka a Vila Kaplický. Celková investice výstavby všech etap projektu je 34,5 milionu eur.

Lákadlo – golf a památky
„Počet golfových turistů v Česku stoupá meziročně až o 8 %. Letos k nám zavítalo 25 000 hráčů z celého světa,“ tvrdí Jaromír Beránek z analytické společnosti Mag Consulting. Nejvíce hráčů prý pochází z Německa (asi 32 %), Rakouska (24 %) a severských zemí (asi 16 %). Agentura CzechTourism odhaduje, že letos zavítá do Česka až 25 tisíc zahraničních golfistů a ve spolupráci s poradenskou společností KPMG zjistila, že převládají finančně dobře zajištění hráči starší 50 let, kteří zde v průměru stráví tři až pět dní. Každý třetí hráč navštíví více než tři golfová hřiště, především v Karlovarském a Středočeském kraji. Golfový turista přitom průměrně utratí pěti- až desetinásobek toho, co ­jeho „obyčejný“ kolega.

„Ukázalo se, že Česká republika je pro zahraniční hráče golfu zajímavá, lákají především dobře upravovaná hřiště nejméně o devíti jamkách, která nabízejí další služby, hlavně ubytování a stravu,“ říká Tomáš Kulman z KPMG. Ve srovnání s jinými zeměmi má Česko nevýhodu v klimatických podmínkách. Největší konkurenci pro něj proto v této oblasti představují země na jihu Evropy a v exotických krajích. Do budoucna je nutné počítat i s konkurencí ze zemí bývalého východního bloku. Bulharská vláda se rozhodla dělat vše proto, aby tento druh turistiky podpořila. Donedávna mělo Bulharsko tři golfová hřiště, nyní, stejně jako u nás, začíná vyrůstat jedno za druhým. Je to dáno i tím, že se stát rozhodl ponechat pozemky zadarmo investorům, kteří se o ně budou muset starat. Podobně je na tom Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.

Podle výkonného ředitele Mezinárodní asociace golfových tour operátorů Petera Waltona má Česko potenciál stát se jednou z nejúspěšnějších golfových destinací ve střední Evropě. Agentura CzechTourism, která český golf již čtvrtým rokem systematicky propaguje v zahraničí, tak od loňska činí pod sloganem Czech Republic -The Golf Republic.

„Těžko můžeme konkurovat tradičním golfovým zemím, jako jsou Velká Británie a Irsko. To platí i o destinacích, kde je golfová sezóna díky klimatickým podmínkám mnohem delší než ta naše a kam s oblibou vyráží i řada českých golfistů, tedy o Španělsku, Portugalsku a dalších,“ říká Lenka Vostrá, koordinátorka golfové turistiky agentury CzechTourism. Česko ale prý může zahraničním turistům nabídnout alternativu k tradičním destinacím a lákat především na nabídku spojení golfu s dalšími aktivitami, s památkami či kulturou. Ve stejném duchu hovoří také generální sekretář České golfové federace Miroslav Holub. „Z pohledu turistiky je v Česku nutné golf s něčím spojit. Podle mého názoru totiž čistě za ním nikdo nepřijede,“ říká. Jako dobrý příklad hřišť, která nabízejí něco víc než jen golf, uvádí Karlštejn, Konopiště nebo Hlubokou, kde má turista jedinečnou možnost spojit výlet za golfem s prohlídkou památky.

Stoupající počet hřišť ale sám o sobě zahraniční turisty do Česka nenaláká. Golfisté ze zahraničí jsou podle Lenky Vostré zvyklí na určitý standard služeb, který automaticky očekávají i na dovolené. Prostředí, tedy kvalitní udržované hřiště, reprezentativní klubovna, doprovodné služby, catering, to je jen polovina úspěchu.

Nepochybně se na něm velkou měrou podílí kvalitní a ochotný personál. „V tomto ohledu platí stejné pravidlo jako ve všech službách. Host možná nedá svou nespokojenost přímo najevo, ale rozhodně se k nám už nevrátí. Podle průzkumu firmy KPMG k nám navíc většina golfových turistů přijela na základě doporučení. Nespokojený golfista nás rozhodně nedoporučí,“ upozorňuje Lenka Vostrá a je více než jisté, že míří na v Česku stále pokulhávající služby.

Evropská série v Čeladné

Golfisté z Břeclavska, kteří soutěžili o svůj první titul v otevřeném mistrovství svého kraje, museli odjet bojovat na golfové hřiště do rakouského Poysdorfu. Žádný green totiž v jejich regionu zatím neleží. Zdeněk Zemek, majitel 1. FC Slovácko, začal u Vlčnova budovat po Brně druhý velký moravský areál, který má mít až 27 jamek. „Projekt běží, pracujeme na něm druhým rokem. Problémy jsou s výkupem pozemků, zejména s nedořešenými dědickými řízeními. Naším záměrem je na podzim příštího roku začít hřiště budovat a v dalším roce se pustit do technického zázemí, které je k areálu nezbytně nutné,“ popisuje své úsilí Zemek.

O tom, že má Česká republika ke golfovému ráji docela dobře nakročeno, svědčí i aktuální úspěch jednoho z jejích hřišť. Na přelomu července a srpna bude 36jamkové hřiště Prosper Golf Resortu Čeladná v Moravskoslezském kraji hostit turnaj nejlepší evropské golfové profesionální série – European PGA Tour. Očekává se, že na Moravia Silesia Open 2009 se přijde podívat více než 15 000 diváků. Pro obec ležící uprostřed beskydských kopců je to dobrá zpráva. A nejen pro ni.

Daniel Tácha
Foto: Albatross Golf Resort,
Crest Communications, Iva Nachtmannová

Autor je spolupracovník redakce a ekonomický editor televize Z1.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.