asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Dřevostavba rodinného domu

02.02.2010
Jak velký je ideální dům? 100, 200, či dokonce 500 m2? Po návštěvě v malé obci nedaleko hlavního města je třeba říci, že odpověď může být překvapující. Už samotný titulek naznačuje, že pořekadlo o tom, že „méně je někdy více“, platí nejen v designu a architektuře, ale v tomto případě i v bydlení.
„Hlavně žádné zbytečné prostory!“ řekl si mladý pár uvažující o stavbě vlastního domu. Už dávno v nich dozrálo rozhodnutí, že nechtějí strávit celý život v paneláku. Jenže – příliš blízká jim nebyla ani myšlenka zbytečných metrů zanesených zbytečnostmi. Které se navíc samy neuklidí…

Rodina má zatím jen dva členy, navíc ušetřené metry znamenají i ušetřené peníze. A to nejen za práci a stavební materiál, ale i za vytápění a celkový provoz. Přístup „méně může být více“ se tak za necelý rok po dokončení stavby odrazil i na finančních úsporách. V nevelké stavbě mají veškerý potřebný komfort, bonusem je přiměřená zahrada, která na své dořešení teprve čeká. Zatím ji pokrývá hustý zelený koberec, tvořící jakousi přírodní „předsíň“, vystavenou slunci. Vraťme se však na začátek.

Cesta ke dřevu
Investoři svoje představy vyjádřili jednoznačně: „Chtěli jsme dům pro (zatím) dva s velkými prosklenými plochami. Od začátku jsme uvažovali o nízkoenergetickém domě, podrobnosti jsme však nedefinovali,“ vzpomíná majitel, zatímco nás usazuje na terasu zalitou zubatým podzimním sluncem. „A přiznám se, že na dřevostavbu jsem nepomyslel ani náhodou… měl jsem v povědomí americké dřevostavby, v nichž se cítíte jako v kulisách…

Na jednom z veletrhů jsme objevili architekty ze společnosti Prodesi,“ vzpomíná majitel, „slovo dalo slovo, padli jsme si velmi rychle do oka a celá realizace od projektu po odevzdání klíčů už běžela jakýmsi samospádem“. Slova majitele potvrzuje i architekt Pavel Horák z ateliéru Prodesi: „Výhodou byl jejich jasný postoj a bezproblémová komunikace. Úspěšné spolupráci vskutku nic nestálo v cestě.“

Společnou řeč našli i v architektonickém výrazu stavby. Investoři neholdují žádným rustikálním ozdůbkám, na architekturu mají poměrně jasný názor – stavba měla být funkční, praktická a jednoduchá. Výsledkem jsou dva hranoly se stejným objemem položené na sebe „křížem“. Spodní hranol je omítnutý s okny orientovanými na jih. Horní, napříč položený objem má dvouplášťovou odvětrávanou fasádu s dřevěným obkladem s vodorovně umístěnými deskami. Jako obklad architekti vybrali tlakově impregnované smrkové palubky. Okna v horním podlaží směřují na západ.

„Toto řešení koresponduje se zvolenou dispozicí. Každý hranol reprezentuje jednu obytnou zónu – omítnutá základna denní část, „ve dřevě“ vyhotovené poschodí ukrývá „noční“ místnosti,“ popisuje Pavel Horák. Obě podlaží spojuje jednoduché schodiště uprostřed dispozice. Schodiště se jednou stranou opírá o masivní opěrné hranoly, které celou dřevostavbu staticky vyztužují, jejich dominantu pohledově „oslabuje“ transparentní kopilitová stěna přes obě podlaží.

Rozmístění jednotlivých funkcí nejlépe dokládá půdorys. V přízemí najdeme zádveří, toaletu, kuchyň, pracovní kout a obývací pokoj s výstupem na terasu. V poschodí se nachází ložnice se šatnou, pracovna, která může sloužit i jako dětský pokoj nebo pokoj pro hosty, a koupelna. Všechny pokoje v poschodí – včetně koupelny – charakterizují velká francouzská okna orientovaná na západ, díky nimž je v místnostech dostatek světla. Okna umožňují i výstup na zelenou terasu, kterou tvoří střecha spodního podlaží – i když střecha nebyla původně plánována jako pochozí a pobytová.

V přímém přenose

Díky promyšlenému osazení stavby na pozemek jsou majitelé odměněni výhledem na sousední hustě zarostlou zahradu: „Informovali jsme se už před začátkem stavby. Je to největší zahrada v okolí, rostou v ní vysoké staré stromy. Soused využívá vlastní dům v jedné její části vzdálené od společného plotu a rozhodně neplánuje další zástavbu do našeho výhledu. Jinak bychom se asi neodhodlali otevřít francouzskými okny i koupelnu,“ doplňuje majitel a na dovětek přidává historku z výstavby: „I když mezi novostavbami v okolí (celou oblast charakterizuje nová zástavba rodinných domů, klasický developerský rozvoj obce na hranici metropole – pozn. red.) nejsme jedinou dřevostavbou, technologie výstavby i tvar domu byl samozřejmě pro zvědavce velmi přitažlivý.

Navíc jsme zatím poslední v uliční řadě, pozemek tak byl přístupný nejen z ulice, ale i z jižní strany. Často jsme viděli, jak se nám za oknem shromažďují okolní pejskaři či vůbec místní obyvatelé na vycházce, a v duchu správné reality show fandí našim stavbařům v přímém přenosu… Ještě i dnes, když si sedneme na terasu ke sklenici dobrého vína, tu a tam se zastaví u plotu, jen pár metrů od nás, a navážou rozhovor… Až tak nám to nevadí, ale těšíme se, až doroste živý plot a trošku nás od okolí oddělí.“

Á propos – terasa. Dřevěné plato je částečně kryto před deštěm i slunečními paprsky konzolou horního podlaží. Horní kubus navíc podepírají dřevěné podpěry ve tvaru písmene V, které terasu formálně uzavírají. Až při posezení na pohodlných židlích si návštěvník – hlavně díky bezprostřední blízkosti opěrné stěny z gabionů – uvědomí členitost pozemku. „Parcela je dost svažitá, i když se to na první pohled nezdá. To byl i hlavní technologický problém založení stavby – důsledné odvodnění. Podařilo se nám však vše vyřešit a dům je v současnosti velmi ekologický a samostatný. Všechna spádová i dešťová voda z bezprostředního okolí domu je vyvedena trativodem, který ústí ve vzdálené části zahrady.“

Teplo ze zástrčky
Charakteristickým prvkem stavby jsou žaluzie před okny s výraznými žlutými rámy, které  nejenže zamezují nežádoucím pohledům, ale zároveň mají i protisluneční a tepelněregulační funkci. „Fungují jako tepelný regulátor – v létě je zatahujeme, v zimě zase otevíráme, vždy podle potřeby. Tepelné zisky z jižní fasády jsou totiž dost významné,“ říká pan domácí. Také díky tomu využívají jako hlavní tepelný zdroj elektrické „přímotopy“. „Spočítali jsme si to a vychází nám to velmi dobře, navzdory obavám a všeobecně rozšířeným informacím o nákladnosti takového řešení,“ popisuje investor. „Navíc se díky spotřebě dostáváme na velmi příznivý tarif energetické společnosti, takže výsledek je celkově mimořádně příznivý.“ Aby zvolená řešení nenarušila celkový architektonický výraz stavby, jsou v přízemí použity elektrické podlahové konvektory a v pokojích v poschodí nízká designová tělesa, která nenarušují výhled francouzskými okny.“

Tepelné pohodě výrazně napomáhá zvolená konstrukce, s níž mají architekti z Prodesi dostatek zkušeností. Celá stavba konstrukčně vychází z amerického systému „two by four“ – nejde tedy o prefabrikovanou „skládačku“, ale o konstrukci, která vzniká takříkajíc přímo na staveništi. Stěny tvoří difuzní otevřený sendvič – zevnitř OSB desky, potom až 23 cm minerální vlny a DHF desky z vnější strany. Konečnou povrchovou úpravou zevnitř je sádrokarton, o exteriéru už byla řeč.

Dva z jednoho těsta
Pozoruhodností výstavby je i fakt, že architekti i realizační společnost jsou takříkajíc „dvě ruce jednoho těla“. Architekti Prodesi a dodavatel Domesi, který má s výstavbou nízkoenergetických dřevostaveb dlouholeté zkušenosti. I v našem časopise stavebníkům radíme oddělit dozor od realizátora – jak to dokážou zvládat architekti kolem Pavla Horáka? „Může se vám zdát, že je to trošku schizofrenní situace. Ale dokážeme obhajovat pohled klienta a trvat na navržených a dohodnutých řešeních. Navíc, pokud se vyskytne neočekávaný problém, díky tomu, že dokonale známe možnosti dodavatele a on možnosti svých architektů, umíme nepříjemnost vyřešit bez ztráty nároků na kvalitu či požadavky klienta,“ popisuje architekt.

Výsledek mluví sám za sebe. Majitelé jsou rok po dokončení stavby spokojení, o čemž svědčí i příjemná atmosféra, která vládla při naší společné návštěvě. Architekti navíc klienta neztratili z dohledu a stále jsou připraveni vyřešit či opravit drobné nedostatky, jakým je například správný odstín obkladu mezi okenními rámy. Je jasné, že tu spolupráce nekončila zaplacením faktury. Končí však naše návštěva. Podzimní slunce se ukrylo za mraky a fotoaparát mého kolegy byl uložen na dno batohu. Po naší návštěvě zůstal jen chladnoucí čaj na příjemné terase a příjemné dojmy z návštěvy nevelkého „bytu se zahradou“.


Půdorys přízemí

Půdorys poschodí

Dřevostavba rodinného domu

Architekt: Pavel Horák, Prodesi
Investor: Soukromá osoba
Realizace: 2007 – 2008
Dodavatel: Domesi, s. r. o.


Matej Šišolák
Foto: Dano Veselský

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media